Karel Marx
Kapitál, III. díl

Kapitola čtyřicátá třetí

Diferenciální renta II — třetí případ:
výrobní cena stoupá. Výsledky

{Stoupající výrobní cena předpokládá, že klesá produktivita nejhorší půdy, z níž se neplatí renta. Výrobní cena, kterou jsme vzali za regulující, může stoupnout nad 3 libry št. za kvarter jen tehdy, vyrobí-li 2½ libry št. vynaložené na A méně než 1 kvarter nebo vyrobí-li 5 liber št. méně než 2 kvartery nebo musí-li se začít obdělávat ještě horší půda než A.

Tabulka VII


Druh
půdy
Akry Vklad kapitálu
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výrobní cena
lib. št.
Výrobek
kvart.
Prodejní cena
lib. št.
Výnos
lib. št.
Renta
v obilí
kvart.
Peněžní
renta
lib. št.
Míra renty
A 1 2½ + 2½ 1 6 ½ + 1¼ = 1¾ 33/7 6 0 0 0
B 1 2½ + 2½ 1 6 1 + 2½ = 3½ 33/7 12 6 120%
C 1 2½ + 2½ 1 6 1½ + 3¾ = 5¼ 33/7 18 12 240%
D 1 2½ + 2½ 1 6 2 + 5 = 7 33/7 24 18 360%
  20 17½ 60 10½ 36 240%

Při nezměněné nebo dokonce stoupající produktivitě druhého vkladu kapitálu by to bylo možné jen tehdy, kdyby se produktivita prvního vkladu kapitálu 2½ libry št. zmenšila. To se dosti často stává. Na př. dává-li při mělké orbě vyčerpaná vrchní ornice při starém způsobu obdělávání stále menší výnosy a dává-li pak spodní vrstva obrácená hlubší orbou na povrch při racionálním zpracování vyšší výnosy než dříve. Ale tento speciální případ sem přesně vzato nepatří. Pokles produktivity prvního vkladu kapitálu 2½ libry št. podmiňuje u lepších druhů půdy, i když tam předpokládáme analogické poměry, pokles diferenciální renty I; zde však zkoumáme jen diferenciální rentu II. Protože se však daný speciální případ nemůže stát, nepředpokládá-li se existence diferenciální renty II, a protože vlastně představuje zpětný účinek modifikace diferenciální renty I na.diferenciální rentu II, uvádíme příklad tohoto případu v tabulce VII.

Peněžní renta i peněžní výnos jsou stejné jako v tabulce II. Zvýšená regulující výrobní cena vynahrazuje přesně to, co ubylo na množství produktu; poněvadž tato cena a tento produkt se mění v obráceném poměru, je samozřejmé, že jejich součin zůstává stejný.

V hořejším případě jsme předpokládali, že produktivita druhého vkladu kapitálu je vyšší než původní produktivita prvního vkladu. Nic se nezmění, dosadíme-li pro druhý vklad jen tutéž produktivitu, jakou měl původně první vklad; dostaneme

Tabulku VIII


Druh
půdy
Akry Vklad kapitálu
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výrobní cena
lib. št.
Produkt
kvart.
Prodejní cena
lib. št.
Výnos
lib. št.
Renta Míra mimoř.
zisku
v obilí
kvart.
v penězích
lib. št.
A 1 2½ + 2½ = 5 1 6 ½ + 1 = 1½ 4 6 0 0 0
B 1 2½ + 2½ = 5 1 6 1 + 2 = 3 4 12 6 120%
C 1 2½ + 2½ = 5 1 6 1½ + 3 = 4½ 4 18 3 12 240%
D 1 2½ + 2½ = 5 1 6 2 + 4 = 6 4 24 18 360%
  20 15 60 9 36 240%

Také zde vzestup výrobní ceny v témž poměru plně vyvažuje pokles produktivity jak na výnosu, tak na peněžní rentě.

V čisté podobě vystupuje třetí případ jen při klesající produktivitě druhého vkladu kapitálu, zatím co produktivita prvního vkladu zůstává stálá, jako jsme to všude předpokládali v prvnim a druhém případě. Diferenciální renty I se to tu nedotýká, změna se děje jen s podílem, který vzniká z diferenciální renty II. Uvedeme dva příklady; v prvním nechť je produktivita druhého vkladu kapitálu snížena na ½, ve druhém na ¼.

Tabulka IX


Druh
půdy
Akry Vklad kapitálu
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výrobní cena
lib. št.
Produkt
kvart.
Prodejní cena
lib. št.
Výnos
lib. št.
Renta Míra renty
v obilí
kvart.
v penězích
lib. št.
A 1 2½ + 2½ = 5 1 6 1 + ½ = 1½ 4 6 0 0 0
B 1 2½ + 2½ = 5 1 6 2 + 1 = 3 4 12 6 120%
C 1 2½ + 2½ = 5 1 6 3 + 1½ = 4½ 4 18 3 12 240%
D 1 2½ + 2½ = 5 1 6 4 + 2 = 6 4 24 18 360%
  20 15 60 9 36 240%

Tabulka IX je stejná jako tabulka VIII, jenže v tabulce VIII připadá úbytek produktivity na první, v tabulce IX na druhý vklad kapitálu.

Tabulka X


Druh
půdy
Akry Vklad kapitálu
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výrobní cena
lib. št.
Produkt
kvart.
Prodejní cena
lib. št.
Výnos
lib. št.
Renta Míra renty
v obilí
kvart.
v penězích
lib. št.
A 1 2½ + 2½ = 5 1 6 1 + ¼ = 1¼ 4⅘ 6 0 0 0
B 1 2½ + 2½ = 5 1 6 2 + ½ = 2½ 4⅘ 12 6 120%
C 1 2½ + 2½ = 5 1 6 3 + ¾ = 3¾ 4⅘ 18 12 240%
D 1 2½ + 2½ = 5 1 6 4 + 1 = 5 4⅘ 24 18 360%
  20 24 12½ 60 36 240%

Také v této tabulce zůstávají celkový výnos, úhrn peněžní renty a míra renty stejné jako v tabulce II, VII a VIII, protože produkt a prodejní cena se zase změnily v obráceném poměru, vklad kapitálu však zůstal stejný.

Ale jak je to v jiném případě, možném při stoupající výrobní ceně, totiž začne-li se obdělávat horší půda, kterou se dosud nevyplácelo obdělávat?

Dejme tomu, že by taková půda — označme ji a — začala konkurovat. Pak by půda A, která dosud nenesla rentu, dávala rentu a hořejší tabulky VII, VIII a X by nabyly této podoby:

Tabulka VIIa


Druh
půdy
Akry Kapitál
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výrobní cena
lib. št.
Produkt
kvart.
Prodejní cena
lib. št.
Výnos
lib. št.
Renta Zvýšení
kvart. lib. št.
a 1 5 1 6 4 6 0 0 0
A 1 2½ + 2½ 1 6 ½ + 1¼ = 1¾ 4 7 1 1
B 1 2½ + 2½ 1 6 1 + 2½ = 3½ 4 14 2 8 1 + 7
C 1 2½ + 2½ 1 6 1½ + 3¾ = 5¼ 4 21 15 1 + 2 x 7
D 1 2½ + 2½ 1 6 2 + 5 = 7 4 28 22 1 + 3 x 7
  30 19 76 11½ 46

