Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Bedřich Engels



{320} *Návrh rezolucí generální rady o postoji anglické dělnické třídy
v současné etapě prusko-francouzské války[171]



1. Dělnické hnutí by mělo své úsilí na podporu Francouzské republiky soustředit zpočátku na to, aby britskou vládu donutilo k uznání republiky.

2. Vojenská intervence Anglie ve prospěch Francie, tak jak si ji představují ti, kdo ji navrhují, mohla být k užitku jenom v určitém okamžiku, který už dávno minul.

3. Anglie nejenže nebude schopna účinně zasahovat do kontinentálních záležitostí, ale ani se bránit proti kontinentálnímu vojenskému despotismu, dokud nebude moci opět svobodně užívat své skutečné válečné síly, to znamená svého námořního loďstva; toho může dosíci jen tehdy, zřekne-li se pařížské deklarace.[172]



Navrhl B. Engels 31. ledna 1871
Otištěno v "The Eastern Post",
čls. 123 z 4. února 1871
  Podle rukopisu
srovnaného s textem novin
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).

171 Tento návrh rezolucí, předložený generální radě na zasedání z 31. ledna 1871, připravil Engels jako podklad pro diskusi o postoji anglické dělnické třídy v tehdejší etapě prusko-francouzské války. Diskuse, kterou Marx a Engels připravili a která probíhala pod jejich vedením, měla přispět k zajištění vlivu Internacionály v anglickém hnutí na obranu Francouzské republiky, jež v lednu 1871 zesílilo (viz poznámku [164]). Přestože v čele Francouzské republiky vyhlášené 4. září 1870 stáli zástupci kontrarevoluční buržoazie, Marx a Engels zastávali názor, že v podmínkách pruské invaze do Francie se musí proletariát aktivně zúčastnit hnutí za diplomatické uznání Francouzské republiky, neboť to přispěje k podpoře národní obrany Francie a k rozšíření lidového odporu proti pruským vetřelcům. Přitom neustále zdůrazňovali, že je nutné uplatňovat ve vztahu k Francouzské republice samostatnou proletářskou politiku, podrobovat neúprosné kritice její protilidovou kapitulantskou vládu a mít na zřeteli perspektivu dalšího zesílení revolučního třídního boje proletariátu ve Francii.

Rezoluce, které Engels navrhl, byly namířeny proti buržoazním radikálním pozitivistům (Beesly, Congreve aj.), kteří chtěli hrát vedoucí úlohu v hnutí na obranu Francouzské republiky. Tato skupina chtěla v podstatě podřídit proletářské hnutí svému vlivu a pokoušela se získat masy pro vojenskou intervenci Anglie ve prospěch Francie. Vzhledem k porážkám francouzské armády to byla dobrodružná politika, která hnutí za uznání Francouzské republiky rozštěpila a oslabila.

Marx a Engels se aktivně účastnili diskusí k této otázce, která byla projednávána na zasedáních generální rady 31. ledna, 7., 14. a 21. února a 7. a 14. března. Dochované záznamy projevů Marxe a Engelse a zprávy uveřejněné v "Eastern Post" jsou však neúplné a značně nepřesné.

14. března 1871 přijala generální rada jednohlasně třetí rezoluci; první dvě odpadly, protože v té době už bylo uzavřeno příměří mezi Francií a Německem a Anglie uznala kontrarevoluční Thiersovu vládu.

"The Eastern Post" ["Východní pošta"] - dělnický deník; vycházel v Londýně v letech 1868-1873. Od února 1871 do června 1872 byl orgánem generální rady Internacionály.

172 Engels má na mysli deklaraci o zásadách mezinárodního námořního práva, kterou podepsaly 16. dubna 1856 v souvislosti s pařížskou mírovou smlouvou z 30. března 1856 (viz poznámku [114]) Rakousko, Francie, Anglie, Prusko, Rusko, Sardinie a Turecko. Byla v ní stanovena pravidla námořní války, spočívající na zásadách ozbrojené neutrality, jak je vyhlásila vláda Kateřiny II. v roce 1780. Deklarace zakazovala kaperstvi a stanovila zásadu, že s výjimkou válečného kontrabandu je nepřátelské zboží dopravované pod neutrální vlajkou chráněno. Nedotknutelné mělo být rovněž neutrální zboží na palubě nepřátelských obchodních lodí.

Když Engels ve svém návrhu rezoluce žádal, aby se Anglie zřekla pařížské deklarace, vycházel z mezinárodní situace v roce 1871. Marx a Engels byli toho názoru, že kdyby Anglie učinila takový krok, zabránila by vstupu Ruska do evropské války na straně Pruska a podpořila by boj proti stále silnějšímu vlivu kontrarevolučních vlád Ruska a Pruska.