Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Britský obchod
Londýn 8. září 1860
"The Tribune" první ze všech listů upozornila, že britský vývoz do Východní Indie povážlivě klesá. Tento pokles je nejnápadnější u hlavních vývozních položek, totiž u bavlněného zboží a bavlněné příze. Jeho důsledky se začaly pociťovat v Lancashiru a v Yorkshiru právě ve chvíli, kdy se vnitřní trh zužuje, protože se sklizeň zpozdila proti loňskému roku o plných pět týdnů, a i když se od čtvrtka 30. srpna vyhlídky zlepšují, bude rozhodně značně podprůměrná. Britské obchodní komory se proto poplašily a zahrnuly ústřední vládu protesty proti novému indickému celnímu zákonu, podle něhož se cla u hlavních položek dovozu z Velké Británie zvýšila z 5 na 10 procent, tedy o 100 procent. Anglický tisk, který se do té doby obezřele vyhýbal tomuto bodu, byl tak nakonec přinucen upustit od své zdrženlivosti. Londýnský "Economist" nám předkládá články "Indický obchod" a "Příčiny jeho deprese". Nehledě na to, že "Economist" je pokládán za největší anglickou autoritu v těchto otázkách, jsou jeho články o Indii zvlášť zajímavé i proto, že pocházejí z pera pana Wilsona, nynějšího indického kancléře pokladu. Nejlepší odpovědí na první část článku, která se pokouší zbavit nejnovější indické celní zákonodárství veškeré odpovědnosti za nynější zúžení indického trhu, je skutečnost, že generální guvernér v Kalkatě byl nucen vytvořit v tomto městě výbor složený z představitelů finanční správy Kalkaty, Bombaje a Madrásu a z příslušných jejich komor a pověřit je, aby zrevidovaly a nově upravily nedávno zavedený celní sazebník. Tento sazebník, jak jsem ukázal, když jsem s ním poprvé seznamoval své čtenáře,[a] nebyl příčinou indické obchodní krize, ale uspíšil ji tím, že byl náhle zaveden v době, kdy už byl indický obchod nafouknut do rozměrů, které překročily jeho přirozenou kapacitu. "Economist" přiznává, že je indický trh přesycen britským zbožím a anglický trh indickým zbožím.
"Podle našeho názoru," praví list, "každý uzná, že obrovské zisky, realizované v indickém obchodu za určité období loňského roku, vedly náhle k tak velkému přílivu zboží na trh, že je tato země zdaleka nemohla spotřebovat, a k rozsáhlému spekulačnímu obchodu místních kapitalistů, kteří chtěli zásobit trhy v nitru země z mořských přístavů. Například vývoz bavlněného zboží do Britské Indie dosáhl roku 1859 hodnoty 12 043 000 liber št. proti 9 299 000 liber št. v roce 1858 a proti 5 714 000 liber št. v roce 1857; vývoz příze dosáhl roku 1859 hodnoty 2 546 000 liber št. proti 1 969 000 liber št. v roce 1858 a proti 1 147 000 liber št. v roce 1857. Po dlouhou dobu bylo vždycky zboží rozebráno, hned jakmile bylo přivezeno, a pokud ceny dále stoupaly, nechyběli spekulanti a lichváři, kteří zboží skupovali a dopravovali na trhy do vnitrozemí; a nejvěrohodnější prameny nás ujišťují, že na všech trzích severozápadní části země jsou shromážděny velké zásoby zboží. Shodují se v tom zprávy z Mirzápuru, Alláhábádu, Laknaú, Ágry, Dillí, Amritsaru a Láhauru."
"Economist" pak blíže osvětluje některé okolnosti, jež v jistém smyslu přispěly k tomu, že se přesycení indického trhu stalo trvalým jevem. O hlavní příčině — o tom, že i nadále přicházejí velké dodávky z Anglie — se list ani nezmiňuje. Především tedy podzimní sklizeň roku 1859 v celé severní Indii klesla pro všeobecné sucho daleko pod průměr jak v kvalitě, tak v množství. Proto byly po celou zimu a jaro ceny potravin vysoké a později, když hrozil hladomor, ještě dále stouply. Nadto pak k nedostatku potravin a vysokým cenám propukla ještě epidemie.
"Na celém severozápadě nabyla cholera v hustě osídlených městech tak hrozivého rozsahu, že v mnoha případech ustal normální život a obyvatelstvo prchalo jako před nepřátelským vpádem."
Nejhorší však bylo, že
"Severní Indii hrozilo měsíc či šest neděl před odesláním poslední pošty strašlivé neštěstí: deště, na nichž jedině závisí podzimní sklizeň, obvykle nastávají v polovině nebo nejpozději koncem června. Letos však až do poloviny července nespadla ani kapka. Od severozápadní hranice až dolů po Dolní Bengálsko, od Chejbarského průsmyku po Banáras včetně velkých oblastí mezi řekami Satladžem, Jamunou a Gangou byl celý kraj jediná neplodná, tvrdá a nehybná plocha vyprahlé půdy. Pouze na několika málo místech, zavlažovaných protékajícími řekami nebo kanály velkých zavodňovacích systémů, kanály Jamuny a Gangy, bylo možné něco vypěstovat. Vyhlídka na hladomor stejný jako v letech 1837 a 1838 vyvolávala všude velké obavy. Ceny ještě dále stoupaly. Dobytek hynul ve velkém množství nebo byl odháněn do hor, místo aby se s ním obdělávala půda, a lidé prý už téměř umírali hladem."
