Vladimír Iljič Lenin

Vývoj kapitalismu v Rusku
Proces vytváření vnitřního trhu pro velkoprůmysl[1]


Obsah

Předmluva k prvnímu vydání
Předmluva k druhému vydání

Kapitola I. Teoretické chyby narodnických ekonomů

I. Společenská dělba práce
Růst počtu průmyslových odvětví — Vytváření vnitřního trhu vlivem společenské dělby práce — Projev tohoto procesu v zemědělství — Názory narodnických ekonomů.

II. Růst počtu průmyslového obyvatelstva na úkor zemědělského
Nutná souvislost tohoto jevu se samou podstatou zbožního a kapitalistického hospodářství.

III. Ožebračování malovýrobců
Chybný názor narodniků. — Názor autora Kapitálu.

IV. Narodnická teorie o nemožnosti realizovat nadhodnotu
Podstata teorie pánů V. V. a N. -ona; chybnost této teorie. — Nesprávné zařazení „zahraničního trhu“ k otázce realizace. — Povrchní hodnocení kapitalistických rozporů uvedenými autory.

V. Názory A. Smitha na výrobu a oběh celkového společenského produktu v kapitalistické společnosti a Marxova kritika těchto názorů
Vynechání konstantního kapitálu A. Smithem. — Vliv této chyby na teorii národního důchodu.

VI. Marxova teorie realizace
Základní teze Marxovy teorie. — Realizace produktu při prosté reprodukci. — Hlavní závěr z Marxovy teorie realizace. — Význam výrobní spotřeby. — Rozpor mezi tendencí k neomezenému růstu výroby a omezenou spotřebou.

VII. Teorie národního důchodu
Proudhon. — Rodbertus. — Soudobí ekonomové. — Marx.

VIII. Proč potřebuje kapitalistický národ zahraniční trh?
Příčiny nezbytnosti zahraničního trhu. — Zahraniční trh a pokrokovost kapitalismu.

IX. Závěry z I. kapitoly
Shrnutí výie rozebraných tezí. — Podstata otázky vnitřního trhu.

Kapitola II. Rozklad rolnictva

I. Údaje zemstevní statistiky o Novorusku
Hospodářské skupiny rolnictva. — Tržní zemědělství a koupě a prodej pracovní síly. — Nejvyšší skupina; koncentrace půdy, živého a mrtvého inventáře, vyšší produktivita práce. — Úvaha pana V. V. o tom, že někteří rolníci nemají koně. — Najímání zemědělských dělníků a názor pana V. V. na tento jev. — Nejnižší skupina rolnictva; propachtovávání půdy. — Střední skupina, její vratké postavení. — Pánové V. V. a Karyšev o rolnickém pachtu. — Postoj narodniků ke zkoumání pana Postnikova.

II. Údaje zemstevní statistiky o Samarské gubernii
Údaje o hospodářství různých skupin rolnictva v novouzenském újezdu. — Držba a užívání půdy v jednotlivých skupinách. — Pan Karyšev o pachtu a cenách obilí. — Námezdní práce; vytváření vnitřního trhu rozkladem rolnictva. — Vesnický proletariát v Samarské gubernii.

III. Údaje zemstevní statistiky o Saratovské gubernii
Údaje o hospodářství různých skupin rolnictva. — Najímání zemědělských dělníků. — „Živnosti“ v zemstevní statistice. — Pachty. — Názory pánů Karyševa, N. -ona a Maresse na pacht. — Srovnání kamyšinského újezdu s ostatními újezdy. — Význam třídění rolnických usedlostí.

IV. Údaje zemstevní statistiky o Permské gubernii
Údaje o hospodářství různých skupin rolnictva. — Najímání zemědělských dělníků a nádeníků a jeho význam. — Hnojení půdy. — Zdokonalené nářadí. — Obchodní a výrobní podniky.

V. Údaje zemstevní statistiky o Orelské gubernii
Údaje o hospodářství různých skupin rolnictva. — Neúplný obraz rozkladu podle údajů o Orelské gubernii.

VI. Údaje zemstevní statistiky o Voroněžské gubernii
Metody třídění ve voroněžských sbornících. — Údaje o zadonském újezdu. — Živnosti.

