Karel Marx
Bída filosofie
Odpověď na „Filosofii bídy“ pana Proudhona[37]
Předmluva
Pan Proudhon má smůlu, že byl v Evropě podivně nepochopen. Ve Francii smí být považován za špatného ekonoma, protože platí za dobrého německého filosofa. V Německu zase smí být špatným filosofem, protože je považován za jednoho z nejlepších francouzských ekonomů. Chtěl bych protestovat — jako Němec a jako ekonom — proti tomuto dvojímu omylu.
Čtenář uzná, že při této nevděčné práci kritika pana Proudhona musela často ustoupit kritice německé filosofie a že jsem se zároveň musel často dotknout ekonomie.
V Bruselu 15. června 1847
Karel Marx
Dílo páně Proudhonovo není pouhé ekonomické pojednání, není to obyčejná kniha, je to bible: „mystérie“, „tajemství vyrvaná božskému nitru“, „zjevení“, nic tu nechybí. Ale protože se dnes věnuje větší pozornost prorokům než světským autorům, musí se čtenář smířit s tím, že s námi projde suchopárnou a chmurnou učeností „Genese“, aby se pak mohl s p. Proudhonem povznést do nadzemských, úrodných oblastí suprasocialismu. (Viz Proudhon, Filosofie bídy, Předmluva, str. III, ř. 20.)
| Napsal K. Marx v první polovině roku 1847 Poprvé vyšlo knižně v Paříži a v Bruselu roku 1847 Podpis: K a r e l M a r x |
Podle textu vydání z roku 1847 s přihlédnutím k opravám provedenýn v německých vydáních z roku 1885 a 1892 a ve francouzském vydání z roku 1896 Přeloženo z francouzštiny |
__________________________________
Poznámky:
37 „Bída filosofie. Odpověď na ‚Filosofii bídy‘ pana Proudhona“ je jedno z nejdůležitějších teoretických děl marxismu, hlavní práce Karla Marxe namířená proti ideologovi maloměšťáctví P. J. Proudhonovi. Proudhonovy názory vážně brzdily rozšiřování myšlenek vědeckého komunismu mezi dělníky, a proto se Marx koncem prosince 1846, když přečetl Proudhonovu knihu „Systém ekonomických rozporů aneb Filosofie bídy“, vyšlou nedlouho předtím, rozhodl podrobit tyto názory kritice a zároveň osvětlit z hlediska vědeckého materialismu některé teoretické a taktické otázky revolučního proletářského hnutí. V dopise ruskému publicistovi P. V. Anněnkovovi z 28. prosince 1846 vyslovil Marx mnoho závažných myšlenek, na nichž později založil svou knihu proti Proudhonovi. Jak vysvítá z Engelsova dopisu Marxovi z 15. ledna 1847, pracoval Marx na této odpovědi Proudhonovi již v lednu 1847. Začátkem dubna 1847 byla práce vcelku dokončena a dána do tisku (viz zde v tomto svazku). 15. června 1847 k ní Marx napsal stručnou předmluvu.
Kniha vyšla v Bruselu a v Paříži začátkem července 1847. Za Marxova života nebyla už znovu vydána. Roku 1885 vyšlo první německé vydání tohoto díla. Engels překlad zredigoval a napsal k německému vydání zvláštní předmluvu a několik poznámek. Při redigování německého překladu použil oprav, které Marx provedl ve výtisku francouzského vydání z roku 1847, darovaném 1. ledna 1876 Natalje Utinové, ženě člena ruské sekce I. internacionály N. I. Utina. Roku 1886 vydala ruská marxistická skupina „Osvobození práce“ první ruské vydání „Bídy filosofie“ v překladu Věry Zasuličové. Druhé německé vydání „Bídy filosofie“ vyšlo roku 1892. Engels k němu napsal krátkou předmluvu týkající se oprav některých nepřesností v textu (viz poznámku [48] zde). Roku 1896, po Engelsově smrti, vyšlo druhé francouzské vydání této knihy, které připravila dotisku Marxova dcera Laura Lafarguová; byly v něm rovněž provedeny opravy vyznačené Marxem na okrajích výtisku darovaného N. Utinové.