Karel Marx



Situace britského obchodu


Londýn 8. června 1858

Statistické přehledy o obchodu a námořní plavbě, které právě uveřejnilo britské ministerstvo obchodu, obsahují srovnání deklarované hodnoty vývozu ze Spojeného království za tři měsíce do 31. března 1858 a za příslušné období roku 1857; srovnání počtu a tonáže lodí, které připluly a odpluly s nákladem za čtyři měsíce do 30. dubna 1858 a za příslušná období vletech 1856 a 1857 a konečně údaje o nejdůležitějších vývozních a dovozních artiklech za čtyři měsíce do 30. dubna 1858. Hodnota vývozu za duben 1858 činí 9 451 000 liber št. oproti 9 965 000 liber št. v roce 1857 a 9 424 000 liber št. v roce 1856, přičemž za první čtyři měsíce roku 1858 poklesla hodnota vývozu asi o 6 000 000 liber št. Podle toho by se zdálo, že britský vývoz v dubnu 1858 nejen stoupl nad úroveň roku 1856, nýbrž téměř dosáhl úrovně roku 1857, několik měsíců před propuknutím obchodní krize ve Spojených státech. Z toho by se mohlo vyvozovat, že poslední stopy krize rychle mizí a že alespoň britský obchod opět vstupuje do nového období oživení, Takovýto závěr by však byl naprosto nesprávný. Za prvé je třeba mít na zřeteli, že oficiální statistika, pokud se týká deklarované hodnoty, neobsahuje skutečné příjmy, nýbrž příjmy, jak je odhadují vývozci. Dále, při bližším prozkoumání statistik o vývozu zjistíme, že zdánlívě oživení britského obchodu vyvolal hlavně nadměrný vývoz do Východní Indie, což nutně povede k prudkému omezení tohoto trhu. V posledním obchodním oběžníku firmy George Frazer a spol. se už dočteme:

„V nedávno došlých zprávách z Východu se objevují příznaky poklesu neobyčejně vysokých cen, které byly v Bombaji a Kalkatě běžně v období, kdy dodávky do těchto měst byly omezené. Dost značné snížení cen nastalo, jakmile přibyly náklady, které byly vypraveny z Anglie do prosince. Od té doby jsou oba trhy zásobovány velmi štědře, až přespříliš, a proto, jak se zdá, velmi pravděpodobaě nemůžeme po nějakou dobu očekávat, že oživená poptávka na Východě bude udržovat hladinu cen tak, jako tomu bylo od začátku ledna.“

Vedle Indie byly britským zbožím zaplaveny také ty evropské i jiné země, v nichž se dosud neprojevily účinky obchodní krize; ale ne proto, že by tam vzrostla poptávka, nýbrž jen na zkoušku. Takto byly obšťastněny Belgie, Španělsko a jeho kolonie, některé italské státy — hlavně Království obou Sicílií — Egypt, Mexiko, Střední Amerika, Peru, Čína a ještě některé menší trhy. V téže době, kdy byl omezen veškerý vývoz do Brazílie, protože odtamtud přicházely velmi špatné zprávy, v téže době některá odvětví britského průmyslu, která byla nucena hledat odbytiště pro přebytky své produkce, nejenže neomezila zásilky na tento trh, nýbrž dokonce je zvýšila. Tak se v měsíci dubnu zvýšilo jak množství, tak i deklarovaná hodnota lněných tkanin, hrnčířského zboží a porcelánu vyvezených do Brazílie. To však nikdo nemůže považovat za bona fide[a] vývoz. Totéž platí o Austrálii, která v prvních měsících krize hrála úlohu takovéhoto elastického centra pohlcujícího zboží. Austrálie tehdy byla — a stále ještě je — přeplněna zbožím; reakce nastala náhle: veškerý vývoz do této země byl omezen, ale opět některá britská průmyslová odvětví, přes varování všech australských novin, nejen své dodávky nesnížila, nýbrž ještě je fakticky zvětšila, samozřejmě se spekulačními úmysly. A proto musíme tabulky o vývozu za duben považovat ne za ukazatele bona fide oživení britského průmyslu, nýbrž jen za tykadla vysunutá za tím účelem, aby se zjistilo, jaký tlak opět vydrží různé světové trhy. Na následující tabulce je přehled deklarované hodnoty britského a irského vývozu za tři měsíce do 31. března 1858 a v příslušném období roku 1857:

