Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Přílohy
k 4. svazku sebraných spisů


  Marxův záznam o vytvoření bruselské obce a bruselského kraje Svazu komunistů 5. srpna 1847
Stanovy svazu komunistů
Bruselské Demokratické sdružení společnosti „Bratrských demokratů“ v Londýně
Ze zprávy „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“ o schůzi Demokratického sdružení 20. února 1848
Panu Julianu Harneyovi, redaktorovi listu „Northern Star“ a tajemníkovi společnosti „Bratrských demokratů“ v Londýně
Občanům, členům prozatímní vlády francouzské republiky
Usnesení ústředního výboru Svazu komunistů z 3. března 1848
Zápis ze schůze pařížské obce Svazu komunistů 8. března 1848
Zápis ze schůze pařížského kraje Svazu komunistů 9. března 1848



Marxův záznam o vytvoření
bruselské obce a bruselského kraje Svazu komunistů
5. srpna 1847




5. srpna. Vytvoření nové obce
Zvoleni: předsedou Marx,
               tajemníkem a pokladníkem - Gigot,
Krajský výbor: Gigot, Junge, Marx, Wolff

______________________________________________

Otištěno poprvé   Podle rukopisu
Přeloženo z němčiny




Stanovy svazu komunistů[255]

Proletáři všech zemí, spojte se!

O d d í l  I
Svaz

Čl. 1. Cílem Svazu je svržení buržoasie, panství proletariátu, odstranění staré buržoasní společnosti založené na třídních protikladech a založení nové společnosti bez tříd a bez soukromého vlastnictví.

Čl. 2. Podmínky členství jsou:
a) způsob života a činnost přiměřené tomuto účelu;
b) revoluční energie a propagační horlivost;
c) přiznání ke komunismu;
d) zdržení se účasti v jakékoli protikomunistické politické nebo nacionální společnosti a povinnost informovat výbor o účasti v jakékoli společnosti;
e) podřízení se usnesením Svazu;
f) uchovávání všech záležitostí Svazu v tajnosti;
g) jednomyslné přijetí do některé obce.

Kdo těmto podmínkám již nevyhovuje, bude vyloučen. (Viz odst. VIII.)

Čl. 3. Všichni členové jsou si rovni, jsou si bratry a jako takoví jsou povinni v každé situaci vzájemně si pomáhat.

Čl. 4. Členové mají svazová jména.

Či. 5. Svaz je organisován v obce, kraje, řídící kraje, ústřední výbor a sjezdy.

O d d í l  I I
Obec

Čl. 6. Obec se skládá nejméně ze tří a nejvýš z dvaceti členů.

Čl. 7. Každá obec si zvolí předsedu a místopředsedu. Předseda řídí zasedání a místopředseda spravuje pokladnu a zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti.

Čl. 8. Nové členy přijímá předseda obce a ten, kdo nového člena doporučuje, s předchozím souhlasem obce.

Čl. 9. Jednotiivé obce se navzájem neznají a nedopisují si.

Čl. 10. Obec mají rozlišovací jména.

Čl. 11. Člen, který mění bydliště, musí o tom napřed uvědomit předsedu své obce.

O d d í l  I I I
Kraj

Čl. 12. Kraj zahrnuje nejméně dvě obce a nejvýš deset obcí.

Čl. 13. Předsedové a místopředsedové obcí tvoří krajský výbor. Ten si zvolí ze svého středu předsedu. Dopisuje si se svými obcemi a s řídícím krajem.

Čl. 14. Krajský výbor je výkonnou mocí pro všechny obce kraje.

Čl. 15: Ojedinělé obce se musí buď přičlenit k některému existujícímu kraji, nebo utvořit s jinými ojedinělými obcemi nový kraj.

O d d í l  I V
Řídící kraj

Čl. 16. Jednotlivé kraje země nebo provincie jsou podřízeny řídícímu kraji.

Čl. 17. Kraje Svazu rozděluje na provincie a řídící kraje jmenuje na návrh ústředního výboru sjezd.

