Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin



Přípravné materiály




*O deklaraci polských sociálních demokratů na zimmerwaldské konferenci
*Osnova článku Imperialismus a rozštěpení socialistického hnutí
*Osnova článku Imperialismus a postoj k němu
*Osnova tezí Úkoly levicových zimmerwaldovců ve Švýcarské sociálně demokratické straně
*Teze o vztahu Švýcarské sociálna demokratické strany k válce. Praktická část.
*Osnova tezí k diskusi o úkolech levicových zimmerwaldovců ve Švýcarské sociálně demokratické straně
*Poznámky k článku o maximalismu
*Osnova brožury Statistika a sociologie
     1
     2
     3
*Znaky „centrismu“ jako směru v mezinárodní sociální demokracii
*Osnova článku Poučení z války


*O deklaraci polských sociálních demokratů na zimmerwaldské konferenci[136]

Z této deklarace polských sociálních demokratů v Zimmerwaldu vysvítá, že vystupují-Ii polští sociální demokraté proti právu národů na sebeurčení, chtějí tím říci něco trochu jiného, než říkají. Chtějí říci, že sociální demokraté by neměli podporovat jakékoli hnutí za národní nezávislost. To je nesporné jak proto, že každý demokratický požadavek je podřízen společným zájmům třídního boje proletariátu, a není tedy rozhodně ničím absolutním, tak proto, že v období imperialistického zápolení o nadvládu nad národy může dojít k otevřenému i tajnému spojenectví mezi buržoazií utlaěované země a jedné z utlačujících zemí.



Napsáno v červenci 1916   Otištěno poprvé,
podle rukopisu




*Osnova článku Imperialismus a rozštěpení socialistického hnutí[a]

Str. 386. V.I.L., sp. 30

Str. 387. V.I.L., sp. 30

Str. 388. V.I.L., sp. 30



Napsáno v říjnu 1916
Poprvé otištěno roku 1936
v publikaci Leninskij sborník XXIX
  Podle rukopisu




*Osnova článku Imperialismus a postoj k němu[137]

I

Imperialismus a postoj k němu

Str. 389. V.I.L., sp. 30

Str. 390. V.I.L., sp. 30

Poznámky v textu výše -[138] a [139]

Str. 391a. V.I.L., sp. 30

Str. 391b. V.I.L., sp. 30

Poznámky v textu výše -[140] a [141]



Napsáno v říjnu 1916
Poprvé otištěno roku 1936
v publikaci Leninskij sborník XXIX
  Podle rukopisu




*Osnova tezí Úkoly levicových zimmerwaldovců ve Švýcarské sociálně demokratické straně[c]

Str. 392a. V.I.L., sp. 30
Str. 392b. V.I.L., sp. 30
Str. 393. V.I.L., sp. 30
Str. 394. V.I.L., sp. 30
Str. 395a. V.I.L., sp. 30
Str. 395b. V.I.L., sp. 30



Napsáno v říjnu 1916
Poprvé otištěno roku 1931
v publikaci Leninskij sborník XVII
  Podle rukopisu




*Teze o vztahu Švýcarské sociálna demokratické strany k válce.[d]

Praktická část.

(1) Úplně odmítnout obranu vlasti jak z hlediska vojenského, tak politického, a nemilosrdně odhalovat buržoazní lež, která se za tímto heslem skrývá.

(2) Bezpodmínečně odmítnout — se zásadním zdůvodněním — všechny válečné úvěry a požadavky jak v míru, tak za války. Uložit to zástupcům strany v parlamentě i v ostatních státních institucích.

(3) Bojovat proti všem válečným institucím; strana musí ve veškeré propagandě a agitaci a především v praktické činnosti odmítat všechny válečné povinnosti buržoazního třídního státu.

(4) Místo aby se strana omezovala v praktické činnosti na reformismus, musí v celé své činnosti soustavně přecházet k revolučnímu boji a k revoluční taktice.

