Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin



Dopis redakci


Včera buržoazní listy opět uveřejnily nepravdivou zpravu, že jsem slibil promluvit v nedelu 30. dubna k delegátům z fronty[12]. Nic takového jsem neslíbil. Nemohu k nim promluvit, protože jsem nemocný. Prosim, abyste věřili jedině informacím z Pravdy[13] a jedine prohlášením s mým podpisem, jinak nejsem s to bojovat proti lžím, proti nepřesnostem a nespravným informacím.



Pravda, č. 46
15. (2.) května 1917
  Podle textu Pravdy



__________________________________

Poznámky:

12 Sjezd delegátů z fronty s představiteli výkonného výboru petrohradského sovětu dilnických a vojenských zástupců a prozatímní vlády se konal 24. dubna—4. května (7.—17. května) 1917 v Petrohradu. Na sjezdu byly projednány otázky války a míru, sbratřování vojáků na frontě, postoj k prozatímní vládě, situace v dopravě, zásobování armády střelivem a výstrojí, problematika zemědělství a zásobováni atd. Zahraniční a vnitřní politiku prozatímní vlády obhajoval Gučkov, Miljukov, Kerenskij, Cereteli aj. Předseda výkonného výboru petrohradského sovětu dělnických a vojenských zástupců Čcheidze ve svém projevu vyzýval k podpoře prozatímní vlády i její snahy pokračovat ve válce a vystoupil na obhajobu takzvané půjčky svobody.

Jednání sjezdu se účastnili bolševici, kteří odhalovali imperialistickou politiku prozatímní vlády a kompromisnictví esersko-menševických vůdců petrohradského sovětu.

Převážná většina delegátů zaujímala obranářské stanovisko a schválila rezoluci podporující esersko-menševický blok i rozhodnutí petrohradského sovětu o účasti „socialistů“ v koaliční vládě.

13 Pravda — legální bolševický deník; vycházel v Petrohradu od 22. dubna (5. května) 1912.

Pravdu ideově vedl Lenin; téměř denně do ní psal, dával pokyny redakci a usiloval o bojový, revoluční charakter listu.

V redakci Pravdy se soustřeďovala značná část organizační práce strany. Konaly se tu schůzky se zástupci místních stranických buněk, přicházely sem zprávy o stranické práci v továrnách a na závodech, odtud se předávaly stranické směrnice ústředního výboru a petrohradského výboru strany.

Pravda byla vystavena neustálé policejní perzekuci. 8. (21.) července 1914 byla zastavena.

Vydávání tohoto listu bylo znovu obnoveno po únorové revoluci 1917. Počínaje 5. (18.) březnem 1917 začal vycházet jako orgán ústředního výboru a petrohradského výboru SDDSR.

Po návratu do Petrohradu se Lenin stal členem redakce a Pravda začala probojovávat Leninovu myšlenku přerůstání buržoazně demokratické revoluce v revoluci socialistickou.

V červenci až říjnu 1917 byla Pravda pronásledována prozatímní vládou, několikrát změnila svůj název a vycházela jako Listok pravdy, Proletarij, Rabočij a Rabočij puť. Po vítězství Říjnové revoluce, od 27. října (9. listopadu) 1917, začal tento ústřední orgán strany vycházet pod svým původním názvem Pravda.

Pravda zaujímá významné místo v dějinách bolševického tisku. Generace pokrokových dělníků vychovaných Pravdou sehrála významnou úlohu za Říjnové revoluce a při budování socialismu. Byla prvním legálním masovým dělnickým listem a znamenala novou etapu ve vývoji tisku dělnické třídy Ruska i mezinárodního proletariátu. Od roku 1914 se stal den, kdy vyšlo první číslo Pravdy, svátkem dělnického tisku.

Lenin hodnotil list ve svých pracích Výsledky půlroční práce, Dělníci a Pravda, Dělnická třída a dělnický tisk, Zpráva ÚV SDDSR a směrnice delegaci ÚV na bruselské poradě, K výsledkům Dne dělnického tisku, K desátému výročí Pravdy (viz Sebrané spisy 21, Praha 1985,s.456—472; sv. 22, s. 92—94; sv. 25, s.246 až 253, 379—421, 434—442; Spisy 33, Praha 1955, s. 346—350) aj.