Čl. 18. Řídící kraj je výkonnou mocí pro všechny kraje své provincie. Dopisuje si s těmito kraji a s ústředním výborem.

Čl. 19. Nově vzniklé kraje se přičlení k nejbližšímu řídícímu kraji.

Čl. 20. Řídící kraje skládají účty zatímně ústřednímu výboru a v poslední instanci sjezdu.

O d d í l  V
Ústřední výbor

Čl. 21. Ústřední výbor je výkonnou mocí celého Svazu a jako takový je povinen skládat účty sjezdu.

Čl. 22. Skládá se nejméně z pěti členů a volí jej krajský výbor v místě, které mu určil sjezd za sídlo.

Čl. 23. Ústřední výbor si dopisuje s řídícími kraji. Každý třetí měsíc podává zprávu o stavu celého Svazu.

O d d í l  V I
Společná usnesení

Čl. 24. Obce a krajské výbory i ústřední výbor se scházejí nejméně jednou za čtrnáct dní.

Čl. 25. Členové krajského výboru a ústředního výboru se volí na jeden rok, mohou být zvoleni znovu a voliči je mohou kdykoli sesadit.

Čl. 26. Volby se konají v měsíci září.

Čl. 27. Krajské výbory mají řídit diskuse v obcích se zřetelem k účelu Svazu.

Pokládá-li ústřední výbor diskusi o určitých otázkách za všeobecně a bezprostředně významnou, má vyzvat k prodiskutování těchto otázek celý Svaz.

Čl. 28. Jednotliví členové Svazu si dopisují se svým krajským výborem aspoň jednou za tři měsíce, jednotlivé obce aspoň jednou měsíčně.

Každý kraj musí aspoň jednou za dva měsíce řídícímu kraji, každý řídící kraj aspoň jednou za tři měsíce ústřednímu výboru podávat zprávu o svém obvodu.

Čl. 29. Každý orgán Svazu je povinen učinit opatření nutná k zajištění bezpečnosti a vydatné působnosti Svazu v rámci stanov pod vlastní odpovědností a oznámit to neprodleně vyššímu orgánu.

O d d í l  V I I
Sjezd

Čl. 30. Sjezd je zákonodárnou mocí celého Svazu. Všechny návrhy na změnu stanov se posílají prostřednictvím řídícího kraje ústřednímu výboru a ten je předloží sjezdu.

Čl. 31. Každý kraj vysílá jednoho delegáta.

Čl. 32. Každý jednotlivý kraj s méně než 30 členy vysílá jednoho zástupce, s méně než 60 dva, s méně než 90 tři atd. Kraje se mohou dát zastupovat členy Svazu, kteří nepatří do jejich obvodu.

V tomto případě však musí svému zástupci poslat podrobný mandát.

Čl. 33. Sjezd zasedá v srpnu každého roku. V naléhavých případech svolá ústřední výbor mimořádný sjezd.

Čl. 34. Sjezd pokaždé určí místo, které má být příštího roku sídlem ústředního výboru, i místo, kde se má sejít příští sjezd.

Čl. 35. Ústřední výbor se účastní sjezdu, ale nemá rozhodující hlas.

Čl. 36. Sjezd vydá po každém zasedání kromě oběžníku manifest jménem strany.

O d d í l  V I I I
Přečiny proti svazu

Čl. 37. Kdo nedodrží podmínky členství (čl. 2), bude podle okolností ze Svazu distancován nebo vyloučen.

Vyloučený nemůže být znovu přijat.

Či. 38. O vyloučení rozhoduje jedině sjezd.

Čl. 39. Distancovat jednotlivé členy může kraj nebo samostatná obec a musí o tom neprodleně zpravit vyšší výbor. S konečnou platností i o tom rozhoduje sjezd.

Čl. 40. Distancované členy přijímá znovu ústřední výbor na návrh kraje.

Čl. 41. Zločiny proti Svazu soudí krajský výbor a stará se o provedení rozsudku.

