Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin



Smutný ústup od demokratismu


List Izvěstija dnes uveřejňuje zprávu o zasedání vojenské sekce sovětu dělnických a vojenskýchzástupců. Na tomto zasedání se mimo jiné projednávala

„otázka, mohou-li vojáci vykonávat povinnosti milicionářů. Výkonná komise předkládá schůzi tuto rezoluci:

Protože vojáci musí plnit své vlastní poslání, výkonná komise sovětu vojenských zástupců se vyslovuje proti účasti vojáků v milici a navrhuje, aby se všichni vojáci sloužící v milici okamžitě vrátili ke svým útvarům.

Po krátké diskusi byla rezoluce schválena s pozměňovacím návrhem, který připouští možnost, aby funkce v milici vykonávali vojáci bojující armády evakuovaní z fronty a ranění.

Velká škoda, že nebyl uveden přesný text pozměňovacího návrhu i rezoluce. A ještě větší škoda, že výkonná komise navrhla a účastníci schůze schválili rezoluci, která znamená naprostý ústup od základních zásad demokratismu.

Sotva se najde v Rusku demokratická strana, která by neuznávala programový požadavek nahradit pravidelnou armádu všeobecným ozbrojením lidu. Sotva se najde socialista-revolucionář nebo sociální demokrat-menševik, který by se opovážil postavit proti takovému požadavku. Celý problém je v tom, že „v dnešní době“ „je zvykem“ — za vytrubování frází o „revoluční demokracii“ — uznávat demokratické (o socialistických ani nemluvě) programy „teoreticky“ a vzdávat se jich v praxi.

Vyslovovat se proti účasti vojáků v milici proto, že „vojáci musí plnit své vlastní poslání“, znamená úplně zapomínat na zásady demokracie a možná bezděky, nevědomky přecházet na stanovisko pravidelné armády. Voják je profesionál; jeho vlastním posláním není sloužit společnosti — to je názor stoupenců pravidelné armády. Není to demokratický názor, je to názor Napoleonů. Je to názor stoupenců starého režimu a kapitalistů, kteří touží po snadném obratu zpět, od republiky ke konstituční monarchii.

Demokraté jsou zásadně proti takovému názoru. Účast vojáků v milici znamená, že se zboří zeď mezi armádou a lidem, že se skoncuje s prokletou minulostí „kasáren“, kde izolovaně od lidu a proti lidu byla cvičena, drezúrována a cepována zvláštní vrstva občanů s „vlastním posláním“ věnovat se jedině vojenskému povolání. Účast vojáků v milici je zásadní otázka převýchovy „vojáků“ v občany milicionáře, otázka převýchovy obyvatelstva z maloměšťáků v ozbrojené občany. Demokracie zůstane nespornou a klamnou frází nebo polovičatým opatřením, nebude-li všemu lidu okamžitě a bezpodmínečně umožněno učit se zacházet se zbraněmi. Bez systematické, neustálé a masové účasti vojáků v milici toho dosáhnout nelze.

Někdo může namítnout, že není možné odvolávat vojáky od jejich vlastních povinností. Jenže o to vůbec nejde. Je směšné se tím vůbec zvlášť zabývat. Vždyť se taky nikdo zvlášť nezabývá tím, že lékař nesmí odejít od lůžka vážně nemocného pacienta, aby odevzdal volební lístek, nebo že dělník zaměstnaný ve výrobě, jejíž plynulost je všeobecně uznávána za bezpodmínečně nutnou, nesmí odejít, aby uplatnil svá politická práva, dokud ho nevystřídá jiný dělník. Takové výmluvy by byly rozhodně neseriózní, nebo dokonce nepoctivé.

Účast v milici je jedním z nejdůležitějších a nejzákladnějších požadavků demokracie, jednou z nejpodstatnějších záruk svobody. (Dodejme v závorkách, že neexistuje spolehlivější cesta ke zvýšení čistě vojenských schopností a bojové síly armády než nahradit pravidelnou armádu všeobecným ozbrojením lidu a umožnit lidu vojenský výcvik. Takto se postupovalo a bude se postupovat v každé skutečně revoluční válce.) Okamžitě, bezpodmínečně a všude začít organizovat všelidovou milici a všemožně získávat vojáky pro účast v milici — to je prvořadý zájem dělníků, rolníků i vojáků, celé obrovské většiny obyvatelstva, většiny, která nemá zájem chránit zisky statkářů a kapitalistů.



Napsáno 10. (23.) května 1917
Otištěno 25. (12.) května 1917
v Pravdě, č. 55
  Podle textu Pravdy