(5) Za vzor pravé internacionalistické činnosti, tj. skutečného boje proti válce a proti veškerým válkám, považovat činnost a práci Karla Liebknechta a celé skupiny Spartakus v Německu a řídit se jejich příkladem.

(6) Propagandistickými, agitačními a organizačními prostředky bojovat proti sociálpatriotům (tj. „obráncům vlasti“) a reformistům (tj. odpůrcům okamžitého použití revolučních prostředků boje) ve švýcarské socialistické straně.

(7) Vysvětlovat masám, že dokud se úplně nezmění struktura strany a její činnosti a dokud všechny funkce v socialistických politických i odborových organizacích, spotřebitelských a ostatních dělnických sdruženích neovládnou rozhodní odpůrci sociálpatriotismu a reformismu, budou nevyhnutelně všechna slavnostní prohlášení proti militarismu a válkám pouhými frázemi.

(8) Propagovat a připravovat co nejenergičtější masový revoluční boj (demonstrace, stávky a tak dále podle toho, jak bude narůstat celý revoluční boj) za proletářskou revoluci jako jediný prostředek, jak se zbavit válek.

(9) Vysvětlovat masám, že v případě nutnosti musí pro tento boj samy zdola vytvořit zvláštní organizace, které budou přizpůsobeny těžkým válečným podmínkám.

(10) Zajistit, aby všechny vrstvy vykořisťovaných, stojících mimo stranu, znaly a chápaly revoluční úkoly strany v boji proti drahotě, válkám atd.

(11) V tomto smyslu provádět systematickou propagandu mezi mládeží už před nástupem vojenské služby, jakož i v armádě atd.

Napsáno německy
koncem listopadu až
začátkem prosince 1916
Poprvé otištěno roku 1931
z publikaci Leninskij sbornik XVII
  Přeloženo z němčiny
podle rukopisu




*Osnova tezí k diskusi o úkolech levicových zimmerwaldovců ve Švýcarské sociálně demokratické straně[142]



I. 1. Úvod.
  Vlastně pro ruské sociální demokraty — členy švýcarské strany
  Posouzení z mezinárodního hlediska (Simmel).
  Podnítit diskusi.
 
II. 2. Finanční reforma.
3. Pro nepřímé daně?
4. „Nezatíží“ kolkové poplatky masy?
5. „Pro sociální účely“ „3 teze“?
6. Velké zhoršení ve srovnání s menším.
7. Reakční buržoazie ve srovnání s pokrokovou.
8. Kdo je představitelem socialismu?
9. Politické úmluvy (tajně) (svobodomyslné levé křídlo — mladí radikálové).
10. Buržoazní tisk Frankfurter Zeitung
                          Neue Züricher Zeitung
                          Luzerner Tageblatt
                          (Wettstein?).
11. Diskuse v listu Basler Vorwärts.
III. 12. Přímé daně místo boje proti drahotě?
{ 13. Vyvlastnění velkých továren a velkých příjmů. (Názorně.)
14. Utopistické?
15. A — odmítnutí obrany země?
16. Pouze „ruské“?
17. Holandsko.
18. Amerika.
19. „Masový revoluční boj“ za?
20. Objektivní podmínky. Grütlianer vyhrožuje revolucí.
IV. 21. Otázka války.
22. Grimmovy teze jsou neuspokojivé, všechny vchody i východy zůstaly otevřené (opět pro oportunisty).
23. „Celkově“.
24. Buržoazní pacifismus? Jenom buržoazní?
25. Pro Švýcarsko — internacionálně?
26. „Pod podmínkou“?
27. Neexistuje přesná a jasná odpověď.
28. Grütlianer o Grimmových tezích.
29. Samostatné (teze) levice. Návrh.
V. 30. Spolek Grütli.
  31. O. Lang: „Byli jsme korektní.“
32. Principiální boj.
33. Frankfurter Zeitung o spolku Grütli.
34. Greulich o tom 26. IX. 1916.
35. Výchova mas? „Celkově“ jen proti sociálpatriotismu.
36. Síla a metody spolku Grütli.
VI. 37. Internacionála ve Švýcarsku.
  38. Případ Guilbeaux.
VII. 39. Odbory.
  40. Neutrálně, nebo stranicky?
41. Strašidlo — rozštěpení.
42. Už teď boj směrů.
43. Diskuse v listu Metallarbeiter Zeitung.
44. Grimmovy teze, bod 9 na konci.
VIII. 45. Praktické kroky?
  46. Všechno? —— platforma.
                      řečníci.
                      spojenectví (cf.[e] Mandl)
                      Vydavatelství.
47. Rozhodovat o tom a posuzovat to mohou jen sami Švýcaři. Pouze podnítit diskusi
IX. 48. Příliš rychle?
srov. s Liebknechtem. V čem spočívá jeho velikost?