Čl. 42. Distancované a vyloučené osoby a vůbec všechny podezřelé osoby musí Svaz vést v patrnosti a učinit je neškodnými. Pikle takových osob musí být neprodleně oznámeny příslušné obci.

O d d í l  I X
Svazové peníze

Čl. 43. Sjezd určí pro každou zemi, jaký minimální příspěvek musí každý člen platit.

Čl. 44. Polovina tohoto příspěvku připadne ústřednímu výboru, polovina zůstane v pokladně kraje nebo obce.

Čl. 45. Fondů ústředního výboru se užívá:

1) k uhrazení nákladů na korespondenci a správních výdajů;
2) na tisk a rozšiřování propagačních tiskovin;
3) na vysílání emisarů ústředního výboru s určitým posláním.

Čl. 46. Fondů místních výborů se užívá:

1) k uhrazení nákladů na korespondenci;
2) na tisk a rozšiřování propagačních tiskovin;
3) k vysílání příležitostných emisarů.

Čl. 47. Obcím a krajům, které po šest měsíců neodvedly ústřednímu výboru příspěvky, bude ústředním výborem oznámeno, že jsou ze Svazu vyloučeny.

Čl. 48. Krajské výbory předloží nejméně jednou čtvrtletně svým obcím vyúčtování svých výdajů a příjmů. Ústřední výbor předloží sjezdu zprávu o tom, jak spravoval svazové peníze, o stavu svazové pokladny. Každé zpronevěření svazových peněz bude co nejpřísněji trestáno.

Čl. 49. Mimořádné výdaje a výdaje na sjezd se uhradí mimořádnými příspěvky.

O d d í l  X
Přijetí za člena

Čl. 50. Předseda obce přečte přijímanému členu články 1 až 49, vysvětlí je a v krátké promluvě mu připomene povinnosti, které na sebe bere ten, kdo vstupuje do Svazu, a pak se ho zeptá: „Chceš tedy vstoupit do Svazu?“ Odpoví-li „ano“, vyžádá si od něho předsedaa čestné slovo, že bude plnit povinnosti člena Svazu, prohlásí ho za člena Svazu a v nejbližší schůzi ho uvede do obce.

V Londýně 8. prosince 1847

Jménem druhého sjezdu, konaného na podzim 1847


Tajemník
podepsán: Engels
 
Předseda
podepsán: Karel Schapper


______________________________________________

Otištěno mezi přílohami ke knize: Wermuth a Stieber,
„Die Communisten-Verschwörungen
des neunzehten Jahrhunderts“
[„Komunistická spiknutí v devatenáctém století“],
díl I, Berlín 1853
  Podle textu přílohy
Přeloženo z němčiny





Bruselské Demokratické sdružení
společnosti „Bratrských demokratů“ v Londýně

Dostali jsme Váš dopis z prosince minulého roku a ihned jsme projednali Váš návrh na svolání mezinárodního demokratického sjezdu a na měsíční písemnou výměnu informací mezi Vaším a naším sdružením.[256]

Návrhy, aby byl první demokratický sjezd svolán sem, do Bruselu, a druhý pak do Londýna, dále aby tento první sjezd svolala naše společnost k výročí belgické revoluce v září tohoto roku a aby výbor této společnosti připravil pracovní program sjezdu — všechny tyto návrhy byly jednomyslně a s nadšením přijaty.

Rovněž tak byla s velkým nadšením uvítána Vaše nabídka navázat pravidelný měsíční písemný styk s naší společností.

Nyní se vynasnažíme podat Vám stručný přehled o tom, čeho jsme dosáhli a jaká je naše celková situace.

Naše společnost se rozvíjí tak zdárně, jak si jen lze přát. Počet našich členů každým týdnem vzrůstá a stejně tak vzrůstá zájem o naši činnost v celé veřejnosti, zejména u dělnické třídy.

Avšak nejlepším důkazem našich úspěchů je zájem, s jakým se setkavá naše hnuti ve všech krajich Belgie Docházeji nam žádosti z nejdůležitějších belgických měst, abychom tam vyslali své zástupce, kteří by tam pomohli založit demokratické organisace na způsob naší a udržovali stálé spojení se sdružením v hlavním městě.

