Marxistický internetový archiv - Česká sekce

K. Marx, B. Engels


Německá ideologie


Kritika nejnovější německé filosofie
v jejích představitelích
Feuerbachovi, B. Bauerovi a Stirnerovi
a kritika německého socialismu
v jeho různých prorocích[2]



Podrobný obsah

Svazek I. Kritika nejnovější německé filosofie v jejích představitelích Feuerbachovi, B. Bauerovi a Stirnerovi
Předmluva
I.    F e u e r b a ch. Protiklad materialistického a idealistického názoru
      A. Ideologie vůbec, zejména německá
         1. Dějiny
         2. O produkci vědomí
      B. Skutečná základna ideologie
         1. Styky a výrobní síla
         2. Poměr státu a práva k vlastnictví
         3. Přirozeně vzniklé a civilisací vytvořené nástroje a formy vlastnictví
     C. Komunismus - produkce formy styků
L i p s k ý  k o n c i l
II.   Svatý Bruno
         1. "Tažení" proti Feuerbachovi
         2. Úvahy svatého Bruna o boji mezi Feuerbachem a Stirnerem
         3. Svatý Bruno contra autoři "Svaté rodiny"
         4. Poslední sbohem "M. Hessovi"
III. Svatý Max
          1. Jedinec a co mu náleží
              Starý zákon: Člověk
              1. Genesis tj. lidský život
              2. Ekonomie starého zákona
              3. Staří
              4. Noví
                   A. Duch (Historie čistých duchů)
                   B. Posedlí (Historie nečistých duchů)
                        a) Strašidlo
                        b) Brouk v hlavě
                   C. Nečistá historie nečistých duchů)
                        a) Černoši a Mongolové
                        b) Katolicismus a protestantismus
                   D. Hierarchie
              5. "Stirner" spokojený se svou konstrukcí
              6. Svobodní
                   A. Politický liberalismus
                   B. Komunismus
                   C. Humánní liberalismus
              Nový zákon: „Já“
              1. Ekonomie Nového zákona
              2. Fenomenologie egoisty se sebou shodného čili učení o ospravedlnění
              3. Zjevení Jana Theologa aneb "Logika nové moudrosti"
              4. Osobitost
              5. Osobitý
                   A. Moje moc
                        I. Právo
                             A. Kanonisace obecně
                             B. Osvojení prostou antithesí
                             C. Osvojení s pomocí složité antithese
                       II. Zákon
                      III. Zločin
                             A. Jednoduchá kanonisace zločinu a trestu
                                  a) Zločin
                                  a) Trest
                             B. Osvojení zločinu a trestu s pomocí antithese
                             C. Zločin v obvyklém i neobvyklém smyslu
                   [B. Můj vztah][a]
                        [I. Společnost]
                             5. Společnost jakožto společnost občanská
                       II. Vzpoura
                      III. Spolek
                             1. Pozemkové vlastnictví
                             2. Organizace práce
                             3. Peníze
                             4. Stát
                             5. Vzpoura
                             6. Náboženství a filosofie spolku
                                  A. Vlastnictví
                                  B. Mohovitost
                                  C. Morálka, styky, teorie exploatace
                                  D. Náboženství
                                  E. Ještě něco o spolku
                   C. Můj požitek ze sebe sama
              6. Píseň Šalamounova aneb Jedinec
         2. Apologetický komentář
Z á v ě r  l i p s k é h o  k o n c i l u
Svazek II. Kritika německého socialismu v jeho různých proporcích
Pravý socialismus
         1. "Rheinische Jahrbücher" aneb Filosofie pravého socialismu
              A. "Komunismus, socialismus, humanismus"
              B. "Stavební kameny socialismu"
                   První stavební kámen
                   Druhý stavební kámen
                   Třetí stavební kámen
IV. Karl Grün: Sociální hnutí ve Francii a v Belgii (Darmstadt 1845) aneb dějepisectví pravého socializmu
         Saint-simonimus
              1. "Listy obyvatele Ženevy současníkúm"
              2. "Politický katechismus průmyslníků"
              3. "Nové křesťanství"
              4. "Saint-simonovská škola"
              Fourierismus
              "Omezený tatík Cabet" a pan Grün
              Proudhon
V. "Dr. Georg Kuhlman z Holštýna" aneb proroctví pravého socialismu



Napsali Karel Marx a Bedřich Engels
roku 1845 - 1846
V plném znění poprvé uveřejnil
Institut Marxe-Engelse-Lenina roku 1932
německy a roku 1933 rusky
  Podle textu rukopisu
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Následující oddíl je kritickou analýzou druhého oddílu "Můj vztah" ("Mein Verkehr"; "My Intercourse"), druhé kapitoly druhé části Stirnerovi knihy Jedinec a jeho vlastnictví (Der Einzige und sein Eigenthum). Z úvodních Marxových a Engelsových poznámek k této části jejich práce vyplývá, že měli v úmyslu použít název "Můj vztah" a označit ho písmenem "B", protože předchozí oddíl se nazývá "A. Moje moc" ("A. Meine Macht"; "A. My Power"), a následující "C. Můj požitek ze sebe sama" ("C. Mein Selbstgenuss"; "C. My Self-Enjoyment"). Oddíl "B. Můj vztah" pravděpodobně sestával ze tří pododdílů: "I. Společnost", "II. Vzpoura" a "III. Spolek". První tři kapitoly a začátek čtvrté kapitoly z oddílu "I. Společnost" se ztratili. Když Paul Weller připravoval Německou ideologii k publikaci jako 5. díl první části sebraných spisů Marxe a Engelse předpokládal, že by pododdíl "I. Společnost" měl mít pět kapitol. Název první není známý, ale mohl by znít "1. Stirnerisovaná společnost" ("1. Die verstirnerte Gesellschaft"; "1. Stirnerised Society"), nebo "1. Společnost obecně" ("1. Die Gesellschaft im allgemeinen"; "1. Society in General"), nebo "1. Lidská společnost" ("1. Die menschliche Gesellschaft"; "1. Human Society"). Druhý název byl pravděpodobně "2. Společnost jako vězeňská společnost" ("2. Die Gesellschaft als Gefängnisgesellschaft"; "2. Society as Prison Society"); třetí "3. Společnost jako rodina" ("3. Die Gesellschaft als Familie"; "3. Society as a Family"); čtvrtá "4. Společnost jako stát" ("4. Die Gesellschaft als Staat", "4. Society as State"). Byla z nich nalezena pouze závěrečná část. Pátá část se zachovala vcelku a nazývá se "5. Společnost jakožto společnost občanská" ("5. Die Gesellschaft als bürgerliche Gesellschaft"; "5. Society as Bourgeois Society"). (Tato poznámka v českém vydání spisů není uvedena. Je převzata z Německé ideologie publikované v anglické sekci MIA. Pozn. kb)

