Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Dopis redaktorovi listu „Times“[108]

Vážený pane,

ježto poslední zbytky nezávislého tisku na kontinentě byly zničeny, připadá teď čestná povinnost zaznamenávat každý akt nezákonného postupu a útlaku v této části Evropy anglickému tisku. Dovolte mi proto, abych prostřednictvím Vašeho listu seznámil veřejnost s faktem, který dokazuje, že pruští soudci se nijak neliší od politických lokajů Ludvíka Napoleona.

Víte jistě, jakým cenným moyen de gouvernement[a] může být takové obratně inscenované spiknutí, když se s ním přijde v pravou chvíli. Pruská vláda potřebovala takové spiknutí na počátku loňského roku, aby přiměla parlament k poddajnosti. A tak dala zatknout řadu lidí a zalarmovala policii v celém Německu. Ale přesto se nic nenašlo, a nakonec bylo ponecháno v kolínském vězení jen několik osob pod záminkou, že jsou předáky rozvětvené revoluční organizace. Jsou to především: dr. Becker a dr. Bürgers, dva pánové z novinářských kruhů, dr. Daniels, dr. Jacobi a dr. Klein, výkonní lékaři, z nichž dva čestně plnili těžkou funkci chudinských lékařů, a pan Otto, vedoucí velkého chemického závodu, známý ve své vlasti vědeckými výzkumy v oboru chemie. Protože však proti nim nebyly žádné důkazy, očekávalo se každým dnem, že budou propuštěni na svobodu. Jenže zatímco seděli ve vězení, byl vydán tzv. „disciplinární zákon“, který umožňuje vládě zbavit se krátkou a snadnou cestou kteréhokoli nepohodlného soudního úředníka. Účinek tohoto zákona se téměř okamžitě projevil na řízení proti jmenovaným pánům, které se do té doby všelijak vleklo a bylo neustále odkládáno. Nejenže teď byla na vyšetřované uvalena samovazba a byl jim zakázán veškerý písemný styk mezi sebou i s příbuznými, byly jim odňaty knihy a psací potřeby (které se v Prusku povolují před odsouzením i prostým zločincům), nýbrž celé soudní řízení začalo nabývat zcela jiného rázu. Chambre du Conseil[b] (jak víte, soudí se u nás v Kolíně podle Code Napoléon[c]) byla ihned ochotna podat proti nim obžalobu a celá věc se dostala před obžalovací senát, což je sbor soudců, který plní funkce anglické Grand Jury[109]. Na neslýchaný nález tohoto sboru bych Vás zvláště rád upozornil. Je v něm podivné místo, které v doslovném překladu zní:

„Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné spolehlivé důkazy a nebyl tudíž zjištěn žádný trestný čin, není důvodu pro podání žaloby“ (a proto se nařizuje, aby zatčení byli propuštěni — jistě byste řekl, že z toho nutně vyplývá? Ale kdepak!) „a všechny protokoly a doklady se vracejí vyšetřujícímu soudci k novému vyšetřování.“

To tedy znamená, že po desetiměsíční vazbě, když se za celou tu dobu ani horlivosti policie, ani důmyslu obžaloby nepodařilo opatřit sebenepatrnější důkaz viny, má celé řízení začít od začátku znovu a po dalším roce vyšetřování se třeba ještě potřetí vrátí vyšetřujícímu soudci!

Takovéto evidentní porušení zákona lze vysvětlit takto: vláda se právě chystá zřídit nejvyšší soudní dvůr, složený z nejúslužnějších živlů. Protože její porážka před porotním soudem by byla víc než jistá, musí závěrečné přelíčení odkládat tak dlouho, dokud nebude moci celou záležitost předložit tomuto novému soudnímu dvoru, který ovšem bude obžalobě skýtat naprostou záruku a obžalovaným vůbec žádnou.

Nebylo by ze strany pruské vlády čestnější vynést rozsudek nad zatčenými rovnou na základě královského dekretu, jako to udělal Ludvík Bonaparte?

Zůstávám, vážený pane, v plné úctě

  Prus[d]
Londýn 29. ledna 1852



Napsal B. Engels
Poprvé uveřejněno německy
v knize „Briefwechsel zwischen
Friedrich Engels und Karl Marx“,
Erster Band, Stuttgart 1913
  Podle rukopisu
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — prostředkem pro vládu. (Pozn. red.)

b — Radní komora. (Pozn. red.)

c — Napoleonova zákoníku. (Pozn. red.)

d Podpis je doplněn Marxovou rukou, jinak je celý dopis psán Engelsovým rukopisem. (Pozn. red.)


108 Tento dopis napsal Engels na Marxův podnět a Marx jej zaslal do redakce listu „Times“. Engels připravil analogický dopis redakci listu „Daily News“. Ale pro nepřátelský postoj redakcí těchto novin vůči Svazu komunistů nebyly tyto dopisy uveřejněny. Text dopisu redaktorovi listu „Times“ je otištěn podle konceptu na rubu Engelsova dopisu Marxovi z 28. ledna 1852.

The Times“ [„Doba“] — největší anglický konzervativní deník; vycházi v Londýně od roku 1785.

109 Grand Jury (Velký soud) — dvanáctičlenná až třiadvacetičlenná porota, jejíž členy vybíral šerif z „řádných a věrných občanů“ hrabství. Jejím úkolem bylo předběžně prozkoumat případ a rozhodnout, mají-li být obvinění předáni trestnímu soudu. Tyto poroty existovaly v Anglii do roku 1933.