Na tyto žádosti jsme ovšem ihned reagovali. Tak jsme poslali deputaci do Gentu, aby tam svolala veřejné shromáždění a aby se na něm založila odbočka sdružení. Na shromáždění přišel velký počet lidí, kteří přijali naši deputaci, složenou z představitelů různých národností, s nepopsatelným nadšením. Hned na místě bylo přijato usnesení založit Demokratické sdružení a byla sepsána jména členů. Dostali jsme už z Gentu zprávu, že se společnost definitivně ustavila a že se konalo druhé shromáždění, ještě početnější a ještě nadšenější než první. Zúčastnilo se ho přes tři tisíce občanů a s radostí můžeme konstatovat, že to byli většinou dělníci.

Považujeme získání půdy v Gentu za neobyčejně významný úspěch celé naší věci v Belgii. Gent je hlavní průmyslové středisko Belgie, má přes sto tisíc obyvatel a je do značné míry jakýmsi středem přitaž1ivosti pro všechno pracující obyvatelstvo Flander. Co podnikne Gent, má rozhodující význam pro celé belgické dělnické hnutí. Můžeme tedy mít za to, že je-li tovární dělnictvo tohoto belgického Manchesteru pro obrození ryze demokratického hnutí, je to výrazem a předzvěstí, že je pro ně většina belgických proletářů.

Doufáme, že v příštím dopise budeme moci podat zprávu o našich dalších úspěších v jiných belgických městech a že se tak postupně podaří obnovit silnou, jednotnou a organisovanou demokratickou stranu v Belgii.

Plně se ztotožňujeme s Vašimi názory na otázku „národní obrany“, které jste vyložili ve svém nedávném provolání k dělníkům Velké Británie a Irska.[257] Doufáme, že toto provolání do značné míry přispěje k tomu, aby si anglický lid ujasnil, kdo je jeho pravým nepřítelem

S velkým uspokojením jsme také sledovali kroky, které učinila většina anglických chartistů pro to, aby se konečně navázalo těsné spojenectví mezi lidem Irska a Velké Británie. Domníváme se, že dnes je víc než kdykoli předtím vhodná doba k tomu, překonat předsudky, které způsobují, že irský lid nenávidi stejně tak anglické utiskované třídy jako utiskovatele obou zemí. Doufáme že vedení anglického a irského lidového hnutí se velmi brzy spojí v rukou Fearguse OʼConnora, a toto nadcházející sjednocení utiskovaných tříd Anglie i Irska pod praporem demokracie považujeme za nejvýznamnější pokrok naší věci vůbec.

Závěrem přijměte náš bratrský pozdrav.

Výbor Demokratického sdružení:

  L. Jottrand, předseda
K. Marx, místopředseda
A. Picard, advokát, tajemník

V Bruselu 13. února 1848

______________________________________________


Otištěno v listu „The Northern Star“,
čís. 541 ze 4. března 1848
  Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny





Ze zprávy „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“
o schůzi Demokratického sdružení 20. února 1848

Brusel. Schůze Demokratického sdružení 20. února. Předseda: pan Marx. — První si vzal slovo Bedřich Engels, aby odpověděl na článek o svém vypovězení z Francie, uveřejněný francouzskou vládou v „Moniteur Parisien“. Vylíčil stručně okolnosti, za nichž k vypovězení došlo.[258]

Sdružení přijalo vysvětlení Bedřicha Engelse s plným uspokojením. Vyslovila se k tomu řada řečníků a při této příležitosti neopomněli dodat, jak si počínala francouzská vláda při vypovídání cizinců dříve.

Tyto projevy byly pojaty do oficiální zprávy Demokratického sdružení.