Cizí státy, do nichž se vyváželo
  1857   1858  
  v librách št.    
Rusko, severní přístavy 3 015 8 853
Rusko, jižní přístavy 72 777 42 493
Švédsko 48 007 3 717
Norsko 30 217 5 911
Dánsko 92 046 40 148
Prusko 133 000 78 917
Meklenbursko 9 502 3 099
Hannoversko 288 648 236 669
Oldenbursko 3 520 1 957
Hanzovní města 2 318 260 1 645 419
Holandsko 1 305 606 975 428
Belgie 515 175 546 033
Francie 1 631 672 1 035 096
Vlastní Portugalsko 380 160 356 178
Azory 10 793 12 581
Madeira 9 955 16 245
Španělsko 496 788 584 287
Kanárské ostrovy 18 817 8 475
Sardinie 290 131 293 138
Toskánsko 189 534 257 508
Papežský stát 69 953 123 059
Království obou Sicílií 284 045 375 177
Rakouská území 253 042 323 086
Řecko 40 860 69 570
Turecko 969 288 821 204
Valašsko a Moldavsko 111 052 93 155
Sýrie a Palestina 199 070 81 874
Egypt (přístavy ve Středozemním moři) 449 497 483 516
Tunisko 865 2 323
Alžírsko 4 790 4 831
Maroko 55 826 37 206
Západní pobřeží Afriky (mimo britské) 235 527 196 484
Východní pobřeží Afriky 301 1 927
Africké přístavy v Rudém moři 1 130 567
Kapverdské ostrovy 2 419 3 965
Jáva 234 071 149 493
Filipíny 144 992 212 942
Čína (bez Hongkongu) 290 441 389 647
Tichomořské ostrovy —    585
Západní Indie (mimo britskou) 620 022 321 435
Spojené státy (přístavy na Atlantském oceánu) 6 231 501 2 565 566
Kalifornie 50 219 94 147
Mexiko 112 277 151 890
Střední Amerika 22 453 46 201
Nová Granada 88 502 117 411
Venezuela 105 417 62 685
Ecuador 2 099 —   
Brazílie 1 292 325 826 583
Uruguay 145 481 177 281
Buenos Aires 285 187 279 913
Chile 336 309 270 176
Peru 209 889 299 725
  ——————————————
Celkový vývoz do cizích států    20 696 473 14 940 756


Britské državy
  1857   1858  
  v librách št.    
Ostrovy v Lamanšském průlivu 136 071 120 431
Gibraltar 152 826 210 575
Malta 116 821 131 238
Jónské ostrovy 66 148 52 849
Západní pobřeží Afriky (britské) 135 452 62 343
Mys Dobré naděje 442 796 403 579
Natal 26 605 23 106
Ascension 3 832 2 308
Sv. Helena 3 837 8 416
Mauritius 142 303 164 042
Aden 11 263 11 996
Britská území ve Východní Indii (bez Singapuru a Cejlonu) 2 822 000 3 502 664
Singapur 101 535 308 545
Cejlon 98 817 153 090
Hongkong 133 743 242 757
Západní Austrálie 15 515 13 813
Jižní Austrálie 180 123 249 162
Nový Jižní Wales 706 337 682 265
Victoria 1 427 248 1 056 537
Tasmánie 67 550 82 942
Nový Zéland 96 893 93 768
Britské kolonie v Severní Americe 818 560 439 433
Britské ostrovy v Západní Indii 334 024 426 421
Britská Guayana 122 249 95 385
Honduras (britské osady) 28 362 31 869
  ——————————————
   Celkový vývoz do britských držav 8 191 020 8 569 534
   Celkový vývoz do cizích států a
   britských držav

28 887 493

23 510 290

„Economist“ se domnívá, že přesným rozborem těchto cifer „se objeví zajímavý fakt, že poklesl výhradně britský obchod s cizími státy, kdežto v obchodu s britskými koloniálními državami je tomu právě naopak“. Uvedené tabulky lze skutečně shrnout takto:

Vývoz za tři měsíce
  1857   1858  
  v librách št.    
Do cizích států 20 696 473 14 940 756
Do britských držav 8 191 020 8 569 534
  ——————————————
Celkem    28 887 493 23 510 290

Přesto však je závěr, k němuž došel „Economist“, zřejmě mylný. Podle souhrnného výsledku by se zdálo, že obchod s cizími státy se snížil o 5 755 717 liber št., zatímco koloniální obchod v téže době se zvýšil o 378 514 liber št. Ale ponecháme-li stranou zvýšení vývozu do takových center britského podloudnického obchodu, jako jsou Gibraltar, Malta, Hongkong, a do takových míst, jako je Singapur, která jsou jen sklady pro obchod s cizími státy, ukáže se jasně, že celkový koloniální obchod se snížil; ponecháme-li pak ještě stranou Indii, bude toto snížení velmi značné. Pokud jde o obchod s cizími zeměmi, připadá snížení hlavně na tyto země:

  1857   1858  
  v librách št.    
Spojené státy 6 231 501 2 565 566
Brazílie 1 292 325 826 583
Hanzovní města 2 318 260 1 645 410
Francie 1 631 672 1 035 096
Holandsko 1 305 606 975 428

Z přehledů o námořní plavbě vidíme, že počet i tonáž britských lodí které připluly do Anglie, mírně vzrostly ale snížily se počet a tonáž lodí, které odpluly. Z cizích států zaujímají první místo v námořní plavbě i nadále Spojeré státy. Následující čísla ukazují kolik amerických lodí připlulo do britských přístavů a kolik odplulo:

 
1856
1857
1858
 
Připlulo
  Lodí
Tonáž
Lodí
Tonáž
Lodí
Tonáž
Spojené státy 382
383 255
367
366 407
366
366 650
 
Odplulo
Spojené státy 414
395 102
440
427 221
343
321 015

Z týchž přehledů vyplývá, že obchodní krize zvlášť těžce postihla námořní plavbu Norska, Dánska a Ruska.



Napsal K. Marx 8. června 1858
Otištěno v „New-York Daily Tribune“,
čis. 5356 ze 21. června 1858
  Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:

a — skutečný. (Pozn. red.)