Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



Tři soudní procesy proti „Neue Rheinische Zeitung“


Kolín 24. listopadu. Proti „Neue Rheinische Zeitung“ se nyní vedou tři soudní procesy, nepočítáme-li soudní stíhání Engelse, Dronka, Wolffa a Marxe pro údajné politické přečiny „neslučitelné s činností žurnalisty“. — Z dobře informovaného pramene se dovídáme, že bude zavedeno ještě alespoň tucet trestních řízení proti tomu „plátku“ — tak oficiálně nazývá náš list ci-devant[a] státní návladní a skutečný vrchní státní návladní Hecker (cʼest du Hecker tout pur[b]).[76]

První zločin. Násilný útok na panenský „útlocit“ šesti královských pruských četníků a krále kolínské prokuratury, pana vrchního státního návladního Zweiffela[77] — zástupce lidu in partibus infidelium[c], který nezasedá zatím ani v Berlíně, ani v Brandenburgu, nýbrž v Kolíně nad Rýnem. „Nad Rýnem! Nad Rýnem! Tam roste naše réva!“[78] Také my dáváme přednost Rýnu před Sprévou a hotelu Disch před hotelem Mielentz[79].

Va pour la délicatesse des gens dʼarmes ![d] Pokud jde o „útlocit“ pana Zweiffela, ten je pro nás „noli me tangere“![e] Byli jsme mravně rozhořčeni nad neútlocitnými vóty nedůvěry, kterými prý ho jeho voliči přiměli k ústupu. Jako praví ochránci cti a panenského „útlocitu“ pana Zweiffela žádáme, aby veřejně vyvrátil prohlášení pana Weinhagena z Kleve. Pan Weinhagen uveřejnil v „Neue Rheinische Zeitung“ prohlášení podepsané plným jménem, že může sdělit fakta, která se dotýkají „cti a útlocitu“ pana Zweiffela. Mohl by prý tato fakta dokonce dokázat, musí se však vzdát jejich uveřejnění, dokud se pan Zweiffel utíká pod ochranu paragrafu Code pénal[f], podle něhož se každé, i sebevíc odůvodněné obvinění stíhá jako pomluva, nemůže-li být dokázáno soudním rozsudkem nebo autentickými dokumenty. Apelujeme tedy na „čest a útlocit“ pana Zweiffela!

Druhý zločin. Jednoduchý Hecker a Hecker rozdvojený.

Třetí zločin. Stíhání tohoto zločinu, který byl spáchán v roce 1848, se dožaduje říšské ministerstvo. Zločin Schnapphahnski! Fejeton jako zločinec![80]

Říšské ministerstvo prý ve svém obžalovacím spisu označuje „Neue Rheinische Zeitung“ za nejhorší ze všech „špatných novin“. My zase prohlašujeme říšskou moc za nejkomičtější ze všech komických mocí.




Napsal K. Marx 24. listopadu 1848
Otištěno v druhém vydání
„Neue Rheinische Zeitung“
čís. 153 z 26. listopadu 1848
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — bývalý. (Pozn. red.)

b — to je pravý Hecker. (Pozn. red.)

c — doslova: v zemích nevěřících. (Pozn. red.)

d Připusťme, že i četníci mohou být útlocitní! (Pozn. red.)

e — doslova: „nedotýkej se mne!“, tj. nedotknutelný. (Pozn. red.)

f — trestního zákoníku. (Pozn. red.)


76 Viz článek „Státní návladní Hecker a ‚Neue Rheinische Zeitungʻ“ (Marx— Engels, Spisy 5‚ zde).

77 Viz článek „Zatýkání“ (Marx—Engels, Spisy 5, zde).

78 Z básně německého básníka z konce 18. a začátku 19. století Matthiase Claudia „Píseň o rýnském víně“.

79 Disch — hotel v Kolíně; Mielentz — hotel v Berlíně, kde 15. listopadu 1848 zasedalo pruské Národní shromáždění.

80 Koncem září 1848 požádal říšský ministr spravedlnosti kolínskou prokuraturu, aby dala soudně stíhat redakci „Neue Rheinische Zeitung“ pro sérii fejetonů, v nichž byl jako rytíř Schnapphahnski zesměšňován známý reakcionář kníže Lichnowski. Fejetony „Život a skutky slavného rytíře Schnapphahnského“ napsal Georg Weerth a byly uveřejňovány bez podpisu v „Neue Rheinische Zeitung“ v srpnu—září a prosinci 1848 a v lednu 1849.