______________________________________________

Otištěno v „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“,
čís. 16 z 24. února 1848
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny




Panu Julianu Harneyovi, redaktorovi listu „Northern Star“
a tajemníkovi společnosti „Bratrských demokratů“ v Londýně


V Bruselu 28. února 1848

Jistě už víte o slavné revoluci, k níž právě došlo v Paříži. Musíme vám oznámit, že tato významná událost přiměla Demokratické sdružení k tomu, že zahájilo pokojnou, avšak energickou agitaci, aby se tu vhodným využitím prostředků, které skýtají belgické politické instituce, dosáhlo těch vymožeností, které si právě vydobyl francouzský lid.

S nadšeným souhlasem byla přijata tato usnesení:

1. Demokratické sdružení bude každý večer pořádat schůze, na něž bude mít přístup veřejnost.

2. Prozatímní vládě Francie bude jménem Sdružení zaslána zdravice vyjadřující naše sympatie k revoluci z 24. února.

3. Bruselské městské radě bude předložen návrh, aby se vyvarovala jakéhokoli krveprolití a postarala se o veřejný klid a pořádek vytvořením městských ozbrojených sil, které by se v podstatě skládaly z občanské gardy, tj. z měšťanů, kteří smějí nosit zbraň i za normálních okolností, a z řemeslníků, kteří podle belgických zákonů mohou být ozbrojeni za mimořádných okolností. Zbraně by tak byly svěřeny rovným dílem buržoasii i dělnické třídě.

O dalších našich opatřeních a úspěších vás budeme informovat co nejčastěji.

Doufáme, že i vám se brzy podaří dosáhnout toho, aby se Lidová charta stala jedním ze zákonů vaší země, a že vám to pomůže dosáhnout v budoucnu dalších úspěchů.

Nakonec vám navrhujeme, abyste s námi za této vážné krize udržovali pravidelné spojení a abyste nás informovali o všech událostech ve vaší zemi, které by mohly příznivě zapůsobit na belgický lid.

Následují podpisy členů výboru

______________________________________________


Otištěno v listu „Le Débat Social“
1. března 1848
  Podle textu novin
Přeloženo z francouzštiny




Občanům, členům prozatímní vlády francouzské republiky


V Bruselu 28. února 1848

Občané,

Demokratické sdružení, usilující o sjednocení a sbratření všech národů, založené před nedávnem v Bruselu a složené z představitelů různých evropských národů, kteří spolu s Belgičany užívají v jejich zemi institucí, už dávno umožňujících svobodně a veřejně vyslovovat všechny politické a náboženské názory, blahopřeje vám k velikému činu, jejž právě vykonal francouzský národ, a vyslovuje svou vděčnost za nezměrnou službu, kterou tím tento národ prokázal lidstvu.

Měli jsme již příležitost blahopřát Švýcarům k nedávným událostem u nich, jimiž položili základ k osvobození národů; vám pak připadl úděl pokračovat v tomto díle s veškerou energií, kterou projevuje hrdinské obyvatelstvo Paříže vždy, kdykoli na ně přijde řada. Doufali jsme pevně, že se nám brzy naskytne příležitost blahopřát Francouzům, tak jako jsme blahopřáli Švýcarům. Ale že to bude tak brzy, toho jsme se nenadáli. Je to ostatně jen další popud pro ostatní národy, aby i ony pospíšily za vámi.

Můžeme podle našeho mínění s jistotou předpokládat, že národy, které jsou Francii nejblíž, budou ji první následovat na cestě, na niž právě vstoupila.

V tom nás ještě více utvrzuje to, že posláním revoluce provedené ve Francii je upevňovat svazky s ostatními národy, a nikoli ohrožovat nezávislost kteréhokoli z nich. Zdravíme Francii února 1848 jako příklad pro všechny národy, ne jako jejich poručníka. Od nynějška nemůže už Francii potkat větší pocta.

Vidíme již, jak tento veliký národ, jehož osudy dnes řídíte, přičemž vaše autorita pramení jen z všeobecné důvěry — vidíme již, občané, jak tento národ obnovuje spojenectví i s těmi národy, na které dlouhou dobu pohlížel jako na své mocenské soupeře, spojenectví přervané jen vinou hanebné politiky několika jednotlivců. Anglie a Německo znovu podávají ruku vaší veliké zemi. Španělsko, Itálie, Švýcarsko a Belgie buďto povstanou, nebo budou žít v klidu a svobodně pod touto trojnásobnou záštitou.