VII. Údaje zemstevní statistiky o Nižněnovgorodské gubernii
Údaje o skupinách hospodářství ze tří újezdů

VIII. Přehled údajů zemstevní statistiky o ostatních guberniích
Novgorodská gubernie, děmjanský újezd. — Černigovská gubernie, kozelecký újezd. — Jenisejská gubernie. — Tři újezdy Poltavské gubernie. — Kalužská gubernie. — Tverská gubernie.

IX. Shrnutí rozebraných údajů zemstevní statistiky o rozkladu rolnictva
Způsob shrnutí. — Souhrnná tabulka a diagram (v příloze). — Rozbor jednotlivých sloupců diagramu. — Srovnání různých krajů podle stupně rozkladu.

X. Výsledné údaje zemstevní statistiky a vojenského soupisu koní
Údaje zemstevní statistiky o 112 újezdech 21 gubernií. — Údaje vojenského soupisu koní o 49 guberniích evropského Ruska. — Význam těchto údajů.

XI. Srovnání vojenských soupisů koní z let 1888—1891 a 1896—1900.
Údaje o 48 guberniích evropského Ruska. Statistická cvičení pánů Vichljajeva a Černěnkova.

XII. Údaje zemstevní statistiky o rolnických rozpočtech
Charakter údajů a metody zpracování. —
A. Celkové výsledky rozpočtů. — Výše výdajů a příjmů (důchodů). — Rozdělení výdajů. — Složeni důchodů. — Peněžní složka rozpočtů. — Význam daní. —
B. Charakteristika rolnického hospodaření na půdě. — Celkové údaje o hospodářstvích. — Majetek a inventář. — Výdaje na hospodářství. — Důchod ze zemědělství. — Zdánlivá výjimka. —
C. Charakteristika životní úrovně. — Výdaje na stravu v naturáliích. — Výdaje na stravu v penězích. — Ostatní výdaje na osobní spotřebu. — Peněžní výdaje na osobní a výrobní spotřebu. — Pan N. -on o zámožné „vrstvě“ rolnictva. — Porovnání životní úrovně rolníků a zemědělských dělníků. — Metody pana Ščerbiny.

XIII. Závěry z II. kapitoly
Význam zbožního hospodářství. — 1. Kapitalistické rozpory uvnitř občiny. — 2. „Odrolničťování“. — 3. Charakteristika tohoto procesu v Kapitálu. — 4. Rolnická buržoazie. — 5. Vesnický proletariát. Celoevropský typ vesnického dělníka s přídělem. — 6. Střední rolnictvo. — 7. Vytváření vnitřního trhu pro kapitalismus. — 8. Prohlubování rozkladu; význam přestěhovalectví. — 9. Obchodní a lichvářský kapitál. Formulace otázky v teorii. Spojitost těchto forem kapitálu s průmyslovým kapitálem. — 10. Odpracovávání a jeho vliv na rozklad rolnictva.

Kapitola III. Přechod statkářů od robotního hospodářství ke kapitalistickému

I. Hlavní rysy robotního hospodářství
Podstata nevolnické soustavy hospodářství a její podmínky.

II. Spojení robotní soustavy hospodářství se soustavou kapitalistickou
Pozůstatky staré soustavy po reformě. — Soustava odpracovávání a soustava kapitalistická; jejich poměrná rozšířenost. — Přechod soustavy odpracovávání v kapitalistickou.

III. Charakteristika soustavy odpracovávání
Formy odpracovávání. — Naturální pachty a jejich význam. — Odměna za práci při odpracovávání. — Osobní závislost při odpracovávání. — Celkové hodnocení odpracovávání.

IV. Zánik soustavy odpracovávání
Dva druhy odpracovávání. — Význam rozkladu rolnictva. — Názor pana Stebuta. — Názory v literatuře.

V. Postoj narodniků k této otázce
Idealizace odpracovávání. — Úvaha pana Kablukova.

VI. Historie Engelgardtova hospodářství
Původní stav hospodářství a charakter jeho postupných změn.

VII. Používání strojů v zemědělství
Čtyři období v rozvoji výroby zemědělských strojů. — Neúplnost oficiální statistiky. — Údaje o používání různých zemědělských strojů.

VIII. Význam strojů v zemědělství
Kapitalistický ráz používání strojů. — Výsledky používání strojů. — Nedůsledné stanovisko narodniků.

