Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin



Otevřený dopis delegátům celoruského sjezdu rolnických zástupců


Soudruzi rolničtí zástupci!

Ústřední výbor Sociálně demokratické dělnické strany (bolševiků) Ruska, jehož členem mám čest být, mne chtěl pověřit, abych zastupoval naši stranu na rolnickém sjezdu. Protože jsem dosud nemohl pro nemoc tento úkol splnit, dovoluji si obrátit se k vám s tímto otevřeným dopisem, abych pozdravil celoruské shromáždění rolnictva a ve stručnosti poukázal na hluboké názorové neshody, které existují mezi naší stranou a stranou „socialistů-revolucionářů“ a „sociálních demokratů-menševiků“.

Tyto hluboké názorové neshody se týkají tří nejdůležitějších otázek: půdy, války a státoprávního uspořádáni.

Všechna půda musí patřit lidu. Všechna statkářská půda musí být bez výkupu předána rolníkům. To je jasné. Sporné je, zda rolníci mají nebo nemají zabírat veškerou půdu ihned, bez placení nájemného statkářům a bez čekání na Ústavodárné shromážděni.

Naše strana se domnívá, že mají, a radí rolníkům, aby ihned doma zabírali všechnu půdu a postupovali přitom co nejorganizovaněji, aby rozhodně nepřipustili ničení majetku a vynaložili veškeré úsilí na to, aby se produkce obilí a masa zvýšila, protože vojáci na frontě strašlivě hladovějí. Ústavodárné shromáždění s konečnou platností o půdě rozhodne, ale předběžně s ní nyní, v tuto chvíli nemůžeme disponovat; před jarní setbou s ní nemůže disponovat nikdo jiný než místní orgány; vždyť naše prozatímní vláda, vláda statkářů a kapitalistů, oddaluje svolání Ústavodárného shromáždění a dosud nestanovila ještě ani termín jeho svolání.

Předběžně mohou rozhodnout o disponování s půdou jedině místní orgány. Pole se musí osít. Většina rolníků na vesnici dokáže docela dobře a organizovaně s půdou disponovat, všechnu půdu zorat a osít. To se rozhodně musí udělat, aby se zlepšila strava vojáků na frontě. Proto je nepřípustné čekat na Ústavodárné shromáždění. Naprosto neupíráme Ústavodárnému shromáždění právo deifinitivně uzákonit všelidové vlastnictví půdy a stanovit podmínky, za nichž s ní bude disponovat. Ale předběžně, hned teď, letos na jaře musí rozhodovat místní rolníci sami. Vojáci z fronty mohou a musí poslat do vesnic své delegáty.

Dále. Aby všechnu půdu dostali pracující, musí se vytvořit těsný svazek mezi městskými dělníky a chudými rolníky (poloproletáři). Bez tohoto svazku nelze kapitalisty porazit. A jestli je neporazíme, žádné předání půdy lidu ho nezachrání před bídou. Půda se nedá jíst a bez peněz, bez kapitálu se prostě nedá sehnat hospodářské nářadí, dobytek ani osivo. Rolníci nesmějí důvěřovat kapitalistům ani bohatým rolníkům (i to jsou kapitalisté), ale jedině městským dělníkům. Jedině ve svazku s nimi dosáhnou chudí rolníci, aby se půda i železnice, banky i továrny staly majetkem všech pracujících, jinak, pouhým předáním půdy lidu, nelze odstranit hlad ani bídu.

Dělníci v některých oblastech Ruska už začínají zavádět dělnický dozor (kontrolu) nad továrnami. Tento dělnický dozor je výhodný pro rolníky a přinese zvýšení výroby a zlevnění výrobků. Rolníci musí ze všech sil tuto iniciativu dělníků podporovat a nevěřit kapitalistům, kteří dělníky jen pomlouvají.

Druhá otázka se týká války.

Tato válka je dobyvačná. Vedou ji kapitalisté všech zemí pro své dobyvačné cíle, pro zvýšení svých zisků. Pracujícím lidem tato válka v žádném případě nepřináší a nemůže přinést nic než záhubu, hrůzy, pustošení a brutalitu. Proto naše strana, strana uvědomělých dělníků, strana chudých rolníků tuto válku rozhodně a bezpodmínečně odsuzuje, odmítá ospravedlňovat kapitalisty jedné země před kapitalisty druhé země, odmítá podporovat kapitalisty kterékoli země, usiluje o to, aby válka co nejdříve skončila svržením kapitalistů ve všech zemích, dělnickou revolucí ve všech zemích.