Tabulku VIIIa


Druh
půdy
Akry Kapitál
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výrobní cena
lib. št.
Produkt
kvart.
Prodejní cena
lib. št.
Výnos
lib. št.
Renta Zvýšení
kvart. lib. št.
a 1 5 1 6 4⅘ 6 0 0 0
A 1 2½ + 2½ 1 6 ½ + 1 = 1½ 4⅘ 7⅕ ¼ 1⅕ 1⅕
B 1 2½ + 2½ 1 6 1 + 2 = 3 4⅘ 14⅖ 8⅖ 1⅕ + 7⅕
C 1 2½ + 2½ 1 6 1½ + 3 = 4½ 4⅘ 21⅗ [*] 15⅗ 1⅕ + 2 x 7⅕;
D 1 2½ + 2½ 1 6 2 + 4 = 6 4⅘ 28⅘ 22⅘ 1⅕ + 3 x 7⅕
  5 30 16¼ 78 10[**] 48

Tabulka Xa


Druh
půdy
Akry Kapitál
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výrobní cena
lib. št.
Produkt
kvart.
Prodejní cena
lib. št.
Výnos
lib. št.
Renta Zvýšení
kvart. lib. št.
a 1 5 1 6 1⅛ 5⅓ 6 0 0 0
A 1 2½ + 2½ 1 6 1 + ¼ = 1¼ 5⅓ 6⅔
B 1 2½ + 2½ 1 6 2 + ½ = 2½ 5⅓ 13⅓ 1⅜ 7⅓ ⅔ + 6⅔
C 1 2½ + 2½ 1 6 3 + ¾ = 3¾ 5⅓ 20 2⅝ 14 ⅔ + 2 x 6⅔
D 1 2½ + 2½ 1 6 4 + 1 = 5 5⅓ 26⅔ 3⅞ 20⅔ ⅔ + 3 x 6⅔
  30 13⅝ 72⅔ 8 42⅔

Přibráním půdy a vzniká nová diferenciální renta I ; na této nové základně se pak vytváří diferenciální renta II, rovněž ve změněné podobě. Půda a má v každé ze tří hořejších tabulek jinou úrodnost; řada úměrně stoupajících úrodností začíná až půdou A. Podle toho je tomu také s řadou stoupajících rent. Renta z nejhorší půdy nesoucí rentu, která dříve nenesla rentu, je stálou veličinou, která se prostě připočítává ke všem vyšším rentám; teprve po odečtení této stálé veličiny vystupuje u vyšších rent jasně řada rozdílů a její paralelismus s řadou označující úrodnost různých druhů půdy. Ve všech tabulkách se k sobě mají různé stupně úrodnosti, od A až do D, jako 1 : 2 : 3 : 4, a podle toho renty:

v VIIa jako l : 1 + 7 : 1 + 2 x 7 : 1 + 3 x 7,

v VIIIa jako 1⅕ : 1⅕ + 7⅕ : 1⅕ + 2 x 7⅕ : 1⅕ + 3 x 7⅕,

v Xa jako ⅔ : ⅔ + 6⅔ : ⅔ + 2 x 6⅔ : ⅔ + 3 x 6⅔.

Zkrátka: je-li renta z A = n a renta z půdy nejblíže vyšší úrodnosti = n + m, je řada: n : n + m : n + 2m : n + 3m atd. — B. E.}

*

{Protože hořejší třetí případ nebyl v rukopise rozpracován — je tam jen titulek — bylo na vydavateli, aby to pokud možno doplnil, jak právě učinil. Zbývá mu však ještě také vyvodit z celého dosavadního rozboru diferenciální renty II s jejími třemi hlavními případy a devíti dílčími případy závěry, které z toho vyplývají. K tomu se však případy uvedené v rukopise příliš nehodí. Za prvé, srovnávají se v nich pozemky, jejichž výnosy při stejně velkých plochách se k sobě mají jako 1 : 2 : 3 : 4; jsou to tedy rozdíly, které jsou již předem silně přehnány a které při dalším rozvíjení předpokladů a výpočtů na tom založených vedou k naprosto násilným číselným poměrům. Za druhé pak vzbuzují úplně klamné zdání. Vycházejí-li pro stupně úrodnosti, které se k sobč mají jako 1 : 2 : 3 : 4 atd., renty řady 0 : 1 : 2 : 3, uvádí nás to ihned v pokušcní vyvozovat druhou řadu z první a vysvčtlovat zdvojnásobení, ztrojnásobení atd. rent ze zdvojnásobení, ztrojnásobení atd. celkových výnosů. Ale to by bylo naprosto nesprávné. Renty se k sobě mají jako 0 : 1 : 2 : 3 : 4 i tehdy, mají-li se k sobě stupně úrodnosti jako n : n + l : n + 2 : n + 3 : n + 4; renty se k sobě nemají jako stupně úrodnosti, nýbrž jako rozdíly v úrodnosti, počítaje od půdy, která nenese rentu, jako od nulového bodu.

Tabulky originálu bylo nutno uvést k vysvětlení textu. Ale abych získal názorný podklad pro výsledky rozboru, které uvádím dále, podávám v dalším textu novou řadu tabulek, v nichž se výnosy udávají v bušlích (1/8 kvarteru čili 36,35 litru) a šilincích (= marka).

První tabulka (XI) odpovídá dřívčjší tabulce I. [Srov. kap. XXXIX] Uvádí výnosy a renty pro pět kvlIit půdy A - E při prvním vkladu kapitálu 50 šilinků, což s 10 šilinky zisku činí 60 šilinků celkové výrobní ceny na akr. Výnosy v obilí jsou vzaty nízko: 10, 12, 14, 16, 18 bušlů na akr. Regulující výrobní cena, která přitom vychází, je 6 šilinků za bušl.

Dalších 13 tabulek odpovídá třem případům diferenciální renty II, o nichž bylo pojednáno v této kapitole a v obou předcházejících kapitolách, při dodatečném vkladu kapitálu na téže půdě 50 šilinků na akr, při stálé, klesající a stoupající výrobní ceně. Každý z těchto případů je zase vylíčen, jak se vytváří 1) při nezměněné, 2) při klesající, 3) při stoupající produktivitě druhého vkladu kapitálu ve srovnání s prvním. Přitom vycházejí některé varianty, které je třeba ještě zvlášť ozřejmit.

U případu I: Stálá výrobní cena, máme:

Variantu 1: Nezměněná produktivita druhého vkladu kapitálu (tabulka XII).

Variantu 2: Klesající produktivita. To může nastat jen tehdy, nečiní-li se na půdě A druhý vklad. A to buď
                       a) tak, že půda B rovněž nedává rentu (tabulka XIII), nebo
                       b) tak, že půda B není úplně bez renty (tabulka XIV).

Variantu 3: Stoupající produktivita (tabulka XV). Také tento případ vylučuje druhý vklad kapitálu na půdě A.

U případu II: Klesající výrobní cena, máme:

Variantu 1: Nezměněná produktivita druhého vkladu (tabulka XVI).

Variantu 2: Klesající produktivita (tabulka XVII). Obě tyto varianty podmiňují, že půda A přestává konkurovat,
                       půda B přestává nést rentu a reguluje výrobní cenu.

Variantu 3: Stoupající produktivita (tabulka XVIII). Zde zůstává půda A regulující.

U případu III: Stoupojící výrobní cena, jsou možné dvě modality: půda A může zůstat bez renty a regulovat cenu, anebo vstoupí do konkurence půda horší kvality než A a reguluje cenu, při čemž A pak nese rentu.

První modalita: Půda A zůstává regulující.

Varianta 1: Nezměněná produktivita druhého vkladu (tabulka XIX). To je za daných předpokladů možné jen
                       tehdy, klesá-li produktivita prvního vkladu.

Varianta 2: Klesající produktivita druhého vkladu (tabulka XX); to nevylučuje nezměněnou produktivitu prvního
                       vkladu.

Varianta 3: Stoupající produktivita druhého vkladu (tabulka XXI[***]); to opět podmiňuje klesající produktivitu
                       prvního vkladu.

Druhá modalita: Do konkurence vstoupí půda horší kvality (označená a) ; půda A nese rentu.

