Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



Britský obchod


Na posledním mimořádném zasedání britského parlamentu prohlásil lord Derby v Horní sněmovně, že v posledních třech letech převyšovala hodnota britského dovozu hodnotu britského vývozu částkou 160 000 000 liber št. Toto prohlášení vyvolalo ve veřejnosti spory a několik soukromých osob požádalo ministra obchodu lorda Stanleyho z Alderley o informaci, zda je Derbyho prohlášení správné. Ministr obchodu v dopise tazatelům odpověděl:

„Tvrzení lorda Derbyho v Horní sněmovně, že hodnota našeho dovozu převyšovala v posledních třech letech hodnotu vývozu o 160 000 000 liber št., není správné a vzniklo tím, že lord Derby vzal celkovou hodnotu našeho dovozu, včetně dovozu z kolonií a cizích zemí, přičemž nezapočítal reexport zboží, které jsme dovezli z kolonií a cizích zemí. Výpočty lorda Derbyho proto ukazují:

Dovoz 468 000 000 liber.št.
Vývoz 308 000 000 liber.št.
  —————————
Rozdíl 160 000 000 liber.št.

Má však být

Dovoz 468 000 000 liber.št.
Vývoz 371 000 000 liber.št.
  —————————
Rozdíl 97 000 000 liber.št.

Ministr obchodu dokládá své tvrzení srovnávací tabulkou o hodnotě vývozu a dovozu Spojeného království v letech 1855, 1856 a 1857. Tento vysoce zajímavý dokument, který londýnské listy neuveřejnily, otiskujeme níže.[a] Především z něho uvidíme, že tyto statistické údaje lze sestavit tak, že potvrdí slova lorda Derbyho, a to:

Celkový dovoz 468 000 000 liber.št.
Vývoz britských výrobků 308 000 000    “   “  
  —————————
Dovoz převyšuje vývoz britských výrobků o 160 000 000 liber.št.
Reexport cizích výrobků 63 000 000    “   “  
  —————————
Pasíva obchodní bilance Británie 97 000 000 liber.št.

Dovoz ze zahraničí tedy skutečně převyšuje britský vývoz o 160 000 000 liber št. a po odečtení reexportu zahraničních výrobků v částce 63 000 000 liber št. zůstává obchodní bilance Velké Británie nepříznivá, jak uvedl sám ministr obchodu, částkou 97 000 000 liber št., čili v průměru za tři roky — 1855, 1856 a 1857 — o více než 32 000 000 liber št. ročně. Proto si londýnské „Times“ nedávno postěžovaly: „Teprve nyní se zjistilo, že národ vlastně má ztráty už pět či šest let.“ Tyto ztráty však nevznikají proto, že dovoz převyšuje vývoz, ale proto, že velká část vývozu má zvláštní charakter.

Polovinu reexportu tvoří totiž zahraniční suroviny, které se zpracovávají průmyslově, a tak pomáhají zvyšovat zahraniční konkurenci na úkor britských průmyslových zájmů, a které se zčásti Britům vracejí v podobě průmyslových výrobků na jejich vnitřní trh. Hlavně však je třeba mít na zřeteli, že velký reexport surovin, vyvolávaný konkurencí kontinentálního průmyslu, natolik zvýšil ceny těchto surovin, že téměř pohlcují zisky britských továrníků. Už jednou jsme v tomto smyslu přinesli několik poznámek o britském bavlnářském průmyslu. Protože v této chvíli řádí průmyslová krize nejvíc v oblastech britského vlnařského průmyslu, kde bankrot stíhá bankrot, a londýnský tisk to před veřejností úzkostlivě tají, bude vhodné uvést tu některá čísla, která ukazují, jak vážnou konkurencí pokud jde o surovou vlnu začínají pro britské továrníky být továrníci na evropském kontinentě; tato konkurence vedla k neslýchanému zdražení této suroviny, ruinuje továrníky a podněcuje spekulaci, která se s tímto zbožím rozmohla. Následující čísla zahrnují prvních devět měsíců každého z uplynulých pěti roků:

Dovoz

Rok Ze zahraničí     Z kolonií       Celkem       
—————————————————————————————————————————————
1853 37 586 199 liber 46 277 276 liber 83 863 475 liber
1854 27 006 173   “    50 187 692   “    77 193 865   “   
1855 17 293 842   “    53 896 173   “    71 190 015   “   
1856 22 377 714   “    62 148 467   “    84 526 181   “   
1857 26 604 364   “    63 053 100   “    90 657 464   “   

Vývoz

Rok Do zahraničí     Do kolonií       Celkem       
—————————————————————————————————————————————
1853 2 480 410 liber 5 343 166 liber 7 823 576 liber
1854 5 993 366   “    13 117 102   “    19 110 468   “   
1855 8 860 904   “    12 948 561   “    21 809 465   “   
1856 5 523 345   “    14 433 958   “    19 957 303   “   
1857 4 561 000   “    25 068 787   “    29 629 787   “   