V naší nynější, nové prozatímní vládě patří deset ministrů ke stranám statkářů a kapitalistů a šest ke stranám „narodniků“ („socialistů-revolucionářů“) a „sociálních demokratů-menševiků“. Podle našeho přesvědčení narodnici a menševici dělají hlubokou a osudovou chybu tím, že vstupují do kapitalistické vlády a vůbec jsou ochotni ji podporovat. Lidé jako Cereteli a Černov doufají, že přimějí kapitalisty, aby co nejrychleji a nejčestněji skončili tuto dobyvačnou válku. Avšak zmínění vůdcové strany narodniků a menševiků jsou na omylu: ve skutečnosti pomáhají kapitalistům připravovat ofenzívu ruských vojsk proti Německu, tj. prodlužovat válku a zvyšovat počet neslýchaně těžkých obětí, které lid v Rusku válce přinesl.

Jsme přesvědčeni, že kapitalisté všech zemí klamou lid, když slibují brzký a spravedlivý mír, ve skutečnosti však prodlužují dobyvačnou válku. Ruští kapitalisté, kteří měli v rukou starou prozatímní vládu a mají zrovna tak v rukou novou vládu, nechtěli dokonce ani zveřejnit tajné lupičské smlouvy, které uzavřel bývalý car Mikuláš Romanov s anglickými, francouzskými a jinými kapitalisty, aby Turky připravil o Cařihrad, Rakušanům vzal Halič, Turkům Arménii a tak dále. Prozatímní vláda tyto smlouvy schválila a schvaluje.

Naše strana se domnívá, že jsou to stejně zločinné a lupičské smlouvy jako smlouvy loupeživých německých kapitalistů a loupeživého císaře Viléma s jejich spojenci.

Krev dělníků a rolníků se nesmí prolévat proto, aby se dosáhlo takovýchto lupičských kapitalistických cílů.

Tato zločinná válka musí co nejrychleji skončit, ale nikoli separátním (dílčím) mírem s Německem, nýbrž všeobecným mírem, nikoli mírem kapitalistů, ale mírem mas pracujících proti kapitalistům. Vede k tomu jediná cesta: předat veškerou státní moc bezvýhradně sovětům dělnických, vojenských a rolnických zástupců jak v Rusku, tak v ostatních zemích. Jedině tyto sověty jsou skutečně schopny zabránit kapitalistům, aby klamali národy, zabránit jim, aby prodlužovali válku.

A tím jsem se dostal k třetí a poslední z uvedených otázek, k otázce státoprávního uspořádání.

Rusko musí být demokratickou republikou. S tím souhlasí dokonce i většina statkářů a kapitalistů, kteří byli vždycky pro monarchii, ale teď se přesvědčili, že lid v Rusku za žádnou cenu obnovení monarchie nepřipustí. Kapitalisté dnes vynakládají veškeré úsilí, aby se republika v Rusku co nejvíc monarchii podobala a mohla v ni být znovu velmi snadno přeměněna (něco takového se už několikrát v mnoha zemích stalo). Proto kapitalisté chtějí zachovat úřednictvo stojící nad lidem, policii a pravidelnou armádu, která je od lidu odtržena a které velí nevolení generálové a důstojníci. A jestliže generálové a důstojníci nebudou voleni, budou skoro vždy vybíráni z řad statkářů a kapitalistů. To je známo i ze zkušeností všech republik na světě.

Naše strana, strana uvědomělých dělníků a chudých rolníků, proto usiluje o demokratickou republiku jiného typu. Chceme takovou republiku, v níž nebude policie, která lidem pohrdá; v níž budou všichni úředníci zdola až nahoru volení a na žádost lidu kdykoli odvolatelní, jejich plat nepřesáhne mzdu dobrého dělníka; v níž také v armádě budou všichni velitelé voleni a v níž bude pravidelná armáda, která je od lidu odtržena a které velí třídy lidu cizí, nahrazena všeobecným ozbrojením lidu, všelidovou milicí.

Chceme takovou republiku, aby všechna moc ve státě zdola až nahoru patřila plně a výhradně sovětům dělnických, vojenských, rolnických a jiných zástupců.

Dělníci a rolníci tvoří většinu obyvatelstva. Moc musí mít oni, a ne statkáři a kapitalisté.

Dělníci a rolníci tvoří většinu obyvatelstva. Moc a státní správu musí mít v rukou jejich sověty, a ne úředníci.

Toto jsou naše názory, soudruzi rolničtí zástupci! Jsme pevně přesvědčeni, že zkušenosti brzy ukáží nejširším masám lidu, jak pochybená je politika narodniků a menševiků. Zkušenosti brzy masám ukáží, že zachránit Rusko, které stejně jako Německo a jako ostatní země stojí na pokraji záhuby, a zachránit národy vyčerpané válkou není možné kompromisními dohodami s kapitalisty. Zachránit všechny národy je možné jedině předáním veškeré státní moci přímo do rukou většiny obyvatelstva.

 Petrohrad 7. května 1917 N. Lenin


Soldatskaja pravda č. 19
24. (11.) května 1917
  Podle listu
Soldatskaja pravda