Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{135} Stávkujícím horníkům v Porúří[141]
Německý kapitalistický tisk na vás naléhá, abyste upustili od svých požadavků osmihodinové směny a zvýšení mezd o 25 % a nastoupili znovu do práce, neboť jinak by německý průmysl musel dovážet uhlí z Anglie a německé peníze by tak šly do zahraničí, místo aby platily za německou práci.
Takový žalostný nářek spustí buržoa vždycky, jakmile se dělníci postaví na vlastní nohy a pokusí se prosadit nějaký požadavek. V Anglii, kde tuhle starou písničku poslouchají už skoro čtyřicet let, si toho nikdo ani nevšimne. V daném případě však stojí za to dokázat, že kapitalistický tisk vás chce záměrně zmást, když vám vykládá, že majitelům hutí a továrníkům stačí jen napsat do Anglie a dostanou uhlí, kolik jen budou chtít.
V Anglii stoupla od roku 1869 spotřeba uhlí dosud nevídanou měrou, což bylo způsobeno všeobecným rozmachem anglického průmyslu, zvýšením počtu továren, větší spotřebou uhlí na železnicích, prudkým rozvojem námořní paroplavby, - ale hlavně obrovským rozšířením železářského průmyslu, které v posledních třech letech daleko překonalo všechna dřívější období prosperity. Liberální kapitalistický list "Daily News"[142] o tom (v čísle z 15.[a] července t. r.) píše:
{136} "Jednou z hlavních příčin nynějšího zdražení uhlí je bezesporu náhlý rozmach železářského průmyslu, jaký nemá obdoby. Severní Anglie dodává asi čtvrtinu všeho uhlí, které se těží v zemi. Velká část se ho posílá do Londýna a do jižní a východní Anglie; velmi mnoho uhlí spotřebují též parníky; ale nedávné rozšíření hutí v Clevelandu" (zcela blízko uhelných dolů) "vyvolalo náhlou místní poptávku po uhlí. Růst výrobního odvětví, které nyní spotřebovává nejméně pět až. šest miliónů tun[b] ročně, znamenal samozřejmě mohutný vzestup těžby uhlí. K tomu přibyl rychlý rozvoj oblasti hematitové železné rudy na západním pobřeží. Vysoké pece v Cumberlandu a Lancashiru odebírají své palivo téměř výhradně z uhelné pánve v Durhamu a podle skromného odhadu ho spotřebují půldruhého miliónu tun ročně. Pro nové vysoké pece v severní Anglii, které sestavějí, bude zapotřebí třiětvrtě miliónu tun uhlí ročně. K tomu přistupují ještě nové válcovny železa a vysoké pece na západním pobřeží. Nepřekvapuje proto, že otázka paliva se na celém severu Anglie brzy stala otázkou života a smrti a že ceny uhlí pochopitelně rychle stouply. V jižním Staffordshiru, ve Skotsku, v jižním Walesu, v Derbyshiru, západním Yorkshiru a v jiných oblastech stouply ceny uhlí z týchž příčin."
Za této situace si angličtí havíři počínali jako vy: požadovali vyšší mzdy a kratší pracovní dobu. Angličtí majitelé uhelných dolů, kteří své německé konkurenty vždycky daleko předčí rozvahou a zkušenostmi, se proti tomu nijak vážně nepostavili, nýbrž všem požadavkům vyhověli. Poslechněte si, co o tom "Daily News" píší dále:
"Čas od času se mzdy zvyšovaly... Horníci požadovali dále soustavné zkracování pracovní doby. Odborníci dokonce tvrdí, že horník teď vytěží jen 3/5 množství uhlí, které vytěžil dříve, kdy obchod vázl a mzdy byly nižší. Bylo by tedy možné zaměstnávat víc horníků; ti však nejsou okamžitě k dispozici. Byli sice přijati někteří dělníci ze zemědělských oblastí, ale na to, aby se někdo stal havířem, je zapotřebí dlouhé doby, takže zlepšení může nastat jen pomalu a postupně. V současné době prosadili dělníci v některých oblastech omezení pracovní doby na osm hodin denně, přičemž mzdy stoupají všude s takovou rychlostí, že není, jak se zdá, jiné východisko než zvyšovat ceny uhlí."