Pro britskou vnitřní spotřebu tedy zřejmě zbylo toto množství zahraniční a koloniální vlny:

1853 76 039 899 liber
1854 58 083 397    “  
1855 49 380 550    “  
1856 64 568 878    “  
1857 61 027 677    “  

Naproti tomu vývoz vlny vyrobené v Anglii činil:

1853 4 755 443 liber
1854 9 477 396    “  
1855 13 592 756    “  
1856 11 539 201    “  
1857 13 492 386    “  

Odečteme-li od množství zahraniční vlny, které bylo do Spojeného království dovezeno, nejdříve množství vlny, které bylo reexportováno, a potom množství vyvezené anglické vlny, vychází nám množství zahraniční vlny, které je skutečně k dispozici britské domácí spotřebě:

1853 71 284 456 liber
1854 48 606 001    “  
1855 35 787 794    “  
1856 53 029 677    “  
1857 47 535 291    “  

Zatímco tedy dovoz vlny z kolonií do Spojeného království vzrostl ze 46 277 276 liber v prvních devíti měsících roku 1853 na 63 053 100 liber za stejné období roku 1857 a celkový dovoz vlny všeho druhu vzrostl za stejná období z 83 863 475 liber na 90 657 464 liber, vzrostla mezitím poptávka na evropském kontinentě tak, že množství zahraniční a koloniální vlny, které zůstalo pro britskou spotřebu, se za pět let zmenšilo ze 76 039 899 liber v roce 1853 na 61 027 677 liber v roce 1857; uvážíme-li ještě množství vyvezené anglické vlny, pak nastal celkový pokles ze 71 284 456 liber v roce 1853 na 47 535 291 liber v roce 1857. Význam těchto zjištění bude pochopitelnější, všimneme-li si skutečnosti, kterou londýnské „Times“ v jednom finančním článku připouštějí, že současně s tímto růstem vývozu vlny ze Spojeného království vzrůstá dovoz vlněných výrobků z evropského kontinentu, zejména z Francie.

Z čísel, která uvedl lord Stanley z Alderley, jsme sestavili následující tabulku, která ukazuje, do jaké míry byla obchodní bilance Velké Británie s různými zeměmi aktivní či pasívní:

Pasívní obchodní bilance Anglie v letech 1855, 1856 a 1857

1. Spojené státy 28 571 764 liber št. 
2. Čína 22 675 433    “    “  
3. Východní Indie 19 605 742    “    “  
4. Rusko 16 642 167    “    “  
5. Prusko 12 842 488    “    “  
6. Egypt 8 214 941    “    “  
7. Španělsko 7 146 917    “    “  
8. Britská Západní Indie 6 906 314    “    “  
9. Peru 6 282 382    “    “  
10. Švédsko 5 027 934    “    “  
11. Kuba a Portorico 4 853 484    “    “  
12. Ostrov Mauritius 4 672 090    “    “  
13. New Brunswick 3 431 303    “    “  
14. Dánsko 3 391 144    “    “  
15. Cejlon 3 134 575    “    “  
16. Francie 2 696 291    “    “  
17. Kanada 1 808 454    “    “  
18. Norsko 1 686 962    “    “  
19. Afrika (Západní) 1 432 195    “    “  
20. Portugalsko 1 283 075    “    “  
21. Království obou Sicílií 1 030 139    “    “  
22. Chile 693 155    “    “  
23. Buenos Aires 107 676    “    “  

Aktivní obchodní bilance Anglie v letech 1855, 1856 a 1857

1. Hanzovní města 18 883 428 liber št. 
2. Austrálie 17 761 889    “    “  
3. Turecko 16 947 220    “    “  
4. Brazílie 7 131 160    “    “  
5. Belgie 2 214 207    “    “  
6. Holandsko 1 600 904    “    “  
7. Mys Dobré naděje 59 661    “    “  

