Dopis E. Bignamimu o německých volbách z roku 1877

B. Engels

{121} * Dopis E. Bignamimu o německých volbách z roku 1877

Milý Bignami,

Váš berlínský dopisovatel Vám už asi sdělil všechny podrobnosti o volbách v Německu. Náš triumf byl takový, že omráčil německou i zahraniční buržoazii; zde v Londýně to mělo odezvu ve všem tisku. Nejpozoruhodnější přitom není počet nových volebních obvodů, v nichž jsme zvítězili, třebaže stojí za to vědět, že císař Vilém, král saský^[a] a nejmenší německé knížátko (kníže z Reussu) žijí všichni tři ve volebních obvodech zastupovaných socialistickými dělníky a že tedy i oni jsou zastoupeni socialisty. Důležité je, že kromě těchto většin jsme získali také silné menšiny jak ve velkých městech, tak na venkově. V Berlíně 31 500, v Hamburku, Barmen-Elberfeldu, Norimberku, Drážďanech po 11 000; a na venkově jsme nejen ve Šlesviku-Holštýnu, v Sasku, v Brunšvicku, ale dokonce i v takové baště feudalismu, jako je Meklenbursko, získali silné menšiny mezi zemědělskými dělníky. Dne 10. ledna 1874 jsme získali 350 000 hlasů, 10. ledna 1877 nejméně 600 000. Hlasování nám dává možnost zjistit naše síly; podle praporů můžete nyní soudit, jak vypadají {122) armádní sbory německého socialismu, které ve dny voleb vykonávají přehlídku svých řad. To má obrovský morální účinek jak na socialistickou stranu, která s radostí konstatuje své úspěchy, tak na dělníky dosud indiferentní i na naše nepřátele; a je dobře, že se jednou za tři roky dopouštíme smrtelného hříchu voleb. Páni abstencionisté ať si říkají, co chtějí; jeden takový fakt, jako byly volby 10. ledna, znamená víc než všechny jejich "revoluční" fráze. A když říkám prapory a armádní sbory, nemluvím obrazně. Přinejmenším polovina, a snad i více těchto pětadvacetiletých lidí (taková je nejnižší věková hranice), kteří hlasovali pro nás, mají za sebou dva nebo tři roky vojenské služby, dovedou výborně zacházet s jehlovkou a s rýhovaným dělem a jsou armádními záložníky. Ještě několik let takových úspěchů a budeme mít zálohu i zeměbranu^[61] (³/₄ válečného stavu armády) na své straně do té míry, že budeme moci dezorganizovat armádu jako celek a znemožnit každou útočnou válku.

Někdo jistě řekne: Ale proč s takovými silami neuděláte revoluci hned? Protože vzhledem k tomu, že ještě nemáme víc než 600 000 hlasů z pěti a půl miliónu a že tyto hlasy jsou roztroušeny v mnoha oblastech, byli bychom jistě poraženi a hnutí, jež potřebuje jen trochu času, aby nás přivedlo k jistému triumfu, bychom zahubili v ukvapených povstáních a neuváženostech. Je jasné, že nás nenechají zvítězit snadno, že Prusové nemohou dopustit, aby se celá jejich armáda nakazila socialismem, a nic proti tomu nepodniknout; ale čím silnější bude reakce a útlak, tím výš se zvednou vlny, až nakonec smetou všechny přehrady. Víte, co se stalo v Berlíně? Večer téhož 10. ledna zaplavilo shromáždění, jež sama policie odhadla na 22 000 lidí, všechny ulice kolem Socialistického výboru. Díky bezvadné organizaci a disciplíně naší strany dostal tento výbor definitivní výsledky voleb nejdřív. Když byly výsledky oznámeny, propukl celý dav v bouřlivé volání sláva - komu? - zvoleným? - nikoli, "našemu nejhorlivějšímu agitátorovi, královskému prokurátorovi Tessendorfovi!" Tento pán se vždycky vyznamenával v soudních procesech proti socialistům a svými násilnostmi zdvojnásobil náš počet.

Tak odpovídají naši na násilná opatření: vůbec se jimi neznepokujují, {123) právě naopak, podněcují je jako nejlepší agitační prostředek.

Bratrsky Vás zdraví Váš

B. Engels

Napsáno 13. února 1877
Otištěno v "La Plebe",
čís. 7. z 26. února 1877

Podle textu novin
Přeloženo z italštiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).

a - tj. Albert. (Pozn. red.)

61 Zeměbrana (Landwehr) - součást ozbrojených sil složená z mužů povinných vojenskou službou ze starších ročníků (tzv. první výzva od 26 do 32 let a druhá výzva od 32 do 40 let). Do zeměbrany patřili muži, kteří si už odsloužili povinnou službu v pravidelné armádě a stanovenou dobu v záloze. Systém zeměbrany vznikl nejdřív v Prusku v letech 1813-1814, později byl zaveden i v dalších německých státech a v Rakousku. Zeměbrana byla povolávána za války pro službu v týlu a v posádkách, v míru se prováděl výcvik jen některých jejích částí.