K. Marx, B. Engels: Patowův pamětní spis o výkupu

Karel Marx a Bedřich Engels

Patowův pamětní spis o výkupu

Kolín 24. června. Na dohodovacím zasedání z 20. t. m., na onom neblahém zasedání, na němž zapadlo Camphausenovo slunce a nastal vládní chaos, předložil pan Patow pamětní spis o hlavních zásadách, podle nichž hodlá postupovat při odstranění feudalismu na venkově.

Čteme-li tento spis, nechápeme, proč ve staropruských provinciích už dávno nevypukla selská válka. Jaká to spousta služeb, dávek, poplatků, jaká změť středověkých názvů, jeden roztodivnější než druhý! Vrchnostenská moc [Lehnsherrlichkeit], odúmrť [Sterbefall], nejlepší kus dobytka [Besthaupt], právo na nejlepší kus dobytka z nevolníkovy pozůstalosti [Kurmede], desátek z dobytka [Blutzehnt], poplatek za vrchnostenskou ochranu [Schutzgeld], valpuržská dávka [Walpurgiszins], poplatek z úlů [Bienenzins], dávka z vosku [Wachspacht], právo volné pastvy [Auenrecht], desátky, laudemie a doplatky, to všechno se udrželo v "nejlépe spravovaném státě světa" až do dneška a udrželo by se navěky, kdyby Francouzi nebyli udělali únorovou revoluci!

Ano, většina těchto břemen, a právě ta nejtíživější, by se udržela navěky, kdyby to záleželo na panu Patowovi. Právě proto svěřili panu Patowovi tento resort, aby co nejvíc ušetřil braniborské, pomořanské a slezské krautjunkery, a rolníky co nejvíc ošidil o plody revoluce!

Berlínská revoluce navždy skoncovala se všemi těmito feudálními vztahy. Rolníci je pochopitelně v praxi ihned odstranili. Na vládu zbylo jen to, aby tomuto zrušení všech feudálních břemen z vůle lidu již fakticky uskutečněnému dala zákonnou formu.

Ale dříve než se aristokracie odhodlá k čtvrtému srpnu, musí stát její zámky v plamenech. Vláda, v tomto případě sama zastoupená aristokratem, se vyslovila pro aristokracii; předkládá shromáždění pamětní spis, v němž se dohodovači vybízejí, aby aristokracii zrádně vydali teď také rolnickou revoluci, která vypukla v březnu v celém Německu. Vláda je odpovědná za následky, které uplatňování Patowových zásad vyvolá na venkově.

Pan Patow totiž chce, aby rolníci platili náhradu za zrušení všech feudálních břemen, dokonce i laudemií. Bez náhrady mají být zrušena pouze břemena plynoucí z dědičného poddanství, starého daňového systému a patrimoniálního soudnictví nebo ta, která jsou pro feudální pány bezcenná (jaká milost!), tj. vůbec ta břemena, která tvoří docela nepatrnou část veškerého feudálního zatížení.

Naproti tomu jsou definitivní všechny výkupy z feudálních břemen upravené již smlouvami nebo soudním výrokem. To znamená, že rolníci, kteří se ze svých břemen vykoupili na základě reakčních zákonů nadržujících šlechtě, jež byly vydány po roce 1816 a zejména po roce 1840, a byli přitom ošizeni o svůj majetek ve prospěch feudálních pánů napřed zákonem a potom podplacenými úředníky, nedostanou žádné odškodnění.

Aby se rolníkům nasypal písek do očí, mají být zřízeny hypoteční banky.^{^[75]}

Kdyby to záleželo na panu Patowovi, neodstranily by jeho zákony feudální břemena, právě tak jako je neodstranily staré zákony z roku 1807.

Návrh pana Patowa by se měl správně jmenovat "Pamětní spis o věčném zachování feudálních břemen pomocí výkupu".

Vláda provokuje selskou válku. Možná, že se Prusko "nezalekne" ani "dočasné ztráty" Slezska.

Napsáno 24. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 25 z 25. června 1848 Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

75 Podle návrhu zákona o zavedení hypotečních bank [Rentenbank], měly být tyto banky hypotečními úvěrovými ústavy pro výkup z rolnických povinností, ovšem za podmínek nejvýhodnějších pro statkáře.