Pouhá skutečnost, že britský dovoz převyšuje v těchto třech letech britský vývoz o 97 000 000 liber št., by nijak neospravedlňovala nynější pokřik Britů, že „obchodují s roční ztrátou 33 000 000 liber št.“ a že na tomto obchodu vydělávají jen cizí země. Z ohromného a stále rostoucího kapitálu, který Anglie investovala po celém světě, se musí platit úroky, dividendy a zisky, které se z velké části musí posílat do Británie ve formě zahraničních výrobků, a tím zvětšují objem britského dovozu. Vedle dovozu, který odpovídá vývozu, musí tedy být ještě další dovoz, kterým se nesplácí dodané zboží, nýbrž který je důchodem z kapitálu. Proto musí být, všeobecně řečeno, takzvaná obchodní bilance vždy pro zahraničí aktivní a pro Anglii pasívní, neboť svět musí ročně platit Anglii nejen za zboží, které od ní kupuje, ale i úroky z dluhů, které u ní má. Anglie může na oněch výše uvedených zjištěních opravdu zneklidňovat jen to, že doma zřejmě nemůže nalézt dostatečné pole pro uplatnění svého ohromného kapitálu, že musí stále víc půjčovat, a podobně jako Holandsko, Benátky a Janov v období svého úpadku, sama kout zbraně pro své konkurenty. Protože poskytuje velké úvěry, je nucena podněcovat spekulaci v jiných zemích, aby nalezla uplatnění pro své kapitálové přebytky, jinými slovy, musí dávat v sázku své bohatství, aby je zvětšila a uchovala. Protože musí poskytovat velké úvěry jiným průmyslovým zemím, jako například zemím na evropském kontinentu, dává sama svým průmyslovým rivalům prostředky, aby jí konkurovali při koupi surovin, a tak vlastně sama napomáhá zvyšovat cenu surovin pro vlastní výrobky. Britskému továrníkovi proto zbývá jen malá část zisku, který je navíc ještě snižován tím, že je pro Anglii bezpodmínečně nutné udržet si monopolní postavení dílny světa, a proto musí stále prodávat levněji než ostatní země. Tento nižší zisk se pak vyrovnává snižováním mezd dělníků a rychle rostoucí bídou v zemi. To je přirozená cena, kterou Anglie platí za své obchodní a průmyslové prvenství.


Srovnávací tabulka hodnoty dovozu a vývozu Spojeného království s hlavními cizími
zeměmi a britskými državami v roce 1854, 1855 a 1856

 
Dovoz
Hodnota vývozu
 
Odhadovaná reálná
hodnota dovozu
Deklarovaná hodnota
výrobků Spojeného
království
Odhadovaná reálná
hodnota zahraničních
a koloniálních
výrobků
Celkem
Země        Rok
v librách št.
——————————————————————————————————————————————————
Cizí země

Rusko
1854 4 252 288 54 301 19 738 74 039
1855 473 169 —     —     —    
1856 11 561 924 1 595 237 1 775 617 3 370 854

Švédsko
1854 2 509 539 334 518 249 792 584 310
1855 2 825 171 545 384 279 515 824 899
1856 2 031 861 629 697 300 795 930 492

Norsko
1854 1 369 440 402 290 106 244 508 534
1855 1 099 642 487 400 102 551 589 951
1856 947 935 488 489 143 080 631 569

Dánsko
1854 2 706 186 758 228 230 010 988 238
1855 3 086 079 756 967 260 624 1 017 591
1856 2 201 831 1 033 142 352 173 1 385 315

Prusko
1854 9 055 503 798 434 1 717 285 2 515 719
1855 10 242 862 1 100 021 2 016 650 3 116 671
1856 4 534 815 933 715 624 908 1 558 623

Hanzovní města
1854 6 221 524 7 413 715 2 720 274 10 133 989
1855 4 816 298 8 350 228 3 344 416 11 694 644
1856 5 302 739 10 134 813 3 260 543 13 395 356

Holandsko
1854 6 731 141 4 573 034 2 320 877 6 893 911
1855 6 460 932 4 558 210 2 611 767 7 169 977
1856 7 433 442 5 728 253 2 434 278 8 162 531

Belgie
1854 3 631 161 1 406 932 1 948 740 3 355 372
1855 2 533 732 1 707 693 2 239 514 3 947 207
1856 2 936 796 1 639 975 2 323 042 4 013 017

Francie
1854 10 447 774 3 175 290 3 216 175 6 391 465
1855 9 146 418 6 012 658 4 409 223 10 421 881
1856 10 386 522 6 432 650 4 038 427 10 471 077

Španělsko
1854 3 594 501 1 270 464 165 642 1 436 106
1855 4 799 728 1 158 800 135 192 1 293 992
1856 3 645 083 1 734 483 377 820 2 112 303

Kuba a Portorico
1854 3 369 444 1 073 861 4 727 1 078 588
1855 2 332 753 1 077 745 22 933 1 100 678
1856 2 654 580 1 398 837 25 190 1 424 027

Portugalsko
1854 2 101 126 1 370 603 148 997 1 519 600
1855 1 962 044 1 350 791 184 580 1 535 371
1856 2 164 090 1 455 754 433 470 1 889 224

Království obou Sicílií
1854 1 411 757 563 033 109 258 672 291
1855 1 281 940 921 220 175 221 1 096 441
1856 1 505 582 1 202 183 197 925 1 400 108

Vlastní Turecko
1854 2 219 298 2 758 605 317 476 3 076 081
1855 2 294 571 5 639 898 419 119 6 059 107
1856 2 383 029 4 416 029 291 991 4 708 020