Polsko vstane jako Lazar z mrtvých, až vy tři na ně zavoláte.

Je nemyslitelné, že by i Rusko nakonec nepřipojilo svůj hlas, který zní uchu západních a jižních národů ještě zcela nezvykle. Čest a sláva vám, Francouzi, za to, že jste položili základ k této alianci národů, o níž tak prorocky zpíval váš nesmrtelný Béranger!

Se srdcem překypujícím citem nerozborného bratrství skláníme se před vámi, občané, v nejhlubší úctě a vděčnosti.

Výbor bruselského Demokratického sdružení, usilujícího o sjednocení a sbratření všech národů.

Podepsáni: L. Jottrand, advokát, předseda; K. Marx, místopředseda; generál Mellinet, čestný předseda; Spilthoorn, advokát, předseda Demokratického sdružení v Gentu; Maynz, profesor bruselské university; Lelewel; F. Ballin, pokladník; A. Bataille, zástupce tajemníka; J. Pellering, dělník; Labiaux, velkoobchodník.


______________________________________________

Otištěno v listu „Le Réforme“
ze 4. března 1848
  Podle textu novin
Přeloženo z francouzštiny




Usnesení ústředního výboru Svazu komunistů
z 3. března 1848


Proletáři všech zemí, spojte se!

Ústřední výbor Svazu komunistů se sídlem v Bruselu, jak bylo stanoveno usnesením dosavadního londýnského ústředního výboru, který přenesl sídlo do Bruselu a jakožto ústřední výbor se rozpustil, kterýmžto usnesením byl krajský výbor bruselského řídícího kraje přeměněn v ústřední výbor,

vzhledem k tomu,

že za dané situace jej akékoli sdružování členů Svazu, a zejména Němců v Bruselu nemožné;

že vedoucí členové Svazu v Bruselu jsou buď už pozatýkáni, nebo vypovězeni, anebo každou chvíli očekávají vypovězení z Belgie;

že v dané chvíli je střediskem všeho revolučního hnutí Paříž;

že v nynější situaci je nutné neobyčejně energické vedení Svazu, a proto je naprosto nezbytné poskytnout v dané chvíli jeho vedoucím činitelům právo jednat podle vlastního uvážení;

usnáší se takto:

1. Ústřední výbor se přenáší do Paříže.

2. Bruselský ústřední výbor zplnomocňuje člena Svazu Karla Marxe, aby se v této chvíli ujal ústředního řízení všech záležitostí Svazu a jednal podle vlastního uvážení s tím, že bude skládat účty ústřednímu výboru, až bude nově vytvořen, a příštímu sjezdu.

3. Bruselský ústřední výbor pověřuje Marxe, aby ihned, jakmile to okolnosti dovolí, vytvořil v Paříži podle vlastního výběru nový ústřední výbor z takových členů Svazu, kteří by byli pro tuto funkci nejvhodnější, a aby tam za tímto účelem pozval i ty členy Svazu, kteří nebydlí v Paříži.

4. Bruselský ústřední výbor se rozpouští.

Usnesení přijato v Bruselu 3. března 1848.

  Ústřední výbor

Podepsáni: Engels, F. Fischer, Gigot,
H. Steingens, K. Marx


______________________________________________

Otištěno v knize: Wermuth a Stieber,
„Die Communisten-Verschwörungen
des neunzehten Jahrhunderts“
[„Komunistická spiknutí v devatenáctém století“],
díl I, Berlín 1853
  Podle textu knihy
Přeloženo z němčiny




Zápis ze schůze pařížské obce Svazu komunistů
8. března 1848


Zápis ze schůze obce 8. března 1848

Zvoleni: předsedou: K. Schapper
               tajemníkem: K. Marx

Schapper navrhuje, abychom se ustavili v pařížský kraj, a ne v jednotlivou obec.

