Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Prohlášení proti A. Rugovi


Časopis „Bremer Tages-Chronik“ ze dne 17. ledna tohoto roku importuje ve svém dopise z 13. ledna z Londýna na adresu „Neue Rheinische Zeitung“ a obou podepsaných celou kupu špatně napsaných pitomostí, lživých a chybně pochopených klepů, těžkopádných insinuací a morálních kázání.

„Vynikající a rozhodní mužové“[302] ráže onoho londýnského korespondenta odjakživa odpovídají na kritiku, na niž jsou krátcí, po způsobu opic: Zasypávají nepřítele svým vlastním lejnem. Chacun selon ses facultés.[a]

Obratně vymyšlené historky o „Neue Rheinische Zeitung“ s díky vracíme jejich „rozhodnému a vynikajícímu“ autoru. K jeho dobře míněným insinuacím o našem vystoupení ze spolku na Great-Windmill Street[b] prohlašujeme:

Před vystoupením ze spolku ani po něm neměli Engels ani Marx nikdy nic společného se správou spolkové pokladny. Účastnili se správy emigrantské pokladny a vystoupili z vedení této pokladny teprve tehdy, když byla jejich dosavadní činnost v ní prozkoumána a shledána bez závad. Tvrzení, že prý vystoupili ze spolku proto, aby se vyhnuli placení měsíčního příspěvku devíti pencí, to je výmysl, za který nikdo nedá ani zlámanou grešli. A kvůli tomu prý jeden z nich odejel do Manchesteru, druhý chtěl utéci za moře! Jaké ryzí perly se to skrývají v hloubi mravně rozhořčených duší!

Našim stranickým soudruhům v Německu jsou známy skutečně důvody našeho vystoupení ze jmenovaného spolku a našeho rozchodu s jeho vedením. Soudruzi je schvalují a souhlasí s námi, ale tyto důvody nepatří na veřejnost[303]. Za současné situace v Německu by nás k dalšímu prohlášení nepřiměl ani obratný agent provokatér, natož pak jako medvěd nemotorný provokatér z „Bremer Tages-Chronik“.

Nakonec zbývá poznamenat, že muž, který hnojí „Bremer Tages-Chronik“ z Londýna svým vlastním lejnem, není nikdo menší než pomořanský myslitel, k němuž se „Neue Rheinische Zeitung“ vždy ráda vracela jako k předmětu, hodnému pera umělcova, a jehož jsme charakterizovali na jiném místě na základě jeho spisů jako „stoku, do níž se slévají všechny splašky frází a všechny rozpory německé demokracie“[304]. Zkrátka a dobře strýček z Brém není nikdo jiný než náš Arnold Winkelried Ruge, páté kolo u státního vozu evropské ústřední demokracie. Teď už je jasno, proč ty podlosti na adresu „Neue Rheinische Zeitung“.

Londýn 27. ledna 1851




Poprvé uveřejnil
Institut marxismu-leninismu
při ÚV KSSS roku 1930 rusky
  Podle rukopisu
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Každý podle svých schopností. (Pozn. red.)

b Německý dělnický vzdělávací spolek v Londýně. (Pozn. red.)


302 Tento výraz najdeme v příspěvku Arnolda Ruga, otištěném v časopisu „Bremer Tages-Chronik“ [„Brémská denní kronika“] ze 17. ledna 1851. Tento list vydávaný maloburžoazním demokratem Dulonem v letech 1849 až 1850 pod názvem „Tages-Chronik“ byl v lednu 1851 přejmenován na „Bremer Tages-Chronik“.

303 O příčinách vystoupení Marxe a Engelse z Německého dělnického vzdělávacího spolku v Londýně viz poznámku [106] a [257].

304 Analogickou Rugovu charakteristiku najdeme v práci Karla Marxe a Bedřicha Engelse „Velikáni emigrace“ (viz Marx—Engels, Spisy, sv. 8).