Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{85}Rezoluce mítinku na počest výročí Pařížské komuny[80]
Mítink svolaný na oslavu výročí 18. března 1871 přijal tyto rezoluce:
I Ve slavném hnutí 18. března spatřuje jitřenku velké sociální revoluce, která lidstvo navždy zbaví třídní společnosti.
II Prohlašuje, že zpozdilost a zločiny buržoazních tříd, jež v celé Evropě spojuje jejich nenávist k dělníkům, odsoudily k smrti starou společnost, ať již jsou její vládní formy jakékoli, monarchistické či republikánské.
III Prohlašuje, že křižácké tažení všech vlád proti Internacionále a teroristické činy versailleských vrahů i jejich pruských přemožitelů {86} svědčí o lichosti jejich úspěchů a dokazují, že za hrdinským předvojem rozdrceným spojenými silami Thierse a Viléma stojí hrozivá armáda světového proletariátu.
Napsal K. Marx
mezi 13. a 18. březnem 1872
Otištěno v "La Liberté",
čis. 12 z 24. března 1872,
a v "The International Herald",
čís. 3 z 30. března 1872Podle rukopisu
přepsaného Marxovou dcerou Jenny
a opraveného autorem
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).80 Na zasedání generální rady 20. února 1872 byl přijat Jungův návrh, aby byl 18. března uspořádán masový mítink na počest prvního výročí Pařížské komuny. Mítink měla připravit zvláštní komise, do níž byli zvoleni Jung, MacDonnel, Milner a jiní. Marx byl na zasedání rady 12. března určen jako jeden z řečníků. Hned nato požádal Jung Engelse, aby připravil návrh rezolucí. Veřejné shromáždění se však nekonalo, poněvadž majitel v poslední chvíli odmítl propůjčit sál. členové Internacionály a bývalí komunardi se však 18. března přesto sešli v malé místnosti spolku komunardů a na slavnostní schůzi uctili výročí první proletářské revoluce. Na této schůzi byly na návrh komunardů Theisze a Camélinata a člena generální rady Milnera přijaty tři krátké rezoluce, jejichž text souhlasí doslova s dochovaným francouzským rukopisem, který přepsala Marxova dcera Jenny a v němž jsou Marxovy opravy. Text rezoluce byl otištěn bez uvedení autora ve zprávě o mítinku v "Eastern Post" z 23. března, v "International Herald" z 30. března a v "Liberté" z 24. března 1872.
"The International Herald" ["Mezinárodní hlasatel"] - anglický týdeník, vycházel od března 1872 do října 1873 v Londýně; od května 1872 do května 1873 byl fakticky oficiálním orgánem britské federální rady Internacionály; uveřejňoval zprávy o zasedáních generální rady a britské federální rady, dokumenty Mezinárodního dělnického sdružení a Marxovy a Engelsovy články. Koncem roku 1872 a počátkem roku 1873 sehrál tento list velkou úlohu v boji proti reformistům, kteří se odtrhli od britské federální rady. Od června 1873, kdy jeho vydavatel a redaktor William Riley odpadl od dělnického hnutí, přerušili Marx a Engels svou spolupráci s listem a list přestal uveřejňovat i materiály Britské federace Internacionály.