IX. Námezdní práce v zemědělství
„Odcházení na zemědělské práce“, jeho význam, jeho rozsah. — Počet zemědělských dělníků v celém evropském Rusku.

X. Význam svobodné námezdní práce v zemědělství
Postavení zemědělských dělníků. — Zvláštní formy najímání na práci. — Postavení dělníků u malých a velkých hospodářů. — Zárodky společenské kontroly. — Jak hodnotí odcházení na zemědělské práce narodnici.

Kapitola IV. Růst tržního zemědělství

I. Celkové údaje o zemědělské výrobě a jednotlivých odvětvích tržního zemědělství v poreformním Rusku
Výroba obilí a brambor v letech 1864—1866, 1870—1879, 1883—1887, 1885—1894. — Pěstování brambor a jeho význam. — Oblasti tržního zemědělství. — Názory pana Kablukova

II. Oblast tržního obilnářství
Přesun hlavního centra výroby obilí. — Význam okrajových území jako kolonií. — Kapitalistický ráz zemědělství v této oblasti.

III. Oblast tržního dobytkářství. Celkové údaje o rozvoji mléčného hospodářství
Význam dobytkářství v různých oblastech. — Propočet pánů Kovalevského a Levitského. — Rozvoj sýrařství. — Neúplnost oficiálních údajů. — Technický pokrok.

IV. Pokračování. Ekonomika statkářského hospodářství v popisované oblasti
Racionalizace zemědělství. — „Sběrné mlékárny“ a jejich význam. — Vytváření vnitřního trhu. — Příliv zemědělských dělníků do průmyslových gubernií. — Rovnoměrnější rozdělení práce během roku. — Závislost drobných zemědělců a jak ji hodnotí pan V. V.

V. Pokračování. Rozklad rolnictva v oblasti mléčného hospodářství
Rozdělení usedlostí podle počtu krav. — Podrobnosti o petrohradském újezdu. — „Pokrokové proudy v rolnickém hospodářství“. — Vliv tohoto pokroku na rolnickou chudinu.

VI. Lnářská oblast
Růst tržního lnářství. — Směna mezi různými odvětvími tržního zemědělství. — „Krajnosti“ ve lnářské oblasti. — Technická zdokonalení.

VII. Technické zpracování zemědělských výrobků
Význam průmyslové čili technické soustavy rolnického hospodářství.

1. Lihovarnictví
Rozšíření zemědělského lihovarnictví. — Rozvoj výroby lihu z brambor a její význam.

2. Cukrovarnictví
Vzestup pěstování cukrovky. — Pokrok kapitalistického zemědělství.

3. Výroba bramborového škrobu
Její vzestup. — Dva procesy v rozvoji škrobárenství. — Výroba škrobu jako živnost v Moskevské gubernii a ve Vladimirské gubernii.

4. Lisování oleje
Dvojaký proces jeho rozvoje. — „Domáčtí výrobci“ oleje.

5. Pěstováni tabáku

VIII. Pěstování zeleniny a ovoce pro trh; hospodářství v okolí měst
Růst tržního ovocnářství a zahradnictví. — Rolnické zahradnictví v Petrohradské, Moskevské a Jaroslavské gubernii. — Tržní pěstování zeleniny v pařeništích. — Tržní pěstování melounů. — Hospodářství v okolí měst a jeho zvláštnosti.

IX. Závěry o významu kapitalismu v ruském zemědělství
1. Podnikatelský ráz zemědělství. — 2. Zvláštnosti kapitalismu v zemědělství. — 3. Vytváření vnitřního trhu pro kapitalismus. — 4. Pokroková historická úloha kapitalismu v ruském zemědělství

X. Narodnické teorie o kapitalismu v zemědělství. „Uvolňování rolníků v zimním období“
Úzký pohled a šablonovitost této teorie. — Opomíjení nejdůležitějších stránek procesu touto teorií.

XI. Pokračování. — Občina. — Marxovy názory na drobné zemědělství. — Engelsův názor na soudobou zemědělskou krizi
Nesprávné pojetí občiny u narodniků. — Nepochopení jednoho místa z Kapitálu narodniky. — Marxovo hodnocení rolnického hospodářství. — Jeho hodnocení kapitalismu v zemědělství. — Nepodařená citace pana N. -ona.