Varianta 1: Nezměněná produktivita druhého vkladu (tabulka XXII).

Varianta 2: Klesající produktivita (tabulka XXIII).

Varianta 3: Stoupající produktivita (tabulka XXIV).

Tyto tři varianty probíhají za všeobecných podmínek problému a nedávají podnět k nějakým poznámkám.

Nyní uvedeme tabulky:

Tabulka XI


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 10 6 60 0 0
B 60 12 6 72 12 12
C 60 14 6 80 24 2 x 12
D 60 16 6 96 36 3 x 12
E 60 18 6 108 48 4 x 12
  120 10 x 12

Při druhém vkladu kapitálu do téže půdy.

První případ: Při nezměněné výrobní ceně.

Varianta 1: Nezměněná produktivita druhého vkladu kapitálu.

Tabulka XII


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 + 60 = 120 10 + 10 = 20 6 120 0 0
B 60 + 60 = 120 12 + 12 = 24 6 144 24 24
C 60 + 60 = 120 14 + 14 = 28 6 168 48 2 x 24
D 60 + 60 = 120 16 + 16 = 32 6 192 72 3 x 24
E 60 + 60 = 120 18 + 18 = 36 6 216 96 4 x 24
  240 10 x 24

Varianta 2: Při klesající produktivitě druhého vkladu kapitálu; na půdě A není proveden druhý vklad.

1) Když půda B přestane nést rentu.

Tabulka XIII


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 10 6 60 0 0
B 60 + 60 = 120 12 + 8 = 20 6 120 0 0
C 60 + 60 = 120 14 + 9⅓ = 23⅓ 6 140 20 20
D 60 + 60 = 120 16 + 10⅔ = 26⅔ 6 160 40 2 x 20
E 60 + 60 = 120 18 + 12[†] = 30 6 180 60 3 x 20
  120 6 x 20

2) Když půda B nepřestane úplně nést rentu.

Tabulka XIV


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 10 6 60 0 0
B 60 + 60 = 120 12 + 9 = 21 6 126 6 6
C 60 + 60 = 120 14 + 10½ = 24½ 6 147 27 6 + 21
D 60 + 60 = 120 16 + 12 = 28 6 168 48 6 + 2 x 21
E 60 + 60 = 120 18 + 13½ = 31½ 6 189 69 6 + 3 x 21
  150 4 x 6 + 6 x 21

Varianta 3: Při stoupající produktivitě druhého vkladu kapitálu; na půdě A se ani zde neprovádí druhý vklad.

Tabulka XV


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 10 6 60 0 0
B 60 + 60 = 120 12 + 15 = 27 6 162 42 42
C 60 + 60 = 120 14 + 17½ = 31½ 6 189 69 42 + 27
D 60 + 60 = 120 16 + 20 = 36 6 216 96 42 + 2 x 27
E 60 + 60 = 120 18 + 22½ = 40½ 6 243 123 42 + 3 x 27
  330 4 x 42 + 6 x 27

Druhý případ: Při klesající výrobní ceně.

Varianta 1: Při nezměněné produktivitě druhého vkladu kapitálu; půda A přestává konkurovat, půda B přestává nést rentu.

Tabulka XVI


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
B 60 + 60 = 120 12 + 12 = 24 5 120 0 0
C 60 + 60 = 120 14 + 14 = 28 5 140 20 20
D 60 + 60 = 120 16 + 16 = 32 5 160 40 2 x 20
E 60 + 60 = 120 18 + 18 = 36 5 180 60 3 x 20
  120 6 x 20

Varianta 2: Při klesající produktivitě druhého vkladu kapitálu; půda A přestává konkurovat, půda B přestává nést rentu.

Tabulka XVII


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
B 60 + 60 = 120 12 + 9 = 21 55/7 120 0 0
C 60 + 60 = 120 14 + 10½ = 24½ 55/7 140 20 20
D 60 + 60 = 120 16 + 12 = 28 55/7 160 40 2 x 20
E 60 + 60 = 120 18 + 13½ = 31½ 55/7 180 60 3 x 20
  120 6 x 20

Varianta 3: Při stoupající produktivitě druhého vkladu kapitálu; půda A dále konkuruje. Půda B nese rentu.

Tabulka XVIII


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 + 60 = 120 10 + 15 = 25 4⅘ 120 0 0
B 60 + 60 = 120 12 + 18 = 30 4⅘ 144 24 24
C 60 + 60 = 120 14 + 21 = 35 4⅘ 168 48 2 x 24
D 60 + 60 = 120 16 + 24 = 40 4⅘ 192 72 3 x 24
E 60 + 60 = 120 18 + 27 = 45 4⅘ 216 96 4 x 24
  240 10 x 24

Třetí případ: Při stoupající výrobní ceně.

A. Když půda A zůstává půdou, která nenese rentu a reguluje cenu.

Varianta 1: Při nezměněné produktivitě druhého vkladu kapitálu, což podmiňuje pokles produktivity prvního vkladu.

Tabulka XIX


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů[††]
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 + 60 = 120 7½ + 10 = 17½ 66/7 120 0 0
B 60 + 60 = 120 9 + 12 = 21 66/7 144 24 24
C 60 + 60 = 120 10½ + 14 = 24½ 66/7 168 48 2 x 24
D 60 + 60 = 120 12 + 16 = 28 66/7 192 72 3 x 24
E 60 + 60 = 120 13½ + 18 = 31½ 66/7 216 96 4 x 24
  240 10 x 24

Varianta 2: Při klesající produktivitě druhého vkladu kapitálu, což nevylučuje nezměněnou produktivitu prvního vkladu.

Tabulka XX


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 + 60 = 120 10 + 5 = 15 8 120 0 0
B 60 + 60 = 120 12 + 6 = 18 8 144 24 24
C 60 + 60 = 120 14 + 7 = 21 8 168 48 2 x 24
D 60 + 60 = 120 16 + 8 = 24 8 192 72 3 x 24
E 60 + 60 = 120 18 + 9 = 27 8 216 96 4 x 24
  240 10 x 24

Varianta 3: Při stoupající produktivitě druhého vkladu kapitálu, což za daných předpokladů podmiňuje pokles produktivity prvního vkladu.

Tabulka XXI


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
A 60 + 60 = 120 5 + 12½ = 17½ 66/7 120 0 0
B 60 + 60 = 120 6 + 15 = 21 66/7 144 24 24
C 60 + 60 = 120 7 + 17½ = 24½ 66/7 168 48 2 x 24
D 60 + 60 = 120 8 + 20 = 28 66/7 192 72 3 x 24
E 60 + 60 = 120 9 + 22½ = 31½ 66/7 216 96 4 x 24
  240 10 x 24

B. Když se horší půda (označená písmenem a) stává půdou, která reguluje cenu, a půda A proto nese rentu. To připouští pro všechny varianty nezměněnou produktivitu prvního[†††] vkladu.

Varianta 1: Nezměněná produktivita druhého vkladu.

Tabulka XXII


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
a 120 16 120 0 0
A 60 + 60 = 120 10 + 10 = 20 150 30 30
B 60 + 60 = 120 12 + 12 = 24 180 60 2 x 30
C 60 + 60 = 120 14 + 14 = 28 210 90 3 x 30
D 60 + 60 = 120 16 + 16 = 32 240 120 4 x 30
E 60 + 60 = 120 18 + 18 = 36 270 150 5 x 30
  450 15 x 30

Varianta 2: Produktivita druhého vkladu kapitálu klesá.