Ale podle telegrafických zpráv, které došly do Kalkaty a byly tam uveřejněny v týdnu před odesláním poslední pošty, tj. před 27. červencem, se nejhorší obavy nesplnily. Nakonec se spustily vydatné deště, právě včas, aby odvrátily hladomor, když už nemohly zajistit dobrou úrodu.
Podrobnosti, které uvádí "Economist", dostatečně potvrzují, že v nejbližší budoucnosti nejsou nejmenší vyhlídky na oživení indického obchodu, který v první polovině roku 1860 už poklesl proti první polovině roku 1859 asi o 2 000 000 liber šterlinků. Australské trhy se rovněž podle všech příznaků zužují, protože jsou přesyceny zbožím. Obchod s Francií, který měl po uzavření obchodní smlouvy okamžitě nabýt obrovských rozměrů, poklesl naopak víc než o 1 000 000 liber št., jak je vidět z následujících údajů:
Pololetí do 30. června 1859 1860 Dovoz z Francie 9 615 065 liber št. 8 523 983 liber št. Vývoz Francie 2 358 912 " " 2 324 665 " " _____________________________ Celkem 11 973 977 liber št. 10 848 648 liber št. Prudký pokles britského dovozu z Francie lze vysvětlit tím, že ve Francii jsou letos vysoké ceny potravin; přitom roku 1859 bylo obilí a mouka hlavní položkou francouzského vývozu do Anglie. Velký význam se přikládá tomu, že Spojené státy, jak se předpokládá, budou ve větší míře odebírat britské průmyslové zboží výměnou za nynější velký vývoz potravin do Spojeného království. Ovšem i když mezi vývozem a dovozem země bude vždycky určitá proporce, zdá se být uvedený závěr přece jen poněkud unáhlený, máme-li soudit podle pohybu anglo-amerického obchodu v první polovině let 1859 a 1860. Tady zjistíme toto:
1859 1860 Britský vývoz do Spojených států 11 625 920 liber št. 9 366 647 liber št. Britský dovoz ze Spojených států 17 301 790 liber št. 25 618 472 liber št. To znamená, že za stejné období, kdy se britský dovoz ze Spojených států zvýšil o víc než 8 000 000 liber št., snížil se britský vývoz do Spojených států víc než o 2 000 000 liber št. Jediné oblasti, v nichž se britský zahraniční obchod rozšířil, je anglo-turecký, anglo-čínský a anglo-německý obchod. Turecko je nyní otřeseno zásahem Ruska a Francie, Číně způsobili otřes sami Angličané, Německo, jehož četné oblasti trpí neúrodou, má před sebou velké vnitropolitické otřesy a vážné zahraniční srážky. Pokud jde o anglo-čínský obchod, zdůrazňuji ještě, že jeho vzestup je zčásti nepochybně podmíněn válečnou poptávkou, že se část vývozu do Číny zvýšila výhradně na úkor indického trhu, z něhož bylo staženo značné množství zboží a pokusně vrženo na čínský trh, a konečně že dovoz z Číny je i nadále mnohem významnější než vývoz do Číny, jak vyplývá z těchto údajů:
Pololetí do 30. června 1859 1860 Dovoz z Číny včetně Hongkongu 5 070 691 liber št. 5 526 054 liber št. Vývoz do Činy mimo Hongkong 1 001 709 " " 1 622 525 " " Vývoz do Hongkongu 976 703 " " 1 236 262 " " _____________________________ Celkem 7 049 103 liber št. 8 384 841 liber št. Neočekávané bankroty v mnoha obchodních odvětvích zatím dále živí všeobecný pocit nedůvěry. Připojený souhrn dosud zjištěných pasív a aktiv posledních úpadků v obchodě s kůží ukazuje, že aktiva dosahují v průměru pouze 5 šilinků 6 pencí na libru, což znamená pro majitele směnek zbankrotovaných firem ztrátu 1 471 589 liber št.
Pasíva Firmy V konkursu 9 1 530 991 liber št. V likvidaci nebo ve vyrovnávacím řízení 15 499 806 liber št. Podrobnosti neuveřejněny 10 — ______________________ Celkem 34 2 030 797 liber št.
Aktiva Částka Na 1 libru št. Deficit V konkursu 9 342 652 liber št. 4 šil. 6 p. 1 188 339 liber št. V likvidaci nebo ve vyrovnávacím řízení 15 216 556 liber št. 8 šil. 8 p. 283 250 liber št. Podrobnosti neuveřejněny 10 — — — _________________________________________ Celkem 34 559 208 liber št. 5 šil. 6 p. 1 471 589 liber št.
Napsal K. Marx 8. záři 1860
Otištěno v "New-York Daily Tribune",
čís. 6063 z 29. září 1860Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Viz článek "Britský obchod" z konce června až začátku července 1960.