Kapitola V. Počáteční stadia kapitalismu v průmyslu

I. Domácký průmysl a řemeslo
Zbytky domáckého průmyslu. — Stupeň rozšířeni řemesel, jejich hlavní rysy.

II. Drobní výrobci zboží v průmyslu. Cechařský duch v drobné průmyslové výrobě
Přechod od řemesla k výrobě zboží. — Strach z konkurence.

III. Vzestup drobné průmyslové výroby po reformě. Dvě formy tohoto procesu a jeho význam
Příčiny vzestupu drobné průmyslové výroby. — Stěhování drobných výrobců do okrajových území. — Rozšíření drobné výroby mezi místním obyvatelstvem. — Přesun kapitálu. — Souvislost mezi vzestupem drobné průmyslové výroby a rozkladem rolnictva.

IV. Rozklad drobných výrobců zboží. Údaje soupisu usedlostí domáckých výrobců v Moskevské gubernii
Formulace otázky. — Způsob zpracování údajů. — Souhrnná tabulka a diagram. — Závěry: Námezdní práce, produktivita práce, důchody. — Maloburžoazní soustava drobné průmyslové výroby.

V. Kapitalistická prostá kooperace
Její význam a vliv na výrobu. — Družstva.

VI. Obchodní kapitál v drobné průmyslové výrobě
Podmínky pro vznik překupníka. — Obchodnice v krajkářství. — Příklady organizace odbytu. — Narodnické názory. — Formy obchodního kapitálu.

VII. „Drobná průmyslová výroba a zemědělství“
Údaje tabulky. — Zemědělské hospodářství námezdních dělníků. — „Polní pracovníci“ — Jiné údaje o drobné průmyslové výrobě a zemědělství. — Délka pracovního období. — Shrnutí.

VIII. „Spojení drobné průmyslové výroby se zemědělstvím“
Narodnická teorie. — Formy spojení drobné průmyslové výroby se zemědělstvím a jejich různý význam.

IX. Několik poznámek o předkapitalistické ekonomice naší vesnice

Kapitola VI. Kapitalistická manufaktura a kapitalistická domácká práce

I. Vznik manufaktury a její základní rysy
Pojem manufaktury, její dvojaký původ a její význam.

II. Kapitalistická manufaktura v ruském průmyslu
Pojem manufaktury, její dvojaký původ a její význam.

1. Tkalcovství
2. Jiná odvětví textilního průmyslu. Výroba plsti a plstěného zboží
3. Výroba klobouků a čepic, zpracování konopí a provaznictví
4. Zpracování dřeva
5. Zpracování živočišných výrobků. Koželužství a kožešnictví
6. Ostatní obory zpracování živočišných výrobků
7. Zpracování nerostů
8. Zpracování kovů. Průmyslová výroba v Pavlovu
9. Jiné obory zpracování kovů
10. Výroba šperků, samovarů a harmonik

III. Technika v manufaktuře. Dělba práce a její význam
Rukodělná výroba, výchova učedníků. — Dělba práce jako přípravné stadium pro strojový velkoprůmysl, její vliv na dělníky.

IV. Územní dělba práce a oddělení zemědělství od průmyslu
Názor pana Charizomenova. — Nezemědělská střediska. — Přechodný ráz manufaktury. — Zvýšení kulturní úrovně obyvatelstva.

V. Ekonomická struktura manufaktury
Stav výroby. — Názor pánů Ovsjannikova a Charizomenova.

VI. Obchodní a průmyslový kapitál v manufaktuře. „Faktor“ a „továrník“
Spojení mezi velkými a malými podniky. — Chyba narodniků.

VII. Kapitalistická domácká práce jako doplněk manufaktury
Její rozšíření, její charakteristické rysy, podmínky jejího rozšíření, její význam z hlediska teorie přebytečného obyvatelstva.

VIII. Co je to „domácký“ průmysl?
Některé výsledné údaje statistiky domáckých výrobců. — Převaha kapitalisticky zaměstnávaných dělníků. — Neurčitost pojmu „domácký výrobce“ a zneužívání tohoto pojmu.

Kapitola VII. Rozvoj strojového velkoprůmyslu

I. Vědecké pojetí továrny a význam statistiky „továren a závodů“

II. Naše statistika továren a závodů
Její prameny. — Publikace z šedesátých let. — Zvláštní charakter Vojenského statistického sborníku. — Ukazatel pana Orlova. — Soubory údajů o továrním průmyslu odboru pro obchod a manufakturu. — Sborník údajů o Rusku za rok 1884/1885; chyby pana Karyševa. — Údaje guberniálních statistických výborů. — Soupis. — Zvyšuje se počet továren v Rusku?.