Marx a jiní jsou pro návrh. Návrh je přijat.

Je přijat Hermann.

Diskuse o znovupřijetí distancovaných členů obce.

Born podává zprávu o schůzi v kavárně „Evropa“; o tomtéž — Sterbitzki. Velkou většinou hlasů usneseno nechodit do této kavárny, kde pořádají schůze Decker a Venedey.

Engler, Buchfink a Vogler (weitlingovci) přijati jednomyslně.

Jednohlasně usneseno: pověřit tyto tři uvedené členy Svazu, aby prijali ty členy weitlingovské obce, které budou považovat za vhodné.

Schilling přijat všemi hlasy.

Do vedení veřejného dělnického spolku schváleni tito členové:
Předseda: H. Bauer
Místopředseda: Hermann
Dva tajemníci: Born a Vogel
Pokladník: Moll
Tři pořadatelé: Buchfink, Schapper, Horne.

Usneseno, aby předseda užíval oslovení „přátelé“, ostatní libovolně.

Marxovi se ukládá, aby vypracoval návrh stanov dělnického spolku.

Veřejny spolek se bude jmenovat Klub německých dělníků[259]

Wilhelm Höger přijat za člena Svazu (na návrh Schapperův, podporovaný H. Bauerem).

Místnost veřejného spolku má byt ve stredu města. Několika členům se ukládá vyhledat vhodnou místnost.

Schůze Svazu se sejde v ulici Saint-Louis, Saint-Honoré, čís. 6.

Sterbitzki navrhuje za kandidáta Hermanna, což je prijato.

 
K. Marx
tajemník
K. Schapper
předseda


______________________________________________

Zapsal K. Marx
8. března 1848
  Podle rukopisu
Přeloženo z němčiny




Zápis ze schůze pařížského kraje Svazu komunistů
9. března 1848


Marx předkládá svůj návrh stanov[260] a diskutuje se o něm.

Článek 1 přijat většinou hlasů proti 2. Článek 2 přijat jednomyslně; stejně tak článek 3, článek 4, článek 5 a 6.

Návrh stanov je tedy přijat beze změn. Potom tajemník čte stanovy Svazu komunistů. Nově přijímaní členové po vyslechnutí stanov prohlašují, že vstupují do Svazu komunistů.

Marx navrhuje, aby všichni členové Svazu oznámili svá jména a adresy. O návrhu se diskutuje a nakonec je usneseno, aby každý člen Svazu oznámil jméno, pod kterým je tu znám, a svou adresu.

Schapper navrhuje zvolit kromě předsedy a tajemníka ještě pět osob, které by vytvořily pařížský krajský výbor.

Z každé ze čtyř obcí má být zvolen jeden člen. Volba odkládá na příští schůzi.

Schapper podává zprávu z ústředního výboru. Na Schapperův návrh je usneseno, aby každý, kdo si bere slovo, vstal a smekl klobouk.

Na Marxův návrh předloží ústřední výbor na příští schůzi zpravu o celkové situaci Svazu.

Born, který byl vyslán na schůzi do jízdárny, aby o ní podal zprávu, se vrací za tři čtvrti hodiny a líčí, v jak ubohém stavu je tento spolek.[261]

Příští schůze se bude konat tuto sobotu v 8 hodin v kavárně „Belgie“ v ulici Grenelle, Saint-Honoré.

Před ukončením schůze oznamují členové Svazu tajemníkovi svá jména a adresy. Marx navrhuje, aby všichni členové Svazu nosili červenou stužku. Přijato jednomyslně.

Přijat Schapperův návrh, aby některý člen zakoupil rudé stužky pro všechny. Tímto úkolem je pověřen občan Sax.



______________________________________________

Zapsal K. Marx
9. března 1848
  Podle rukopisu
Přeloženo z němčiny


__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).

255 Stanovy Svazu komunistů, na jejichž sestavení se Marx a Engels aktivně podíleli, byly vypracovány v červnu 1847 na prvním sjezdu Svazu. Po projednání stanov v obcích Svazu byly stanovy znovu prozkoumány druhým sjezdem a definitivně schváleny 8. prosince 1847.