Napsáno německy
začátkem prosince 1916
Poprvé otištěno roku 1931
v publikaci Leninskij sborník XVII
  Přeloženo z němčiny
podle rukopisu




*Poznámky k článku o maximalismu[143]



S. 6 (2. odstavec). Zde je třeba doplnit, že nyní Potresov fakticky ustoupil od oněch zásad (Kautského + Hilferdinga etc.) spočívajících v principiálním odmítání reformismu. Potresov se stal reformistou.

(Není možné pouze prohlásit: „ani jsme nehodlali dokazovat“; to je třeba uvést jako dokázanou věc a Potresovovi rovnou říct: Vy a zvláště Maslov a spol. z Děla jste de facto, třebaže zbaběle a potichu, úplně přešli od tohoto stanoviska k reformismu.)

S. 7 (konec čl. I) „masové akce“?? Mělo by se to říct jinak a bez tohoto slovního spojení, které bylo do značné míry vynuceno německou cenzurou (jako krycí označeni revoluce) a pojem revoluce zamlžuje. (To si ještě budeme muset vyjasnit s Pannekoekem + Radkem a spol.!! Jeden z příkladů: ve Švýcarsku, kde není německá cenzura, termín „masové akce“ vyvolává nedorozumění, která se hodí reformistům.)

Ale to není hlavní, hlavní ve Vaší myšlence, která je v zásadě nesprávná, je to, že prý „ty jeho (minimálního programu) požadavky... se úhrnně rovnají přechodu k zásadně jinému společenskému zřízení“ (s. 7, čl. II a jinde) (totéž s. 9).

To není vůbec pravda!! Ani určité požadavky minimálního programu ("ty jeho požadavky“), ani celý souhrn požadavků minimálního programu se nikdy nerovná „přechodu k zásadně jinému společenskému zřízení“. Uvažovat takto znamená přejít zásadně na stanovisko reformismu a upustit od hlediska socialistické revoluce.

Minimální program je program, který je v zásadě slučitelný s kapitalismem, tj. nevybočuje z jeho rámce.

Možná že jste chtěl říct, že až by byla společnost objektivně zralá pro socialismus, znamenala by realizace celého souhrnu požadavků minimálního programu socialismus. Tak to ovšem také není. Dá se říct jen to, že v praxi nanejvýš pravděpodobně vzplane z každého opravdového boje za hlavní požadavky minimálního programu boj za socialismus a že my o to v každém případě usitujeme.

Nesmíme rovněž zapomínat na to, nač zapomínají Pannekoek + Radek, že totiž imperialismus je vykořisťování stamiliónů závislých národů malým počtem velmi bohatých národů. Z toho vyplývá možnost úplné demokracie uvnitř velmi bohatého národa při zachování jeho nadvlády nad národy závislými. Tak to bylo ve starém Řecku za otrokářství. A tak to vypadá dnes s Novým Zélandem a Anglií.

(Mimochodem: s. 8 není dobrá. Mělo by se to říct jinak. Například zrovna ten „chleba“ se nedá za imperialismu a drahoty získat pouhými reformami.

