Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
{325} Situace v Rusku[179]
Redaktorovi listu "Pall Mall Gazette"
Vážený pane,
anglická vláda prohlašuje, že neví nic o alianci mezi Ruskem a Pruskem. V Německu nikdo existenci takové aliance nepopírá; naopak, tisk nakloněný Prusku nad tímto faktem jásá, protipruské listy se nad ním rozhořčují. Jeden z nich, protipruský list "Volksstaat", se domnívá, že pan Gladstone chtěl svým popíráním pouze naznačit, že nejde o smlouvu spojeneckou, nýbrž vazalskou a že v tomto případě má pravdu. A vskutku telegramy, které si mezi sebou vyměnily Versailles a Petrohrad, ,,až do smrti Váš Vilém" a jeho rezervovanější synovec Alexandr, nenechávají nikoho na pochybách o tom, jaké jsou vztahy mezi oběma nynějšími velkými vojenskými monarchiemi na kontinentu. Tyto telegramy, mimochodem, byly poprvé otištěny v "Journal de Saint-Pétersbourg"[180]. Příznačný je i fakt, že v německém tisku nevyšly v plném znění; bylo vynecháno především ujištění císaře Viléma o jeho oddanosti až do smrti. V každém případě plné znění korespondence nenechává nikoho na pochybách, že císař Vilém chce vyjádřit, jak hluboce se cítí Rusku zavázán a jak je odhodlán dát Rusku na oplátku k dispozici své služby. Protože císaři je už přes sedmdesát a smýšlení jeho pravděpodobného dědice[a] je nejasné, má Rusko rozhodně pádný důvod kout železo, dokud je žhavé.
{326} Nadto vnitřní situace v Rusku není zdaleka uspokojivá. Finance jsou téměř v beznadějném nepořádku; podivný způsob, jakým bylo provedeno osvobození nevolníků a další sociální a politické změny s tím spojené, narušil zemědělskou výrobu téměř neuvěřitelnou měrou. Polovičatá opatření liberálního charakteru, která se střídavě povolovala, rušila a znovu povolovala, nechala vzdělané třídy nabrat dech právě natolik, aby vytvořily zcela určité veřejné mínění; toto veřejné mínění se ve všech bodech staví proti zahraniční politice, kterou nynější vláda až dosud zjevně provádí. Veřejné mínění v Rusku je zásadně a silně panslavistické - to znamená, že je zaměřeno proti třem hlavním "utiskovatelům" slovanského plemene: Němcům, Maďarům a Turkům. Aliance s Pruskem je pro ně právě tak urážlivá, jako by byla aliance s Rakouskem nebo Tureckem. Nadto se domáhá okamžité válečné akce za myšlenku panslavismu. Tichá, pomalá, ale navýsost bezpečná tajná činnost ruské tradiční diplomacie je bolestnou zkouškou jeho trpělivosti. Takové úspěchy, jakých bylo dosaženo na konferenci[181], ať mají samy o sobě sebevětší význam, neznamenají pro ruské panslavisty nic. Neslyší nic než "úpění" svých utiskovaných pokrevních bratří; nic necítí naléhavěji než nutnost znovu nastolit ztracenou svrchovanost svaté Rusi velikým úderem, dobyvačnou válkou. Nadto vědí, že pravděpodobný dědic[b] patří k nim. Zvážíme-li tohle všechno a přidáme-li k tomu ohromné strategické železnice na jih a jihozápad, které jsou nyní natolik dokončeny, aby mohly náležitě sloužit k útoku proti Rakousku nebo Turecku nebo proti oběma, není to pro ruskou vládu a cara Alexandra osobně silná pohnutka k tomu, aby použil starých bonapartistických prostředků a odsunul do pozadí vnitřní potíže válkou v zahraničí, dokud aliance s Pruskem vypadá ještě bezpečně?
Za těchto okolností nabývá nová ruská půjčka dvanácti miliónů liber šterlinků zcela zvláštního významu. Pravda, na burze kolovala vlastenecká protestní listina, tvrdí se, že byla bez podpisů a zřejmě také tak zůstala - a jak jsme slyšeli, výše půjčky je víc než kryta. K jakým účelům má mimo jiné těchto dvanáct miliónů {327} sloužit, o tom nás informuje štětínská "Ostsee-Zeitung"[182]; tento list nejenže má už řadu let nejlepší zpravodajství o Rusku, ale je také natolik nezávislý, že tyto zprávy může tisknout. Francouzsko-německá válka, píše petrohradský zpravodaj tohoto listu (datováno 4. března podle nového kalendáře), přesvědčila ruské vojenské autority o naprosté neúčinnosti fortifikačního systému, užívaného až dosud při stavbě ruských pevností, a ministerstvo války už připravilo plán nutných změn.
