Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Přílohy
k 7. svazku sebraných spisů


  Výzva k podpoře německých politických emigrantů
Účetní zpráva Výboru pro podporu německých emigrantů v Londýně
Zahájení úpisu akcií na „Neue Rheinische Zeitung. Politisch-ökonomische Revue“
Účetní zpráva Sociálně demokratického emigrantského výboru v Londýně
Světová společnost revolučních komunistů
Účetní zpráva Sociálně demokratického emigrantského výboru v Londýně
Němečtí emigranti v Londýně
Účetní zpráva Sociálně demokratického emigrantského výboru v Londýně za květen, červen a červenec 1850
Usnesení ústředního výboru Svazu komunistů. 15. září 1850
Účetní zpráva Sociálně demokratického emigrantského výboru v Londýně od 1. srpna do 10. září 1850
Návrh londýnského kraje Svazu komunistů ústřednímu výboru Svazu v Kolíně
Stanovy Svazu komunistů (Text s poznámkami K. Marxe)
Předmluva k německému překladu zdravice A. Blanquiho (s textem zdravice)



Výzva k podpoře německých politických emigrantů


Od té doby, co byl v Německu za divokého řádění vojska obnoven „klid a pořádek“, co byla na troskách dýmajících měst a za vražedného hřmění děl znovu nastolena „bezpečnost majetku a osob“, co válečný soud sotva stačí posílat do hrobu jednoho „buřiče“ za druhým, všechny s roztříštěnou lebkou, co vězení už nestačí pojmout všechny „velezrádce“ a co jediné právo, které ještě zbývá, je právo stanné — tisíce a tisíce Němců bloudí bez přístřeší cizinou.

Den ze dne stoupá množství a tím i bída lidí bez domova; hnáni z místa na místo nevědí ráno, kde složí svoji hlavu večer, a večer, kde dostanou skývu chleba zítra.

Nesčíslné zástupy emigrantů zaplňují Švýcarsko, Francii a Anglii. Tito nešťastníci se sešli ze všech končin Německa. Kdo stál ve Vídni na barikádách proti černožluté lize a bojoval s Jelačićovými serežány, kdo prchl z Pruska před Wrangelovou a Brandenburgovou soldateskou, kdo hájil v Drážďanech s puškou v ruce říšskou ústavu a kdo bojoval v Bádensku jako republikánský voják proti spojenému křižáckému vojsku panovníků — ať liberál či demokrat, ať republikán či socialista: ti všichni, přívrženci nejrůznějších politických učení a zájmů, jsou teď sjednoceni ve stejném vyhnanství a v stejné bídě.

Polovina národa žebrá v rozedraném šatě před cizím prahem.

Naši uprchlí krajané bloudí také po chladné dlažbě skvělé světové metropole — Londýna. Každá loď, jež brázdí kanál, přiváží z druhé strany moře zástup bezdomovců; ve všech ulicích města zní nářek psanců v naší mateřštině.

Tato bída hluboce dojala mnoho německých přátel svobody v Londýně. Dne 18. září t. r. se proto konala plenární schůze Vzdělávacího spolku německých dělníků a německých uprchlíků, na níž byl ustaven výbor pro podporu strádajících demokratů. Do výboru byli zvoleni: Karel Marx, bývalý redaktor časopisu „Neue Rheinische Zeitung“; Karl Blind, bývalý vyslanec bádensko-falcké vlády v Paříži; Anton Füster, bývalý člen rakouského říšského sněmu ve Vídni; Heinrich Bauer, mistr obuvnický v Londýně, a Karl Pfänder, malíř tamtéž.

Tento výbor bude každý měsíc veřejně předkládat účty, a to jak na plenárních schůzích, tak i ve výtahu v německých novinách. Aby se předešlo všem nedorozuměním, bylo přijato usnesení, že žádný člen výboru nesmí přijmout podporu z této pokladny. Kdyby byl některý člen výboru někdy nucen požádat o podporu, ztratil by tím členství ve výboru.

Prosíme vás nyní, přátelé a bratři, udělejte všechno, co je ve vašich silách. Záleží-li vám na tom, aby pošlapaná a spoutaná svoboda povstala k novému životu, a máte-li soucit se strádáním našich nejlepších bojovníků, nemusíme k tomu již nic dodávat.

Všechny dary posílejte laskavě na adresu: Heinrich Bauer, mistr obuvnický, 64, Dean Street, Soho, Londýn. Na obálku napište laskavě: „Pro emigrantský výbor“.

Londýn 20. září 1849  
Výbor pro podporu německých
politických emigrantů:
Anton Füster, Karel Marx,
Karl Blind, Heinrich Bauer,
Karl Pfänder

______________________________________________

Otištěno v „Neue Deutsche Zeitung“
čís. 228 z 26. září 1849
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny




Účetní zpráva Výboru pro podporu německých emigrantů v Londýně

Dne 18. listopadu t. r. konal německý Dělnický spolek v Londýně[a] plenární schůzi, které se zúčastnila většina politických emigrantů žijících v Londýně a na níž byla podána účetní zpráva podpůrného výboru, zvoleného na jedné z předchozích schůzí.

    Od 22. září t. r. došlo celkem:  
  l. št.    šil. pencí
l) Od Dělnického spolku v Londýně 2 8 41/2
2) Od německého čtenářského spolku v Londýně 2 15 -
3) Od redakce „Northern Star“ v Londýně - 5 -
4) Od občana Eddäuse v Londýně - 1 -
5) Sebráno občanem Siefertem v Londýně - 9 6
6) Od občana Göringera v Londýně 1 5 9
7) Sebráno občanem H. Bauerem v Londýně 7 1 9
8) Od německých dělníků v Paříži prostřednictvím občana Heideckera - 12 1
9) Z Huddersfieldu prostřednictvím občana Kreppa 3 - -
10) Ze Štětína v Prusku 18 14 -
  _________________________
  Celkem                            36 12 51/2

    Od 22. záři do 18. listopadu t. r. bylo vyplaceno emigrantům:  
  l. št.    šil. pencí
l) Kleinerovi 3 17 2
2) Zschinskému 3 17 4
3) Fröhlichovi 2 2 1
4) Henserovi 3 7 6
5) Egenerovi 1 19 -
6) W. Töpfferovi 1 11 7
7) J. Töpfferovi 1 4 4
8) Emigrantům Bleiovi, Bergmannovi, Osobovi, Wesselemu, Braulickému
a Kleinovi celkem

