Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin



Jaký zmatek se dělá kolem jasné otázky


List Děň píše dnes o rezoluci ÚV z 20. dubna, v níž se mluví o nutnosti přechodu moci do rukou revolučního proletariátu „za podpory většiny lidu“, toto:

„Je to velmi jednoduché, ale co vám v tom tedy brání? Místo rezoluce pojďte a chopte se moci!“

Tady vidíte typickou ukázku běžných metod buržoazního tisku! Ti lidé se tváří, jako by nechápali zcela jasnou věc, a zajišťují si — na papíře — snadné vítězství. Kdo říká „převezměte moc“, může si domyslet — pokud se jen trochu zamyslí, že chybí-li podpora většiny lidu, byl by pokus o převzetí moci dobrodružstvím nebo blanquismem (a před tím Pravda zvlášť důrazně, přesně, jasně a jednoznačně varovala).

V Rusku je teď taková svoboda, že vůli většiny je možné určovat podle složení sovětů dělnických a vojenských zástupců; pokud tedy proletářská strana chce usilovat o moc doopravdy, ne blanquisticky, musí bojovat o vliv v sovětech.

To všechno bylo už v Pravdě řečeno, opakováno a přemíláno a „nechápat“ to může jen ten, kdo je omezený nebo zlomyslný. Ať čtenář sám posoudí, ke které z těchto dvou nepříliš úctyhodných kategorií patří Rabočaja gazeta, která „návrhu“ (předloženému sovětu) „převzít moc“ říká „nezodpovědné pobuřování“, „demagogie bez jakéhokoli smyslu pro politickou odpovědnost, jež s lehkým srdcem vyzývá demokracii k občanskému boji, k válce, podněcuje dělníky a vojáky už nejen proti vládě, ale i proti samotnému sovětu“ atd.

Pokud jde o demagogii, může si člověk představit větší zmatek a svalování viny na nevinného?

Podle zprávy večerního vydání listu Birževyje vědomosti[142] z 21. dubna řekl ministerský předseda Lvov doslova toto:

„Až dosud nalézala prozatímní vláda u vedoucího orgánu sovětu dělnických a vojenských zástupců stálou podporu. V posledních dvou týdnech se tyto vztahy změnily. Prozatímní vláda upadla do podezření. Za těchto podmínek nemá žádnou možnost spravovat stát, protože v ovzduší nedůvěry a nespokojenosti je těžké cokoli udělat. Za těchto podmínek by bylo nejlepší, kdyby prozatímní vláda odstoupila. Příliš dobře si uvědomuje svou odpovědnost vůči vlasti a pro její blaho je ochotna okamžitě podat demisi, bude-li to nutné.“

Není to snad jasné? Není snad možné pochopit, proč náš ústřední výbor po takovém projevu navrhoval lidové hlasování?

Co s tím má co dělat „občanská válka“, „pobuřování“, „demagogie“ a ostatní slova nahánějící hrůzu, když ministerský předseda prohlašuje, že jsou ochotni „podat demisi“??? Když uznal sovět dělnických a vojenských zástupců za „vedoucí orgán“???

Buď, anebo: buď se Rabočaja gazeta domnívá, že Lvov takovými prohlášeními klame lid, a pak nemá vyzývat k důvěře a podpoře, nýbrž k nedůvěře a k odepření podpory. Anebo se Rabočaja gazeta domnívá, že je Lvov skutečně „ochoten podat demisi“, jenže proč potom ten nářek kvůli občanské válce?

Jestliže Rabočaja gazeta správně chápe situaci, jestliže chápe, že povykováním o občanské válce zastírají kapitalisté svou touhu násilím potlačit vůli většiny, k čemu je pak všechno povykování tohoto listu?

Lvov má právo navrhovat sovětu, aby schvaloval a akceptoval jeho, Lvovovu, politiku. Naše strana má právo navrhovat sovětu, aby schvaloval a přijímal naši, proletářskou politiku. Mluvit o „pobuřování“ apod. znamená projevovat naprosté nepochopení věci nebo se snižovat právě k nízké demagogii. Máme právo bojovat a budeme bojovat o vliv a o většinu v sovětu a v sovětech. A opakujeme:

„Teprve tehdy budeme pro přechod moci do rukou proletářů a poloproletdřů, až se sověty dělnických a vojenských zástupců postaví za naši politiku a budou chtít tuto moc převzít.“[a]



Napsáno 22. dubna (5. května) 1917
Otištino 23. dubna (6. května) 1917
v Pravdě, č. 39
  Podle textu Pravdy



__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Viz zde. Red.


142 Birževyje vědomosti — buržoazní list založený v roce 1880 pro komerční účely. Vycházel v Petrohradě zprvu třikrát, později čtyřikrát týdně a posléze jako deník. Od roku 1902 vycházel dvakrát denně. Pro bezpáteřnost, úplatnost a bezzásadovost se jeho přezdívka „Biržovka“ stala hanlivým označením. Po únorové revoluci 1917 vedly Birževyje vědomosti štvavou agitaci proti bolševické straně a Leninovi. Koncem října 1917 byly vojenským revolučním výborem při petrohradském sovětu zastaveny.