Tabulka XXIII


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
a 120 15 8 120 0 0
A 60 + 60 = 120 10 + 7½ = 17½ 8 140 20 20
B 60 + 60 = 120 12 + 9 = 21 8 168 48 20 + 28
C 60 + 60 = 120 14 + 10½ = 24½ 8 196 76 20 + 2 x 28
D 60 + 60 = 120 16 + 12 = 28 8 224 104 20 + 3 x 28
E 60 + 60 = 120 18 + 13½ = 31½ 8 252 132 20 + 4 x 28
  380 5 x 20 + 10 x 28

Varianta 3: Produktivita druhého vkladu stoupá.

Tabulka XXIV


Druh
půdy
Výrobní cena
šil.
Produkt
bušlů
Prodejní cena
šil.
Výnos
šil.
Renta
šil.
Zvýšení
renty
a 120 16 120 0 0
A 60 + 60 = 120 10 + 12½ = 22½ 168¾ 48¾ 15 + 33¾
B 60 + 60 = 120 12 + 15 = 27 202½ 82½ 15 + 2 x 33¾
C 60 + 60 = 120 14 + 17½ = 31½ 236¼ 116¼ 15 + 3 x 33¾
D 60 + 60 = 120 16 + 20 = 36 270 150 15 + 4 x 33¾
E 60 + 60 = 120 18 + 22½ = 40½ 303¾ 183¾ 15 + 5 x 33¾
  581¼ 5 x 15 + 15 x 33¾

Z těchto tabulek pak vyplývá:

Především, že řada rent se k sobě má jako řada rozdílů v úrodnosti, bereme-li za nulový bod půdu, která nenese rentu a je regulující. Rentu neurčují absolutní výnosy, nýbrž rozdíly ve výnosech. Ať různé druhy půdy dávají 1, 2, 3, 4, 5 bušlů nebo 11 ‚ 12, 13, 14, 15 bušlů produktu na akr, jsou v obou případech renty 0, 1, 2, 3, 4 bušly, resp. jejich výnos v penězích.

Mnohem důležitější je však výsledek pokud jde o úhrny rent při opakovaném vkladu kapitálu na téže půdě.

V pěti případech ze třinácti probraných případů se s vkladem kapitálu zdvojnásobuje i úhrn rent; místo 10 x 12 šilinků činí 10 x 24 šilinků = 240 šilinků. Jsou to tyto případy:

Případ I, stálá cena, varianta 1 : vzestup výroby úměrně vkladu (tabulka XII).

Případ II, klesající cena, varianta 3 : rychlejší vzestup výroby (tabulka XVIII).

Případ III, stoupající cena, první modalita, kdy půda A zůstává regulující, ve všech třech variantách (tabulky XIX, XX, XXI).

Ve čtyřech případech stoupá renta více než dvojnásobně, a to:

Případ I, varianta 3, stálá cena, ale rychlejší vzestup výroby (tabulka XV). Úhrn rent stoupá na 330 šilinků.

Případ III, druhá modalita, kdy půda A nese rentu, ve všech třech variantách (tabulka XXII, renta = 15 x 30 = 450 šilinků; tabulka XXIII, renta = 5 x 20 + 10 x 28 = 380 šilinků; tabulka XXIV, renta 5 x 15 + 15 x 33¾ = 581¼ šilinku).

V jednom případě renta stoupá, ale ne na dvojnásobek renty získané při prvním vkladu kapitálu:

Případ I, stálá cena, varianta 2 : klesající produktivita druhého vkladu, za podmínek, kdy B nepřestává úplně nést rentu (tabulka XIV, renta = 4 x 6 + 6 x 21 = 150 šilinků).

Konečně jen ve třech případech zůstává úhrnná renta při druhém vkladu kapitálu u všech druhů půdy dohromady na téže výši jako při prvním vkladu (tabulka XI); jsou to případy, kdy je půda A vyřazena z konkurence a půda B se stává regulující a nenese tedy rentu. Tak odpadá nejen renta u B, ale odečítá se i od každého dalšího členu řady rent; tím je podmíněn výsledek. Jsou to případy:

Případ I, varianta 2, jsou-li podmínky takové, že půda A vypadne (tabulka XIII). Úhrn rent je 6 x 20, tedy = 10 x 12 = 120 jako v tabulce XI.

Případ II, varianta 1 a 2. Zde podle předpokladů půda A nutně vypadává (tabulka XVI a XVII) a úhrn rent je opět 6 x 20 = = 10 x 12 = 120 šilinků.

To tedy znamená: v důsledku zvýšeného vkladu kapitálu do půdy ve valné většině všech možných případů renta stoupá jak na akr půdy nesoucí rentu, tak zejména ve svém úhrnu. Jen ve třech případech ze třinácti probraných případů zůstává její úhrn nezměněn. Jsou to případy, kdy je půda nejhorší kvality, která do té doby nenesla rentu a byla regulující, vyřazena z konkurence, a na její místo nastoupí půda nejblíže vyšší kvality, která tedy přestane nést rentu. Ale i v těchto případech stoupají renty na nejlepších druzích půdy proti rentám, které dává první vklad kapitálu; klesá-li renta na C ze 24 na 20, stoupá renta na D a E z 36 a 48 na 40 a 60 šilinků.

Úhrn rent by mohl klesnout pod stav, jaký byl při prvním vkladu kapitálu (tabulka XI), jen tehdy, kdyby kromě půdy A byla vyřazena z konkurence i půda B, takže půdou, která je regulující a nenese rentu, by se stala půda C.

Čím více kapitálu se tedy na půdě vynaloží, čím vyšší je v té které zemi stupeň vývoje zemědělství a civilisace vůbec, tím výše stoupá renta na akr i úhrn rent, tím ohromnější je daň, kterou platí společnost velkým pozemkovým vlastníkům v podobě mimořádných zisků — dokud všechny druhy půdy, které se už obdělávají, jsou s to konkurovat.

Tento zákon vysvětluje, proč má třída velkých pozemkových vlastníků tak podivuhodně tuhý život. Žádná společenská třída nežije tak rozmařile, žádná jiná třída si tak neosobuje právo na tradiční, „jejímu stavu přiměřený“ přepych, vezmi na to kde vezmi, žádná nehromadí s tak lehkým srdcem dluhy na dluhy. A přece se zase vždy postaví na nohy — díky kapitálu, který jiní lidé vkládají do půdy a který jí vynáší rentu úplně nepoměrně k ziskům, které z něho má kapitalista.

Týž zákon však také vysvětluje, proč tento tuhý život velkostatkáře pomalu přestává být tuhý.

Když byla v roce 1846 odstraněna anglická obilní cla, mysleli si angličtí továrníci, že tím nadělali z velkostatkářské aristokracie chudáky. Místo toho zbohatla jako nikdy předtím. Jak se to stalo? Velmi prostě. Za prvé se od té doby na pachtýřích smluvně žádalo, aby vynakládali na akr 12 liber št. místo 8 liber št. ročně, a za druhé si statkáři, kteří měli mnoho zástupců i v dolní sněmovně, povolili značnou státní subvenci k odvodňování a jiným trvalým melioracím svých pozemků. Protože nebyla úplně vytlačena nejhorší půda, nýbrž jí bylo nanejvýš, většinou také jen dočasně, použito k jiným účelům, stoupaly renty úměrně zvětšeným vkladům kapitálu a pozemková aristokracie na tom byla lépe než kdy předtím.

