Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Štít dynastie


Kolín 9. června. Jak sdělují německé noviny, vylil pan Camphausen 6. června před svými "dohodovači" své překypující srdce. Pronesl

"ani ne tak skvělou jako spíše z hloubi srdce tryskající řeč, připomínající slova apoštola Pavla: ‚Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, lásky však neměl, byl bych jako měď zvučící!' Jeho řeč oplývala oním posvátným pohnutím, které nazýváme láskou… mluvila nadšeně k nadšeným, potlesk nebral konce… a bylo třeba delší přestávky, aby se posluchači mohli cele oddat dojmu jeho řeči a naplnit se jím."[38]

Kdo byl hrdinou této z hloubi srdce tryskající a láskou překypující řeči? Jaké to téma tak nadchlo pana Camphausena, že mluvil nadšeně k nadšeným? Kdo byl Aeneou této Aeneidy[39] z 6. června?

Kdo jiný než princ Pruský!

Stačí, přečteme-li si ve stenografickém záznamu, jak poeticky naladěný předseda ministerské rady líčí putování moderního Anchisova syna; jak

nastal jednou den, v němž svatá ĺlios klesla,
kopiník Priamos padl i všecken Priamův národ,[40]

jak po pádu junkerské Tróje a dlouhé bludné pouti po vodě i na souši je konečně vržen na břeh moderního Kartága, kde ho královna Dido přátelsky uvítá; jak je na tom mnohem lépe než Aeneas I., neboť se tu vyskytl nějaký pan Camphausen, který učinil všechno, aby Trója opět povstala, a znovu objevil svatou "půdu práva"; jak Camphausen nakonec vrátil svého Aeneu jeho penátům a jak nyní opět vládne radost v trojských síních.[41] To všechno i s nesčetnými básnickými ozdobami si musí člověk přečíst, aby pocítil, co to znamená, když někdo, kdo umí nadchnout, promlouvá k nadšeným.

Ostatně celá tato epopej je panu Camphausenovi pouze záminkou k tomu, aby pěl dithyramby na sebe a svou vlastní vládu.

"Ano," volá, "domnívali jsme se, že duchu konstitučního zřízení odpovídá, postavíme-li se my na místo vznešené osobnosti, budeme-li tu stát my jako osoby, na něž se mají soustředit všechny útoky… Tak se také stalo. Postavili jsme se před dynastii jako štít a zachytili všechna nebezpečí a útoky!"

Jaká poklona pro "vznešenou osobnost", jaká poklona pro "dynastii"! Bez pana Camphausena a jeho šesti paladinů by byla dynastie ztracena. Za jak silnou dynastii, tkvící "hluboko v lidu svými kořeny", asi pokládá pan Camphausen dynastii Hohenzollernů, když může takto mluvit! Vskutku, pro dynastii by bylo lépe, kdyby byl pan Camphausen mluvil "k nadšeným" méně "nadšeně", kdyby byl méně "oplýval oním posvátným pohnutím, které nazýváme láskou", nebo kdyby byl nechal mluvit jen svého Hansemanna, který se spokojuje "zvučící mědí"!

"Nicméně, pánové, neříkám to s vyzývavou pýchou, nýbrž s pokorou, pramenící z vědomí, že vznešený úkol, který byl vám i nám svěřen, může být splněn jedině tehdy, snese-li se duch vlídnosti a smíření také na toto shromáždění, najdeme-li v něm vedle vaší spravedlnosti také Vaši shovívavost!"

Pan Camphausen má pravdu, žádá-li pro sebe vlídnost a shovívavost od shromáždění, které má samo tak velice zapotřebí vlídnosti a shovívavosti od veřejnosti!




Napsáno 9. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 10 z 10. června 1848
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

38 „Kölnische Zeitung“, čís. 161 z 9. června 1848.

Kölnische zeitung“ [„Kolínské noviny“] — německý deník, který pod tímto názvem vycházel od roku 1802. V letech 1848—1849 byl mluvčím zbabělé a zrádcovské politiky pruské liberální buržoasie; vedl neustále úporný boj proti „Neue Rheinische Zeitung“.

39 Aeneas — podle řeckého bájesloví jeden z obránců Tróje, syn Anchisův a bohyně Afrodity; když Řekové dobyli a rozbořili Tróju, zachránil se útěkem a po dlouhé plavbě přistal u břehů Itálie. Aeneovu pouť líčí Vergilius v eposu „Aeneis“.

40 Parafráze veršů z Homérovy „Iliady“.

41 Parodie na návrat pruského prince, jednoho z předáků reakční dvorské kamarily, který za březnové revoluce uprchl do Anglie a vrátil se do Berlína 4. června 1848.