III. Rozbor historickostatistických údajů o rozvoji velkoprůmyslu
Její prameny. — Publikace z šedesátých let. — Zvláštní charakter Vojenského statistického sborníku. — Ukazatel pana Orlova. — Soubory údajů o továrním průmyslu odboru pro obchod a manufakturu. — Sborník údajů o Rusku za rok 1884/1885; chyby pana Karyševa. — Údaje guberniálních statistických výborů. — Soupis. — Zvyšuje se počet továren v Rusku?.

1. Textilní výroba
2. Zpracování dřeva
3. Chemická výroba, zpracování živočišných produktů a keramická výroba
4. Hutní výroba
5. Potravinářský průmysl
6. Odvětví podléhající spotřební dani a ostatní
7. Závěry

IV. Rozvoj báňského a hutního průmyslu
Ural, jeho zvláštnosti. — Jih. — Kavkaz. — Velké a malé doly v Doněcké pánvi. — Význam údajů o rozvoji báňského a hutního průmyslu.

V. Přibývá dělníků ve velkých kapitalistických podnicích?
Údaje za rok 1865 a 1890. — Chybná metoda narodniků.

VI. Statistika parních strojů
Údaje z let 1875—1878 a 1892.

VII. Růst velkých továren
Údaje z let 1866, 1879, 1890 a 1894/95. — Největší podniky továrního a báňského a hutního průmyslu. — Chyby pana N. -ona.

VIII. Rozmístění velkoprůmyslu
Údaje o nejdůležitějších střediscích továrního průmyslu v roce 1879 a 1890. — Tři typy továrních středisek. — Rozdělení středisek. — Růst venkovských továrních středisek a jeho význam.

IX. Rozvoj dřevařského průmyslu a stavebnictví
Růst dřevařského průmyslu; jeho organizace. — Růst kapitalismu ve stavebnictví.

X. Doplněk továrny

XI. Úplné oddělení průmyslu od zemědělství
Chyba narodniků. — Údaje zdravotnické statistiky moskevského zemstva.

XII. Tři stadia vývoje kapitalismu v ruském průmyslu
Souvislost všech stadií. — Zvláštnosti techniky. — Růst kapitalistických vztahů. — Charakter vývoje průmyslu. — Oddělení průmyslu od zemědělství. — Rozdíly v životních podmínkách. — Růst vnitřního trhu.

Kapitola VIII. Vytváření vnitřního trhu

I. Růst oběhu zboží
Rozvoj železnic, vodní dopravy, obchodu a bank.

II. Růst obyvatelstva zaměstnaného v obchodu a průmyslu

1. Růst měst
2. Význam vnitřní kolonizace
3. Růst továrních a obchodních průmyslových městeček a vesnic
4. Odcházení na nezemědělské práce
Odcházení na nezemědělské práce, jeho rozsah a růst, jeho pokroková úloha, jeho hodnocení u narodnických autorů.

III. Rostoucí používání námezdní práce
Přibližný počet námezdních dělníků. — Kapitalistické přelidnění. — Chyba narodniků.

IV. Vytváření vnitřního trhu pracovních sil
Hlavní přesuny námezdních dělníků v souvislosti s výší mzdy. — Vytváření vnitřního trhu. — „Teorie“ pana N. -ona.

V. Význam okrajových území. Vnitřní nebo zahraniční trh?
Tendence kapitalismu k rozšiřování. — Příklad Kavkazu. — Dvě stránky procesu vytváření trhu.

VI. „Poslání“ kapitalismu
Zvýšení produktivity společenské práce. — Zespolečenštění práce. — Příčiny neshod s narodniky.

Přílohy (V knižném vydání v pásce)



Napsáno v letech 1896 — 1899
Knižně vyšlo poprvé koncem
března 1899
  Podle druhéhé vydání
z roku 1908



Poznámky:

1 Leninova kniha Vývoj kapitalismu v Rusku je výsledkem rozsáhlého, více než tříletého studia vědecké literatury. Lenin na ní začal intenzívně pracovat ve vězení, brzy po zatčení členů petrohradského Svazu boje za osvobozeni dělnické třídy, a zakončil ve vyhnanství v Šušenském. Materiály pro svou knihu však shromažďoval mnohem dřív, než ji začal psát.

