Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin



*Prohlášení pro list Volksrecht[4]


Různé německé listy zkomolily telegram, který jsem poslal v pondělí 19. března do Skandinávie jednotlivým členům naší strany odjíždějícím do Ruska; žádali mě o radu, jakou taktiku má volit sociální demokracie.

Telegrafoval jsem toto:

„Naše taktika: nové vládě vůbec nedůvěřovat, vůbec ji nepodporovat; Kerenskij je zvlášť podezřelý; jedinou zárukou je ozbrojení proletariátu; okamžitě uskutečnit volby do petrohradské dumy; žádné sbližování s jinými stranami. Telegrafujte to do Petrohradu.“

Poslal jsem tento telegram jménem zahraničních členů ústředního výboru, a nikoli jménem celého ústředního výboru. Nemluvil jsem o Ústavodárném shromáždění, nýbrž o volbách do obecních orgánů. Volby do Ústavodárného shromáždění jsou zatím jen prázdným slibem. Volby do petrohradské městské dumy by bylo možné a nutné provést ihned, je-li vláda opravdu schopna uskutečnit slíbené svobody. Tyto volby by mohly proletariátu pomoci při organizaci a při upevňování jeho revoluční pozice.


N. Lenin



Napsáno po 6. (19.) březnu 1917
Otištěno 29. března 1917
v listu Volksrecht, č. 75;
Rusky poprvé otištěno roku 1949
Sočiněnija V. I. Lenina
sv. 23, 4. vydání
  Přeloženo z němčiny
Podle listu Volksrecht



__________________________________

Poznámky:

4 Prohlášení pro list Volksrecht bylo otištěno pod titulkem Feststellung s těmito úvodními slovy redakce: „Soudruh Lenin nám píše...“; dále následoval text prohlášení.

Volksrecht — deník, orgán Švýcarské sociálně demokratické strany, sociálně demokratické organizace curyšského kantonu a curyšských dělnických svazů; vychází v Curychu od roku 1898. Za první světové války jej redigoval E. Nobs, který byl členem organizace zimmerwaldské levice, ale zastával stanovisko blízké centrismu. List informoval pravdivě, avšak nedostatečně o dělnickém hnutí za první světové války a uveřejňoval články levicových zimmerwaldovců. Vyšly v něm rovněž Leninovy články Dvanáct stručných tezí o Greulichově obraně obrany vlasti, Úskoky republikánských šovinistů, O úkolech SDDSR v ruské revoluci aj. Později Volksrecht brojil proti vstupu strany do Komunistické internacionály a odmítal 21 podmínek Kominterny. Dnes zastává antikomunistické stanovisko.