Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Bedřich Engels



*Recenze o prvním dílu Marxova "Kapitálu" pro "Elberfelder Zeitung"[188]



Karel Marx o kapitálu
(Hamburk, vydavatelství Otto Meissnera, díl I, 1867)

Padesát archů vědeckého pojednání na důkaz, že všechen kapitál našich bankéřů, obchodníků, továrníků a velkých pozemkových vlastníků není nic jiného než nahromaděná nezaplacená práce dělnické třídy! Vzpomínáme si, že v roce 1849 požadovala "Neue Rheinische Zeitung" jménem slezských rolníků "slezskou miliardu"[189] Tisíc miliónů tolarů, tvrdilo se, je částka, o kterou byli při zrušení nevolnictví a feudálních povinností nezákonně připraveni jen slezští rolníci a kterou si nacpali do kapes velcí pozemkoví vlastníci, a tato částka byla požadována zpět. Jenže pánové z "Neue Rheinische Zeitung" blahé paměti jsou jako nebožka Sibyla se svými knihami; čím méně se jim nabízí, tím víc požadují. Co je tisíc miliónů tolarů proti tomu kolosálnímu požadavku, který se nyní klade jménem celé dělnické třídy — neboť tak tomu přece musíme rozumět! Když všechen nahromaděný kapitál majetných tříd není nic jiného než "nezaplacená práce", zřejmě z toho přímo vyplývá, že tato práce bude zaplacena dodatečně, tj. že všechen kapitál, o němž se tu mluví, bude předán práci. Jednalo se tu ovšem především o to, kdo vlastně by byl oprávněný tento kapitál převzít. Ale žerty stranou! Přestože uvedená kriiha přistupuje k věci radikálně socialisticky a přestože v ní autor vystupuje na všechny strany drsně a bezohledně vůči lidem, kteří jinak platí za autority, musíme přiznat, že to je velmi učená práce a že si činí nárok na nejpřísnější vědeckost. V tisku se často hovořilo o tom, že Marx hodlá shrnout výsledky svých dlouholetých studií do kritiky veškeré dosavadní politické ekonomie a dát tak socialistickým snahám vědeckou základnu, kterou jim dosud nemohli dát ani Fourier, ani Proudhon, a dokonce ani Lassalle. Tuto práci tisk už dlouho ohlašoval. V roce 1859 vyšel u Dunckera v Berlíně "první sešit"[190], který však pojednával pouze o věcech, které neměly bezprostřední praktický význam, takže vzbudil jen malou pozornost. Další sešity nevyšly a vypadalo to, že nová socialistická věda nepřežila své porod í bolesti. Kolik se nadělalo vtipů na toto nové zjevení, jež bylo tolikrát oznamováno a které, jak se zdálo, nikdy nespatří světlo světa! Nu dobrá, teď tu konečně máme "první díl" — o padesáti arších, jak už bylo řečeno — a nikdo nemůže říci, že by neobsahoval víc néž dost nového, odvážného a smělého a že by to nebylo podáno veskrze vědeckou formou. Tentokrát se Marx se svými neobvyklými tezemi neobrací na masy, ale na muže vědy. Na nich teď je, aby hájili zákony své ekonomické teorie, jež se tu potírají v samých základech, na nich je, aby dokázali, že kapitál sice je nahromaděná práce, ale ne nahromaděná nezaplacená práce. Lassalle byl praktický agitátor a stačilo možná odporovat mu při praktické agitaci, v denním tisku nebo na schůzích. Tady však jde o systematickou, vědeckou teorii, tady nemůže spolurozhodovat denní tisk, tady může říci poslední slovo jedině věda. Doufejme, že lidé jako Roscher, Rau, Max Wirth aj. se chopí této příležitosti a budou obhajovat právo až dosud všeobecně uznávané politické ekonomie proti tomuto novému útoku, který rozhodně nelze přezírat. Sociálně demokratické sémě vzklíčilo na velmi mnoha místech v mladší generaci a mezi dělnictvem a v této knize i tak nalezne dost nové potravy.



Napsal B. Engels 22. října 1867
Otištěno v "Elberfelder Zeitung",
čís. 302 z 2. listopadu 1867
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

188 Tato Engelsova recenze byla otištěna prostřednictvím Karla Siebela bez podpisu v "Elberfelder Zeitung", čís. 302 z 2. listopadu 1867.

"Elberfelder Zeitung" ["Elberfeldské noviny"] — německý deník, který vycházel v Elberfeldu od roku 1834 do roku 1904. V šedesátých letech 19. století to byl orgán liberální buržoazie.

189 Jde o sérii článků Marxova a Engelsova přítele a spolupracovníka Wilhelma Wolffa, otiskovanou v "Neue Rheinische Zeitung", čís. 252, 255, 256, 258, 264, 270-272 a 281 od 22. března do 25. dubna 1849 pod názvem "Slezská miliarda". V roce 1866 byly tyto články poněkud pozměněny a vydány jako samostatná kniha s Engelsovou předmluvou (viz Wilhelm Wolff, ,,Die Schlesische Milliarde". Abdruck aus der "Neuen Rheinischen Zeitung" Marz - April 1849. Mit Einleitung von Friedrich Engels. Hottingen-Zürich 1886).

190 Jde o Marxovu práci "Ke kritice politické ekonomie" (Marx-Engels, Spisy 13).