Již v prvním dopise z vězení dne 2. ledna 1896 Lenin píše: „Mám plán, na který musím stále myslet od té doby, kdy jsem byl zatčen, a který mě čím dál více láká. Už dlouho jsem se zabýval jedním ekonomickým problémem (odbytem zboží našeho zpracovatelského průmyslu), shromáždil jsem nějakou literaturu, sestavil plán, jak problém zpracovat, něco jsem už i napsal, a chtěl bych svou práci, překročí-li rozsah časopiseckého článku, vydat knižně. Velmi nerad bych této práce zanechal a teď mám zřejmě na vybranou: buď ji napsat zde, nebo od ní vůbec upustit“ (Spisy 37, Praha 1959, s.67).

Práce Vývoj kapitalismu v Rusku měla být vydána legálně, proto jí musel dát Lenin takovou formu a takový název, aby její vydání carská cenzura nezadržela. V dopise z vyhnanství píše: „Méně nápadný a méně srozumitelný titul je vhodný z důvodů cenzurních“ (tamtéž, s. 190).

Když Lenin přistupoval ke zpracováni Vývoje kapitalismuv Rusku, byl si vědom, že si kniha vyžádá rozsáhlé a trpělivé studium, že bude muset prozkoumat a zpracovat obrovské množství faktografického materiálu. Když připravoval plán budoucí knihy, napsal:

„Seznam literatury jsem rozdělil na dvě části, na něž se dělí i moje práce: A. Obecně teoretická část. Ta si vyžádá méně literatury, takže doufám, že ji napíšu v každém případě, ale zato vyžaduje víc přípravných prací. B. Aplikace teoretických pouček na ruské poměry. Tato část vyžaduje velmi mnoho literatury. Hlavní potíže budou 1. u publikací zemstev. Ale ty částečně mám, částečně je bude možně objednat (drobné monografie), částečně sehnat prostřednictvím známých statistiků; 2. u vládních publikací — práce komisí, zprávy a protokoly sjezdů atd. To je vážný problém; ty se shánějí hůř. Některé, myslím, že dokonce většina, jsou v knihovně Svobodné ekonomické společnosti“ (viz poznámku 85 v třetí kapitole. Red.) (Spisy 37, Praha 1959, s. 68).

Hlavní etapy práce a podmínky, za nichž Lenin knihu zpracovával, jsou podrobně osvětleny v korespondenci s příbuznými a ve vzpomínkách jeho příbuzných i spolupracovníků. A. I. Uljanovová-Jelizarovová poznamenává, že Lenin velmi usilovně pracoval ve vězení: „Rozhodl se využít petrohradských knihoven, aby získal potřebný materiál pro zamýšlenou práci — materiál, o kterém věděl, že ho ve vyhnanství nesežene. Začal intenzívně pracovat, prostudoval ve vězení velmi mnoho pramenů a udělal si spoustu výpisků. Nosila jsem mu celé hory knih z knihovny Svobodné ekonomické společnosti, Akademie věd a dalších vědeckých knihoven“ (Proletarskaja revoljucija, č. 3, 1924, s. 113).

Lenin pracoval na této knize i po cestě do vyhnanství. V dopise z 15. března 1897 sděluje, co přečetl cestou a že se chystá odeslat z Krasnojarska „knihy vypůjčené na kratší dobu“. Při zastávce v Krasnojarsku studuje Lenin všechny vhodné knihy a časopisy, které našel v tamější městské knihovně a v soukromé knihovně kupce Judina.

Ve vyhnanství Lenin dále intenzívně pracuje na Vývoji kapitalismu v Rusku. Od samého začátku svého pobytu ve vyhnanství se neúnavně stará o to, aby získal potřebné knihy. Často o tom píše v dopisech příbuzným a známým. Od podzimu 1897 pravidelně dostává nezbytné materiály a začíná studovat nové prameny, zejména četné statistické sborníky. Mnoho knih mu přivezla na jaře 1898 N. K. Krupská, jíž bylo povoleno odjet z Ufy a žít dále ve vyhnanství v Šušenském.