2

8

10
9) Obchodníku Schoppovi s rodinou, kryto směnkou 4 - -
10) Náklady za tisk a upisovací listiny 1 15 21/2
  _________________________
  Celkem                            26 3 1/2
  Úhrn příjmů                     36 12 51/2
  Úhrn vydání                     26 3 1/2
  Pokladní hotovost            26 3 1/2

Dále došly kusy oděvů, jež byly rozděleny emigrantům. Účetní zpráva byla schůzí jednohlasně schválena. Na všechna vydání jsou stvrzenky a dárci z Huddersfieldu a Štětína, kteří nebyli na schůzi zastoupeni, se vyzývají, aby si v Londýně jmenovali zmocněnce, kteří by do stvrzenek nahlédli.

Poněvadž výbor není úplný, neboť dva členové výboru A. Füster a K. Blind odcestovali, a protože se konají pokusy vytvořit — jako protiváhu k našemu výboru — výbor jiný, nezávislý na Dělnickém spolku a na emigrantech sociálně demokratického směru, odevzdal výbor svůj mandát do rukou spolku.

Shromáždění rozhodlo takto:

1) Německý Dělnický spolek schválil činnost dosavadního výboru a jmenuje ze svého středu nový pětičlenný výbor, který se bude nazývat „Sociálně demokratický výbor pro podporu německých emigrantů“. Tento výbor přebírá pokladní hotovost dřívějšího výboru.

2) Výbor poskytuje podporu přednostně členům sociálně demokratické strany, ale pokud mu prostředky dovolují, nevylučuje z podpory emigranty ostatních směrů.

3) Výbor bude předkládat Dělnickému spolku měsíčně vyúčtování; načež bude znovu volen. Účetní zpráva bude uveřejňována v časopisech „Deutsche Londoner Zeitung“ a „Northern Star“, ve frankfurtské „Neue Deutsche Zeitung“, v kolínské „Westdeutsche Zeitung“, v hamburské „Norddeutsche Freie Presse“, v berlínské „Demokratische Zeitung“, ve „Schweizerischer National-Zeitung“ a v newyorské „Schnellpost“ a „Staatszeitung“.

4) Dárci mají právo osobně se účastnit měsíčního vyúčtování nebo, nejsou-li v Londýně přítomni, jmenovat zmocněnce, aby přezkoušel knihy, doklady a pokladní hotovost.

5) Dělnický spolek jmenuje do výboru tyto členy: Karla Marxe, Augusta Willicha, Bedřicha Engelse, Heinricha Bauera a Karla Pfändera.

Výbor seznamuje veřejnost s uvedenou účetní zprávou, jakož i usnesením Dělnického spolku, a prosí, aby příspěvky byly zasílány na adresu Heinricha Bauera, 64, Dean Street, Soho, Londýn.

Londýn 3. prosince 1849  
Členové výboru
Karel Marx, August Willich
Bedřich Engels,
Heinrich Bauer, Karl Pfänder

______________________________________________

Uveřejněno ve „Westdeutsche Zeitung“,
čís. 173 z 12. prosince 1849
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny




Zahájení úpisu akcií na „Neue Rheinische Zeitung. Politisch-ökonomische Revue“

„Neue Rheinische Zeitung“ vycházela jak známo od 1. června 1848 do 19. května 1849 za řízení Karla Marxe jako deník v Kolíně nad Rýnem. Představovala nejrozhodnější směr německé demokracie tak úspěšně, že navzdory všemu zastavování a všem stavům obležení, navzdory všem tiskovým procesům a všemu pronásledování, navzdory největším těžkostem, osočováním a překážkám všeho druhu, po pouhém jedenáctiměsíčním trvání získala už 5600 předplatitelů. Když byla redakce dvakrát porotou osvobozena, pruské vládě nezbylo nic jiného než zbavit se tohoto obávaného listu hrubým násilím; když byla v květnu loňského roku potlačena v porýnském Prusku místní povstání, bylo dočasné autokracie využito k tomu, aby vyhnala redaktory z Pruska a znemožnila tak další vycházení časopisu.

Redaktoři „Neue Rheinische Zeitung“ se nejdříve účastnili revolučních hnutí posledního léta, a to jak v jižním Německu, tak v Paříži; pak se ve velké většině opět sešli v Londýně a rozhodli se, že tu budou noviny vydávat dál. Zpočátku mohou vycházet jen jednou měsíčně jako revue v sešitech asi o pěti arších. Ale tato činnost splní dokonale svůj úkol — nepřetržitě a trvale působit na veřejné mínění — a bude mít rovněž po finanční stránce docela jiné perspektivy až tehdy, když redakce bude schopna vydávat jednotlivá čísla častěji. Redakce proto zamýšlí, jakmile to prostředky dovolí, vydávat „Neue Rheinische Zeitung“ ve čtrnáctidenních sešitech o pěti arších nebo, bude-li to možné, ve formě velkého týdeníku podle vzoru týdeníků amerických a anglických. Jakmile jí poměry umožní návrat do Německa, ihned přemění týdeník znovu na deník.

Předběžný rozpočet ukazuje, že bude-li revue vycházet jako čtrnáctideník a bude-li mít náklad 3000 výtisků, bude roční čistý zisk činit 1900 tolarů.

Abychom postavili celý podnik na pevný základ a umožnili vydávat revui čtrnáctidenně či týdně, potřebujeme kapitál 500 liber šterlinků. Proto vypisujeme na tento obnos akcie, a to za těchto podmínek:

1. Každá akcie zní na 50 franků, které se složí ihned po předložení prozatímní kvitance, jež se později vymění za originální akcii.

2. Každý akcionář ručí jen ve výši hodnoty své akcie.

3. Akcionáři mají právo jmenovat si v Londýně své zmocněnce, kteří budou dohlížet na obchodní vedení časopisu.

4. Čtyřikrát do roka se svolává valná hromada, která přijímá zprávu o chodu podniku i účetní zprávu a usnáší se na další kontrole obchodního vedení. Jednotlivým akcionářům se zasílá litografovaná zpráva o činnosti.

