Marxistický internetový archiv - Česká sekce

K. Marx



{251} Dělnická anketa[179]


I

1. Ve kterém výrobním odvětví pracujete?

2. Patří podnik, v němž pracujete, soukromým kapitalistům, nebo akciové společnosti? Uvedte jméno soukromého podnikatele nebo ředitele společnosti.

3. Uveďte počet zaměstnaných osob.

4. Uveďte jejich pohlaví a věk.

5. Jaká je nejnižší věková hranice pro přijímání dětí - chlapců či děvčat?

6. Uveďte počet dozorců a ostatních zaměstnanců, kteří nejsou prostými námezdními pracovníky.

7. Jsou v podniku zaměstnáni učni a kolik?

8. Povolávají se v určitých obdobích kromě běžně a pravidelně zaměstnávaných dělníků také jiní dělníci zvenčí?

9. Pracuje podnik vašeho zaměstnavatele výhradně nebo hlavně pro místní zákazníky, pro celý vnitřní trh, nebo pro vývoz do ciziny?

10. Je vaše pracoviště na venkově nebo ve městě?

11. Provozujete-li své zaměstnání na venkově, tvoří tato práce váš hlavní zdroj obživy, nebo ji provozujete nádavkem k zemědělství či společně se zemědělstvím?

12. Je vaše práce výlučně nebo hlavně ruční nebo strojová?

13. Uvedte, jaká je dělba práce v podniku, kde jste zaměstnán.

14. Používá se jako hnací síly páry?

15. Uveďte počet dílen, v nichž se provádějí různé součásti {252) výrobního procesu a popište tu část výrobního procesu, v níž jste zaměstnán vy, a to nejen technicky, ale pokud jde o svalovou a nervovou námahu, kterou práce vyžaduje, a o její celkové účinky na zdraví dělníka.

16. Popište hygienické poměry na pracovišti, to jest jeho rozměry (prostor připadající na každého dělníka), větrání, teplotu, vybílení zdí, (záchody}, celkovou čistotu, hluk působený stroji, prach, vlhkost atd.

17. Existuje nějaký dohled, vládní či místní, nad hygienickými poměry na pracovišti?

18. Existují v podniku, kde pracujete, nějaké zvláštní škodlivé vlivy, které způsobují specifická onemocnění dělníků?

19. Je pracoviště přeplněno stroji?

20. Jsou hnací síly, převodová zařízení a běžící stroje zajištěny tak, aby se předcházelo zranění dělníků?

21. Uveďte z vlastní zkušenosti hlavní nehody, při nichž došlo ke zranění nebo usmrcení dělníků.

22. Pracujete-li v dolech, uveďte, jaká preventivní opatření učinil váš zaměstnavatel, aby zajistil větrání a zabránil výbuchům a jiným nebezpečným nehodám.

23. Pracujete-li ve strojírenském průmyslu, v chemickém průmyslu, na železnici nebo v některém jiném zvlášť nebezpečném průmyslovém odvětví, uveďte, zda váš zaměstnavatel učinil nějaká preventivní opatření.

24. Jaké je na vašem pracovišti osvětlení, plynové, petrolejové atd.?

25. Jsou uvnitř dílenských budov a mimo ně dostačující možnosti úniku v případě požáru?

26. Je zaměstnavatel v případě nehody povinen podle zákona odškodnit postiženého či jeho rodinu?

27. Ne-li, odškodňuje nějak ty, kteří utrpí úraz při práci pro jeho obohacení?

28. Existuje na vašem pracovišti nějaká lékařská pomoc?

29. Pracujete-li doma, popište, jaká je vaše pracovní místnost; uveďte, zda používáte nějakých nástrojů nebo též malých strojů; pomáhá vám vaše žena a děti nebo jiní pomocníci, dospělí či děti, {253) mužského či ženského pohlaví; pracujete pro soukromé zákazníky či pro nějakého ˂"podnikatele"˃, jednáte s ním přímo nebo přes prostředníky?

II

1. Uveďte, kolik hodin obvykle pracujete denně a kolik dní obvykle pracujete v týdnu.

2. Uveďte počet svátků v roce.

3. Jaké přestávky jsou během pracovního dne?

4. Jsou stanoveny určité pravidelné přestávky na jídlo nebo se jí nepravidelně?[a]

5. Pracuje se i v době přestávky na jídlo?

6. Používá-li se parní síly, uveďte skutečnou dobu, kdy se parní stroje zapínají a vypínají.

7. Pracuje se v noci?

8. Jak dlouhou pracovní dobu mají děti a mladiství pod 16 let?

9. Střídají se během pracovního dne různé směny dětí a mladistvých?

10. Vynucuje si vláda uplatňování zákonných ustanovení - pokud existují - o dětské práci a jsou tato ustanovení přesně dodržována zaměstnavateli?

