Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin
VII. (dubnová) celoruská konference SDDSR(b)
24.-29. dubna (7.-12. května) 1917



5
Rezoluce k Borgbjergovu návrhu


Pokud jde o příjezd dánského „socialisty“ Borgbjerga a o jeho návrh, abychom se zúčastnili konference socialistů na podporu míru, který navrhují němečtí socialistě Scheidemannova a Plechanovova zaměření s podmínkou, že se Německo vzdá většiny anektovaných území, konference se usnáší:

Borgbjerg jedná jménem tří skandinávských stran, tj. švédské, dánské a norské. Přitom ho k tomu zmocnila ona švédská strana, v jejímž čele stojí Branting, tj. socialista, který přeběhl ke „své“ buržoazii a zradil revoluční svazek dělníků všech zemí. Tuto švédskou stranu nemůžeme uznávat za socialistickou. Za socialistickou stranu ve Švédsku považujeme jedině stranu mladých, v jejímž čele stojí Höglund, Lindhagen, Ström, Carleson a další.

Stejně tak nepovažujeme za socialistickou ani onu dánskou stranu, od níž má Borgbjerg zmocnění, protože v jejím čele stojí Stauning, člen buržoazní vlády. Stauningův vstup do buržoazní vlády vyvolal protest skupiny vedené soudruhem Trierem, která prohlásila, že dánská socialistická strana se stala stranou buržoazní, a vystoupila z ní.

Borgbjerg, jak sám přiznává, jedná v dohodě se Scheidemannem a jinými německými socialisty, kteří přešli na stranu německé vlády a německé buržoazie.

Proto nemůže být pochyb, že Borgbjerg je vlastně — přímo nebo nepřímo — agent německé imperialistické vlády.

Konference proto považuje za zásadně nepřípustné, aby se naše strana zúčastnila konference, které se zúčastní Borgbjerg a Scheidemann, protože naším úkolem není sdružovat přímé či nepřímé agenty různých imperialistických vlád, nýbrž dělníky všech zemí, kteří již v době války vedou revoluční boj proti svým imperialistickým vládám.

Jedině jednání a sblížení s takovými stranami a skupinami může ve skutečnosti uspíšit uzavření míru.

Varujeme dělníky, aby nevěřili konferenci, kterou organizuje Borgbjerg, protože tato konference rádobysocialistů bude ve skutečnosti komedie, zastírající paktování diplomatů v zákulisí, diplomatů, kteří si vyměňují anektovaná území, takže „dávají“ například Arménii ruským kapitalistům, a kteří Anglii „dávají“ německé kolonie, které Anglie uloupila, a za to „přenechávají“ německým kapitalistům třeba část lotrinských rudných oblastí s nepředstavitelným bohatstvím výborné železné rudy atd.

Jestliže nechtějí socialisté zradit věc proletariátu, nesmějí se ani přímo, ani nepřímo zúčastnit tohoto špinavého a kořistnického, čachrářského paktování kapitalistů různých zemí s dělením naloupené kořisti.

Konference zároveň konstatuje, že se němečtí kapitalisté ani Borgbjergovými ústy nevzdávají všech svých anektovaných území, nemluvě o tom, že by okamžitě stáhli vojska z oblastí, které násilně obsadili. Vždyť dánské oblasti Německa, jeho polské oblasti, jeho francouzské části Alsaska jsou stejně tak záborem německých kapitalistů, jako je Kuronsko, Finsko, Polsko, Ukrajina atd. záborem ruských carů a ruských kapitalistů.

Pokud jde o obnovení nezávislosti Polska, je to jak od německých a rakouských kapitalistů, tak od ruské prozatímní vlády, která mluví o „svobodném“ vojenském svazku Polska s Ruskem, podvod, neboť ke skutečnému zjištění vůle lidu ve všech anektovaných oblastech je nutno stáhnout vojska a uspořádat svobodné hlasování obyvatelstva. Jedině kdyby se toto opatření uplatnilo v celém Polsku (tj. nejen v Polsku zabraném Rusy, ale i v Polsku zabraném Němci a Rakušany) a v celé Arménii atd., byl by to krok k uskutečnění vládních slibů.

Konference dále konstatuje, že angličtí a francouzští socialisté, kteří přešli na stranu svých kapitalistických vlád, odmítli zúčastnit se konference, kterou organizuje Borgbjerg. Tento fakt jasně dokazuje, že anglická a francouzská imperialistická buržoazie, jejímiž agenty jsou tito rádobysocialisté, chce v této imperialistické válce dále pokračovat, chce ji protahovat a nechce dokonce ani jednat o ústupcích, které je německá imperialistická buržoazie nucena Borgbjergovým prostřednictvím slibovat pod vlivem vzrůstající únavy, hladu, rozvratu a především blížící se dělnické revoluce v Německu.

Konference se usnáší seznámit se všemi těmito fakty co nejširší veřejnost a zejména o nich co nejdůkladněji informovat ruské vojáky na frontě; ať ruští vojáci vědí, že angličtí a francouzští a s nimi i ruští kapitalisté válku protahují a nechtějí připustit ani takovéto jednání o mírových podmínkách.

Ať ruští vojáci vědí, že se teď za heslem Válku až do vítězství! skrývají snahy Anglie upevnit své panství v Bagdádu a v německých koloniích v Africe, snahy ruských kapitalistů drancovat a rdousit Arménii a Persii atd. a snahy úplně zničit Německo.

Ať ruští vojáci na frontě uspořádají v každé vojenské jednotce, v každém pluku i v každé rotě hlasování o tom, zda chtějí, aby kapitalisté takto protahovali válku, nebo zda chtějí, aby v zájmu co nejrychlejšího ukončení války přešla veškerá moc ve státě úplně a výhradně do rukou sovětů dělnických a vojenských zástupců.

Strana ruského proletariátu se zúčastní jednání a naváže bratrské spojení jedině s těmi dělnickými stranami jiných zemí, které vedou i ve své zemi revoluční boj za přechod veškeré státní moci do rukou proletariátu.



Pravda, č. 41
9. května (26. dubna) 1917
  Podle protokolárního zápisu
psaného na stroji