Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Dopis redakci augsburské "Allgemeine Zeitung"
21. února 1860
6, Thorncliffe Grove,
Oxford Road, Manchester
SoukroméV jednom ze dvou dopisů datovaných 16. října 1859, které jsem obdržel od redakce augsburské "Allgemeine Zeitung", se praví doslova:
"Buďte ujištěn, velevážený pane, naším obzvláštním uznáním; jakmile budeme mít příležitost, vyjádříme Vám svůj dík."
Že jsem od augsburské "Allgemeine Zeitung" nechtěl, ani neočekával, "dík" nebo "obzvláštní uznání", ukazuje sdostatek moje odpověď z 19. října.[a] Očekával jsem však v této zvláštní záležitosti alespoň common fairness[b], kterou si netroufá odepřít ani jeden anglický list, ať už má jakékoli zaměření.
"Obzvláštní uznání" a "dík" se pak projevily takto:
1. Moje první prohlášení[c] nebylo otištěno. Místo něho Blindovo drzé prohlášení a s ním navíc dvě falešná svědectví, získaná pomocí conspiracy[d]. "Reform" v Hamburku prohlášení ihned uveřejnila.
2. Ve své odpovědi na Blindovo prohlášení jsem už měl zapotřebí douce violence[e], abych si zajistil její přijetí. Přitom nevyšla, jak jsem právem žádal, na stejném místě jako Blindův útok, totiž v hlavní části listu.[f]
3. Augsburská "Allgemeine Zeitung" uveřejňuje druhé Blindovo prohlášení, v němž je Blind tak nestydatý, že mluví o vyslovených lžích a znovu se dovolává Wiehova a Hollingerova svědectví, která by bylo možné trestně stíhat. Prohlašuje, že tím záležitost uzavírá, a zbavuje mě tak možnosti odpovědět.
4. 6. února zasílám augsburské "Allgemeine Zeitung" své poslední prohlášení s anglickým oběžníkem[g]. Veleslavná redakce je odkládá stranou a místo něho otiskuje Blindovo prohlášení, které vzniklo pouze v důsledku mého oběžníku. Dala si ovšem pozor, aby neotiskla i billet doux[h], přiložené tímto velikým diplomatem. Otiskuje dále Biscampovo prohlášení, datované o tři dny později (totiž v Londýně 9. února) než mé prohlášení. Konečně, když se přesvědčila, že moje prohlášení bylo už dávno otištěno v "Kölnische Zeitung", ve "Volks-Zeitung" atd., odhodlává se je otisknout, ale —— laskavě se opovažuje cenzurovat můj text a provést v něm svévolné změny. V letech 1842-1843 jsem v Kolíně podléhal dvojí královské pruské cenzuře,[623] ale nikdy jsem netušil, že léta páně 1860 budu ještě podléhat cenzuře pana dr. Kolba a spol.
Považuji za naprosto zbytečné blíže charakterizovat takovéto počínání.
K. Marx
Poprvé otištěno roku 1934
v Marx-Engels, Sočiněnija,
1. ruské vydání, sv. XXVPodle rukopisu
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Viz Dopis redaktorovi „Allgemeine Zeitung“ v tomto svazku. (Pozn. red.)
b — základní slušnost. (Pozn. red.)
c Viz Prohlášení redakcím listů „Reform“, „Volks-Zeitung“ a „Allgemeine Zeitung“ v tomto svazku. (Pozn. red.)
d — úskokem, spiknutím. (Pozn. red.)
e — mírného nátlaku. (Pozn. red.)
f Viz Prohlášení redakci „Allgemeine Zeitung“ v tomto svazku. (Pozn. red.)
g Viz Proces proti augsburské "Allgemeine Zeitung" a Prohlášení redakcím německých novin v tomto svazku. (Pozn. red.)
h — milostné psaníčko.
623 Marx naráží na zvlášť přísnou dvojí cenzuru, kterou pruská vláda uvalila na "Rheinische Zeitung", jejímž redaktorem byl Marx v letech 1842-1843.