Marxistický internetový archiv - Česká sekce



Ruge


Kolín 9. března. „Deutsche Allgemeine Zeitung“[233] otiskla toto prohlášení svého starého spolupracovníka Arnolda Ruga, charakterem Pomořance, myšlením Sasa:

Berlín 5. března. Nynější členové ústředního výboru německých demokratů[234] dʼEster, Reichenbach a Hexamer oznamují, že budou vycházet nové demokratické noviny, které budou mít název ‚Allgemeine demokratische Zeitung‘ a které prý budou ‚skutečným‘ orgánem strany v Berlíně. Toto oznámení by mohlo vzbudit podezření, že snad listy ‚Reform‘ a ‚Zeitungs-Halle‘ nejsou skutečnými orgány strany, a na začátku oznámení je dokonce dost určitě naznačeno, že oba listy jsou zakázány. Pasáž, v níž ústřední výbor ohlašuje zastavení listu nařízené Wrangelem a přijímá je jako definitivní zákaz, zní doslova: ‚Tvrdé zkoušky, jež musela demokratická strana podstoupit během posledních měsíců ve všech částech Německa, přesvědčily ji nejen o nutnosti pevné organisace, ale ukázaly také, že je zapotřebí, aby byla zastoupena v tisku určitými orgány, které jsou majetkem strany. Pomocí vlády šavle se vládnoucím kruhům podařilo potlačit dmokratické orgány na mnoha místech (,vláda šavle‘ je přece jen v Berlíně!), protože jednotlivci nebyli s to přinést tak velké oběti, aby zmařili účinnost těchto násilných opatření.‘ Pokud jde o vládu šavle, rozumí každý ‚mnoha místy‘ jen Berlín. ‚Zmařit účinnost‘ těchto opatření by ani celá demokracie nemohla jinak než odstraněním vlády šavle, neboť Wrangel uzavřel demokratickým orgánům Berlín i berlínskou poštu. Ať ústřední výbor jmenuje prostředky, respektive ‚oběti‘, kterými by on na našem místě byl s to zmařit účinnost tohoto násilí. ‚Zakázány‘ však ‚Reform‘ a ‚Zeitungs-Halle‘ dokonce ani podle Wrangelova názoru nejsou. Přesto jsem se přesvědčil, že demokraté, kteří dostali onen oběžník ústředního výboru, rozumějí tomuto místu tak, jako by ‚Reform‘ a ‚Zeitungs-Hale‘ měly přestat vycházet a místo nich měla vycházet ‚Allgemeine demokratische Zeitung‘. Pokládám za nutné toto nedorozumění vysvětlit. ‚Reform‘ není zastavena definitivně, a jakmile bude v Berlíně zrušen stav obležení, bude dále v Berlíně vycházet, a to jako skutečný orgán demokratické strany, který je podle výslovných usnesení levice rozpuštěného Národního shromáždění a dřívějšího ústředního výboru německých demokratů ‚majetkem‘ strany neméně než nový list, milostivě naoktrojovaný dvěma členy nynějšího ústředního výboru (dʼEster a Hexamer).

Redakce ‚Reform‘
     Arnold Ruge“

Poznámka autora: „Prosím všechny vážené redakce německých listů, aby toto naše prohlášení otiskly.“

Ke svému velkému uspokojení se z tohoto pamětihodného prohlášení dovídáme, že ci-devant[a] frankfurtský „redaktor rozumu událostí“[235] a nyní vydavatel — nepochybně „jako takový“ — naprosto nevyjadřuje uspokojení nad oktrojováním nového demokratického listu „v Berlíně“[236], listu, který má být „skutečným“ orgánem „strany v Berlíně“.

Pan Arnold Ruge, frankfurtský „redaktor rozumu událostí“ a berlínský redaktor „Reform“[237], tvrdí, že „jako takový“ byl rovněž orgánem „strany v Berlíně“; „Reform“ podle usnesení „dřívějšího“ ústředního výboru demokratů bývala (elle avait été, jak říkají Francouzi) „majetkem strany“. „Dřívější“ ústřední výbor už sice „ve skutečnosti“ neexistuje, proto však nově vzniklá „Reform“ stále ještě může být „skutečným“ orgánem nebožtíka ústředního výboru a někdejší levice „rozpuštěného“ Národního shromáždění.

Ostatně jen ať si pan Arnold Ruge bojuje proti vydavatelské konkurenci nově oktrojované berlínské „Allgemeine demokratische Zeitung“; mimo Berlín se najde nesporně méně uchazečů o čestný název orgánu „strany v Berlíně“. My aspoň jsme nikdy nepřestali pokládat „Reform“ za „skutečný“ orgán „strany v Berlíně“; dovedeme také plně ocenit sebezapření, jaké stály vlastence Ruga ony zmíněné „oběti“. Přesto tu je podivný rozpor. Šlechetný majitel tiskárny Ruge se staví na půdu práva, aby svůj list „Reform“ zachoval jako „skutečný“ (patentovaný sans garantie du gouvernement[b]) orgán strany. Na druhé straně filosof Ruge se staví na půdu vzpoury proti „skutečnému“ demokratickému ústřednímu výboru, aby mohl „skutečně“ přinášet další „oběti“ ve svém (knihkupeckém) smyslu slova.

K rozluštění rozporu by mohl vést tento fakt:

Demokratický ústřední výbor prohlásil Rugovi, že je ochoten učinit „Reform“ svým „Moniteurem“[c] pod podmínkou, že Ruge nechá všeho mudrování a přestane psát.




Napsáno 9. března 1849
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 242 z 10. března 1849
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — bývalý. (Pozn. red.)

b — bez záruky vlády. (Pozn. red.)

c — oficiálním orgánem. (Pozn. red.)


233Deutsche Allgemeine Zeitung“ [„Německé všeobecné noviny“] — vycházely pod tímto názvem v Lipsku v letech 1843 až 1879; do léta 1848 byly konservativní, potom liberální.

234 Ústřední výbor demokratů — první demokratický kongres, který se konal v červnu roku 1848 ve Frankfurtu nad Mohanem (viz poznámku [139] zde), se usnesl vytvořit ústřední výbor se sídlem v Berlíně. Členy tohoto ústředního výboru se stali Fröbel, Rau a Kriege. Na druhém demokratickém kongresu, který zasedal v Berlíně od 26. do 30. října 1848, byl zvolen nový ústřední výbor, v němž byli dʼEster, Reichenbach a Hexamer.

235 Ve „Volebním manifestu radikální strany reforem v Německu“, který sestavil Ruge v dubnu 1848, se prohlašovalo, že hlavním úkolem Národního shromáždění je „redigovat rozum událostí“.

236 K vydávání tohoto listu („Allgemeine demokratische Zeitung“) nedošlo

237Die Reform. Organ der demokratischen Partei“ [„Reforma. Orgán demokratické strany“] — německý list, orgán maloburžoasních demokratů, který vydávali Arnold Ruge a Heinrich Bernhard Oppenheim za redakce Eduarda Meyena od dubna 1848 v Lipsku a v Berlíně. Od léta 1848 do počátku padesátých let vycházel tento list v Berlíně.