Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Ke kritice obléhání Sevastopolu


Londýn 19. ledna. Sir Howard Douglas rozšířil nové vydání svého proslulého díla „Námořní dělostřelectvo“[337] o kritický dodatek o událostech poslední války. Vycházeje z nejnovějších zkušeností a opíraje se o úřední a jen jemu dostupný materiál dokazuje mimo jiné, že samo loďstvo nic nezmůže proti tvrzím s kasematami, jsou-li tyto tvrze dobře vybudovány a řádně hájeny; že bomby jsou neúčinné proti masívnímu zdivu; konečně, že ve věžích a tvrzích s kasematami, jaké má Bomarsund a Sevastopol, je možné probourat průlomy jen těžkými, nejméně dvaatřicetiliberními obléhacími děly, a to starým způsobem, kdežto z paluby lodi se pro nejisté míření nikdy nemůže dosáhnout průlomu, aniž je loď vystavena jisté záhubě. Co se týče speciálně krymského tažení, dochází Douglas — přestože všemožně straní velitelům na Krymu a přitom, že bere oficiózně ohled na své veřejné postavení — k závěru, že krymská výprava se nakonec ukáže jako omyl. Ale copak neoznámily hromovládné „Times“ velikánskou novinu, že Sevastopol bude po čtyřicetihodinovém ostřelování vzat ztečí?

„Máme zprávy ze spolehlivého pramene, a jen z toho důvodu, aby se naše informace nedostala do rukou Rusů, neoznamujeme všechny podrobnosti o události, ke které má dojít právě v těchto dnech (viz „Times“ od 26. do 31. prosince). Je nepochybné, že Sevastopol bude v těchto dnech dobyt.“

Věc má takovéto pozadí: „Times“, jak je známo, zuřivě útočily na návrh zákona o cizinecké legii, protože se o tomto opatření dověděly teprve s ostatním, všedním publikem. Začaly reptat a vrčet a čertit se na vládu. Ta byla natolik zbabělá, že jim, aby je umlčela, předhodila novinku o zteči Sevastopolu, přičemž vydávala záměr generálů, zamýšlený jen za určitých podmínek a okolností, za hotový plán tažení. Není nic divného, že francouzské listy, tedy polooficiální orgány, přinesly podobné zprávy, neboť půjčka 500 miliónů[338] byla přede dveřmi. Také to, že „Times“ sedly na lep, lze snadno vysvětlit. Věří totiž každé zprávě, kterou dostanou o čtyřiadvacet hodin dříve než ostatní noviny.

Situace na Krymu se trochu zlepšila. Zatímco ztráty Francouzů způsobené nemocemi jsou poměrně nepatrné, zatímco jejich jezdectvo má dostatek dobrých koní a jejich pěchota je svěží a aktivní, posílají Britové i nadále denně 150 mužů do nemocnice a vynášejí 40 až 50 mrtvých. Jejich dělostřelectvo je bez koní a jezdectvo opěšalé, protože se koní používá k přepravě těžkého dělostřelectva z Balaklavy, a tím se znehodnocují. Počasí se každé dva tři dny mění, hned prší, hned mírně mrzne, takže bláta nijak neubylo. Protože téměř všechny dopravní prostředky pohlcuje dovoz zásob, jejichž přísun je stále prvořadým úkolem, není sem možno dopravit ani kanóny, ani munici. Mezitím se však zákopy přiblížly k nepřátelským opevněním a byla zřízena třetí paralela, kterou nelze vyzbrojit, ale přesto je ji nutno hájit proti výpadům. Jak daleko jsou zákopy od nejbližších objektů útoku, nelze říci, protože zprávy si odporují a samozřejmě nejsou oficiální. Některé mluví o 140 až 150 yardech, kdežto podle jedné francouzské zprávy je nejbližší bod vzdálen ještě 240 yardů. Francouzské baterie, které jsou už dobudovány a osazeny děly, musí zatím čekat, protože bezhlavá a úplně zbytečná listopadová dělostřelba ztenčila zásoby střeliva a opakovat takovou bezhlavou palbu by bylo hloupé. A tak Rusové měli a mají dost času nejen opravit všechny škody způsobené dřívějšími útoky, nýbrž i postavit nová opevnění, a dělají to tak horlivě, že Sevastopol je v této chvíli pevnější než kdy předtím. Za situace, kdy byly různé obranné linie jedna po druhé obsazeny vojskem a kdy za poslední hradební zdí kolem města byly všechny velké kamenné budovy proměněny v reduty, nepřipadá rozhodující zteč vůbec v úvahu. Kdykoli bude znovu zahájeno obléhání, bude muset začít všechno od začátku, jen s tím rozdílem, že se baterie posunuly značně blíž k městu a mají proto větší účinek. Ale jaká cena se musela za tuto výhodu zaplatit! Právě vypětí spojené se střežením tak rozsáhlých zákopů způsobilo většinu onemocnění v britské armádě, protože se vojáci vůbec nemohli vyspat. Kromě toho dělali Rusové dost časté výpady, které nebyly sice vždy úspěšné, ale přece jen stačily beztak už přetíženého nepřítele umořit.

Mezitím se turecká armáda postupně dostává do Jevpatorije, odkud má operovat proti Simferopolu a zároveň pozorovat Severní stranu Sevastopolu. Tato operace, která Turky úplně odděluje od anglo-francouzské armády a vytváří tak dvě zcela různé armády, je další strategický přehmat a přímo vyzývá Rusy, aby porazili každou armádu zvlášť. Ale tento přehmat byl nevyhnutelný. Ještě větší chyba by byla soustředit ještě víc vojska na malém heraklejském Chersonésu.

Takové jsou důsledky proslulého „balaklavského bočního pochodu“.[a]



Napsali K. Marx a B. Engels
19. ledna 1855
Otištěno v „Neue Oder-Zeitung“,
čís. 37 z 27. ledna 1855
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a V anglickém textu tohoto článku, který byl uveřejněn v „New-York Daily Tribune“ 3. února 1855, byla tato myšlenka rozvedena podrobněji: „Tak vidíme, jak proslulý boční pochod na Balaklavu vleče za sebou stále nové a nové chyby. Je docela možné, že Turci utrpí vážnou porážku; vždyť už nemají tu armádu, která bojovala u Calafatu a Silistry. Dezorganizace, zanedbávání povinností, nedostatek výzbroje všeho druhu tuto armádu úplně zdemoralizovaly, a jinou armádu, která by ji mohla vystřídat, Turecko nemá. Za takové situace není naděje, že mírová jednání skončí pádem Sevastopolu. Za celou dobu od vylodění spojenců to ještě nikdy nebylo tak málo pravděpodobné jako právě teď. Bez nadsázky lze říci, že v celých dějinách válek nebylo tak neúspěšné tažení, jako je krymské.“ (Pozn. red.)


337 Douglas, „A Treatise on Naval Gunnery“, Londýn 1855.

338 Narážka na usnesení francouzského zákonodárného shromáždění z 30. prosince 1854 o vypsání vnitřní půjčky ve výši 500 miliónů franků, kterou se měly krýt válečné výdaje.