11. Existují školy pro děti a mladistvé zaměstnané ve vašem odvětví? Jestliže ano, v kterou denní dobu jsou děti ve škole? Čemu se učí?

12. Tam, kde se pracuje ve dne v noci, jaký je systém směn - střídání jedné skupiny dělníků jinou?

13. Do jaké míry se v dobách konjunktury prodlužuje obvyklá pracovní doba?

14. Provádějí čištění strojů dělníci zvlášť najatí k tomuto účelu, nebo to dělají během svého obvyklého pracovního dne zadarmo dělníci pracující u těchto strojů?

15. Jaká jsou ustanovení a tresty, pokud jde o včasný nástup {254) dělníků do práce na začátku pracovního dne a po přestávkách na jídlo?

16. Kolik času ztrácíte denně cestou z domova na pracoviště a návratem z pracoviště domů?


III

1. V jakém pracovním poměru jste se svým zaměstnavatelem? Najímá vás na den, týden, měsíc atd. ?

2. Jak jsou stanoveny výpovědní lhůty, propustí-li vás zaměstnavatel nebo dáte-li výpověď sám?

3. Jakými tresty se stíhá zaměstnavatel, poruší-li pracovní smlouvu?

4. Jakými tresty se stíhá dělník, poruší-li smlouvu on?

5. Jsou-li v podniku zaměstnáni učni, uveďte podmínky jejich smlouvy.

6. Je vaše zaměstnám pravidelné nebo nepravidelné?

7. Pracuje se ve vašem odvětví jen v určitých ročních obdobích, nebo je práce v normálních dobách víceméně rovnoměrně rozložena na celý rok? Je-li vaše práce vázána na určitá roční období, z čeho žijete v ostatních obdobích?

8. Dostáváte časovou mzdu nebo úkolovou?

9. Jestliže dostáváte časovou mzdu, vypočítává se podle hodin nebo podle celých pracovních dní?

10. Platí se za případné přesčasy zvláštní mzdy a jaké?

11. Dostáváte-li ˂úkolovou˃ mzdu, uveďte, jakým způsobem je stanovena. Jste-li zaměstnán v takovém odvětví, kde se množství vykonané práce zjišťuje měřením nebo vážením (jako např. v uhelných dolech), uveďte, zda se zaměstnavatel a jeho pomocníci uchylují k podvodným machinacím, aby vás připravili o část vašeho výdělku.

12. Dostáváte-li úkolovou mzdu, nepoužívá se kvality výrobku jako záminky k podvodným srážkám ze mzdy?

13. Ať už dostáváte časovou mzdu nebo úkolovou, v jakých lhůtách se vaše mzda vyplácí? Jinými slovy: jak dlouhý úvěr musíte poskytovat svému zaměstnavateli, než dostanete zaplaceno za vykonanou práci? {255) Platí se mzda po uplynutí týdne, měsíce atd.?

14. Zjišťujete, že vás takové opožděné vyplácení mzdy nutí často se uchylovat do ˂zastaváren˃, platit tam vysoké úroky a připravovat se o věci, které byste měli mít po ruce, nebo dělat dluhy u kupců a stávat se tím, že se u nich zadlužíte, jejich obětí?

15. Platí vám mzdu přímo ˂"šéf"˃ nebo vám ji vyplácí nějaký prostředník, ˂"faktor"˃ atd.?

16. Vyplácejí-li vám mzdu ˂"faktoři"˃ nebo jiní prostředníci, uvedte, za jakých podmínek vás zaměstnávají.

17. Uveďte, jak velká je vaše denní nebo týdenní mzda v penězích.

18. Uveďte, jak velkou mzdu dostávají za stejnou dobu ženy a děti, které s vámi pracují v téže dílně.

19. Uveďte nejvyšší a nejnižší denní mzdu za poslední měsíc.

20. Uvedte nejvyšší a nejnižší úkolovou mzdu za poslední měsíc.

21. Uveďte svůj skutečný výdělek za tutéž dobu, a máte-li rodinu, také výdělek své ženy a dětí.

22. Vyplácí se mzda v penězích nebo zčásti jinak?

23. Najímáte-li si byt od svého zaměstnavatele, uveďte, za jakých podmínek. Strhává vám nájemné ze mzdy?

24. Uveďte, kolik vás stojí takové základní potřeby jako:

a) ˂nájemné za byt a jaké jsou podmínky nájmu; počet místností, z nichž se byt skládá; kolik lidí v něm bydlí; opravy a pojištění; nákup a udržování nábytku; spaní; otop, osvětlení, voda atd.

