Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Průjezd ruských revolucionářů Německem
Komuniké skupiny[168]
Ruští revolucionáři, kteří v pátek ráno přijeli do Stockholmu, předali listu Politiken k uveřejnění toto oficiální komuniké o své cestě:
Anglie, jež oficiálně uvítala ruskou revoluci „s radostí“, udělala všechno pro to, aby vzápětí anulovala jeden z výsledků revoluce — politickou amnestii. Anglická vláda nepovoluje ruským revolucionářům žijícím v zahraničí, kteří bojují proti válce, návrat do Ruska přes své území. Když byla tato skutečnost nezvratně dokázána — potvrdila to řada materiálů, které budou uveřejněny v nejbližší době, a ruští socialisté všech směrů to konstatovali v jednomyslně schválené rezoluci —‚ rozhodla se část ruských soudruhů z naší strany, že se pokusí vrátit se ze Švýcarska do Ruska přes Německo a Švédsko. S německou vládou vyjednával Fritz Platten, tajemník Švýcarské sociálně demokratické strany a vůdce jejího levého křídla, známý internacionalista a antimilitarista. Ruští soudruzi žádali, aby jejich vlak měl právo exteritoriality (aby jejich pasy a zavazadla nebyly kontrolovány, aby nikdo z úředníků neměl přístup do jejich vagónu). Mezi navrátilci mohl být kdokoli, bez ohledu na své politické názory, pokud sami Rusové nebudou mít námitky proti jeho návratu. Ruští členové naší strany prohlásili, že za to budou žádat propuštění rakouských a německých civilistů internovaných v Rusku.
Německá vláda na tyto podmínky přistoupila a 9. dubna vyjelo z Gottmadingenu 30 ruských soudruhů, mužů i žen, mezi nimi Lenin i Zinovjev, redaktoři listu Social-demokrat — ústředního orgánu ruské sociální demokracie, redaktor listu Načalo[169] v Paříži Micha Cehakaja, jeden ze zakladatelů sociální demokracie na Kavkaze, který kdysi přivedl do strany Čcheidzeho, a rovněž několik členů židovského dělnického svazu. Vedoucím výpravy byl Fritz Platten, který jediný vedl všechna nezbytná jednání se zástupci německé vlády, kteří vlak doprovázeli.
Celé tři dny, kdy vlak projížděl Německem, neopustili ruští soudruzi vagón. Německé uřady dodrzely umluvu naprosto loajálně. Dne 12. tohoto měsíce přijeli Rusové do Švédska.
Před odjezdem ze Švýcarska byl o všech přípravách k cestě sepsán protokol. Když se Henri Guilbeaux, představitel francouzské sociálně demokratické skupiny Vie Ouvrière a redaktor listu Demain, dále jeden z vůdců francouzské radikální opozice v Paříži, jehož jméno nemůže být v Současné době uvedeno[170], Paul Hartstein, člen německé radíkální opozice, M. Bronski, představitel polské a ruské sociální demokracie, a Fritz Platten s tímto dokumentem seznámili, podepsali prohlášení, v němž postup ruských soudruhů plně schválili.
Napsáno 31. března (13. dubna) 1917
Otištěno 14. dubna 1917
v listu Politiken, č. 85
Rusky otištěno v neúplném znění
5. (18.) dubna 1917
v listech Děň, č. 25 a Reč, č. 78Přeloženo ze švédštiny
podle listu Politiken
__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)168 Komuniké odevzdal Lenin po příjezdu do Stockholmu 31. března (13. dubna) redakci listu švédských levicových sociálních demokratů Politiken a jejím prostřednictvím zástupcům tisku a veřejnosti. Listy Reč a Děň dostaly text Komuniké od Petrohradské tiskové agentury a 5. (18.) dubna ho otiskly bez posledního odstavce, který obsahoval svědectví zástupců mezinárodní sociální demokracie o tom, jak byl organizován průjezd Německem.
169 Načalo — list; vycházel v Paříži od září 1916 do března 1917 místo listu Naše slovo. Po únorové buržoazně demokratické revoluci v Rusku vycházel pod názvem Novaja epocha.
170 Je míněn F. Loriot.