Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Bedřich Engels



Výročí polské revoluce z roku 1830[191]


Vážený občane!

Přijel jsem včera večer právě včas, abych se mohl zúčastnit veřejného shromáždění na oslavu výročí polské revoluce z roku 1830.

Zúčastnil jsem se už mnoha podobných shromáždění, ale ještě nikdy jsem neviděl takové všeobecné nadšení, takovou dokonalou a srdečnou shodu mezi příslušníky všech možných národů.

Předsednictví bylo nabídnuto anglickému dělníku panu Arnottovi.

První projev měl pan Ernest Jones, redaktor listu „Northern Star“, který sice odsoudil chování polské aristokracie za povstání z roku 1830, ale vřele uvítal úsilí Polska vymanit se ze jha svých utlačovatelů. Jeho skvělý a energický projev byl odměněn živým potleskem.

Po něm pronesl francouzskou řeč pan Michelot.

Pak promluvil Němec, pan Schapper. Oznámil shromážděným, že bruselské Demokratické sdružení[192] vyslalo do Londýna pana Marxe, německého demokrata a jednoho ze svých místopředsedů, aby navázal pravidelný písemný styk mezi bruselským Sdružením a londýnskými „Bratrskými demokraty“ a také aby připravil svolání demokratického kongresu představitelů různých evropských národů.

Když se pan Marx objevil na tribuně, přivítalo ho celé shromáždění dlouhotrvajícím potleskem.

V německém projevu, který pan Schapper překládal, prohlásil pan Marx, že signál k osvobození Polska dá Anglie. Polsko nebude svobodné, pravil, dokud si civilisované národy západní Evropy nevybojují demokracii. Avšak ze všech evropských demokracií je nejsilnější, nejpočetnější anglické demokratické hnutí, organisované po celé zemi. Právě v Anglii je antagonismus mezi proletariátem a buržoasií nejvyvinutější, a rozhodující střetnutí mezi oběma společenskými třídami je čím dál tím nevyhnutelnější. V Anglii tedy se vší pravděpodobností začne boj, který vyvrcholí všeobecným vítězstvím demokracie a který rozbije i okovy Polska. Na vítězství anglických chartistů závisí úspěch ostatních evropských demokratů, Anglie spasí Polsko.

Pan Harney, hlavní redaktor „Northern Star“, potom poděkoval bruselským demokratům za to, že se hned obrátili na londýnské demokraty, nedbajíce na to, že si je předcházeli buržoové z Mezinárodní ligy v Londýně, společnosti, kterou založili stoupenci svobodného obchodu, aby využili zahraničních demokratů pro zájmy svobodného obchodu a aby konkurovali společnosti „Bratrských demokratů“, složené skoro výhradně z dělníků.

Pak vystoupil pan Engels, německý demokrat z Paříže, a prohlásil, že Německo má zvláštní zájem na osvobození Polska, protože pod despotismem německých vlád trpí i část Polska. Německé demokracii musí ležet na srdci, aby skoncovala s touto tyranií, která je hanbou pro Německo.

Pan Tedesco z Lutychu poděkoval v energické řeči polským bojovníkům z roku 1830, že směle vyhlásili zásadu povstání. Jeho řeč, překládaná panem Schappereri, sklidila vřelý potlesk.

Po krátkém projevu pana Charlese Keena odpověděl jménem Poláků plukovník Oborski.

Jako poslední se k shromáždění obrátil pan Wilson, anglický dělník, který svou rozhodnou oposicí před nedávnem téměř rozbil schůzi Mezinárodní ligy.

Na návrh pánů Harneye a Engelse projevilo shromáždění třikrát bouřlivým potleskem své uznání trojím velkým evropským demokratickým novinám: „Réforme“, „Northern Star“ a „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“; na návrh pana Schappera projevilo shromáždění trojím zamručením nelibost třem protidemokratickým listům: „Journal des Débats“, „Times“ a augsburské „Allgemeine Zeitung“.

Shromáždění bylo zakončeno „Marseillaisou“, kterou všichni zazpívali vstoje a s obnaženými hlavami.




Napsal B. Engels 30. listopadu 1847
Otištěno v listu „La Réforme“
z 5. prosince 1847
  Podle textu novin
Přeloženo z francouzštiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

191 Engelsova zpráva je psána formou dopisu redaktorovi listu „Réforme“. Název doplnil Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS.

192 Demokratické sdružení (Association démocratique), založené na podzim roku 1847 v Bruselu, sjednocovalo ve svých řadách proletářské revolucionáře, převážně německé revoluční emigranty, a pokrokové živly buržoasní a maloburžoasní demokracie. Na vytvoření společnosti se aktivně podíleli Marx a Engels. 15. listopadu 1847 byl Marx zvolen místopředsedou Demokratického sdružení a předsedou byl zvolen belgický demokrat Lucien Jottrand. Dík Marxovu vlivu se bruselské Demokratické sdružení stalo jedním z ohnisek mezinárodního demokratického hnutí. Za únorové buržoasní revoluce ve Francii proletářské křídlo bruselského Demokratického sdružení usilovalo o ozbrojení belgických dělníků a o zahájení boje za demokratickou republiku. Avšak po Marxově vypovězení z Bruselu začátkem března 1848, a když se belgické úřady vypořádaly s nejrevolučnějšími členy sdružení, nedokázali se belgičtí buržoasní demokraté postavit do čela protimonarchistického hnutí pracujících mas. Činnost Demokratického sdružení se zúžila a nabyla pouze místního rázu; už v roce 1849 fakticky ustala.