S. 8 je obrana proti Potresovovu obvinění. Nesmíte se bránit, ale útočit: vy se spokojujete s reformami jako liberálové v Rusku v roce 1904.)</p>

S. 10 — v roce 1905 se spokojovali s reformami liberálové; my jsme požadovali, propagovali, připravovali apod. revoluci. Tady nejde o „konkrétnost“, ale o hlavní princip (podstatu) každé revoluce: o svržení staré třídy a dobytí „veškeré moci“ (der Macht) novou třídou.

(S. 10 na konci: o proletářské „reformě“ mluvíte strašně neopatrně a nešikovně, i když chcete mluvit o „revoluci“!! „Stejně jako v roce 1904 nešlo v Rusku o reformy, nýbrž o reformu“ — nějak takhle.)

S. 11 je celá naprosto nesprávná. Imperialismus poskytne jak osmihodinovou pracovní dobu, tak i „ozbrojení lidu“, aby zabránil socialistické revoluci. Právě za tohle boj nevzplane, ani za minimální program vůbec.

Imperialismus poskytne „bulyginovské dumy“ i reformy, aby zabránil revoluci. My budeme pro revoluci.

„Nejdůležitějšími problémy současnosti“ budou a jsou ne ty, které jste uvedl, nýbrž drahota (1) + (2) imperialistické války.

Proti drahotě (za trastů apod.) reformy nic nezmohou, stejně jako nezmohly nic proti carskému absolutismu v Rusku v letech 1904—1905.

Otázku reforem, minimálního programu i demokracie jste formuloval nesprávně.

ʘ Velmi bych doporučoval, abyste to přepracoval a prozatím se omezil (v kratším článku pro Voprosy strachovanija) na konfrontaci: Vy, pane Potresove, jste vyložený reformista, spokojujete se s „reformami“, zapomněl jste význam a smysl „formulace“: „nikoli ‚reformy, nýbrž reforma‘“, význam a smysl citovaných výroků Kautského + Hilferdinga + Bauera etc. Dělo = ideově zcela vyhraněný orgán reformismu, buržoazní dělnické strany.

„Tři pilíře“ znamenaly rozšiřování boje za reformy před revolucí. Tak je to řečeno i v manifestu zimmerwaldské levice: každý boj za reformu přetvářet, přeměňovat v boj za revoluci.

Podle mého názoru není možné chápat sebeurčení národů jako „to nejdůležitější“ vůbec: tím zacházíte mnohem dál, než je to, co jsme dosud říkali. Kdybyste mluvil takhle, přinutil byste mě, abych se proti Vám spojil — hrůza pomyslet! — s Bucharinem!!!

Nebylo by lepší tuto otázku zatím odložit, přepracovat článek à la ʘ — a vypracovat něco jako teze stanoviska k minimálnímu programu etc., které bychom poslali byru, apod.?

=====================================

ʘ Fráze o „maximalismu“ nejsou nic jiného než útoky reformisty proti revolucionářům (pro cenzuru „zásadním odpůrcům reformismu“). Vysvětlovat tuto otázku v mezích cenzury je vůbec velmi těžká věc a heikle sehr heikle Sache[f]!!



Napsáno po 7. (20.) prosinci 1916   Otištěno poprvé,
podle rukopisu




*Osnova brožury Statistika a sociologie[g]



Statistika a sociologie

1

Str. 405. V.I.L., sp. 30
Str. 406a. V.I.L., sp. 30
Str. 406b. V.I.L., sp. 30



Poznámky v textu výše -[144], [145] a [146].

Str. 407a. V.I.L., sp. 30

2

Str. 407b. V.I.L., sp. 30

Poznámky v textu výše -[147] a [148].