b) potraviny: chléb, maso, zelenina (brambory atd.); mléčné výrobky, vejce, ryby; máslo, olej, tuky; cukr, sůl, koření; káva, čaj, cikorka; pivo, mošt, víno atd., tabák.

c) oblečení (pro rodiče a děti); praní; hygienické potřeby, koupele, mýdlo atd.

d) různé výdaje, jako poštovné, půjčovné a poplatky za úschovu v zastavárnách, školné za děti, učňovské poplatky, nákup novin, knih apod. Příspěvky vzájemně podpůrným spolkům, stávkovým pokladnám, koalicím, odborům atd.

e) výdaje způsobené výkonem vašeho povolání, pokud nějaké jsou.

{256) f) daně.)

25. Pokuste se vypsat ve formě rozpočtu svůj týdenní a roční příjem (a příjem vaší rodiny, pokud ji máte) a vaše týdenní a roční vydání.

26. Zjistil jste z vlastní zkušenosti, že výdaje za základní životní potřeby (jako nájemné, ceny potravin atd.) vzrostly víc než mzdy?

27. Uvedte změny ve (výši) mezd za tak dlouhou dobu, jak si dokážete vzpomenout.

28. Uveďte, jak velký byl pokles mezd v dobách stagnace nebo krize.

29. Uveďte, jak vzrostly mzdy v takzvaných obdobích prosperity.

30. Uveďte, zda došlo k přerušení práce v důsledku změny módy a dílčích nebo všeobecných krizí.

31. Uveďte změny v ceně zboží, které vyrábíte, nebo služeb, které poskytujete, ve srovnání s tím, zda se současně změnila vaše mzda, nebo zůstala na dřívější výši.

32. Znáte z vlastní zkušenosti případ, že by dělníci ztratili místo v důsledku zavedení strojů nebo jiných zdokonalení?

33. Přinesl rozvoj strojů a produktivity práce růst nebo pokles intenzity práce a prodloužení nebo zkrácení pracovní doby?

34. Poznal jste, že by se nějak zvyšovaly mzdy v důsledku zdokonalení výroby?

35. Víte o nějakém případu, že by řadový dělník mohl v 50 letech odejít na odpočinek a žít z peněz, které si vydělal jako námezdní dělník?

36. Kolik let může ve vašem výrobním odvětví konat svou práci dělník s průměrným zdravím?


IV

1. Existují ve vašem oboru odbory a jak jsou vedeny?

2. Kolik stávek jste ve svém oboru sám zažil?

3. Jak dlouho tyto stávky trvaly?

4. Byly dílčí nebo všeobecné?

{257) 5. Byly to stávky vedené za zvýšení mezd nebo proti jejich snížení; nebo v nich šlo o délku pracovního dne; nebo vznikly z jiných příčin?

6. Jaký byl jejich výsledek?

7. Podporují dělníci vašeho oboru stávky dělníků z jiných oborů?

8. Uvedte, jaké předpisy stanovil váš zaměstnavatel, aby mohl ovládat své námezdní dělníky, a jaké tresty ukládá za jejich porušení.[b]

9. Existují sdružení podnikatelů k tomu účelu, aby mohli dělníkům vnucovat snížení mezd nebo prodloužení pracovního dne, zasahovat do stávek a vůbec vnucovat dělnické třídě svou vůli?

10. Pamatujete si z vlastní zkušenosti, že by vláda zneužila veřejné moci ve službách podnikatelů proti jejich zaměstnancům?

11. Stalo se někdy podle vaší zkušenosti, že by táž vláda zasáhla ve prospěch pracujících proti přehmatům a nezákonnému sdružování podnikatelů?

12. Uplatňuje táž vláda tovární zákony - pokud existují - proti podnikatelům? Plní její inspektoři - pokud existují - přesně své povinnosti?

13. Existují ve vašem podniku nebo ve vašem oboru vzájemně podpůrné spolky pro případ nehod, nemocí, úmrtí, dočasné pracovní neschopnosti, stáří atd.?

14. Je členství v takových spolcích dobrovolné nebo povinné? Jsou jejich fondy výhradně pod kontrolou dělníků?

15. Jestliže jsou příspěvky do těchto fondů povinné a pod kontrolou podnikatele, strhává je ze mzdy? Platí z nich úroky? Vracejí se vložené částky dělníkům, kteří dají nebo dostanou výpověď?