Ale nic netrvá věčně. Transoceánské parníky a severoamerické, jihoamerické a indické železnice umožnily zcela zvláštním plochám půdy konkurovat na evropských obilních trzích. Byly tu jednak severoamerické prérie, argentinské pampy, stepi, už od přírody jako stvořené pro pluh, panenská půda, která po léta i při primitivním obdělávání a bez hnojiva dávala bohatou úrodu. A byly tu pozcmky ruských a indických komunistických občin, které musely prodávt část svého výrobku, a to stále větší část, aby získaly peníze na daně, které na nich nelítostně, dosti často mučením, vymáhal despotismus státu. Tyto výrobky se prodávaly bez ohledu na výrobní náklady, za cenu, kterou nabídl obchodník, protože rolník musel stůj co stůj mít k platební lhůtě peníze. A v této konkurenci — panenské stepní půdy a ruských a indických rolníků, kteří úpěli pod daňovým šroubem —- nemohl evropský pachtýř a rolník při starých rentách obstát. Část půdy v Evropě byla definitivně vyřazena z konkurence v obilnářství, renty všude klesly, v Evropě se stal pravidlem náš druhý případ, varianta II: klesající cena obilí a klesající produktivita dodatečných vkladů kapitálu. Odtud bědování agrárníků od Skotska až po Italii a od jižní Francie až po východní Prusko. Na štěstí se ještě zdaleka neobdělává všechna stepní půda; zbývá jí ještě dost na to, aby zničila všechen evropský velký pozemkový majetek a malý k tomu. — B. E.}

*

Rubriky, pod nimiž je nutno pojednat o rentě, jsou:

A. Diferenciální renta.

1 . Pojem diferenciální renty. Ilustrace na vodní síle. Přechod k vlastní zemědělské rentě.

2. Diferenciální renta I, vyvěrající z rozdílů v úrodnosti různých pozemků.

3. Diferenciální renta II, vyvěrající z postupného vynakládání kapitálu na téže půdě. Je nutno prozkoumat diferenciální rentu II

a) při stálé,

b) při klesající,

c) při stoupající výrobní ceně.

A dále

d) přeměnu mimořádného zisku v rentu.

4. Vliv této renty na míru zisku.

B. Absolutní renta.

C. Cena půdy.

D. Závěrečné úvahy o pozemkové rentě.

*

Jako všeobecný výsledek z rozboru diferenciální renty vůbec vyplývá:

Za prvé: Mimořádný zisk se může tvořit různými cestami. Jednak na základně diferenciální renty I, t. j. na základě vynakládání celého zemědělského kapitálu na ploše půdy, která se skládá z různě úrodných druhů půdy. Dále jako diferenciální renta II, na základně rozdílné diferenciální produktivity postupných vkladů kapitálut na téže půdě, t. j. zde na základě včtší produktivity, vyjádřené např. v kvarterech pšenice, než jaké se dosahuje s týmž vkladem kapitálu na nejhorší půdě, která nenese rentu, ale reguluje výrobní cenu. Ale ať tento mimořádný zisk vzniká jakkoli, jeho přeměna v rentu, tedy jeho převod s pachtýře na majitele pozemku, vždy předpokládá jako předběžnou podmínku, že se různé skutečné individuální výrobní ceny (t. j. výrobní ceny nezávislé na všeobecné výrobní ceně, regulující trh) dílčích výrobků jednotlivých postupných vkladů kapitálu předtím vyrovnávaj í na individuální průměrnou výrobní cenu. To, oč všeobecná regulující výrobní cena produktu jednoho akru přesahuje jeho individuální průměrnou výrobní cenu, tvoří a vyměřuje rentu na akr. U diferenciální renty I se rozdíly ve výsledcích dají samy o sobě rozeznat, protože k nim dochází na pozemcích ležících mimo sebe a vedle sebe, při takovém vynaložení kapitálu na akr, které je považováno za normální, a při normálním obdělání, odpovídajícím tomuto vkladu kapitálu. U diferenciální renty II se musí napřed rozlišit; musíme je vlastně přeměnit nazpět v diferenciální rentu I, a to je možno udělat jen uvedeným způsobem. Vezměme na př. tabulku III, kap. XLI.

Půda B dává z prvního vkladu kapitálu 2½ libry št. 2 kvartery na akr a z druhého stejně velkého vkladu 1½ kvarteru; dohromady 3½ kvarteru z téhož akru. Na těchto 3½kvarterech, které se urodily na téže půdě, není vidět, co z nich je produkt I. vkladu kapitálu a co II. vkladu. Jsou ve skutečnosti produktem celkového kapitálu 5 liber št.; a fakt je jen to, že kapitál 2½ liber št. vynesl 2 kvartery a kapitál 5 liber št. ne 4, ale 3½. Případ by byl úplně stejný, kdyby oněch 5 liber št. vyneslo 4 kvartery, takže výtěžky obou vkladů kapitálu by byly stejné, nebo i 5 kvarterů, takže druhý vklad kapitálu by vynesl o 1 kvartcr víc. Výrobní cena prvních 2 kvarterů je 1½ libry št. za kvarter a druhého 1½ kvarteru 2 libry št. za kvarter. Dohromady tedy stoji 3½ kvarteru 6 liber št. To je individuální výrobní cena celkového produktu a činí v průměru 1 libru št. 142/7 šilinků za kvarter, zhruba l¾ libry št. Při všeobecné výrobní ceně 3 libry št., určené půdou A, to dává mimořádný zisk 1¼ libry št. na kvarter, pro 3½ kvarteru tedy celkem 4⅜ libry št. Při průměrné výrobní ceně na půdě B se to zračí zhruba v 1½ kvarteru. Mimořádný zisk z B se tedy zračí v alikvotní části produktu B, v 1½ kvarteru, který tvoří rentu v obilí a prodává se podle všeobecné výrobní ceny za 4½ libry št. Ale obráceně přebytek produktu z akru půdy B nad produktem z akru půdy A není beze všeho dalšího výrazem mimořádného zisku, a tudíž mimořádným produktem. Podle předpokladu vyrábí akr půdy B 3½ kvarteru, akr A jen 1 kvarter. Přebytečný produkt vyrobený na půdě B je tedy 2½ kvarteru, ale mimořádný produkt je jen 1½ kvarteru; neboť na B byl vynaložen dvakrát větší kapitál než na A, a proto je tu celková výrobní cena dvojnásobná. Kdyby se na A vynaložilo rovněž 5 liber št. a míra produktivity zůstala stejná, byl by produkt 2 kvartery místo 1, a pak by se ukázalo, že skutečný mimořádný produkt se zjistí nikoli srovnáním 3½ a 1‚ nýbrž 3½ a 2; že tedy není 2½, ale jen 1½ kvarteru. Ale dále, kdyby se na půdě B vynaložila třetí dávka kapitálu 2½ libry št., která by vynesla jen 1 kvarter, takže by tento kvarter stál 3 libry št., jako kvarter vyrobený na A, kryla by jeho prodejní cena 3 libry št. jen výrobní cenu, dávala by jen průměrný zisk, ale žádný mimořádný zisk, tedy také nic, co by se mohlo přeměnit v rentu. Produkt z akru libovolného druhu půdy při porovnání s produktem z akru půdy A neukazuje ani to, zda je produktem stejného nebo většího vkladu kapitálu, ani to, zda přebytečný produkt kryje jen výrobní cenu nebo zda je výsledkem vyšší produktivity dodatečného kapitálu.

Za druhé: Při klesající míře produktivity dodatečných vkladů kapitálu, jejichž hranicí pokud jde o tvorbu dalšího mimořádného ziskuje onen vklad kapitálu, který kryje jen výrobní cenu, t.j . který vyrábí kvarter tak draho jako stejný vklad kapitálu na akru půdy A, tedy podle předpokladu za 3 libry št., došlo by se, jak vyplývá z toho, co jsme právě vyložili, k mezi, kde by celkový vklad kapitálu na akru půdy B přestával nést rentu, tehdy, až by individuální průměrná výrobní cena produktu z akru B dostoupila výše výrobní ceny na akru půdy A.