Str. 408a. V.I.L., sp. 30

3

Str. 408b. V.I.L., sp. 30

Str. 408b. V.I.L., sp. 30



Napsáno v lednu 1917
Poprvé otištěno roku 1937
v publikaci Leninský sbornik XXX
  Podle rukopisu




*Znaky „centrismu“ jako směru v mezinárodní sociální demokracii[149]



Str. 408b. V.I.L., sp. 30
Str. 408b. V.I.L., sp. 30
Str. 408b. V.I.L., sp. 30
Str. 408b. V.I.L., sp. 30



Napsáno v lednu 1917
Poprvé zčásti otištěno roku 1940
v časopisu Bolševik, č. 3
  V plném znění otištěno poprvé,
podle rukopisu




*Osnova článku Poučení z války[150]



Poučení z války

Etwa:

1. Definice imperialismu
2. Imperialistický charakter války odhalen.
3. Vývoj monopolistického kapitalismu ke státnímu kapitalismu.
4. „Nouze“ učí. Hlad etc.
5. Práce žen. „Arbeitszwang“ etc. „Kriegssozialismus“?[h]
6. Sociálpatriotismus neboli sociálšovinismus. Mezinárodní význam.
7. Kautskismus neboli ccntrismus neboli sociálpacifismus.
8. Levice.
bis. Basler Manifest. Vyvrácen?
9. Sociálně ekonomické pojetí. „Not kennt kein Gebot“[i]
Buď socialismus, nebo hlad (idem Neutrale).
10. Wie‘s gemacht wird? Wumba.[j]
11. Politické úkoly; revoluce.
12. Občanská válka. Waffen umkehren. („Entwaffnung der Arbeiter“?[k])
13. „Rozbít starý státní“ mechanismus (Kautsky gegen Pannekoek).
14. „Diktatura proletariátu“. 1871 a 1905.
15. „Stará, „osvědčená“ státní moc, nebo nová?
16. „Sověty dělnických zástupců“. Parlamentarismus?
17. Úloha nové demokracie a její odumíránl.
17  bis. „Nová“ demokracie („neue Schöpfung“[l]) = fungující, socialistická, proletářská, komunistická.
18. Momenty, prvky, příznaky obratu k revoluci.
      M. Capy, urb. Gohier
      R. Rolland

      The North American
      Review.
      The Atlantic Monthly?.

Témata:


A. Imperialismus a imperialistická válka (1—2).
B. 3 směry v mezinárodním socialismu (6—8).
C. Pokrok v ekonomice (3—5).
D. „Uskutečnitelnost“ a naléhavost socialismu.
E. Politická revoluce (11.—17).
F. „Der Sturm naht“[m] (18).

Napsáno v únoru 1917
Poprvé otištěno roku 1939
v časopisu
Proletarskaja revoljucija, č. 1
  Podle rukopisu



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Viz Imperialismus a rozštěpení socialistického hnutí Red

c Viz Úkoly levicových zimmerwaldovců ve Švýcarské sociálně demokratické straně Red.

d Viz Teze o vztahu Švýcarské sociálně demokratické strany k válce. Red.

e Následující slovo je nečitelné. Red.

f — choulostivá, velice choulostivá záležitost. Red.

g Viz Statistika a sociologie.

h „Nucená práce“ atd. „Válečný socialismus“? Red.

i „Bída neuznává žádné zákony“. Red.

j Jak se to dělá? Wumba (Úřad pro zásobováni zbraněmi a municí). Red.

k Obrátit zbraně. („Odzbrojení dělníků“?) Red.

l — „nový výtvor“. Red.

m „Útok se blíží“. Red.


136 Tento dokument napsal Lenin na aršík papíru; zřejmě je to varianta příslušného místa ze stati Výsledky diskuse o sebeurčení - zde (v tomto svazku) a rovněž poznámku [27].

137 Článek pod tímto názvem Lenin nenapsal.

138 Lenin má na mysli oportunistické stanovisko fabiánů, É. Vanderveldeho, J. Jaurèse a dalších ke koloniální otázce a k antimilitarismu na stuttgartském kongresu II. internacionály v roce 1907.