Během tří let Lenin prostudoval a kriticky zhodnotil veškerou literaturu zabývající se ruskou ekonomikou. V jeho knize se uvádí a cituje přes 500 různých publikací: knih, sborníků, studií, přehledů a článků. Lenin ovšem ve skutečnosti prostudoval a použil mnohem víc literatury, než uvedl v seznamu použitých pramenů. Ale i tento seznam svědčí o jeho kolosální práci, kterou vynaložil při studiu vývoje kapitalismu v Rusku.

Knihu Vývoj kapitalismu v Rusku zhruba dokončil v srpnu 1898. Ale i potom na ní usilovně pracoval. Konečné zpracování rukopisu bylo časově velmi náročné a Lenin ho dokončil koncem ledna 1899.

Lenin pozorně zvažoval připomínky svých přátel a příbuzných, kteří četli knihu ještě v rukopise. Každou kapitolu přepsal do zvláštního menšího sešitu; všechny je kromě N. K. Krupské přečetli a posoudili i další sociální demokraté, kteří tehdy žili ve vyhnanství v minusinském okruhu. G. M. Kržižanovskij, který byl ve vyhnanství poblíž Šušenského, vzpomíná: „Byli jsme takříkajíc ‚prvními čtenáři‘ Vývoje kapitalismu v Rusku, pečlivě jsme studovali zaslaný rukopis a s vlastními připomínkami jej vraceli Vladimíru Iljičovi. Ten naše připomínky skutečně respektoval.“

Lenin dával podrobné pokyny, jak má být kniha vydána, jaký má mít formát a jak má být vytištěna, a uvedl, že při formátu, který vybral, „by se celá práce vešla na 30 archů, tj. zhruba na 500 stran (větší počet stránek by už byl pravděpodobně zbytečný a pro čtenáře namáhavý)“ (Spisy 37, Praha 1959, s. 184). Snažil se, aby kniha byla srozumitelná a přístupná, aby tabulky a diagramy zřetelně a názorně potvrzovaly autorovy závěry. Začátkem března dostal první archy knihy a byl s nimi „velice spokojen“, jak sděluje v dopise svým příbuzným.

Vývoj kapitalismu v Rusku vyšel knižně pod pseudonymem Vladimir Iljin koncem března 1899. Noviny Russkije vědomosti oznamovaly 15. dubna 1899 vydání knihy: „Vladimir Iljin, Vývoj kapitalismu v Rusku. Proces vytváření vnitřního trhu pro velkoprůmysl. Cena 2 ruble 50 kopějek, stran 480.“

Lenin dostal knihu začátkem května. Píše: „S vnější úpravou knihy jsem velice spokojen. Je to výborné vydání...“ Kniha Vývoj kapitalismu v Rusku vyšla nákladem 2400 výtisků a byla velmi rychle rozprodána. Rozebrala ji hlavně sociálně demokratická, inteligence a studující mládež; prostřednictvím propagandistů se rozšířila rovněž v dělnických kroužcích.

Buržoazní tisk se pokoušel Leninovu vědeckou práci zatajit. Teprve na podzim roku 1899 se objevily první recenze. Na jednu z těchto recenzí dal Lenin pádnou odpověď v článku Nekritická kritika, uveřejněném v časopise Naučnoje obozrenije v květnu až červnu 1900.

Roku 1908 vyšlo druhé vydání Vývoje kapitalismu v Rusku (viz pozn. 6 v "Předmluvě k druhému vydání"). Za sovětské moci (podle údajů k 1. říjnu 1957) vyšla tato Leninova kniha 75krát v celkovém nákladu 3 372 000 výtisků ve 20 jazycích národů SSSR. Kromě toho vyšla anglicky, francouzsky, španělsky, čínsky, česky, maďarsky, japonsky, turecky a v dalších jazycích.

Část přípravných materiálů ke knize Vývoj kapitalismu v Rusku, jež svědčí o rozsahu a metodě Leninovy vědecké práce při přípravě tohoto díla, byla uveřejněna v publikaci Leninskij sbornik XXXIII aje zařazena do knihy Podgotovitělnyje materialy k knige Razvitije kapitalizma v Rossii, Moskva 1970.

Toto vydání Vývoje kapitalismu v Rusku uveřejňujeme podle druhého vydání (z roku 1908), které Lenin zrevidoval a doplnil; přitom byly vzaty v úvahu všechny autorovy poznámky k prvnímu vydání knihy z roku 1899.