Egypt
1854 3 355 928 1 253 353 113 895 1 367 248
1855 3 674 682 1 454 371 117 235 1 571 606
1856 5 753 518 1 587 682 43 151 1 630 833

Spojené státy
(včetně Kalifornie)
1854 29 795 302 21 410 369 923 034 22 333 403
1855 25 741 752 17 318 086 744 517 18 062 603
1856 36 047 773 21 918 105 698 772 22 616 877

Brazílie
1854 2 083 589 2 891 840 119 892 3 011 822
1855 2 273 819 3 312 728 128 550 3 441 278
1856 2 229 048 4 084 537 179 979 4 264 516

Buenos Aires
1854 1 285 186 1 267 125 32 565 1 299 690
1855 1 052 033 742 442 26 383 768 825
1856 981 193 998 329 43 892 1 042 221

Chile
1854 1 380 563 1 421 855 43 589 1 465 444
1855 1 925 271 1 330 385 56 688 1 387 073
1856 1 700 776 1 396 446 64 492 1 460 938

Peru
1854 3 138 527 949 289 22 236 971 525
1855 3 484 288 1 285 160 60 278 1 345 438
1856 3 048 694 1 046 010 26 154 1 072 164

Čína (včetně
Hongkongu)
1854 9 125 040 1 000 716 26 400 1 027 116
1855 8 746 590 1 277 944 26 052 1 303 996
1856 9 421 648 2 216 123 70 611 2 286 734
Západní pobřeží Afriky
(bez britských a
francouzských držav)
1854 1 528 896 1 000 716 174 073 820 941
1855 1 516 729 839 831 219 827 1 059 658
1856 1 657 375 666 374 223 842 890 216
——————————————————————————————————————————————————

Cizí země celkem
1854 118 239 554 63 800 605 15 645 612 79 446 217
1855 109 959 539 69 524 475 18 710 749 88 235 224
1856 129 517 568 83 327 154 20 035 442 103 362 596
——————————————————————————————————————————————————
Britské državy

Kanada
1854 4 007 052 3 957 085 180 569 4 137 654
1855 2 296 277 1 515 823 90 298 1 606 121
1856 3 779 741 2 418 250 123 591 2 541 841

New Brunswick
1854 2 079 674 863 704 40 273 903 977
1855 1 379 041 370 560 27 718 398 278
1856 1 891 707 572 542 34 322 606 864

Britské Západoindické
ostrovy
1854 3 977 271 1 870 674[b] 166 690 2 037 364
1855 3 978 278 1 389 992 136 022 1 526 014
1856 4 157 098 1 462 156 180 799 1 642 955

Britská Guayana
1854 1 636 267 [c]   31 779 2 037 364
1855 1 491 934 421 398 35 189 456 587
1856 1 418 264 411 241 41 248 452 489

Britské osady v Austrálii
1854 4 301 868 11 931 352 1 474 634 13 405 986
1855 4 500 200 6 278 966 942 659 7 221 625
1856 5 736 043 9 912 575 1 759 814 11 672 389

Britská Východní Indie
1854 10 672 862 9 127 556 493 154 9 620 710
1855 12 668 732 9 949 154 404 321 10 353 475
1856 17 262 851 10 546 190 478 328 11 024 518

Cejlon
1854 1 506 646 382 276 31 228 413 504
1855 1 474 251 305 576 20 321 325 897
1856 1 304 174 388 435 22 660 411 095

Ostrov Mauritius
1854 1 677 533 383 210 17 936 401 146
1855 1 723 807 303 173 14 772 317 945
1856 2 427 007 420 180 16 977 437 157
Mys Dobré naděje a
britské državy v
jižní Africe
1854 691 352 921 957 63 309 985 266
1855 949 640 791 313 45 437 836 750
1856 1 502 828 1 344 338 73 127 1 417 465
——————————————————————————————————————————————————

Britské državy celkem
1854 34 149 499 33 384 121 2 990 754 36 374 875
1855 33 583 311 26 163 610 2 292 466 28 456 076
1856 43 026 586 32 499 794 3 357 963 35 857 757
———————————————————————————————————————

Cizí země a
britské državy
celkem
1854 152 389 053 97 184 726 18 636 366 115 821 092
1855 143 542 850 95 688 085 21 003 215 116 691 300
1856 172 544 154 115 826 948 23 393 405 139 220 353


Napsal K. Marx kolem 7. ledna 1858
Otištěno v „New-York Daily Tribune“,
čis. 5238 z 3. února 1858
  Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách).

a Viz tabulka zde. (Pozn. red.)

b — včetně Britské Guayany. (Pozn. red.)

c — zahrnuto do Západní Indie. (Pozn. red.)