Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin



Jedna z tajných smluv


Jak známo, prvními slovy „revoluční“ prozatímní vlády týkajícími se zahraniční politiky bylo prohlášení, že všechny tajné smlouvy, které uzavřel bývalý car Mikuláš II. se „spojeneckými“ kapitalisty, zůstávají v platnosti a nové Rusko je bude věrně a neochvějně plnit.

Dále je známo, že naši „obranáři“ zuřivě obhajují rozhodnutí miljukovovců nezveřejnit tajné smlouvy. Tito rádobysocialisté to dopracovali tak daleko, že obhajují tajnou diplomacii, a k tomu ještě tajnou diplomacii bývalého cara.

Proč obhájci imperialistické války tak vehementně obhajují tajný charakter smluv?

Chcete vědět proč, soudruzi dělníci a vojáci?

Seznamte se alespoň s jedinou z těchto ušlechtilých smluv: máme na mysli „naši“ smlouvu s Itálií (tj. s italskými kapitalisty) ze začátku roku 1915.

Buržoazní demokrat pan V. Vodovozov v listu Děň[34] (ze 6. května 1917) na základě materiálů uveřejněných v listu Novoje vremja[35] informuje o obsahu této smlouvy:

„Spojenci zaručili Itálii jižní Tyrolsko s Tridentem, celé pobřeží, severní část Dalmácie s městy Zadar a Split, střední část Albánie s Valonou, ostrovy v Egejském moři u pobřeží Malé Asie a mimoto výhodnou železniční koncesi v maloasijském Turecku — to je cena, kterou usmlouvala za svou krev Itálie. Tyto územní zisky mnohokrát převyšují všechny národnostně podložené požadavky, jaké kdy Itálie předložila. Kromě oblastí s přibližně 600 000 italskými obyvateli (jižní Tyrolsko a Terst) získává Itálie podle smlouvy území s víc než miliónem obyvatel, etnograflcky i nábožensky jí zcela cizích. Patři sem například Dalmácie, kde je 97 % obyvatelstva srbské národnosti, zatímco Italů je tam něco málo přes dvě procenta. Je zcela přirozené, že smlouva s Itálií, uzavřená nejen bez souhlasu, ale i bez vědomi Srbska, tam vyvolala silné roztrpčení a pobouřeni. Pašič vyjádřil ve Skupštině naději, že pověsti o smlouvě jsou nepravdivé, jelikož Itálie se sama sjednotila na principu národní jednoty a nemůže udělat nic, co by tento princip od základu vyvracelo. Pašič se však mýlil: smlouva byla uzavřena.

Je to jediná smlouva týkající se nynější války, jejíž obsah známe, a je to smlouva přímo pirátská. Nevíme, zda se i v ostatních smlouvách projevují stejně pirátské choutky. Pro demokracii, která má na svém praporu napsáno Mír bez anexí, by bylo rozhodně nesmírně důležité, aby se to dověděla.“

„Nevíme“, nakolik pirátské jsou ostatní tajné smlouvy? Ba ne, pane Vodovozove, víme to velmi dobře: tajné smlouvy, jejichž obsahem je rozdělení Persie, Turecka, obsazení Haliče a Arménie, jsou stejně špinavé a lupičské jako smlouva s Itálií.

Soudruzi vojáci a dělnici! Říkají vám, že hájíte „svobodu“ a „revoluci“? Ve skutečnosti hájíte carovy podezřelé smlouvy, které před vámi skrývají, tak jako se skrývá ošklivá nemoc.



Pravda č. 53
23. (10.) května 1917
  Podle textu Pravdy



__________________________________

Poznámky:

34 Děň — liberálně buržoazní deník, vydávaný v Petrohradu od roku 1912. Přispívali do něj menševici-likvidátoři a po únoru 1917 přešel zcela do jejich rukou. Za kontrarevoluční činnost byl rozhodnutím vojenského revolučního výboru 26. října (8. listopadu) 1917 zastaven.

35 Novoje vremja — deník, vydávaný v Petrohradu v letech 1868 až 1917; patřil různým vydavatelům a několikrát změnil svou politickou orientaci; od roku 1905 byl orgánem černosotňovců. Po únorové revoluci 1917 podporoval kontrarevoluční politiku prozatímní vlády a štval proti bolševikfnn. 26. října (8. listopadu) 1917 byl vojenským revolučním výborem při petrohradském sovětu zastaven.