5. Zisk vyplývající z tohoto podnikání bude připočítáván ke kapitálu tak dlouho, dokud nebude možné vydávat „Neue Rheinische Zeitung“ týdně. Jakmile bude tento úkol splněn, bude zisk rozdělován na tři rovné díly, a to jedna třetina bude tvořit rezervní fond, druhá bude rozdílena akcionářům jako dividenda a zbývající připadne redakci.

Londýn 1. ledna 1850  
K. Schramm
odpovědný vydavatel
„Neue Rhenische Zeitung“

______________________________________________

Napsáno za účasti
K. Marxe a B. Engelse
Poprvé uveřejnil Institut marxismu-leninismu
při ÚV KSSS roku 1930 rusky
  Podle rukopisu
Přeloženo z němčiny




Účetní zpráva Sociálně demokratického emigrantského výboru v Londýně

 
1. Vydání
 
  l. št.    šil. pencí
Listopad 1849 16 podpor po 7 šil. 5 12 -
Prosinec 1849 29      "       "   7  " 10 3 -
    3      "       "   4  " - 12 -
    1      "       "   6  " - 6 -
    1      "       "   3  " - 3 -
    2      "       "   5  " - 10 -
    1      "       "   5  "  6 p. - 5 6
    1      "       "   8  " - 8 -
    1      "       " 12  " - 12 -
    4      "       " 10  " 2 - -
Leden 1850 20      "       "   7  " 7 - -
    1      "       "   2  " - 2 -
    1      "       "   2  "  6 p. - 2 6
    3      "       "   4  " - 12 -
Únor 1. - 23. 18      "       "   7  " 6 6 -
    2      "       "   5  " - 10 -
    1      "       "   2  " - 2 -
    5      "       " 10  " 2 10 -
    1      "       "   3  " - 3 -
    1      "       " 13  " - 13 -
    2      "       "   1  " - 2 6[b]
    1      "       "   1  " - 1 -  
  _______________________________________________________________
  114 podpor, celkem 38 13 6
Poštovné, kolkovné, výdaje za inkaso a za kancelářské potřeby 1 5 1
  __________________________
                    Celkem 39 18 7

Mezi výdaji je 26 liber půjček, vyplacených různým toho času zaměstnaným emigrantům na zakoupení nářadí, šatů atd. Příjemci slíbili, že tento obnos později vrátí.

 
2. Příjmy
 
  l. št.    šil. pencí
Listopad 19. Pokladní hotovost 10 9 5
Prosinec   1. Od Dělnického spolku - 3 6
       "      10. Přijato prostřednictvím kolínské „Westdeutsche
Zeitung“ 30 tolarů na úhradu nákladů

4

1

-
       "      15. Od německých dělníků v Paříži 2 5 10
       "      17. Prostřednictvím p. prof. Türka v Roztokách 16 12 6
Únor      11. Od podpůrného výboru v Cincinnati 20 18 -
       "     20. Od dělníků ze Schwerinu 3 - -
  __________________________
     Celkem 39 18 7
               Hořejší výdaje 57 10 3
  __________________________
                       Zůstatek v pokladně 17 11 8


Tato účetní zpráva byla předložena a schválena 4. března na schůzi zdejšího Dělnického spolku. Dárci nebo jejich zmocněnci mohou nahlédnout do dokladů a účetních knih výboru u pokladníka.

Po účetní uzávěrce došly ještě dvě částky z Kolína n. R. a New Yorku, které budou vyúčtovány v příští zprávě. A naopak, v důsledku neustálého vypovídání ze Švýcarska a z Francie počet zdejších strádajících emigrantů nesmírně vzrostl. Skoro denně sem přicházejí noví uprchlíci a většinou v takovém stavu, že potřebují nejen obvyklou nezbytnou podporu, ale stejně naléhavě i oděv. Za těchto okolností spočívá na podepsaném výboru tím větší břímě, čím menší úspěchy asi mají pokusy z druhé strany získat prostředky k podpoře zdejších emigrantů, a čím více se proto všichni emigranti, kteří přijedou do Londýna, obracejí především na nás. Díky vytrvalé snaze zdejších německých dělníků a emigrantů samých se podařilo některým z nich nalézt zaměstnání. Ale velmi mnohá odvětví činnosti, jež jsou emigrantům jinde přístupna, jsou před nimi z mnoha důvodů, především pro krutou konkurenci, v přelidněném Londýně uzavřena. Kromě toho je příliv nových emigrantů tak silný, že seznam žadatelů o podporu každým týdnem vzrůstá.

Ačkoliv se s prostředky svěřenými výboru zachází co nejšetrněji a pravidelné podpory se omezují na nejnutnější minimum, jež připouštějí zdejší vysoké ceny životních potřeb, fondy výboru za těchto okolností velmi rychle mizí. Ba začínáme se obávat, že možná už brzy nebudeme s to chránit zdejší nezaměstnané emigranty před ztrátou přístřeší a krajní nouzí.

Proto se znovu obracíme s žádostí o peněžní prostředky přímo ke straně v Německu. Připomínáme jí, že čím více klesá počet a tím i nouze emigrantů ve Švýcarsku a ve Francii, tím více stoupá v Londýně, a my doufáme, že to nedojde tak daleko, aby lidé, kteří bojovali se zbraní v ruce za svobodu a čest německého národa, musili žebrat o kousek chleba na nárožích Londýna.

Všechny příspěvky posílejte laskavě na adresu: Mr. Henry Bauer, 64, Dean Street, Soho, Londýn.

Londýn začátkem března 1850  
Sociálně demokratický emigrantský výbor:
Karel Marx, B. Engels, H. Bauer,
A. Willich, Karl Pfänder

______________________________________________

Otištěno ve „Westdeutsche Zeitung“,
čís. 68 z 21. března 1850
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny




Světová společnost revolučních komunistů[321]

Článek 1

Cílem společnosti je svržení všech privilegovaných tříd a podřízení těchto tříd diktatuře proletářů permanentní revolucí až do uskutečnění komunismu, který bude poslední formou uspořádání lidského rodu.

