Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Róza Luxemburgová

ŽIVOTOPIS


Róza Luxemburgová se narodila 5. března 1871 v Zamostí (Zamość v polské oblasti Ruska) jako nejmladší z pěti dětí. Protože jí hrozilo zatčení za revoluční agitaci, odjela v roce 1889, jako osmnáctiletá, do švýcarského Curychu. Za pobytu v Curychu pokračovala i ze zahraničí v revoluční činnosti při studiu politické ekonomie a práva; doktorát získala v r. 1989. Potkávala mnohé ruské sociální demokraty (ještě v době před rozdělením SDDSR); mezi nimi i vůdčí členy strany: Georgie Plechanova a Pavla Axelroda. Bylo to nedlouho předtím, než Luxemburgová vyjádřila ostré teoretické neshody s ruskou stranou, zejména k otázce polského sebeurčení: Luxemburgová věřila, že sebeurčení oslabí mezinárodní socialistické hnutí a poslouží pouze buržoazii k upevnění její moci nad nově nezávislými národy. Luxemburgová se v této otázce rozešla jak s ruskou tak polskou socialistickou stranou, které věřily v právo ruských menšin na sebeurčení. Na druhé straně, Luxemburgová pomáhala vytvořit polskou sociálně demokratickou stranu.

V této době Luxemburgová potkala svého celoživotního partnera Lea Jogichese, který byl vůdcem Polské socialistické strany. Zatímco Luxemburgová byla mluvčím a teoretikem této strany, Jogiches ji doplňoval jako organizátor strany. Vytvořili osobní a politický vztah pro celý zbytek svých životů.

Luxemburgová zaměnila v r. 1898 Curych za Berlín a vstoupila do Německé sociálně demokratické dělnické strany. Brzy po vstupu se začala formovat Luxemburgové kypící revoluční agitace a publikační činnost. Hlavní závěry tehdejší diskuse v německé sociální demokracii shrnula v r. 1900 v spise "Reforma nebo revoluce" zaměřeném proti Bernsteinově revizionizmu Marxovi teorie. Společně s Karlem Kautským bránila Marxovi teorie proti reformistickému revizionizmu v Německé socialistické straně (viz: Sociální demokracie a parlamentarizmus; 1904).

Luxemburgová nesouhlasila s Leninovými názory na organizační výstavbu strany a v roce 1904 vydala "Organizační otázky ruské demokracie". Nesouhlasila s Leninovým názorem na centralismus a tvrdila, že každá úspěšná revoluce, která použije této strategie se vyvine v komunistickou diktaturu.

V roce 1905 se Luxemburgová stala redaktorkou novin SPD Vorwarts. Během revoluce v roce 1905 se Luxemburgová a Leo Jogiches vrátili do Varšavy, kde byli brzy zatčeni. V roce 1906 Luxemburgová zveřejnila své názory na revoluci v spise "Masová stávka, politická strana a odbory". Postupem doby publikovala díla "Úvod do národního hospodářství" a "Akumulace kapitálu".

Levé křídlo německé sociálně demokratické strany bylo stejně jako Luxemburgová proti účasti Německa v první světové válce. V prosinci 1914, společně s Karlem Liebknechtem, Leo Jogichesem, Paulem Levim, Ernestem Meyerem, Franzem Mehringem a Klárou Zetkinovou vytvořili podzemní politickou organizaci s názvem Spartakusbund.

V roce 1915 Luxemburgová napsala velmi vlivný spis "Krize v německé sociální demokracii". Po berlínské demonstraci spartakovců proti válce konané 1. máje 1916 bylo několik z jejich vůdců, včetně Luxemburgové a Liebknechta, zatčeno a uvězněno. Čas ve vězení Luxemburgová využila k napsání díla "Ruská revoluce", kde kritizovala Lenina za použití diktátorských a teroristických metod ke svržení vlády v Rusku. "Nás teror nezlomil. Jak lze spoléhat na teror?"

13.ledna 1919, poté co bylo v Berlíně rozdrceno povstání Spartakovců, byla většina jeho vůdců zatčena. 16. ledna byla zatčena i Róza Luxemburgová společně s Karlem Liebknechtem a Wilhelmem Pieckem. Zatím co Pieckovi se podařilo utéct, byli Luxemburgová a Liebknecht zavražděni.