K. Marx
Anglický tisk a pád New Orleansu
Londýn 16. května 1862
Když došly první pověsti o pádu New Orleansu[299], dokazovaly "Times", "Herald", "Standard", "Morning Post", "Daily Telegraph" a ostatní angličtí "sympathisers"[a] jižních niggerdrivers[b] strategicky, takticky, filologicky, exegeticky, politicky, morálně a dokonce i fortifikačně, že tato pověst je jedna z "canards"[c], které tak často vypouštějí Reuter, Havas, Wolff[300] a jejich understrappers[d]. Říkalo se, že přirozené obranné prostředky New Orleansu byly nejen posíleny nově založenými pevnostmi, nýbrž také podmořskými pekelnými stroji všeho druhu a obrněnými dělovými čluny. K tomu ještě spartánský duch obyvatel New Orleansu a jejich smrtelná nenávist k Lincolnovým žoldákům. Konečně, neutrpěla snad Anglie před New Orleansem porážku, která potupně ukončila druhou válku proti Spojeným státům (1812-1814)? Není tedy pochyb, že New Orleans vejde do dějin jako druhá Zaragoza nebo Moskva "jižanství".[301] Kromě toho je ve městě 15 000 žoků bavlny, s nimiž by bylo tak snadné roznítit neuhasitelný stravující oheň, nehledě k tomu, že v roce 1814 se ukázalo, že náležitě navlhčené žoky bavlny jsou proti zápalným střelám odolnější než zemní opevnění Sevastopolu. Bylo tedy nad slunce jasnější, že pád New Orleansu není nic jiného než zase jen jedna ze známých yankeeovských splašeností.
I když se za dva dny při příjezdu parníků z New Yorku první zvěsti potvrdily, většina anglického prootrokářského tisku setrvávala ve své skepsi. Zejména "Evening Standard" byl ve své nevíře tak skálopevný, že v témž čísle uveřejnil první úvodník, v němž se černé na bílém dokazovala nedobytnost města půlměsíce[302], a současně "nejnovější zprávy" velkými písmeny oznamovaly pád nedobytného města. Avšak "Times", které vždy pokládaly opatrnost za lepší stránku rekovnosti[e], už obrátily. Ještě pochybovaly, ale současně naznačovaly, že jsou připraveny na všechno, protože New Orleans je město "rowdies"[f], a nikoli hrdinů. Tentokrát měly pravdu. New Orleans je osada vyvrhelů francouzské bohémy — v pravém smyslu slova francouzská zločinecká kolonie — a nikdy za střídy časů nezapřela svůj původ. Jenže "Times" došly k tomuto všeobecně známému názoru post festum[g].
Nakonec ale fait accompli[h] přesvědčil i ty největší nevěřící Tomáše. Co dělat? Anglický prootrokářský tisk teď dokazuje, že pád New Orleansu je výhodou pro konfederované a porážkou pro federalisty.
Pád New Orleansu umožnil generálu Lovellovi, aby svými jednotkami posílil armádu Beauregardovu, který potřebuje tyto posily tím spíše, že na jeho frontě prý soustředil Halleck 160 000 (patrně přehnáno!) mužů a že na druhé straně generál Mitchel odřízl Beauregardovi spojení s východem tím, že přerušil železniční spojení z Memphisu do Chattanoogy, tj. do Richmondu, Charlestonu a Savannah. Po tomto odříznutí (které jsme dlouho před bitvou u Corinthu[i] ukazovali jako nutný strategický tah) neměl Beauregard už žádné železniční spojení z Corinthu kromě s Mobilem a New Orleansem. Když padl New Orleans a on byl odkázán na jedinou železnici do Mobilu, nemohl už samozřejmě opatřovat pro své jednotky potřebný proviant, stáhl se proto k Tupelu a podle mínění anglického prootrokářského tisku se jeho zásobovací možnosti samozřejmě zvýší, až dorazí jednotky Lovellovy!
Na druhé straně, připojují tato orákula, vyhubí federalisty v New Orleansu žlutá zimnice, a konečně, i když New Orleans není Moskva, není jejich starosta Brutus? Stačí si přečíst (viz "New York"[j]) jeho statečný melodramatický dopis komodoru Farragutovi. "Brave words, Sir, brave words."[k] Ale tvrdými slovy se kosti nelámou.
Tiskové orgány jižních otrokářů však nepojímají pád New Orleansu tak optimisticky jako jejich angličtí utěšitelé. Je to vidět z následujících ukázek.