Článek 2

Společnost přispívá k uskutečnění tohoto cíle tím, že navazuje solidární svazky mezi všemi frakcemi komunistické revoluční strany a tak odstraňuje v souhlase s principem republikánského bratrství národnostní rozdíly.

Článek 3

Ustavující výbor společnosti se zřizuje jako ústřední výbor; všude, kde to bude potřebí pro dovršení díla, založí výbory, které budou ve spojení s ústředním výborem.

Článek 4

Počet členů společnosti není omezen, ale nikdo nesmí být přijat za člena jinak než jednomyslnou volbou. Volba se nikdy nesmí provádět tajným hlasováním.

Článek 5

Všichni členové společnosti se zavazují přísahou, že budou co nejpřísněji dodržovat první článek těchto stanov. Změna, která by mohla mít za následek oslabení záměrů vyjádřených v článku prvním, zprošťuje členy společnosti jejich závazku.

Článek 6

Všechna usnesení společnosti se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů.

   
J. Vidu, August Willich, G. Julian Harney,
Adam, C. Marx, F. Engels


______________________________________________


Napsáno v polovině dubna 1850
Poprvé uveřejnil Institut marxismu-leninismu
pří ÚV KSSS roku 1926 rusky
  Podle rukopisu
Přeloženo z francouzštiny



Účetní zpráva Sociálně demokratického emigrantského výboru v Londýně



 
Příjmy
 
  l. št.    šil. pencí
25. února. Zůstatek v pokladně 17 11 8
  Od Spolku pro sociální reformu v New Yorku 30 18 5
13. března Od kolínského emigrantského výboru 36 - -
  Od A. F., člena Dělnického spolku - 5 -
18. března Prostřednictvím pana Wichmanna v Hamburku 6 - -
16. dubna Prostřednictvím pana Rempela v Bielefeldu 3 - -
  Prostřednictvím pana Engelse z E. B.[c] 1 - -
20. dubna Od několika anglických dělníků - 7 -
  __________________________
  95 2 1


 
Vydání
 
  l. št.    šil. pencí
Březen 53 podpor po 7 šil. 18 11 -
   "   7      "       " 10  " 3 10 -
   "   1      "       "   9  " - 9 6[d]
   "   1      "       "   2  "  81/2 p. - 2 81/2
   "   6      "       "   5  " 1 10 -
   "   2      "       "   1  " - 2 -
   "   2      "       "   4  " - 8 -
   "   1      "       "   2  " - 2 -
                 Půjčky 2 3 -
                 Poštovné a drobné výlohy - 8 8
  __________________________
  27 6 101/2
Duben 56 podpor po 6 šil. 16 16 -
   " 18      "       "   5  " 4 10 -
   "   2      "       "   2  "  6 p. - 5 -
   " 14      "       "   1  "  6 p. 1 1 -
   " 52      "       "   7  " 18 4 -
   "   1      "       "   8  " - 8 -
   " 54      "       "   3  " 8 2 -
   " 49      "       "   3  "  6 p. 8 11 6
   "   1      "       "   6  "  4 p. - 6 4
                    Drobné výdaje - 6 5
  __________________________
  58 10 3
  __________________________
  85 17 11/2
  __________________________
                  Zůstatek 9 4 111/2

Výbor, založený 18. září 1849, podporoval od svého zřízení po kratší nebo delší dobu asi sto emigrantů, a celková částka, jež prošla jeho rukama, činí asi 161 1. št. 7 šil. 81/2 pence. Kromě toho kryl zdejší Dělnický spolek nejnutnější potřeby jednotlivých emigrantů sbírkami. Některým emigrantům vyhledal práci a všem emigrantům dal k disposici své místnosti a noviny.

Účetní knihy a doklady k uvedené účetní zprávě, jež byla předložena německému Dělnickému spolku a jím schválena, jsou uloženy u pokladníka výboru, kde do nich přispěvatelé nebo jejich zmocněnci mohou nahlédnout.

Pánové Struve, Bobzin, Bauer (ze Stolpe) a jiní pokládali za nutné propůjčit svá jména k tomu, aby vylákali z Německa pro emigranty značné peněžité částky. Proto kolem sebe shromáždili určitý počet emigrantů a na schůzi, která se konala včera, založili svůj vlastní výbor. Rozumí se, že tento nový plán na založení paralelního výboru naši činnost nepřeruší, tak jako ji nepřerušily dřívější neúspěšné pokusy.

Jak ukazuje účetní zpráva, pokladna výboru je tak vyčerpána, že její prostředky stačí sotva na týden. Přitom se ještě denně hlásí o podporu noví emigranti. Proto znovu vyzýváme německou sociálně demokratickou stranu, aby emigranty nenechávala na holičkách a aby co nejdříve zaslala svoje příspěvky pokladníkovi K. Pfänderovi, 21, King Street, Soho, Londýn.

Londýn 23. dubna 1850  
Sociálně demokratický emigrantský výbor:
K. Marx — předseda,
August Willich, K. Pfänder,
B. Engels, Heinrich Bauer


______________________________________________


Otištěno v „Norddeutsche Freie Presse“,
čís. 349 z 10. května 1850
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny




Němečtí emigranti v Londýně

V poslední době docházelo ve prospěch zdejších německých emigrantů tak málo peněžních příspěvků, že emigranti jsou vydáni napospas nejkrutější bídě. Někteří z nich až do nynějška nemohli najít práci ve svém oboru; už téměř celý týden nocují na ulicích i v parcích a doslova hladovějí. Mnozí odmítají posílat emigrantům příspěvky pod záminkou, že mezi výbory dochází k rozbrojům a že prý se peníze rozdílejí stranicky. Pánové Struve, Bobzin a jiní k tomu přispěli, když prohlašovali, že podepsaný výbor podporuje jen „komunisty“.

Prohlašujeme zde ještě jednou, že jsme podporovali bez rozdílu každého, kdo se prokázal jako německý emigrant potřebný podpory. Je to vidět z našich knih a dokladů, jež jsme ochotni kdykoliv předložit našim přispěvatelům nebo jejich zmocněncům. Jeden z podepsaných, Willich, byl přítomen na schůzi všech členů výboru, vedeného pány Struvem, Bobzinem aj., a tázal se emigrantů podporovaných výborem, koho z nich se ptali, je-li „komunistou“. Nepřihlásil se ani jediný!