Přidávají-li se na půdě B jen vklady kapitálu, které hradí výrobní cenu, tedy nepřinášejí mimořádný zisk, a proto nevytvářejí novou rentu, zvyšuje to sice individuální průměrnou výrobní cenu kvarteru, ale nemá to vliv na mimořádný zisk vytvořený dřívějšími vklady kapitálu, po případě na rentu. Neboť průměrná výrobní cena zůstává pořád pod výrobní cenou A, a ubývá-li přebytku ceny kvarteru, přibývá úměrně tomu počtu kvarterů, takže celkový přebytek ceny zůstává nezměněn.

V našem případě vyrábějí první dva vklady kapitálu 5 liber št. na půdě B 3½ kvarteru, tedy podle předpokladu 1½ kvarteru renty = 4½ libry št. Přidá-li se k nim třetí vklad kapitálu 21½ libry št., který však vyrobí jen jeden další kvarter, je celková výrobní cena (včetně 20% zisku) těchto 4½ kvarteru = 9 liber št., tedy prúmčrná cena kvarteru = 2 libry št. Průměrná výrobní cena kvarteru vyrobeného na půdě B tedy stoupne z 15/7 libry št. na 2 libry št., mimořádný zisk na kvarter ve srovnání s regulující cenou A tedy klesne z 12/7 libry št. na 1 libru št. Ale 1 x 4½ = 4½ libry št., tak jako dříve 12/7 x 3½ = 4½ libry št.

Dejme tomu, že by se na B provedl ještě čtvrtý a pátý vklad kapitálu po 2½ librách št., který by vyrobil kvarter jen za jeho všeobecnou výrobní cenu; celkový produkt na akr by pak byl 6½ kvarteru a jeho výrobní cena 15 liber št. Průměrná výrobní cena kvarteru vyrobeného na B by znovu stoupla z 2[◊] liber št. na 24/13 libry št. a mimořádný zisk na kvarter ve srovnání s regulující výrobní cenou na půdě A by znovu klesl z 1 libry št. na 9/13 libry št. Ale těchto 9/13 libry št. by se nyní muselo násobit 6½ kvarteru místo 4½. A 9/13 x 6½ = 1 x 4½ = 4½ libry št.

Z toho především vyplývá, že za těchto okolností není nutné zvýšení regulující výrobní ceny, aby bylo umožněno vynakládat dodatečné kapitály na druzích půdy nesoucích rentu až do toho stupně, kdy dodatečný kapitál úplně přestává přinášet mimořádný zisk a dává už jen průměrný zisk. Dále z toho vyplývá, že tu úhrn mimořádného zisku na akr zůstává stejný, ať mimořádného zisku na kvarter ubývá sebevíc; tento úbytek je vždy vyvážen tím, že přiměřeně přibývá počtu kvarterů vyrobených na akru. Měla-li by průměrná výrobní cena dostoupit výše všeobecné výrobní ceny (zde tedy stoupnout na 3 libry št. pro půdu B), musely by se vynakládat takové přídavky kapitálu, jejichž produkt by měl vyšší výrobní cenu, než je regulující cena 3 libry št. Uvidíme však, že ani to samo o sobě nestačí k tomu, aby byla průměrná výrobní cena kvarteru u B vyhnána na výši všeobecné výrobní ceny 3 libry št.

Dejme tomu, že na půdě B se vyrobilo:

1) 3½ kvarteru, jejichž výrobní cena je jako dříve 6 liber št.; tedy dva vklady kapitálu po 2½ librách št., které oba dávají mimořádné zisky, ale klesající výše.

2) 1 kvarter za 3 libry št.; vklad kapitálu, při němž by se individuální výrobní cena rovnala regulující výrobní ceně.

3) 1 kvarter za 4 libry št. ; vklad kapitálu, při němž je individuální výrobní cena o 25°/o vyšší než regulující cena.

Měli bychom pak 5½ kvarteru na akr za 13 liber št., při vkladu kapitálu 10⅚[◊◊] liber št. ; původní vklad kapitálu by se byl zvýšil na čtyřnásobek, ale produkt prvního vkladu kapitálu by nebyl vzrostl ani na trojnásobek.

5½ kvarteru za 13 liber št. dává průměrnou výrobní cenu kvarteru 24/11 libry št., tedy při regulující výrobní ceně 3 libry št. přebytek 7/11 libry št. na kvarter, který se může přeměňovat v rentu. Prodej 5½ kvarteru za regulující cenu 3 libry št. vynese 16½ libry št. Po odečtení celkové výrobní ceny 13 liber št. zbývají 3½ libry št. mimořádného zisku čili renty; při nynější průměrné výrobní ceně kvarteru na B, tedy při ceně kvarteru libry št., představují 15/72[◊◊◊] kvarteru. Renta v penězích by klesla o 1 libru št., renta v obilí přibližně o ½ kvarteru, ale ačkoli čtvrtý dodatečný vklad kapitálu na B nejen nevyrábí žádný mimořádný zisk, nýbrž méně než průměrný zisk, existuje i nadále mimořádný zisk a renta. Dejme tomu, že kromě 3. vkladu kapitálu vyrábí i 2. vklad nad regulující výrobní cenou; celková výroba pak činí: 3½ kvarteru za 6 liber št. + 2 kvartery za 8 liber 3t., dohromady 5½ kvarteru za výrobní cenu 14 liber št. Průměrná výrobní cena kvarteru by byla 26/11 libry št., což by dalo přebytek 5/11 libry št. Těchto 5½ kvarteru, prodáno po 3 librách št., vynese 16½ libry št.; odečte-li se 14 liber št. výrobní ceny, zbývá 2½ libry št. na rentu. Při nynější průměrné výrobní ceně na B by to činilo 55/56 kvarteru. Vychází tedy stále ještě renta, ačkoli je menší než dříve.

To nám v každém případě ukazuje, že na lepších pozemcích nemusí při dodatečných vkladech kapitálu‚ jejichž produkt stojí víc než regulující výrobní cenu, renta mizet - alespoň v mezích přípustné praxe - ale jen klesat, a to jednak úměrně tomu, jakou alikvotní část celého vynaloženého kapitálu tvoří tento méně produktivní kapitál, jednak úměrně úbytku jeho výnosnosti. Průměrná cena jeho produktu by pořád ještě byla pod regulující cenou, zbýval by proto stále ještě mimořádný zisk, který by se mohl přeměnit v rentu.

Předpokládejme nyní, že průměrná cena kvarteru z B se shoduje se všeobecnou výrobní cenou, což bylo výsledkem čtyř postupných vkladů kapitálu (2½, 2½, 5 a 5 liber št.) s klesající produktivitou.

Kapitál
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výnos
kvarterů
Výrobní cena Prodejní cena
lib. št.
Výnos
lib. št.
Přebytek
na rentu
na kvart.
lib. št.
celkem
lib. št.
kvart. lib. št.
1. ½ 2 3 3 6 1 3
2. ½ 2 3 3 ½
3. 5 1 4 6 3 -1½
4. 5 1 1 6 6 3 3 -1 -3
  15 3 6 18 18 0 0

Pachtýř tu prodává každý kvarter za jeho individuální výrobní cenu, a tudíž celkový počet kvarterů za jeho průměrnou výrobní cenu na kvarter, která se shoduje s regulující cenou 3 libry št. Dosahuje tedy ze svého kapitálu 15 liber št. i nadále 20% zisku = 3 libry št. Ale renta zmizela. Kam se při tomto vyrovnání individuálních výrobních cen každého kvarteru se všeobecnou výrobní cenou poděl přebytek?

Mimořádný zisk z prvních 2½ liber št. byl 3 libry št.; z druhých 2½ liber št. byl 1½ libry št.; dohromady byl mimořádný zisk z ⅓ zálohovaného kapitálu, t. j. z 5 liber št., 4½ libry št. = 90%.