2Německá ideologie. Kritika nejnovější německé filosofie v jejích představitelích Feuerbachovi, B. Bauerovi a Stirnerovi a německého socialismu v jeho různých prorocích“ — společné dílo Karla Marxe a Bedřicha Engelse; pracovali na něm v letech 1845—1846.

Na jaře roku 1845 se Marx a Engels rozhodli napsat společně tuto knihu a od září roku 1845 na ní začali pracovat. Rukopis o rozsahu asi 50 tiskových archů se skládal ze dvou svazků, z nichž první obsahoval především rozpracování základních thesí historického materialismu a kritiku filosofických názorů Ludvíka Feuerbacha, Bruna Bauera a Maxe Stirnera, a druhý kritiku názorů různých představitelů „pravého socialismu“.

Práce na „Německé ideologii“ byla v podstatě ukončena do léta roku 1846. Do té doby byla hotova velká část I. svazku — kapitoly věnované kritice názorů Bruna Bauera a Maxe Stirnera (,‚Lipský koncil“) — a také většina II. svazku. Práce na první části I. svazku (kritika názorů Ludvíka Feuerbacha) se protáhla až do druhé poloviny roku 1846, ale ani pak nebyla ještě skončena.

Větší část rukopisu I. svazku byla počátkem května roku 1846 poslána Josephu Weydemeyerovi do Schildesche ve Vestfálsku. Weydemeyer měl obstarat vydání s finanční pomocí tamějších podnikatelů, „pravých socialistů“ Julia Meyera a Rudolpha Rempela. Když však v červenci roku 1846 byla do Vestfálska odeslána větší část rukopisu II. svazku, odmítli Meyer a Rempel (viz dopis Marxovi z 13. července 1846) vydání „Německé ideologie“ financovat. V letech 1846—1847 se Marx a Engels mnohokrát pokoušeli najít v Německu vydavatele pro své dílo. Ale pro překážky, které kladla policie, a pro odmítavý postoj vydavatelů, kteří byli nakloněni představitelům právě těch směrů, proti nimž Marx a Engels bojovali, zůstaly pokusy o vydání „Německé ideologie“ tiskem neúspěšné.

Za Marxova a Engelsova života byla otištěna pouze jediná kapitola, a to IV. kapitola II. svazku „Německé ideologie“ v časopise „Das Westphälische Dampfboot“ [„Vestfálský parník“] v srpnu a v září roku 1847.

Několik stran II. kapitoly I. svazku „Německé ideologie“ (v tomto vydání zde až do konce podkapitoly "Svatý Bruno contra autoři "Svaté rodiny") se textově zhruba shoduje s anonymní poznámkou, otištěnou v VII. čísle časopisu „Gesellschaftsspiegel“ [„Zrcadlo společnosti“], leden 1846; (rubrika „Zprávy a poznámky“, str. 6—8), datovanou „Brusel 20. listopadu“.

V VI. čísle časopisu „Gesellschaftsspiegel“ (v rubrice „Zprávy a poznámky“, str. 93—96) byla otištěna anonymní poznámka, jejíž druhá část se místy textově shoduje s V. kapitolou II. svazku „Německé ideologie“.

Titul díla a názvy prvního a druhého svazku se v rukopise nezachovaly. Byly doplněny podle článku Karla Marxe „Noticka proti panu Grůnovi“, uveřejněného v „Trier‘sche Zeitung“ [„Trevírské noviny“] z 9. dubna 1847.

Jednotlivé nadpisy a uspořádání materiálu v kapitole „Feuerbach“ byly upraveny podle Marxových a Engelsových poznámek na okraji rukopisu a rovněž podle obsahu kapitoly.

Rozdělení kapitoly „Svatý Max“ na dvě části — „1. Jedinec a co mu náleží“ a „2. Apologetický komentář“ — bylo provedeno v souhlase se strukturou kapitoly, jak ji naznačili na začátku kapitoly sami autoři, a v souhlase s celým obsahem kapitoly (v rukopise došlo k přepsání a „Apologetický komentář“ byl označen číslen „7.“).

II. a III. kapitola druhého svazku v rukopisu chybí.

Některá místa rukopisu byla postižena „hlodavou kritikou myší“. Tato místa, doplněná podle smyslu příslušných vět, jsou uváděna v hranatých závorkách. Tam, kde je v rukopise mezera, je to vyznačeno v poznámce k příslušné stránce. Všechrty nutné, i když nečetné redakční vsuvky jsou rovněž v hranatých závorkách.