Prohlašujeme, že výše uvedené tvrzení pánů Struva, Bobzina aj. je lež a pomluva. Tím odpadá i záminka, pro kterou některé osoby a organizace odmítaly podporovat londýnské emigranty.

Londýn 14. července 1850  
Sociálně demokratický emigrantský výbor:
K. Marx, K. Pfänder, A. Willich,
B. Engels, H. Bauer


______________________________________________


Otištěno ve „Westdeutsche Freie Presse“,
čís. 149 z 25. června 1850
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny





Účetní zpráva Sociálně demokratického emigrantského výboru v Londýně
za květen, červen a červenec 1850


 
Příjmy
 
  l. št.    šil. pencí
25. dubna Pokladní hotovost podle poslední účetní uzávěrky 9 4 111/2
Květen Z Hanau prostřednictvím občana Scherttnera 13 l. št.,
po odečtení daně z příjmu ve výši 7 šil. 9 p
12 12 3
  Od jistého Angličana - 2 -
  Z Frankfurtu n. M. 5 l. št. a 20 l. št. 25 - -
  __________________________
  46 19 21/2
 
Červen Z Trevíru 2 2 6
  Z Paříže (od německých dělníků) 1 18 6
  Prostřednictvím občana Petzlera - 5 -
  __________________________
  4 6 -
 
Červenec Z Frankfurtu n. M. 30 - -
  Z Kolína - 11 4
  Z Wiesbadenu (od Děl. spolku) 4 10 -
  Z Hamburku („Norddeutsche Freie Presse“) 11 11 10
  Od Dělnického spolku v Londýně 7 9 6
  Z Frankfurtu n. M. 20 - -
  Z Neustadtu pod Hardtem 4 - -
  Z Hamburku (expedice čas. „Freischütz“) 20 10 10
  Z La Chaux de Fonds 5 - -
  Z Hamburku (od Dělnického spolku v St. Georgu) - 17 6
  __________________________
  104 11 -
 


 
Vydání
 
  l. št.    šil. pencí
Od 24. dubna 128 podpor po 3 šil. 6 p. 22 8 -
do 30. května 27      "       "     3  " 4 1 -
    26      "       "     2  " 2 12 -
    31      "       "     1  " 1 11 -
    25      "       "     5  " 6 5 -
     Příležitostné podpory 1 5 -
     Obuvnické práce pro emigranty. - 14 -
     Drobné výlohy - 6 11
    __________________________
    39 2 11
 
Červen 58 podpor po 2 šil. 5 16 -
    59      "       "   1  " 2 19 -
    25      "       "   1  " 1 17 6
    Příležitost;né podpory - 10 -
    Drobné výlohy - 11 6
    __________________________
    11 14 -
 
Červenec 28 podpor po 2 šil. 2 16 -
    24      "       "   1  " 1 4 -
    93      "       "   -  "  6 p. 2 6 6
    Výdaje na emigrantskou ubytovnu a jídelnu  
    7 l. št.  9 šil.   6 p.  
    5   "     -         -  
    5   "   10  "     - 35 9 6
    5   "   10  "     -  
    6   "     -         -  
    6   "     -         -  
    Na opatření pracovního inventáře 6 - -
    Půjčky emigrantům 7 12 6
    Půjčka jednomu emigrantu s rodinou 1 - -
    Drobné výlohy - 19 31/2
  __________________________
  58 13 91/2
                      Celkem 109 10 81/2
                      Úhrn příjmů 155 16 21/2
                      Úhrn vydání 109 10 81/2
  __________________________
                      Pokladní hotovost 46 5 6

Tato účetní zpráva byla předložena a schválena na schůzi Dělnického spolku 30. července t. r. Přispěvatelé nebo jejich zmocněnci mohou nahlédnout do obchodních knih a dokladů.

Protože v červnu docházely příspěvky poskrovnu a nouze emigrantů byla často nesnesitelná, bylo usneseno, že se pro emigranty zřídí společná ubytovna a jídelna. Zdejší Dělnický spolek, jakož i část emigrantů, kteří si už našli práci, umožnili svými příspěvky, že se mohlo přistoupit k uskutečnění tohoto plánu. Z pozdějších příspěvků mohl být dům vybaven nutným zařízením a nábytkem. Až dosud tu našlo přístřeší 18 emigrantů, na stravu jich docházelo asi 40. V prvé řadě byli vybráni mezi emigranty nezaměstnaní obuvníci, aby svým kamarádům zhotovili potřebnou obuv. Výbor pak založil fondy a podnikl patřičné kroky, aby mohl v uvedené místnosti zařídit pro emigranty řemeslnickou dílnu a aby si tak emigranti sami mohli aspoň částečně hradit výlohy na výživu.

Jestliže se tento první pokus osvědčí, zařídí se celá věc ve větším měřítku; budeme o tom veřejnost včas informovat. Výbor očekává, že toto dvojí opatření, pomoc emigrantům i jejich pracovní zařazení, najde podporu v podobě četných příspěvků z Německa, dokud si nebudou moci emigranti zabezpečit výživu sami.

Londýn 30. července 1850  
Sociálně demokratický emigrantský výbor:
K. Marx, Bedř. Engels, Aug. Willich,
Karl Pfänder, Heinr. Bauer


______________________________________________


Otištěno ve „Norddeutsche Freie Presse“,
čís. 425 ze 7. srpna 1850
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny





Usnesení ústředního výboru Svazu komunistů.
15. září 1850

1. Přeložit sídlo ústředního výboru z Londýna do Kolína nad Rýnem a pověřit kolínský kraj zřízením nového ústředního výboru.

2. Zrušit stanovy Svazu komunistů a uložit novému ústřednímu výboru, aby vypracoval nové.

3. Místo dosavadního jednoho londýnského kraje zřídit dva kraje navzájem nezávislé, které budou spojeny jen společným ústředním výborem.