"Máme zprávy, že nový systém založený na zavedení samostatných pevnůstek se má užít v prvé řadě u důležitějších pohraničních pevností, s jejichž rekonstrukcí se má ihned začít. První pevnosti, které mají mít samostatné pevnůstky, jsou Brest Litevsk, Dublin a Modlin."
Brest Litevsk, Dublin (neboli Ivangorod) a Modlin (neboli Novogeorgijevsk - úředním ruským názvem) jsou právě tři pevnosti, které s Varšavou v centru ovládají větší část Polského království; a Varšava teď nedostane žádné samostatné pevnůstky z toho jednoduchého důvodu, že už je má řadu let. Rusko tedy neztrácí čas, upevňuje svou moc v Polsku a zesiluje své operační základny proti Rakousku; spěch, s nímž se to odehrává, nevěstí nic dobrého pro mír v Evropě.
To všechno se může stále ještě nazývat čistě obranným zařízením. Ale onen zpravodaj pokračuje:
"Válečné přípravy v Rusku, které začaly hned jakmile vypukla francouzsko-německá válka, pokračují s neutuchající horlivostí. Nedávno nařídilo mínisterstvo války tvoření čtvrtých praporů. Všechny pluky, včetně pluků v Království polském, začaly už rozkaz provádět. Byly už zorganizovány oddíly pro železniční a telegrafní službu v poli a také sanitní roty. Mužstvo se usilovně školí a cvičí se v různých povinnostech a sanitní roty se dokonce učí, jak dávat raněným první obvazy, jak zastavit krvácení a jak křísit omdlelé."
Téměř v každé velké armádě na kontinentě se pěší pluky mírového stavu skládají ze tří praporů, a první neklamný krok od přechodu mírových stavů k válečnému je tvoření čtvrtých praporů. V den, kdy Ludvík Napoleon vyhlásil válku, nařídil také tvoření čtvrtých praporů. V Prusku se po vydání mobilizačního rozkazu ze všeho nejdřív formují právě čtvrté prapory. Právě tak je tomu v Rakousku i v Rusku. Ať cokoli znamená náhle objevená potřeba samostatných pevnůstek pro polské peynosti nebo stejně náhlá {328} empressement[c] zavést do ruské armády pruské Krankenträger[d] a železniční a telegrafní oddíly (v zemi, kde jak železniční, tak i telegrafiú síť je poměrně řídká) - tvoření čtvrtých praporů je nepochybným znamením, že Rusko ve skutečnosti překročilo čáru, která dělí mírový stav od stavu válečného. Nikdo se nemůže domnívat, že Rusko učinilo tento krok neúmyslně; a znamená-li tento krok něco, pak jen útok proti někomu. To snad vysvětluje, nač je zapotřebí těch dvanácti miliónů liber šterlinků.
Váš atd,
E.
Napsal B. Engels
kolem 15. března 1871
Otištěno v " The Pall Mall Gazette",
čís. 1900 z 16. března 1871Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a - tj. korunního prince Bedřicha Viléma. (Pozn. red.)
b - tj. carevič Alexandr, pozdější Alexandr III. (Pozn. red.)
c - horlivá snaha. (Pozn. red.)
d - sanitáře. (Pozn. red.)
179 Bezprostředním podnětem k tomuto Engelsovu článku byla půjčka Rusku, vypsaná v březnu 1871 na londýnské burze ve výši 12 miliónů liber št. Článek byl poprvé uveřejněn v "Pail Mail Gazette" z 16. března 1871. V roce 1923 byl zařazen do separátního vydání Engelsových "Poznámek o válce", které vyšly anglicky ve Vídni jako fotolitografický otisk (viz poznámku [10]). Od té doby se tento článek otiskoval vždy jen v sérii "Poznámky o válce".
180 "Journal de Saint-Pétersbourg" ["Petrohradské noviny"] - orgán ruského ministerstva zahraničních věcí; vycházel pod tímto názvem francouzsky třikrát týdně v letech 1825-1914.
181 Tím se míní londýnská konference velmocí; konala se v lednu až březnu 1871 a řešila otázku pařížské smlouvy z roku 1856, kterou Rusko vypovědělo, protože omezovala jeho nadvládu na Černém moři (viz poznámku [114]).
182 "Ostsee-Zeitung" ["Pobaltské noviny"] - německý deník, založený roku 1835 ve Štětíně.