Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



{476} *K sedmému výročí založení Internacionály[355]



Záznam Marxovy řeči na slavnostním shromáždění v Londýně 25. září 1871,
pořízený korespondentem listu "World"
[356]

O Internacionále Marx řekl, že velký úspěch, jenž dosud korunoval její úsilí, vyplývá z okolností, které sami členové Internacionály nemohou ovlivnit. Samo založení Internacionály je důsledkem těchto okolností, a naprosto ne zásluhou lidí, kteří se na ní podílejí. Není to dílo nějaké skupiny chytrých politiků; ani všichni politikové světa by nemohli vytvořit situaci a podmínky, kterých bylo k úspěchu Internacionály zapotřebí. Internacionála nevystoupila se žádným zvláštním kredem. Jejím úkolem je organizovat síly dělnictva, spojit různá dělnická hnutí a sjednotit je. Okolnosti, které umožnily, aby se Sdružení tolik rozvinulo, jsou podmíněny tím, že pracující lid na celém světě je vystaven stále většímu útlaku; v tom je tajemství úspěchu. Události posledních několika týdnů neomylně ukázaly, že dělnická třída musí za své osvobození bojovat. Pronásledování Internacionály ze strany vlád připomíná pronásledování prvních křesťanů ve starém Římě. Bylo jich také zpočátku málo, ale římští patriciové instinktivně cítili, že budou-li mít křesťané úspěch, bude římská říše ztracena. V Římě pronásledování říši nezachránilo, právě tak jako dnešní pronásledování Internacionály nezachrání existující pořádek.

{477} Nového je na Internacionále to, že ji vytvořili sami dělníci a pro dělníky. Všechny ty různé organizace před založením Internacionály byly spolky, které pro dělníky založili někteří radikálové z vládnoucích tříd, avšak Internacionálu si pro sebe vytvořili dělníci. Chartistické hnutí v Anglii začalo se souhlasem a pomocí buržoazních radikálů, ačkoliv kdyby bylo dosáhlo úspěchu, bylo by přineslo prospěch jen dělnické třídě. Anglie je jedinou zemí, kde je dělnická třída dostatečně vyvinutá a organizovaná, aby mohla všeobecného volebního práva využít ve svůj vlastní prospěch.

Potom Marx hovořil o únorové revoluci[357] a ukázal ji jako hnutí, které část buržoazie podporovala proti vládnoucí straně. Únorová revoluce přinesla dělnické třídě jen sliby a jednu skupinu lidí z vládnoucí třídy nahradila druhou. Červnové povstání bylo revoltou proti celé vládnoucí třídě, včetně její nejradikálnější části. Dělníci, kteří roku 1848 vyzvedli k moci nové lidi, instinktivně cítili, že jen vyměnili jednu skupinu utlačovatelů za jinou a že byli zrazeni.

Posledním hnutím byla Komuna - největší hnutí, jaké tu kdy bylo. Názory na ni se nemohou rozcházet - Komuna znamenala dobytí politické moci dělnickou třídou. Kolem Komuny je mnoho nedorozumění. Komuna nemůže být základem nějaké nové formy třídního panství. Budou-li odstraněny existující podmínky útlaku tím, že všechny pracovní prostředky přejdou do rukou produkujícího dělníka a že tedy každý fyzicky schopný jednotlivec bude nucen vydělávat si na živobytí prací, bude odstraněna jediná základna třídního panství a útlaku. Ale než bude možné takovou změnu provést, bude nutná diktatura proletariátu, a její první podmínkou je proletářská armáda. Dělnická třída si bude muset dobýt právo na své osvobození na bojišti. Úkolem Internacionály je organizovat a sdružovat síly dělnictva pro nadcházející boj.



Otištěno v "The World"
z 15. října 1871
  Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).

355 Tuto řeč pronesl Marx po ukončení londýnské konference na zvláštním shromáždění, které se konalo 25. září 1871 u příležitosti sedmého výročí Mezinárodního dělnického sdružení. Shromáždění, jehož předsedou byl zvolen Marx, se zúčastnili členové generální rady Internacionály, účastníci Pařížské komuny a Marxovi spolubojovníci. Marxova řeč se zachovala pouze zkráceně ve zprávě dopisovatele listu "The World". Ze zprávy je zde otištěna pouze ta část, kde je reprodukován obsah Marxovy řeči.

356 "The World" ["Svět"] - americký deník, orgán demokratické strany; vycházel v New Yorku v letech 1860-1931.

357 Míní se tu únorová revoluce z roku 1848 ve Francii.