______________________________________________

Napsáno za Marxovy a Engelsovy
účasti 15. září 1850
Otištěno v „Dresdner Journal und Anzeiger“,
čís. 180 z 1. června 1851
v článku „Provolání ústředního výboru v Kolíně“
ze dne 1. prosince 1850
  Podle textu provolání
Přeloženo z němčiny





Účetní zpráva Sociálně demokratického emigrantského výboru
v Londýně od 1. srpna do 10. září 1850


 
Příjmy
 
  l. št.    šil. pencí
Srpen Pokladní hotovost 46 5 6
  Sebráno Miss Bergovou 12 - -
  Od Dčlnického spolku v St. Georgu, Hamburk 12 10 -
  Od téhož spolku 1 10 -
  Z Neustadtu pod Hardtem 8 - -
  Od pana K. Flory prostřednictvím redakce
„Deutsche Londoner Zeitung“

-

8

-
Září Od německého dělnického spolku v Paříži 2 - -
  Sebráno panem Johnem Bergem 17 10 -
  __________________________
                  Celkem 90 3 6


 
Vydání
 
  l. št.    šil. pencí
Srpen Výdaje na emigrantskou ubytovnu a jídelnu. 28 9 3
  Výdaje na kartáčnickou dílnu 7 10 -
  Za kůži atd. - 13 6
  56 podpor po 6 p. 1 8 -
  23 podpor po 1 š. 1 3 -
    6      "       "   2 š. 6 p. - 15 -
  Různé podpory - 5 6
  4 podpory po 10 š. 2 - -
  Půjčky emigrantům 8 4 -
  Čtyřem emigrantům na cestu do Ameriky. 5 - -
  Cestovní výlohy do Šlesviku-Holštýna 7 3 -
  Drobné výlohy, výlohy za poštovné, inkaso atd. - 11 3
Září Výdaje na ubytovnu a jídelnu. 14 4 8
  39 podpor po 6 p. - 19 6
    2 podpory po 1 š. - 2 -
    1 podpora po 10 š. a 1 po 5 š. - 15 -
  Rozděleno podle příkazu dárce, pana Berga 8 15 -
  Půjčky emigrantům 1 18 -
  Drobné výlohy - 6 10
  ________________________________________
                  Úhrnem 90 3 6

Protože čtyři podepsaní členové dosavadního Sociálně demokratického výboru při sestavování této účetní uzávěrky prohlásili, že z výboru vystupují, jmenoval spolek na Great Windmill Street komisi, aby přezkoušela účetní knihy a doklady; komise předložila svou zprávu 15. t. m. a potvrdila, že shledala všecko v naprostém pořádku.

Podepsaní pokládali za nutné ponechat všechny účetní knihy a doklady, vztahující se k práci ve výboru, u dosavadního pokladníka K. Pfändera, 21, King Street, Soho Square, protože vystoupili nejen z výboru, ale i ze spolku, a tyto dokumenty mohou mít pro ně význam v případě jakýchkoli reklamací ze strany veřejnosti.

Přispěvatelé se proto vyzývají, aby jmenovali v Londýně své zmocněnce, kteří by mohli nahlédnout u dosavadního pokladníka do účetních knih a dokladů.

Londýn 18. září 1850  
K. Marx, H. Bauer
K. Pfänder, B. Engels


______________________________________________


Otištěno v „Deutsche Londoner Zeitung“,,
čís. 287 z 27. září 1850
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny





Návrh londýnského kraje Svazu komunistů
ústřednímu výboru Svazu v Kolíně

Vyloučit ze Svazu komunistů všechny členy odštěpeného svazu[322], jmenovitě pak těchto sedm: Schappera, Willicha, Schärttnera, Lehmanna, Dietze (Oswalda), Geberta a Fränkela; toto rozhodnutí sdělit všem krajům a obcím Svazu, jakož i odštěpenému svazu v Londýně a jeho vedoucím.

1. Členové odštěpeného svazu informovali, a k tomu zkresleně, o roztržce ve Svazu komunistů londýnské ústřední orgány tajných společností, stojících mimo Svaz, a emigranty všech národností.

2. Otevřeně se bouří proti řádnému ústřednímu výboru v Kolíně, stavějí se proti jeho rozhodnutí a vyslali emisara[e], který objíždí Německo a má zakládat odštěpený svaz.

3. Porušili všechny závazky, které mají členové tajných společností vůči orgánům londýnského kraje Svazu, a porušují je i nadále.

4. Po roztržce ve Svazu porušují všechny zákony tajných společností, a jejich další setrvávání v řadách Svazu by jen přispívalo k rozleptávání Svazu.


______________________________________________

Napsdno za Marxovy a Engelsovy účasti
11. listopadu 1850.
Otištěno v „Dresdner Journal und Anzeiger“,
čís. 180 z 1. června 1851
v článku „Provolání ústředního výboru v Kolíně“
ze dne 1. prosince 1850
  Podle textu provolání
Přeloženo z němčiny




Stanovy Komunistického svazu
(S poznámkami K. Marxe)
[323]

1. Cílem Komunistického svazu je dosáhnout všemi prostředky propagandy a politického boje rozboření starší společnosti a svržení buržoazie[f], duchovního, politického a hospodářského osvobození proletariátu, komunistické revoluce. Na různých vývojových stupních, kterými musí boj proletariátu projít, zastává Svaz vždy zájmy celého hnutí a stejně tak se vždy snaží, aby se v něm sjednotily a zorganizovaly všechny revoluční síly proletariátu. Je to organizace tajná a nelze ji rozpustit, dokud proletářská revoluce nedosáhne svého konečného cíle.

2. Členem Svazu se může stát jen ten, kdo splňuje všechny tyto podmínky:

a) kdo se oprostil od veškerého náboženství a prakticky se zřekl každého svazku s církví a všech obřadů kromě těch, jež jsou předepsány občanskými zákony;

b) kdo pochopil podmínky, průběh vývoje a konečné cíle proletářského hnutí;

c) kdo stojí stranou všech spojení a dílčích snah, které jsou účelu společnosti nepřátelské nebo na překážku;

d) kdo je schopný a horlivý v propagandě, kdo je neochvějně věrný přesvědčení a má revoluční energii;

e) kdo zachovává nejpřísnější mlčenlivost ve všech záležitostech Svazu.