139 V roce 1915 vyšla kniha K. Kautského Národní stát, imperialistický stát a svaz států, v níž Kautsky obhajoval myšlenku Spojených států evropských a dokazoval, že „snahy kapitálu po rozšířeni“... „se mohou nejlépe uskutečnit.., svobodným obchodem, pokojnou směnou zboží“. Kautského zásady uvedené v této knize podrobil Lenin kritice v díle Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu (viz Sebrané spisy 27) a v článcích Krach II. internacionály (viz Sebrané spisy 26, Praha 1986, s. 231—286) a Imperialismus a rozštěpení socialistického hnutí (viz tento svazek).

140 Millerandismus — oportunistický směr v sociální demokracii nazvaný podle francouzského socialisty A. Milleranda, který roku 1899 vstoupil do francouzské reakční buržoazní vlády a pomáhal buržoazii prcsazovat její politiku.

141 Bernsteinismus — oportunistický směr v mezinárodní sociální demokracii. Vznikl koncem 19. století v Německu a byl pojmenován podle E. Bernsteina, nejvýznamnějšího představitele revizionistických tendencí v německé sociální demokracii.

142 Osnovu tezí k diskusi o úkokch levicových zimmerwaldovců ve Švýcarské sociálně demokratické straně napsal Lenin patrně ke svému referátu nebo k sérii referátů o situaci v této straně.

První bod uvedeného dokumentu nasvědčuje tomu, že teze byly určeny především ruským členům Švýcarské sociálně demokratické strany nebo ruským sociálním demokratům v emigraci.

143 Tento dokument obsahuje Leninovy poznámky k článku G. J. Zinovjeva O maximalismu, který měl být uveřejněn v časopisu Kommunist nebo v listu Social-demokrat. Článek nevyšel.

144 Lenin má na mysli knihu R. Hilferdinga Finanční kapitál. Nejnovější fáze ve vývoji kapitalismu. Autorizovaný překlad z němčiny I. Stěpanova vyšel v Moskvě roku 1912.

145 Joseph Patouillet, Americký imperialismus. Junius je pseudonym Rosy Luxemburgové; její kniha Krize sociální demokracie vyšla roku 1916. Leninovy výpisky z Patouilletovy práce viz Spisy 39. Praha 1965, s. 234--241.

146 Lenin mluví o dvou článcích německého šovinisty Paula Lensche, které vyšly v časopisu Die Glocke: Tlachání o sebeurčení a Socialismus a anexe v minulosti. Leninovy výpisky z těchto článků viz v publikaci Leninskij sbornik XXX, s. 118-127.

147 Lenin měl zřejmě na mysli těchto pět článků K. Kautského: 1. Sociálně demokratické názory na válku před nynější válkou — Die Neue Zeit, č. 13, 29. prosince 1916; 2. Nové sociálně demokratické názory na válku — Die Neue Zeit, č. 14, 5. ledna 1917; 3. Mírové podmínky — Leipziger Volkszeitung. č. 281, 15. prosince 1916; 4. Přijetí mírového návrhu — Leipziger Volkszeitung, č. 286, 21. prosince 1916; 5. Spasitel světa — Leipziger Volkszeitung, č. 289, 24. prosince 1916.

148 Neue Beiträge zur Biographie von Karl Marx und Friedrich Engels [Nové příspěvky k životopisu Karla Marxe a Bedřicha Engelse] uveřejnil F. Mehring v časopisu Die Neue Zeit.

149 V tomto dokumentu reaguje Lenin na stať R. Grimma Většina a menšina v otázce války, která vyšla v listu Berner Tagwacht a v časopisu Neues Leben, v níž autor obhajoval centristické stanovisko většiny švýcarské sociálně demokratické strany.

150 Článek nebyl napsán. Mnoho myšlenek zformulovaných v této osnově rozvinul Lenin v Dopisech zdaleka (viz Spisy 23, Praha 1959, s. 313—360).