Při 3. vkladu kapitálu 5 liber št. nejenže nedává mimořádný zisk, ale při prodeji jeho produktu, činícího 1½ kvarteru, za všeobecnou výrobní cenu vzniká dokonce schodek 1½ libry št. Konečně při 4. vkladu kapitálu, který činí rovněž 5 liber št., dává jeho produkt, který je 1 kvarter, při prodeji za všeobecnou výrobní cenu schodek 3 libry št. Oba vklady kapitálu dohromady dávají tedy schodek 4½ libry št., rovnající se mimořádnému zisku 4½ libry št., který vynesly vklady kapitálu 1 a 2.

Mimořádné zisky a schodky se vyrovnávají. Proto renta mizí. Ve skutečnosti je to však možné jen proto, že prvky nadhodnoty, které tvořily mimořádný zisk čili rentu, vcházejí nyní do tvorby průměrného zisku. Pachtýř dosahuje tohoto průměrného zisku 3 liber št. z 15 liber št. čili 20% zisku na úkor renty.

Vyrovnání individuální průměrné výrobní ceny B na všeobecnou výrobní cenu A, která reguluje tržní cenu, předpokládá, že rozdíl, o který je individuální cena produktu prvních vkladů kapitálu pod regulující cenou, je stále víc vyvažován a nakonec vyrovnán rozdílem, o který cena produktu pozdějších vkladů kapitálu převyšuje regulující cenu. To, co se jeví jako mimořádný zisk, dokud se produkt prvních vkladů kapitálu prodává odděleně, stává se ponenáhlu částí jejich průměrné výrobní ceny a tím se účastní tvorby průměrného zisku, až je jím nakonec úplně pohlceno.

Kdyby se na půdě B místo 15 liber št. kapitálu vynaložilo jen 5 liber št. a dalších 2½ kvartcru v hořejší tabulce se vyrobilo tím, že by se nově obdělalo 2½ akru půdy A s vkladem kapitálu 2½ libry št. na akr, činil by vynaložený dodatečný kapitál jen 6¼ libry št., tedy celkový kapitál vynaložený na A a B na výrobu těchto 6 kvarterů jen 11¼ libry št. místo 15 liber št. a jejich celková výrobní cena včetně zisku 13½ libry št. Těchto 6 kvarterů by se i nadále prodávalo dohromady za 18 liber št., ale výdaj kapitálu by se byl o 3¾ libry št. zmenšil a renta z B by činila 4½ libry št. na akr jako dříve. Jinak by tomu bylo, kdyby se k vyrobení dalších 2½ kvarterů muselo sáhnout po horší půdě než A, po A-1, A-2 takže výrobní cena kvarteru pro 1½ kvarteru na půdě A-1 by byla = 4 libry št. a výrobní cena posledního kvarteru na půdě A-2 = 6 liber št. Pak by se 6 liber št. stalo regulující výrobní cenou kvarteru. 3½ kvarteru vyrobených na půdě B by se prodalo za 21 liber št. místo za 10½ liber št., což by dalo rentu 15 liber št. místo 4½ libry št. a v obilí rentu 2½ kvarteru místo l½ kvarteru. Rovnčž tak jeden kvarter z půdy A by nyní vynesl rentu 3 libry št. = ½ kvarteru.

Dříve než se tímto bodem budeme zabývat podrobněji, ještě poznámku.

Průměrná cena kvarteru z B se vyrovná, shodne se všeobecnou výrobní cenou 3 libry št. na kvarter, regulovanou půdou A, jakmile je část celkového kapitálu, která vyrábí přebytek 1½ kvarteru, vyvážena tou částí celkového kapitálu, jejíž výroba vykazuje schodek 1½ kvarteru. Kdy se tohoto vyrovnání dosáhne nebo kolik kapitálu s nedostatečnou produktivitou se k tomu musí vynaložit na B, to při dané mimořádné produktivitě prvních vkladů kapitálu závisí na relativní nedostatečné produktivitě pozdějších vkladů kapitálu — nedostatečné ve srovnání s produktivitou stejně velkého vkladu kapitálu na nejhorší regulující půdě A čili na individuální výrobní ceně produktu těchto pozdějších vkladů kapitálu ve srovnání s regulující cenou.

*

Z dosavadního rozboru především vyplývá:

Za prvé: Dokud dodatečné kapitály vynaložené na téže půdě mají mimořádnou produktivitu, byť i klesající, stoupá absolutní obilní a peněžní renta na akr, ačkoli relativně, v poměru k zálohovanému kapitálu (tedy míra mimořádného zisku čili renty), klesá. Hranici tu tvoří ten dodatečný kapitál, který vynáší jen průměrný zisk, čili u jehož produktu se individuální výrobní cena shoduje se všeobecnou výrobní cenou. Výrobní cena zůstává za těchto okolností nezměněna, nestane-li se v důsledku zvýšené nabídky výroba na horších druzích půdy zbytečnou. I při klesajících cenách mohou tyto dodatečné kapitály v jistých mezích stále ještě vyrábět mimořádný, i když menší zisk.

Za druhé: Vklad dodatečného kapitálu, který vyrábí jen průměrný zisk, jehož mimořádná produktivita je tedy = 0, nemění nic na výši vytvořeného mimořádného zisku, a tudíž renty. Individuální průměrná cena kvarteru tím na lepších druzích půdy stoupá, přebytek na kvarter se zmenšuje, ale zvětšuje se počet kvarterů, které dávají tento zmenšený přebytek, takže součin zůstává stejný.

Za třetí: Dodatečné vklady kapitálu, jejichž produkt má vyšší individuální výrobní cenu, než je regulující cena, jejichž mimořádná produktivita není tedy jen = 0, nýbrž je pod nulou, je minus, t. j. je menší než produktivita stejného vkladu kapitálu na regulující půdě A takovéto dodatečné vklady přibližují individuální průměrnou cenu celkového produktu lepší půdy stále víc všeobecné výrobní ceně, zmenšují tedy stále více rozdíl mezi nimi, který tvoří mimořádný zisk, resp. rentu. Z toho, co dříve tvořilo mimořádný zisk čili rentu, vchází stále větší část do tvorby průměrného zisku. Ale přesto celkový kapitál vynaložený na akr půdy B nese dále mimořádný zisk, třebaže tohoto mimořádného zisku ubývá s tím, jak přibývá množství nedostatečně produktivního kapitálu a jak roste stupeň této nedostatečné produktivity. Při rostoucím kapitálu a stoupající výrobě tu renta na akr klesá absolutně, a nejen relativně vzhledem k rostoucí velikosti vynaloženého kapitálu jako ve druhém případě.

Zmizet může renta jen tehdy, kryje-li se individuální průměrná výrobní cena celkového produktu na lepší půdě B s regulující cenou, spotřebuje-li se tedy celý mimořádný zisk prvních, produktivnějších vkladů kapitálu na tvorbu průměrného zisku.

Nejnižší hranicí, na kterou může renta na akr klesnout, je bod, kdy renta mizí. Nenastává to však ihned, jakmile dodatečné vklady kapitálu vyrábějí s nedostatečnou produktivitou, nýbrž až je dodatečný vklad nedostatečně produktivních částí kapitálu tak velký, že jeho účinek ruší přebytečnou produktivitu prvních vkladů kapitálu a produktivita celkového vloženého kapitálu se vyrovná produktivitě kapitálu vynaloženého na A, a tudíž individuální průměrná cena kvarteru vyrobeného na B se vyrovná individuální průměrné ceně kvarteru vyrobeného na A.