3. O způsobilosti k přijetí do Svazu rozhoduje jednomyslné usnesení obce. Přijetí provádí obvykle předseda na schůzi obce. Noví členové skládají slib, že se budou bezpodmínečně podřizovat rozhodnutí Svazu.

4. Kdo poruší podmínky členství, je vyloučen. O vyloučení jednotlivých členů rozhodují obce většinou hlasů. Celé obce může vyloučit ústřední vedení, jestliže to navrhne hlavní obec některého kraje. Jména vyloučených se oznámí celému Svazu; vyloučení, právě tak jako všechny podezřelé osoby, jsou pod stálým dohledem Svazu.

5. Svaz se dělí na obce, kraje, ústřední výbor a sjezd.

6. Obce se skládají nejméně ze tří členů, žijících v témž místě. Každá obec si volí předsedu, který řídí schůze, a jeho zástupce, který má na starosti pokladnu.

7. Obce jedné země nebo jedné provincie podléhají hlavní obci, kraji, který je jmenován ústředním výborem. Obce jsou v přímém spojení jen se svým krajem, kraje s ústředním výborem.

8. Obce konají pravdelné schůze, a to nejméně každých čtrnáct dnů; jsou v písemném spojení se svými kraji nejméně jednou za měsíc, hlavní obce krajů s ústředním výborem nejméně jednou za dva měsíce; ústřední výbor podává zprávu o situaci ve Svazu jednou za čtvrt roku.

9. Předsedové obcí a krajů a jejich zástupci se volí na jeden rok a mohou být svými voliči kdykoli odvoláni; členové ústředního výboru mohou být odvoláni jen sjezdem.

10. Každý člen Svazu je povinen platit měsíční příspěvek, jehož minimum stanoví sjezd. Polovina těchto příspěvků připadá krajům, polovina ústřednímu výboru, a používá se jich ke krytí organizačních výdajů, k rozšiřování propagandistické literatury a k vysílání emisarů. Náklady písemného styku s obcemi nesou kraje. Příspěvky se zasílají každé tři měsíce krajům, jež odevzdávají polovinu celkových příjmů ústřednímu výboru a současně předkládají vyúčtování o výdajích a příjmech svým obcím. Ústřední výbor předkládá vyúčtování o přijatých peněžních prostředcích sjezdu. Mimořádné výdaje se hradí mimořádnými příspěvky.

11. Ústřední výbor je výkonným orgánem celého Svazu. Skládá se nejméně ze tří členů, je volen a doplňován krajem toho místa, jež sjezd určil za sídlo ústředního výboru; ústřední výbor je odpovědný jedině sjezdu.

12. Sjezd je zákonodárným orgánem celého Svazu. Skládá se z delegátů krajských shromáždění, z nichž každé volí jednoho delegáta na pět obcí.

13. Krajské shromáždění je představitelem kraje. Schází se pravidelně každé čtvrtletí v sídlech kraje za vedení výboru hlavní obce a radí se o záležitostech krajské organizace. Každá obec do něho vysílá jednoho delegáta. Krajské shromáždění k volbě delegáta na sjezd Svazu se schází pravidelně každý rok v polovině července.

Čl. 5. Obec                  Čl. 8. Sjezd
Čl. 6. Kraj   Čl. 9. Přjímání do Svazu
Čl. 7. Ústřední výbor   Čl. 10. Vyloučení ze Svazu
               (Peněžní záiežitosti)
[g]

14. Čtrnáct dní po skončení krajských volebních shromáždění se sejde sjezd, a to zpravidla v sídle ústředního výboru, neurčil-li ústřední výbor jiné místo.

15. Sjezd přijímá od ústředního výboru, který se sjezdu sice účastní, ale bez hlasovacího práva, zprávu, v níž ústřední výbor skládá účty ze své celkové činnosti a informuje o situaci ve Svazu; vysvětluje zásady politiky, kterou má Svaz sledovat; rozhoduje o změnách stanov a určuje sídlo ústředního výboru pro příští rok.

16. Ústřední výbor může v naléhavých případech svolat mimořádný sjezd, kterého se pak účastní delegáti, zvolení v krajích na poslední sjezd.

17. Spory mezi jednotlivými členy téže obce řeší s konečnou platností obec; mezi členy téhož kraje hlavní obec kraje, mezi členy různých krajů ústřední výbor; obvinění členů ústředního výboru, jež jsou osobního rázu, patří před sjezd. Spory mezi obcemi téhož kraje řeší hlavní obec kraje; spory obcí s jejich krajem nebo spory mezi různými kraji rozhoduje ústřední výbor; přitom v prvém případě se lze odvolat ke krajským shromážděním, v druhém případě ke sjezdu. Sjezd řeší také všechny neshody ústředního výboru s podřízenými výbory Svazu.


______________________________________________

Napsáno 1. prosince 1850
Poprvé uveřejněno v časopise „Voprosy istorii“,
čís. 11 z roku 1948
  Podle rukopisu
napsaného Engelsem
Přeloženo z němčiny




Předmluva k německému překladu zdravice A. Blanquiho[324]
(s textem zdravice)

Několik žalostných individuí, která podvádějí lid, takzvaný ústřední výbor evropských sociálních demokratů, ve skutečnosti výbor ústřední evropské chátry, slavil v Londýně za předsednictví pánů Willicha, Schappera atd. první výročí únorové revoluce. K této klice snaživců druhého řádu připojil se i Louis Blanc, představitel sentimentálního frázovitého socialismu, a to z intriky proti jinému zrádci lidu, Ledru-Rollinovi. Předčítali na svém banketu různé adresy, jež prý jim byly zaslány. Z Německa nedokázali vyžebrat přes všecku námahu ani jediný přípis. Dobrá známka vyspělosti německého proletariátu!

Napsali také Blanquimu, ušlechtilému mučedníku revolučního komunismu, a požádali ho o adresu. Odpověděl jim touto zdravicí:

VÝSTRAHA LIDU

Jaké úskalí ohrožuje zítřejší revoluci? Totéž úskalí, na němž ztroskotala revoluce včerejší: žalostná popularita zakuklených buržoů, kteří si hrají na tribuny lidu.

Ledru-Rollin, Louis Blanc, Cremieux, Marie, Lamartine, Garnier-Pagès, Dupont (de lʼEure), Flocon, Albert, Arago, Marrast!