16. Existují ve vašem průmyslovém odvětví dělnické družstevní podniky? Jak jsou vedeny? Zaměstnávají také nečleny družstva jako námezdní dělníky, stejně jako to dělají kapitalisté?

17. Existují ve vašem oboru podniky, kde se dělníkovi vyplácí {258) část platu pod názvem mzda a druhá část jako takzvaný podíl na podnikatelově zisku? Porovnejte celkový příjem těchto dělníků s příjmem dělníků v jiných podnicích, kde toto takzvané partnerství neexistuje. Uveďte, jaké povinnosti mají dělníci za tohoto režimu. Uveďte, zda se smějí zúčastnit stávek atd., či zda smějí být jen poslušnými "poddanými" svého pána.

18. Jaký je celkový fyzický, duševní a morální stav dělníků a dělnic ve vašem oboru?




Sestavil K. Marx
v první polovině dubna 1880
Otištěno v časopise "La Revue socialiste",
čís. 4 z 20. dubna 1880
  Podle rukopisu srovnaného s textem
v "La Revue socialiste"
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).

a U tohoto bodu rukopisu je rukou Charlese Longueta připsána další otázka: ,, Jí se v budově nebo venku?" (Pozn. red.)

b V rukopise je dále škrtnuto: "ve svém podniku, kde samozřejmě spojuje ve svých rukou nejvyšší zákonodárnou, soudní a výkonnou moc". (Pozn. red.)


179 "Dělnickou anketu" sestavil Marx v první polovině dubna 1880 na žádost vydavatele časopisu "La Revue socialiste" Benoît Malona; rostoucí vliv socialistického a dělnického hnutí ve Francii Malona donutil, aby se prohlásil za stoupence vědeckého socialismu. Redakce uveřejnila "Anketu" bez podpisu v "Revue socialiste" z 20. dubna 1880 a mimoto jako leták, který byl rozšiřován po celé Francii. K textu uveřejněnému v "Revue socialiste" předeslala redakce následující úvod:

"Žádná vláda (monarchická ani buržoazně republikánská) se nikdy neodvážila uspořádat vážnou anketu o situaci francouzské dělnické třídy. A kolik tu naproti tomu už bylo anket o zemědělských, finančních, průmyslových, obchodních a politických krizích!

Hanebnosti kapitalistického vykořisťování odhalené oficiální anketou anglické vlády a zákonná opatření, která po tomto odhalení následovala (omezení zákonného pracovního dne na deset hodin, zákony o práci žen a dětí atd.), způsobily, že se francouzská buržoazie ještě víc bojí nebezpečí, jež by mohla přinést nestranná a systematická anketa.

Doufáme, že bychom mohli přimět republikánskou vládu, aby se řídila příkladem monarchické vlády Anglie a zorganizovala širokou anketu o faktech a přečinech kapitalistického vykořisťování, a chceme s omezenými prostředky, jež máme k dispozici, takovou anketu začít. Očekáváme, že nás v naší práci podpoří všichni dělníci ve městech i na venkově, kteří jistě chápou, že jen oni sami mohou s plnou znalostí věci popsat strázně, které snášejí; neboť jen oni sami, a žádní spasitelé seslaní prozřetelností, mohou energicky prosazovat nápravu sociální bídy, jíž trpí; počítáme rovněž s pomocí socialistů všech škol, kteří, usilujíce o sociální reformu, jistě chtějí přesně a spolehlivě znát podmínky, v nichž pracuje a žije dělnická třída, třída, které patří budoucnost.

Tento dotazník o práci (Cahiers du travail) je první věc, kterou musí udělat sociální demokracie pro přípravu sociální obnovy.

Uvedených sto otázek jsou ty nejdůležitější. Odpovědi musí obsahovat pořadové číslo otázky. - Není nutné odpovídat na všechny otázky, ale doporučujeme dávat odpovědi co nejobsažnčjší a nejpodrobnější. - Jméno dělnice nebo dělníka, kteří budou odpovídat, nebude uveřejněno, nedají-li k tomu výslovný souhlas; přesto však musí být jméno a adresa uvedeny pro případ, že by bylo třeba navázat s touto osobou spojení.

Odpovědi zasílejte administrátoru ,Revue socialiste' panu Léclusovi, 28 rue Royale, Saint-Cloud u Paříže.

Odpovědi budou roztříděny a poslouží jako materiál pro speciální monografie, které budou uveřejňovány v ,Revue socialiste" a pak shrnuty do jednoho svazku."

Český překlad se řídí Marxovým anglickým rukopisem této ankety; ta místa, která Marx napsal v anglickém textu francouzský, jsou označena lomenými závorkami.