Ale ani v tomto případě by se regulující výrobní cena, 3 libry št. za kvarter, nezměnila, ačkoli by renta zmizela. Teprve za touto hranicí by musela výrobní cena stoupnout, ať už proto, že by se zvýšil stupeň nedostatečné produktivity dodatečného kapitálu, nebo že by se zvětšil sám dodatečný kapitál při téže nedostatečné produktivitě. Kdyby se na př. výše v tabulce vyrobilo na téže půdě místo 1½ kvarteru 2½ kvarteru, kvarter za 4 libry št., měli bychom dohromady 7 kvartcrů za výrobní cenu 22 liber št.; kvarter by stál 31/7 libry št., tedy o 1/7 více, než činí všeobecná výrobní cena, a ta by musela stoupnout.

Ještě dlouho by se tedy mohl vynakládat dodatečný kapitál s nedostatečnou produktivitou, a dokonce s přibývající nedostatečnou produktivitou, než by se individuální průměrná cena kvarteru na nejlepších pozemcích rovnala všeobecné výrobní ceně, než by úplně zmizel přebytek všeobecné výrobní ceny nad individuální cenou a tím i mimořádný zisk a renta.

A i v tomto případě by se s odpadnutím renty z lepších druhů půdy individuální průměrná cena jejich produktu teprve vyrovnala všeobecné výrobní ceně, všeobecná výrobní cena by tedy stále ještě nemusela stoupnout.

V hořejším příkladu bylo na lepší půdě B, která však je poslední v řadě lepších druhů půdy čili druhů půdy nesoucích rentu, vyrobeno 3½ kvarteru s kapitálem 5 liber št., který měl mimořádnou produktivitu, a 2½ kvarteru s kapitálem 10 liber št., který byl nedostatečně produktivní, dohromady 6 kvarterů, tedy 5/12 z toho se vyrobilo s posledními částmi kapitálu, vynaloženými s nedostatečnou produktivitou. A teprve na tomto bodě stoupá individuální průměrná výrobní cena 6 kvarterů na 3 libry št. za kvarter, shoduje se tedy se všeobecnou výrobní cenou.

Za působnosti zákona pozemkového vlastnictví by se však posledního 2½ kvarteru nebylo mohlo vyrobit takto po 3 librách št. za kvarter, vyjma případ, kdy by se mohly vyrobit na 2½ nových akrech půdy A. Případ, kdy dodatečný kapitál vyrábí už jen za všeobecnou výrobní cenu, by byl hranicí. Za touto hranicí by muselo dodatečné vkládání kapitálu do téže půdy přestat.

Platí—li totiž pachtýř ze dvou prvních vkladů kapitálu 4½ libry št. renty, musí ji platit i dále, a každý vklad kapitálu, který vyrábí kvarter dráže[○] než za 3 libry št., by mu snížil zisk. To brání vyrovnání individuální průměrné ceny při nedostatečné produktivitě.

Ukažme tento případ na dřívějším příkladě, kde výrobní cena na půdě A činící 3 libry št. na kvarter reguluje cenu pro půdu B.

Kapitál
lib. št.
Zisk
lib. št.
Výrobní cena
lib. št.
Výnos
kvarterů
Výrobní
cena
kvarteru
lib. št.
Prodejní cena
lib. št.
Mimořádný
zisk
lib. št.
Ztráta
lib. št.
kvarteru
lib. št.
dohromady
lib. št.
½ 3 2 3 6 3
½ 3 2 3 ½
5 1 6 4[○○] 3
5 1 6 1 6 3 3 3
15 3 18 18

Výrobní cena 3½ kvarteru při prvních dvou vkladech kapitálu je pro pachtýře rovněž 3 libry št. na kvarter, protože musí platit rentu 4½ libry št., takže rozdíl mezi jeho individuální výrobní cenou a všeobecnou výrobní cenou nejde do jeho kapsy. Jemu tedy nemůže přebytek ceny produktu prvních dvou vkladů kapitálu vyvážit schodek produktů třetího a čtvrtého vkladu kapitálu.

1½ kvarteru získaného z 3. vkladu kapitálu stojí pachtýře, připočítáme-li k tomu zisk, 6 liber št.; při regulující ceně 3 libry št. za kvarter může je však prodat jen za 4½ libry št. Ztrácel by tedy nejen celý zisk, ale nadto i ½ libry št. čili 10% vloženého kapitálu 5 liber št. Ztráta na zisku a kapitálu by u něho při 3. vkladu činila 1½ libry št. a při 4. vkladu kapitálu 3 libry št., dohromady 4½ libry št., právě tolik, kolik činí renta u produktivnějších vkladů kapitálu, jejichž individuální výrobní cena se však nemůže podílet na vyrovnávání individuální průměrné výrobní ceny celkového produktu půdy B, protože její přebytek se odvádí jako renta někomu třetímu.

Kdyby bylo k uspokojení potřeby zapotřebí vyrobit dodatečných 1½ kvarteru třetím vkladem kapitálu, musela by regulující tržní cena stoupnout na 4 libry št. za kvarter. V důsledku tohoto zvýšení regulující tržní ceny by renta z půdy B u prvního a druhého vkladu kapitálu stoupla a na půdě A by se utvořila renta.

Ačkoli je tedy diferenciální renta jen formální přeměnou mimořádného zisku v rentu, ačkoli tu vlastnictví půdy jen umožňuje vlastníkovi přebírat od pachtýře mimořádný zisk, přesto se ukazuje, že postupné vkládání kapitálu do téže plochy půdy nebo, což je totéž, zvětšování kapitálu vloženého do téže plochy půdy při klesající míře produktivity kapitálu a nezměněné regulující ceně dospívá mnohem dříve k mezi, ve skutečnosti tedy naráží v důsledku této pouze formální přeměny mimořádného zisku v pozemkovou rentu, která je důsledkem pozemkového vlastnictví, na více méně umělou hranici. Vzestup všeobecné výrobní ceny, který se tu stává nutným v užších hranicích, než by tomu bylo jinak, je tu tedy nejen příčinou vzestupu diferenciální renty, nýbrž existence diferenciální renty jako takové je sama zároveň příčinou toho, že všeobecná výrobní cena stoupá dříve a rychleji, aby se tím zajistila zvýšená nabídka výrobku, který je nyní nutný.

Dále je nutno poznamenat:

Přidáním kapitálu na půdě B by regulující cena nemohla stoupnout na 4 libry št. jako výše, kdyby půda A dodávala z druhého vkladu kapitálu dodatečný produkt za méně než 4 libry št. nebo kdyby začala konkurovat nová půda, horší než A, na níž by výrobní cena sice byla vyšší než 3 libry št., ale nižší než 4 libry št. Vidíme tak, jak si diferenciální renta I a diferenciální renta II, zatím co první je základnou druhé, tvoří zároveň navzájem hranice, což způsobuje, že se jednou kapitál vkládá postupně do téhož pozemku, jindy vedle sebe do nové další půdy. Rovněž si tvoří navzájem hranice i vjiných případech, na př. když přichází na řadu lepší půda.

__________________________________

Poznámky:

* Ve vydání z roku 1894 je 2¼. (Pozn. red. čes. vydání)

** Tamtéž: 9 (Pozn. red. čes. vydání)

*** Ve vydání z roku 1894: XIX. (Pozn. red. čes. vydání)

Ve vydání z roku 1894: 20. (Pozn. red. čes. vydání)

†† Ve vydání z roku 1894 se do této tabulky nedopatřením dostala čísla z tabulky XXI. Zde opraveno. (Pozn. red. čes. vydání)

††† V originálu je druhého. (Pozn. red. čes. vydání)

Ve vydání z roku 1894: 1. (Pozn. red. čes. vydání)

◊◊ Tamtéž : 10. (Pozn. red. čes. vydání)

◊◊◊ Má být 125/52 (Pozn. red. čes. vydání)

Ve vydání z roku 1894: za méně než. (Pozn. red. čes. vydání)

○○ Tamtéž: 3. (Pozn. red. čes. vydání)