"Richmond Dispatch"[303] píše;
"Co zbylo z obrněných dělových člunů ‚Mississippi' a ‚Louisiany', od nichž jsme očekávali záchranu města půlměsíce? Pokud jde o bojovou účinnost těchto lodí, mohly by být stejně dobře ze skla. Je zbytečné popírat, že pád New Orleansu je těžkou ranou. Vláda Konfederace je tím odříznuta od Západní Louisiany, Texasu, Missouri a Arkansasu."
"Norfolk Day Book"[304] poznamenává:
"Je to nejvážnější porážka od začátku války. Věští strádání a nedostatek pro všechny třídy společnosti, a co je nejhorší, ohrozila dodávky naší armádě!"
"Atlantic Intelligencer"[305] naříká:
"Očekávali jsme jiný výsledek. Přiblížení nepřítele nebylo překvapením; dlouho jsme ho předvídali a slibovali nám, že i kdyby nepřítel táhl kolem Fort Jacksonu, že strašlivé dělostřelecké prostřcdky by ho donutily k ústupu nebo zajistily jeho zničení. V tom všem jsme se zklamali, jako vždy, když měla opevnění zaručit bezpečnost nějaké pevnosti nebo nějakého města. Zdá se, že moderní vynálezy zničily obranyschopnost opevnění. Obrněné dělové čluny je zničí nebo okolo nich bez rozpaků proplují. Obáváme se, že Memphis bude sdílet osud New Orleansu. Nebylo by bláznovství klamat se ještě nadějí?"
A konečně "Petersburg Express"[306]:
"Obsazení New Orleansu federalisty je nejzávažnější a nejosudnější událost celé války."
Napsal K. Marx kolem 16. května 1862
Otištěno v "Die Presse",
čís. 138 z 20. května 1862Podle textu novin
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — přívrženci. (Pozn. red.)
b — karabáčníků, otrokářů. (Pozn. red.)
c — kachen. (Pozn. red.)
d — doslova: podřizení; zde: prisluhovači. (Pozn. red.)
e — Shakespeare, "Král Jindřich IV.", I. díl, 5. jednání, 4. scéna. (Pozn. red.)
f — "rváčů". (Pozn. red.)
g — dodatečně, když už je po všem. (Pozn. red.)
h — hotový fakt. (Pozn. red.)
i Viz "Americká občanská válka" zde. (Pozn. red.)
j — tj. "The New-York Herald". (Pozn. red.)
k "Tvrdá slova, sire, tvrdá slova!" (Shakespeare, "Král Jindřich IV.", I. díl, 3. jednání, 3. scéna; parafráze.) (Pozn. red.)
299 New Orleans se vzdal 29. dubna 1862 po pádu pevností Fort Jackson a Fort Philip, které chránily přístupy k městu od Mississippi. 1. května vstoupila vojska Severu do města. Obsazení New Orleansu, významného politického a vojenského střediska otrokářské Konfederace, bylo velkým vojenským úspěchem armád Severu.
300 Reuter, Havas, Wolff - anglicka, francouzská a německá telegrafní agentura.
301 Zaragoza byla proslavena statečností svých obránců za španělské národně osvobozenecké války proti Napoleonově nadvládě. Město bylo dvakrát obléháno Francouzi (v roce 1808 a 1809); jeho obránci kapitulovali před vojenskou převahou Francouzů až 21. února 1809 při druhém obléhání, které trvalo dva měsíce.
Moskva sehrála významnou úlohu ve vlastenecké válce ruského lidu proti napoleonskému vpádu (1812) a stala se tak symbolem národního odporu. 13. září 1812 opustila ruská vojska Moskvu, aby uchránila armádu a připravila protiofenzívu. Za okupace města francouzskou armádou vypukl v Moskvě požár, který trval pět dní a nocí.
302 Město půlměsíce — často užívaný název New Orleansu, jehož stará část leží na zákrutu mississippské delty.
303 Jde o "Daily Dispatch" ["Denní zpravodaj"] — americký deník, orgán jižních otrokářů; vycházel v Richmondu (ve státě Virgínie) v letech 1857-1867.
304 "The Norfolk Day Book" ["Norfolkský deník"] — americký deník, orgán jižních otrokářů; vycházel v Norfolku (ve státě Virgínie) v letech 1857-1867.
305 Jde o "The Daily Intelligencer" ["Denní věstník"], který vycházel v Atlantě (ve státě Georgie) v letech 1854-1871; orgán jižních otrokářů.
306 Jde o "Daily Express" ["Denní express"] — americký deník, který vycházel v Petersburgu (vc státě Virgínie) v letech 1852-1869; orgán jižních otrokářů.