256 Jde o dopis společnosti „Bratrští demokraté“ bruselskému Demokratickému sdružení, uveřejněný 11. prosince 1847 v „Northern Star“ a 26. prosince 1847 v „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“. Návrhy na navázání pravidelnějších styků mezi demokraty různých zemí a na svolání mezinárodního demokratického sjezdu projednávali představitelé společnosti „Bratrští demokraté“ osobně s Marxem, který jednal jménem výboru Demokratického sdružení, za Marxova a Engelsova pobytu v Londýně koncem listopadu a v prosinci 1847.

257 Provolání společnosti „Bratrští demokraté“ k dělníkům Velké Británie a Irska z 3. ledna 1848 bylo uveřejněno v „Northern Star“ 8. ledna 1848. Autoři tohoto dokumentu se dotkli otázky národní obrany Anglie a při této příležitosti demaskovali snahy anglických buržoasních kruhů odvrátit dělnickou třídu od boje za demokratické reformy šovinistickou propagandou a rozšiřováním pověstí o domněle chystaném útoku Francie na britské souostroví. Provolání vyzývalo dělníky, aby se rázně postavili proti „intrikánům, kteří se snaží poštvat národy proti sobě podlou lží, že lidé různých zemí jsou ‚přirozenými nepřáteli‘“. Skutečným upevněním obranyschopnosti Anglie, pravilo se v prohlášení, by bylo dát anglickému lidu demokratická práva a svobody.

258 Podnětem k vypovězení Engelse z Francie bylo jeho vystoupení na novoročním banketu německých revolučních emigrantů 31. prosince 1847 v Paříži. Tohoto banketu se zúčastnilo mnoho dělníků a řemeslníků, mezi nimiž Engels prováděl revoluční propagandu, což vyvolalo znepokojení francouzských úřadů. Koncem ledna 1848 persekvovala pařížská policie Engelse pod záminkou, že jeho řeč obsahovala protivládní politické narážky. 29. ledna 1848 dostal Engels příkaz, aby do 24 hodin opustil Francii, jinak že bude vydán pruské policii. Současně s Engelsovým vypovězením, provázeným nočním vpádem policie do jeho bytu, byli pozatýkáni němečtí dělničtí emigranti podezřelí z komunismu. Přes všechny pomluvy, které rozšiřoval vládni tisk, pronikly do oposičních listů zprávy o skutečných příčinách Engelsova vypovězení.

Le Moniteur Parisien“ [„Pařížský zpravodaj“] — večerník, polooficiální orgán ve čtyřicátých letech 19. století.

259 Klub německých dělníků byl založen v Paříži 8.—9. března 1848 z iniciativy vedoucích členů Svazu komunistů. Hlavní úlohu v něm měl Marx. Tento klub měl sjednotit německé dělnicky žijící jako emigranti v Paříži, vysvětlovat jím taktiku proletariátu v buržoasně demokratické revoluci a zároveň čelit pokusům buržoasních a maloburžoasních demokratů, kteří chtěli strhnout dělníky nacionalistickou propagandou a získat je pro dobrodružný plán: vytvoření dobrovolnických legií a vpád do Německa. Klub vykonal velký kus práce tím, že organisoval individuální návrat německých dělníků do vlasti, aby se tam zúčastnili revolučního boje.

260 Jde o návrh stanov Klubu německých dělníků.

261 V jízdárně se konaly schůze Německé demokratické společnosti, založené po únorové revoluci 1848 v Paříži. Maloburžoasní demokraté Herwegh, Bornstedt, Decker a jiní, kteří stáli v čele této společnosti, agitovali pro to, aby byla z německých emigrantů vytvořena dobrovolnická legie, která by vtrhla do Německa. Chtěli takto provést v Německu revoluci a nastolit tam republiku. Marx a Engels tento dobrodružný plán rázně odsoudili.