Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Chartistické hnutí[185]
Zahájení nově zvoleného parlamentu, mezi jehož členy jsou i vynikající představitelé lidové strany, vyvolalo samozřejmě neobyčejný ruch v řadách demokracie. Místní sdružení chartistů se všude reorganisují. Schůzí je čím dál víc; navrhují se na nich a prodiskutovávají nejrůznější způsoby, jak nyní postupovat dál. Výkonný výbor Chartistického sdružení se postavil do čela tohoto hnutí a v provolání adresovaném britské demokracii nastínil plán kampaně, kterou bude strana provádět během tohoto zasedání panamentu.
„Za několik dní,“ praví se tam, „se sejde shromáždění, jež si před tváří lidu troufá říkat shromáždění poslanců Anglie. Za několik dnů zahájí toto shromáždění, zvolené jedinou třídou společnosti, svou nespravedlivou a hanebnou činnost, aby prosazovalo zájmy této třídy na úkor lidu.
Je třeba, aby všechen lid hned od počátku protestoval proti výkonu zákonodárných funkcí, které toto shromáždění uchvátilo. Vy, chartisté Spojeného království, k tomu máte možnost a je vaší povinností této možnosti využít. Předkládáme vám proto novou národní petici za Lidovou chartu. Pokryjte ji miliony svých podpisů; přičiňte se, abychom ji mohli předložit jako výraz národní vůle, jako slavnostní protest lidu proti každému zákonu vydanému bez jeho souhlasu — a konečně jako návrh zákona obnovujícího svrchovanost, o kterou byl lid po tolik staletí ošizen.
Ale petice sama o sobě nemůže uspokojit požadavky chvíle. Pravda, získali jsme v zákonodárném sboru místo pro pana OʼConnora. Demokratičtí poslanci v něm najdou bdělého a činorodého vůdce. Ale je třeba, aby OʼConnor byl podporován tlakem zvenku a tento tlak zvenku, toto silné a imponující veřejné mínění musíte vytvořit vy. Nechť se všude reorganisují sekce našeho sdružení; ať se všichni naši bývalí členové vrátí do našich řad; ať se všude svolávají veřejné schůze; ať je všude na pořadu dne diskuse o Chartě; nechť všechny místní organisace vyberou příspěvky, abychom měli víc finančních prostředků. Rozvíjejte činnost, dokažte, že stará anglická energie ještě nezanikla, a kampaň, která před námi stojí, bude nejslavnější, jakou jsme kdy podnikli pro vítězství demokracie.“
Také společnost „Bratrští demokraté“[186], skládající se z demokratů skoro všech evropských národností, se právě otevřeně a plně přidala k chartistické agitaci. Přijala toto usnesení:
„Vzhledem k tomu, že anglický lid nebude moci účinně podporovat boj demokracie v ostatních zemích, dokud si nevydobude pro sebe demokratickou vládu;
že je povinností naší společnosti zřízené k tomu, aby podporovala bojující demokracii ve všech zemích, připojit se k úsilí anglických demokratů za dosažení volební reformy na základě Charty,
společnost ‚Bratrských demokratů‘ se zavazuje, že bude ze všech sil podporovat agitaci za Lidovou chartu.“
Toto bratrské sdružení, mezi jehož členy jsou nejvýznačnější demokraté jak angličtí, tak cizí, žijící v Londýně, nabývá den ze dne většího významu. Rozrostlo se natolik, že londýnští liberálové považovali za užitečné postavit proti němu buržoasní Mezinárodní ligu[187], vedenou parlamentními kapacitami svobodného obchodu. Cílem této nové společnosti, v jejímž čele stojí dr, Bowring, plukovník Thompson a jiní borci za svobodu obchodu, není nic jiného než pod rouškou lidumilných a liberálních frází dělat svobodnému obchodu propagandu mezi cizinci. Ale zdá se, že to Liga daleko nepřivede. Za těch šest měsíců, co existuje, neudělala skoro nic, zatímco „Bratrští demokraté“ otevřeně vystoupili proti jakémukoli útisku, ať je jeho původcem kdokoli. Proto se také demokracie — jak anglická, tak cizí — pokud je zastoupena v Londýně, připojila k „Bratrským demokratům“ a zároveň prohlásila, že se nedá zneužívat pro zájmy anglických freetraderovských továrníků.
Napsal B. Engels 21. listopadu 1847
Otištěno v listu „La Réforme“
z 22. listopadu 1847Podle textu novin
Přeloženo z francouzštiny__________________________________
Poznámky:
185 Nadpis článku dal Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS.
186 „Bratrští demokraté“ („Fraternal democrats“) — mezinárodní demokratická společnost, založená roku 1845 v Londýně představiteli levého křídla chartistů a revolučními emigranty (členy Svazu spravedlivých aj.); usilovala o navázání úzkých vztahů mezi demokratickým hnutím v různých zemích. Marx a Engels se zúčastnili příprav schůzky demokratů různých národů 22. září 1845, na které byla tato společnost fakticky založena. Schůzky samé se nezúčastnili, protože mezitím odjeli z Londýna. Udržovali však s touto společností stálé spojení a snažili se vychovávat její členy — zvláště proletářské jádro společnosti, které přešlo roku 1847 do Svazu komunistů — v duchu proletářského internacionalismu a vědeckého komunismu a zároveň prostřednictvím této společnosti ideově působit na chartismus; přitom kritisovali teoreticky nezralé názory členů společnosti.
Po porážce chartistů roku 1848 činnost společnosti značně ochabla a roku 1853 se společnost úplně rozpadla.
187 Mezinárodní liga čili Lidová mezinárodní liga — společnost založená roku 1847 v Londýně anglickými buržoasními radikály a liberály, stoupenci svobodného obchodu. Založení a činnosti ligy se účastnili Thomas Cooper, William Fox, John Bowring, a také demokratický publicista, básník a malíř William Linton. Do společnosti vstoupilo i několik buržoasních demokratů z řad italských, maďarských a polských emigrantů, zejména Giuseppe Mazzini, který byl jedním z iniciátorů založení ligy. Její činnost se omezovala na organisování schůzí a přednášek o mezinárodních otázkách a na rozšiřování propagační literatury; roku 1848 liga zanikla.