Strašlivý seznam! Neblahá jména, vepsaná krvavým písmem na všechny dlažby demokratické Evropy!

Prozatímní vláda zabila revoluci! Na její hlavu nechť padá odpovědnost za všechno neštěstí, za všechnu krev tolika tisíců obětí!

Když reakce zardousila demokracii, konala jen své řemeslo. Zločin mají na svědomí zrádci, které si důvěřivý lid postavil do čela a kteří jej pak zradili reakci.

Hanebná vláda! Nedbá úzkostného volání ani proseb a uvrhne na zemědělské obyvatelstvo pětačtyřiceticentimovou daň, která vhání rolníky do náručí zoufalství a povstání.

Zachovává roajalistické hlavní štáby, roajalistické soudy a roajalistické zákony. Zrada!

16. dubna přepadne dělníky v Paříži, uvrhne do vězení dělníky v Limoges, 27. dubna střílí do dělníků v Rouenu; pouští z řetězu smečku svých honicích psů a pořádá štvanici na všechny opravdové republikány. Zrada, zrada!

Na ni, jedině na ni padá strašlivá vina za všecky pohromy, jež zahubily revoluci roku 1848!

Ó, jsou velicí zločinci, ale nejhorší ze všech jsou ti, v nichž národ, podvedený řečnickými frázemi, viděl svou záštitu a zbraň a které nadšeně vyhlásil za rozhodčí o své budoucnosti.

Běda nám, kdyby masy ve své shovívavosti na to zapomněly a v den svého vítězství, které je blízko, připustily znovu k vládě byť jen jediného z těchto lidí, kteří zhanobili svůj mandát! S revolucí bylo by podruhé veta!

Kéž by měli dělníci ustavičně před očima tento seznam prokletých jmen; a kdyby se jen jediné, ano jen jediné z nich znovu objevilo v revoluční vládě, nechť všichni křičí jako jeden muž: Zrada!

Řeči, přísahy a programy byly by znovu jen lží a podvodem; vrátili by se stejní kejklíři a provozovali by zase své staré kousky; utvořili by první článek v novém řetězu činů ještě zběsilejší reakce. Prokletí jim a pomstu, odváží-li se znovuobjevit! Hanba a opovržení hloupému davu, dá-li se opět lapit do jejich sítí!

Nestačí přece, že únoroví kejklíři byli navždy vyhoštěni z pařížské Radnice — třeba se pojistit před novou zradou.

Zradí všichni, kdo se vyšplhají k vládě po zádech proletariátu a neuskuteční pak okamžitě:

1. všeobecné odzbrojení měšťanských gard;

2. ozbrojení a vojenskou organizaci všech dělníků.

Ještě je ovšem řada jiných nezbytných opatření, ale ta všechna přímo vyplývají z tohoto prvního aktu, který je pro lid hlavní a jedinou zárukou bezpečnosti.

Ani jediná puška nesmí zůstat v rukou buržoů. Jinak není záchrany!

Přívrženci různých doktrín, jež se dnes hádají o sympatie mas, mohou snad časem uskutečnit své sliby o reformách a blahobytu, ale jen s tou podmínkou, že nenechají utéci kořist pro její stín.

Tyto doktríny nezplodí nic než ubohého zmetka, bude-li se lid zaměstnávat výlučně teoriemi a bude-li podceňovat jediný praktický, jediný jistý prostředek: násilí!

Zbraně a organizace — toť hlavní nástroj pokroku, jediný účinný prostředek, jak zatočit s bídou.

Kdo má zbraň, má i chléb. Bodáky vrhají lidi na kolena, bezbranné houfy rozfouknou jako plevy. Francie, ježící se bodáky dělníků — to je budoucnost socialismu.

Před ozbrojeným proletariátem nic neobstojí, on smete všechny překážky a všechna protivenství.

Ale pro proletáře, kteří se dají zabavit směšnými procházkami po ulicích, sázením stromů svobody a líbivými advokátskými frázemi, pro ty je nejprve svěcená voda, pak urážky, nakonec kartáčové náboje — a vždycky bída!

Nechť si lid vybere!

Vězení v Belle Ile en Mer
10. února 1851


______________________________________________

Otištěno ve zvláštní brožuře
v Bernu na jaře 1851
  Podle textu brožury
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — tj. Vzdělávací spolek německých dělníků v Londýně. (Pozn. čes. red.)

b Chyba v originálu. (Pozn. MIA)

c — pravděpodobně Elberfeld-Barmen. (Pozn. red.)

d Chyba v originálu. (Pozn. MIA)

e — tímto emisarem byl Gaude. (Pozn. red.)

f Slova vytištěná polotučnou kurzívou jsou vepsána Marxovou rukou. (Pozn. red.)

g Slova vytištěná polotučnou kurzívou jsou připsána Marxovou rukou pod druhou stránkou rukopisu. (Pozn. red.)


321 Viz poznámku 256.

322 Sonderbund (Odštěpený svaz) — tak nazývali Marx a Engels sektářskou a dobrodružnou Willichovu a Schapperovu frakci, která se po 15. září 1850 odštěpila od Svazu komunistů a ustavila se jako samostatná organizace s vlastním ústředním výborem. Činnost této frakce usnadnila pruské policii vypátrat ilegální obce Svazu komunistů v Německu a inscenovat v Kolíně nad Rýnem roku 1852 soudní proces proti předním činitelům Svazu komunistů.

323 Stanovy Komunistického svazu vypracoval podle Marxových a Engelsových pokynů ústřední výbor tohoto svazu v Kolíně po rozkolu Svazu komunistů v září 1850. 10. prosince 1850 byly tyto stanovy spolu s ostatními dokumenty ústředního výboru poslány londýnskému kraji Svazu a za Marxovy účasti schváleny na schůzi 5. ledna 1851.

Text stanov (bez Marxových poznámek) se dostal při zatčení členů Svazu komunistů ještě s jinými dokumenty do rukou pruské policie a byl otištěn v knize „Die Communisten-Verschwörungen des neunzehnten Jahrhunderts“ [„Komunistická spiknutí v devatenáctém století“], sestavené Wermuthem a Stieberem.

324 Viz poznámky [305] a [306]