K. tomu přistupuje ještě jedna okolnost. Horní uhelné sloje jsou skoro v celé Anglii zcela vyčerpány, takže je nutno dolovat stále ve větší hloubce. Poslechněte si opět, co píší ve svém článku "Daily News":
"Nejlepší vrstvy těchto hodnotných uhelných slojí v jižním Staffordshiru byly už exploatovány. Na mnoha místech tohoto kdysi bohatého naleziště uhlí jsou doly vyčerpány, haldy se stále častěji mění v pole a pastviny, ačkoli {137} ještě tisíce jiter" (hald) "leží ladem". Zatím nejsou všechny zdroje oblasti ještě vyčerpány. Kolem staré uhelné oblasti se zakládají hlubší šachty... Avšak situace je taková, že i za použití nejnovějších prostředků je těžba uhlí stále nákladnější; navíc jsou doly dále od hutí... To, co jsme řekli o jižním Staffordshiru, platí i o mnoha jiných oblastech. Uhlí se musí dobývat ve stále větších hloubkách a dopravovat na velmi vzdálená místa určení."
To má za následek, že ceny uhlí se při přejímání na dole, jak říká "Daily News", zdvojnásobily a že nastala skutečná nouze o uhlí, která na sebe poutá pozornost celé země. Jiný list, čelný ekonomický orgán anglických kapitalistů, "Economist"[143] z 13.[c] července, píše:
"Od počátku letošního roku stoupaly ceny uhlí nepřetržitě a dnes jsou o 60 až 100 % vyšší než před rokem... Během jednoho či dvou týdnů může zdražení dosáhnout ještě daleko víc než 100 %, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že nepůjde ještě dále. V letošním červnu se vyvezlo 1 108 000 tun uhlí, což je o 4 % více než v červnu loňského roku, ale jeho cena byla 758 000 liber šterlinků, což je o 53 % více. Letos činila průměrná cena uhlí vyvezeného v červnu 13 šilinků 9 pencí" (neboli 4 tolary 17 1/2 groše) "za tunu; loni to bylo 9 šilinků 4 pence" (neboli 3 tolary 3 1/2 groše).
Třetí kapitalistický list, "Spectator"[144] (z 20. července), rovněž uvádí, že v Londýně stoupla cena kvalitního uhlí pro domácnosti z 23 šilinků neboli 7 tolarů 20 grošů na 35 šilinků neboli 11 tolarů 20 grošů.
Na těchto faktech se můžete přesvědčit, jak to vypadá s výhrůžkami majitelů hutí a továrníků, že si opatří uhlí z Anglie. Nechť si pan Alfred Krupp vydá kolik chce úkazů, za anglické uhlí bude muset zaplatit víc než za růrské, a to je ještě otázka, zdaje vůbec dostane.
Jako tajemník generální rady Mezinárodního dělnického sdružení pro Německo jsem považoval za svou povinnost vás s těmito fakty seznámit.
Karel Marx
Londýn 21. července 1872[d]
Otištěno v "Der Volksstaat",
čís. 60 z 27. července 1872Podle textu novin
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a Ve "Volksstaatu" mylně: 12. (Pozn. red.)
b Anglická tuna je skoro přesně 2000 celních liber nebo 1000 kilogramů. (Marxova poznámka.)
c Ve "Volksstaatu" mylně: 20. (Pozn. red.)
d Ve "Volksstaatu" mylně: 1871. (Pozn. red.)
141 Stávka horníků v Porúří, jíž se zúčastnilo přes 20 000 horníků, vypukla 13. června 1872 a po boji, který trval přes 5 týdnů, skončila porážkou stávkujících.
142 "The Daily News" ["Denní zprávy"] - anglický liberální deník, orgán průmyslové buržoazie; vycházel v letech 1846-1930 v Londýně.
143 "The Economist" ["Ekonom"] - anglický týdeník pro ekonomické a politické otázky, který vychází v Londýně od roku 1843; orgán průmyslové velkoburžoazie.
144 "The Spectator" ["Divák"] - anglický týdeník liberálního směru; vychází v Londýně od roku 1828.