Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



Provolání londýnského
Německého dělnického vzdělávacího spolku o Polsku[351]


Říjen 1863

Londýnský Německý dělnický vzdělávací spolek pověřil po dohodě s představitelem polské národní vlády[352] podepsaný výbor, aby mezi německými dělníky v Anglii, Německu, Švýcarsku a Spojených státech uspořádal peněžní sbírku ve prospěch Polska. I když se Polákům touto cestou poskytne jen malá materiální pomoc, morální pomoc to může být veliká.

Polská otázka — to je německá otázka. Bez nezávislého Polska nemůže být nezávislé a jednotné Německo; bez nezávislého Polska nemůže být Německo osvobozeno z ruské nadvlády, která začala při prvním rozdělení Polska[40]. Německá aristokracie už dávno uznala cara za svého tajného svrchovaného mocnáře. Německá buržoazie němě, nečinně a lhostejně přihlíží k zabíjení hrdinného lidu, který jediný ještě chrání Německo před moskalskou potopou. Část buržoazie nebezpečí chápe, dobrovolně však obětuje zájem Německa zájmu jednotlivých německých států, jejichž další existence je podmíněna rozkouskováním Německa a zachováním ruské hegemonie. Druhá část buržoazie pohlíží na autokracii na východě, stejně tak jako na vládu státního převratu na západě, jako na nutnou oporu pořádku. Třetí část nakonec se do té míry oddává důležité činnosti vydělávání peněz, že zcela ztratila porozumění a smysl pro velké dějinné události. V roce 1831 a 1832 donutilo alespoň německé měšťáctvo svou hlasitou demonstrací za Polsko[353] Spolkový sněm k rozhodným krokům. Dnes má Polsko své nejhorlivější odpůrce, Rusko tedy své nejužitečnější nástroje, mezi liberálními koryfeji takzvaného "Národního spolku"[87]. Každý nechť sám posoudí, jak dalece souvisí toto liberální rusofilství s pruským vedením.

Německá dělnická třída dluží v tomto osudném okamžiku Polákům, cizině i své vlastní cti hlasitý protest proti německé zradě na Polsku, která je současně zradou na Německu a na Evropě. Obnovení Polska musí vepsat ohnivým písmem na svůj prapor, když je buržoazní liberalismus ze svého praporu vyškrtl. Anglická dělnická třída si vydobyla nehynoucí dějinnou slávu tím, že nadšenými masovými mítinky zmařila nejeden pokus vládnoucích tříd o intervenci ve prospěch amerických otrokářů, ačkoli pokračování americké občanské války přináší miliónu anglických dělníků nejstrašnější utrpení a odříkání.

Zabraňují-li policejní poměry dělnické třídě v Německu uspořádat demonstrace ve prospěch Polska v tak velikém rozsahu, pak je ale rozhodně nenutí, aby si neúčastí a mlčením nevypálila v očích celého světa znamení spoluviny na zradě.

Podepsaný výbor prosí, aby se peněžité zásilky zasílaly panu Bolleterovi, majiteli spolkové místnosti, čís. 2, Nassau Street, Soho, Londýn. Spolek dohlíží na použití peněz a veřejně o něm bude skládat účty, jakmile to účel této sbírky dovolí.

Bolleter, Berger, Eccarius, Krüger,
Lessner, Limburg, Linden, Matzrath, Tatschky, Toups, Wolff




Napsal K. Marx koncem října 1863
Otištěno jako leták
v Londýně v listopadu 1863
  Podle textu letáku
Přeloženo z němčiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

351 Provolání o Polsku napsal Marx z pověření Německého dělnického vzdělávacího spolku, který vytvořil výbor pro sbírání peněžitých podpor účastníkům polského povstání z let 1863-1864.

Londýnský Německý dělnický vzdělávací spolek založili 7. února 1840 Karl Schapper, Josef Moll, Heinrich Bauer a další členové Svazu spravedlivých. Po založení Svazu komunistů připadla vedoucí úloha v tomto spolku místním obcím Svazu komunistů. V letech 1847 a 1849-1850 pracovali ve spolku aktivně i Marx a Engels. 17. září 1850 Marx, Engels a několik jejich spolubojovníků ze spolku vystoupili, protože v boji mezi většinou ústředního výboru Svazu komunistů, vedenou Marxem a Engelsem, a sektářskou a dobrodružnou menšinou (Willichovou a Schapperovou frakcí) se spolek postavil na stranu menšiny. Koncem padesátých let se Marx a Engels znovu zúčastnili práce vzdělávacího spolku. Spolek existoval až do roku 1918, kdy jej anglická vláda zakázala.

352 Jde o ústřední národní výbor, který řídil v lednu 1863 osvobozenecké povstání v polských územích patřících k carskému Rusku. Příčinou povstání z let 1863-1864 bylo zostření třídních a nacionálních rozporů v Polském království; povstání bylo namířeno proti útisku carské samovlády. Národní výbor, složený z příslušníků maloburžoazie a drobné šlechty, vyhlásil na počátku povstání program boje za národní nezávislost Polska a za řadu demokratických požadavků rolnictva. V kvěluu 1863 při jal výbor název "národní vláda". Pro nedůslednost a nerozhodnost této vlády, která se neodvažovala sáhnout proti privilegiím velkostatkářů, se k povstání nepřipojily rolnické masy. To byla jedna z hlavních příčin porážky povstání, které carská vláda v podstatě potlačila na podzim roku 1863. Boj jednotlivých povstaleckých skupin trval až do konce roku 1864.

353 V letech 1831-1832 vzrostla pod vlivem červencové revoluce ve Francii roku 1830 a polského povstání z let 1830-1831 téměř ve všech státech Německého spolku opoziční nálada. 27. května 1832 se konala u zámku Hambachu v bavorské Falci velká politická manifestace, kterou uspořádali představitelé jihoněmecké liberální a radikální buržoazie. Vedle požadavků na národní sjednocení Německa a konstituční reformy vyjádřili účastníci hambašské slavnosti solidaritu s bojujícím polským lidem tím, že vztyčili polskou vlajku.