Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin

Maloburžoazní stanovisko k hospodářskému rozvratu

List Novaja žizň dnes uveřejňuje rezoluci, kterou předložil na poradě závodních výborů soudruh Avilov. Tuto rezoluci musíme bohužel považovat za ukázku nemarxistického, nesocialistického a maloburžoazního postoje k dané otázce. A právě proto, že tato rezoluce odhaluje mimořádně výrazně všechny slabiny obvyklých menševických a narodnických rezolucí, vydávaných sověty, právě proto je tato rezoluce typická a zaslouží si pozornost.

Rezoluce začíná krásným obecným tvrzením, skvělým obviněním kapitalistů: „Současný hospodářský rozvrat... zavinila válka a loupeživé, anarchické hospodaření kapitalistů a vlády...“ Správně! Že kapitál utlačuje a loupí, že právě kapitál je zdrojem anarchismu, v tom je maloburžoa ochoten s proletářem souhlasit. Ale dál už jsou jejich názory rozdílné: proletář tvrdí, že kapitalisté hospodaří jako lupiči, a proto vede proti nim třídní boj, proto staví celou politiku na absolutní nedůvěře k třídě kapitalistů, proto v otázce státu rozlišuje především v tom smyslu, které třídě „stát“ slouží, zájmy které třídy prosazuje. Maloburžou sice někdy kapitál „rozzuří“, jakmile ho však záchvat zuřivosti přejde, hned zase kapitalistům důvěřuje a zase vkládá naděje do „státu“... kapitalistů!

Právě tak to dělá i soudruh Avilov!

Po krásném, energickém, hrozivém úvodu, v němž obviňuje kapitalisty z „dravosti“, a dokonce nejen kapitalisty, ale i kapitalistickou vládu, v celé rezoluci, v celém jejím konkrétním obsahu, ve všech jejích praktických návrzích zapomíná na třídní hledisko a sklouzává tak jako menševici a narodnici k všeobecným frázím o „státě“ a o „revoluční demokracii“.

Dělníci! Dravý kapitál působí svou dravostí anarchii a hospodářský rozvrat, přičemž kapitalistická vláda hospodaří stejně anarchicky. Zachránit nás může jen kontrola prováděná „státem za účasti revoluční demokracie“. To je obsah Avilovovy rezoluce.

Že se nebojíte pánaboha, soudruhu Avilove! Copak marxista smí zapomínat, že stát je orgánem třídní nadvlády? Není směšné odvolávat se proti „dravosti kapitalistů“ ke kapitalistickému státu?

Copak marxista smí zapomínat, že v dějinách všech zemí — v roce 1649 v Anglii, v roce 1789 ve Francii, v roce 1830, 1848, 1870 rovněž ve Francii, v únoru 19l7 v Rusku — bývali kapitalisté často „revolučními demokraty“?

Copak jste opravdu zapomněl, že je nutné rozlišovat mezi revoluční demokracií kapitalistů, maloburžoazie a proletariátu? Copak celé dějiny všech revolucí, které jsem teď uvedl, se týkají něčeho jiného než rozdílů mezi třídami v rámci „revoluční demokracie“?

Kdo dnes, po zkušenostech z února, března, dubna a května 1917 ještě v Rusku mluví všeobecně o „revoluční demokracii“, ten chtě nechtě, vědomě či nevědomky obelhává lid. Protože „chvíle“, kdy se všechny třídy spojily v boji proti carismu, je už pryč. Hned první dohoda prvního „prozatímního výboru“ Státní dumy a sovětu znamenala konec spojenectví tříd a začátek třídního boje.

Dubnová krize (20. dubna), potom 6. květen, 27. až 29. květen (volby) atd. atd. už definitivně uskutečnily diferenciaci tříd v ruské revoluci v rámci ruské „revoluční demokracie“. Ignorovat to znamená klesnout na úroveň bezradného maloburžoy.

Apelovat dnes na „stát“, na „revoluční demokracii“, a ještě k tomu kvůli dravosti kapitalistů, znamená vléct dělnickou třídu zpátky, znamená ve skutečnosti hlásat úplnou stagnaci revoluce. Protože náš „stát“ dnes, po dubnu a květnu, je státem (loupeživých) kapitalistů, kteří v osobě Černova, Cereteliho a spol. ovládli značnou část „revoluční (maloburžoazní) demokracie“.

Tento stát brzdí revoluci všude, ve všech oblastech zahraniční i vnitřní politiky.

Tomuto státu svěřit boj proti „dravosti“ kapitalistů znamená hodit štiku do řeky[a].



Napsáno 31. května (13. června) 1917
Otištěno 14. (1.) června 1917
v Pravdě, č. 70
  Podle textu Pravdy



__________________________________

Poznámky:

a Lenin zde parafrázuje Krylovovu bajku Štika. Čes. red.