Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin

Rezoluce o ekonomických opatřeních k boji
proti hospodářskému rozvratu[89]

1. Naprostá dezorganizace celého hospodářského života v Rusku dosáhla takového stupně, že už nelze odvrátit nedozírnou katastrofu, která úplně zastaví celou řadu důležitých výrobních odvětví, znemožní rolníkům hospodařit v potřebném rozsahu, přeruší železniční spojení a znemožní dovoz obilí pro milióny průmyslového obyvatelstva a do měst. Takováto katastrofa je už dnes nevyhnutelná. Ba co víc, hospodářský rozvrat už vypukl a postihl řadu odvětví. Proti hospodářskému rozvratu se dá úspěšně bojovat jen s největším vypětím všech sil a jen tehdy, když místní i ústřední orgány státní moci okamžitě podniknou celou řadu revolučních opatření.

2. Katastrofu nelze odvrátit ani byrokratickou cestou, tj. vytvořením institucí, v nichž by měli převahu kapitalisté a úředníci, ani ochranou zisků kapitalistů, jejich neomezené moci ve výrobě, jejich nadvlády nad finančním kapitálem a jejich obchodních tajemství při bankovních, obchodních a průmyslových operacích. To dokázaly naprosto jasně zkušenosti z mnoha dílčích projevů krize v jednotlivých výrobních odvětvích.

3. Jediná cesta k záchraně před katastrofou je zavedení skutečně dělnické kontroly nad výrobou a rozdělováním výrobků. Předpokladem takovéto kontroly je za prvé, aby ve všech rozhodujících institucích měli dělníci zajištěnu nejméně tříčtvrtinovou většinu všech hlasů, přičemž musí být do ní zapojeni podnikatelé, kteří podnik neopustili, i vysokoškolsky vzdělaný technický personál; za druhé, aby závodní výbory, ústřední a místní sověty dělnických, vojenských a rolnických zástupců, jakož i odborové organizace měly právo podílet se na kontrole a aby tedy měly také přístup ke všem obchodním a bankovním knihám a byly jim povinně poskytovány všechny údaje; za třetí, aby totéž právo měli představitelé všech velkých demokratických a socialistických stran.

4. Dělnická kontrola, kterou kapitalisté už v mnoha konfliktních situacích respektovali, musí být co nejdříve rozšířena o celou řadu pečlivě promyšlených a postupně, avšak bezodkladně prováděných opatření k regulování veškeré výroby a rozdělování výrobků dělníky.

5. Dělnická kontrola musí být také, a to se stejnými právy, rozšířena i na všechny finanční a bankovní operace, přičemž musí být seznámena s celou finanční situací. Na této kontrole se budou podílet sověty a sjezdy zaměstnanců bank, syndikátů atd., které budou ihned svolány.

6. Záchrana země před katastrofou vyžaduje, aby dělníci a rolníci především — na základě skutků a ne slov — úplně a bezvýhradně uvěřili, že místní i ústřední vedoucí a zplnomocněné orgány bez váhání předají lidu většinu zisků, příjmů a majetku všech největších velkých bankovních, finančních, obchodních a průmyslových magnátů kapitalistického hospodářství. Jestliže to neudělají, nelze žádat ani očekávat, že budou uskutečněna opravdu revoluční opatření a že dělníci a rolníci vynaloží opravdu maximum revoluční energie.

7. Vzhledem k úplné dezorganizaci celého finančního systému a celého peněžnictví a vzhledem k tomu, že je nelze ozdravit, dokud trvá válka, musí být cílem celostátní organizace zajistit v širokém, oblastním a potom i celostátním měřítku výměnu zemědělského nářadí, oblečení, obuvi a dalších výrobků za obilí a ostatní zemědělské produkty. Zapojit do této akce co nejvíc družstev ve městě i na vesnici.

8. Teprve po realizaci těchto opatření je možné a nutné zavést všeobecnou pracovní povinnost. Toto opatření zase vyžaduje utvořit dělnickou milici, v niž by dělníci bezplatně sloužili po osmihodinové pracovní době a která by se pak změnila ve všelidovou milici sdružující všechny pracující s tím, že dělníky a zaměstnance budou platit kapitalisté. Jedině tato dělnická milice a z ní vyrůstající všelidová milice mohou a musí zavést všeobecnou pracovní povinnost, a to ne byrokraticky a v zájmu kapitalistů, ale opravdu v zájmu záchrany národa před katastrofou. Jedině tato milice může a musí zavést skutečně revoluční kázeň a dosáhnout, aby všichni napjali do krajnosti své síly pro záchranu před katastrofou. Jedině při všeobecné pracovní povinnosti lze dosáhnout co nejhospodárnějšího využívání pracovních sil.

9. Jedním z nejdůležitějších úkolů, které zachrání zemi před katastrofou, musí být přesun velkého počtu pracovních sil do uhelného a surovinového průmyslu a do dopravy. Stejně nezbytné je přesunout pracovní síly z muničních továren do výrobních odvětví nutných pro obnovu hospodářství.

10. Plánovitě a úspěšně uskutečnit všechna uvedená opatření lze jedině tehdy, jestliže všechna státní moc přejde do rukou proletářů a poloproletářů.



Social-demokrat, č. 64
25. května (7. června) 1917
  Podle rukopisu



__________________________________

Poznámky:

89 Rezoluci o ekonomických opatřeních k boji proti hospodářskému rozvratu napsal Lenin pro nadcházející konferenci petrohradských závodních výborů. 25. května (7. června) 1917 byla rezoluce uveřejněna v moskevském bolševickém listu Social-demokrat a podepsána ústředním výborem strany. 2. (15.) června ji otiskla Pravda jako návrh rezoluce, předložený organizačním byrem pro svolání konference. 31. května (13. června) byla rezoluce schválena převážnou většinou hlasů a postoupena komisi ke konečnému zpracování; text potvrzený komisí konference schválila na závěrečném zasedáni 3. (16.) června a následující den jej uveřejnila ve svém 73. čísle Pravda.

Lenin rezoluci analyzoval v článku Hospodářský rozvrat a boj proletariátu proti němu (viz tento svazek zde).