Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx
Teorie o nadhodnotě II



Přílohy[110]

[1. Dřívější formulace teze o stálém souladu mezi poptávkou a nabídkou v zemědělství.
Rodbertus a ekonomové - praktici v 18. století]

ǁXII-580bǀ Smithova... „mimochodem formulovaná“ teorie, že obilí vytváří samo svou poptávku atd.[a], kterou později s vážnou tváří opakoval Malthus ve své teorii renty a která se zčásti stala základem jeho populační teorie, je [před Smithem] velmi výrazně vyjádřena na tomto místě:

„Obilí je málo nebo mnoho podle toho, jaká je jeho spotřeba. Je.li tu víc úst, bude tu i víc obilí, protože tu bude víc rukou k obdělávání půdy: a je.li tu víc obilí, bude tu i víc úst, protože přebytek zvýší počet obyvatelstva.“ ([John Arbuthnot] „An Inquiry into the Connection between the present Price of Provisions, and the Size of Farms, etc. By a Farmer“, Londýn 1773, str. 125.)

Proto

„v zemědělství nikdy nemůže být nadvýroba“. (Cit. dílo, str. 62.)

Rodbertusova fantazie, že osivo atd. nevchází [do farmářových výdajů] jako položka kapitálu,[b] je vyvrácena stovkami spisů, které vydali zčásti sami farmáři v 18. století (zejména počínaje 60. lety). Zatím by bylo naopak správné říkat, že u farmáře vchází do výdajů jako položka renta. Farmář ji počítá mezi výrobní náklady (a také skutečně patří mezi jeho výrobní náklady).

„Je-li... cena obilí téměř tak vysoká, jak by měla být může se to určit jedině poměrem hodnoty půdy k hodnotě peněz.“ (Cit, dílo, str. 132.)

Níže uvedené místo ukazuje, že od momentu, kdy se kapitál zmocňuje zemědělství, stává se v představě kapitalistického pachtýře dokonce i renta pouze srážkou ze zisku a celá nadhodnota se chápe v podstatě jako zisk:

Stará metoda záležela v tem, že pachtýřův zisk“ [jeho podii na hrubém produktu] „se počítal podle tří rent“ (podílnický systém). „V raném období zemědělství to bylo svědomité a spravedlivé rozdělováni majetku, jak se to dodnes ještě praktikuje v méně osvícených částech světa... Jeden dá k dispozici půdu a kapitál, druhý odborné znalosti a práci. Avšak na dobře obdělané a úrodné půdě má nyní renta nejmenší význam. Úroky ze svých peněz čili svůj důchod musí člověk počítat z té sumy, kterou může vložit ve formě kapitálu a ročního vynaložení své práce.“ (Cit. dilo, str. 34.) ǀXII-550bǁ

[2. Nathaniel Forster o nepřátelství mezi pozemkovými vlastníky a průmyslníky]

ǁXIII-670aǀPozemkoví vlastníci a průmyslníci věčně na sebe nevraží a vzájemně si závidí své zisky.“ ([Nathaniel Forster] „An Enquiry into the Causes of the Present High Price of Provisions etc.“, Londýn 1767, str. 22, pozn.) ǀXIII-670aǁ

[3. Hopkinsův názor na poměr mezi rentou a ziskem]

ǁXIII-669bǀ U Hopkinse (vyhledat místo, kde se o tom mluví[c]) se pozemková renta naivně prohlašuje za původní formu nadhodnoty a zisk za něco, co je z ní odvozeno.

Hopkins píše:

„Když... byli výrobci současně zemědělci a manufakturisty, dostával pozemkový vlastník jako pozemkovou rentu hodnotu ve výši 10 liber št. Předpokládejme. že polovina této renty se platila v surových produktech a druhá polovina v průmyslových výrobcích; po rozdělení výrobců na dvě třídy (zemědělce a manufakturisty)‘ mohlo se v tom pokračovat. „V praxi se však ukázalo účelnějším, aby ti, co obdělávají půdu, platili rentu a zatížili jí svůj produkt, když ho směňují za produkt práce manufakturistů, takže její placeni se spravedlivě rozdělí mezi obě tyto třídy a mzda a zisk zůstávají tak v obou sférách stejné.“ (Th[omas] Hopkins, „[Economical] Enquiries relative to the Laws which regulate Rent, Profit etc.“, Londýn 1822, str. 26.) ǀXIII-669bǁ

[4. Carey, Malthus a James Deacon Hume o zlepšení v zemědělství]

ǁXI-490aǀ „Je třeba poznamenat, že pozemkového vlastníka a farmáře považujeme vždy za jednu a tutéž osobu... Tak je to ve Spojených státech.“ (H. C. Carey, „The Past, the Present, and the Future,“ Philadelphia 848, str. 97.)

„Člověk přechází vždy od špatné půdy k lepší, a potom, vraceje se k původně špatné půdě, vyorává slín nebo vápno, a to se neustále opakuje... a na každém kroku tímto směrem si vyrábí vždy lepší stroj[d].“ (Cit. dílo, str. 128—129.) „Kapitál lze výhodněji investovat do zemědělství než do strojů, protože stroje mají vždy jen stejnou sílu, kdežto úrodnost půdy se vždy zvyšuje.“ (Tamtéž.) „Zisk z parního stroje“ (který přetváří vlnu v sukno atd.) „je mzda minus ztráta za opotřebováni stroje. Práce vynaložená na obdělávání země produkuje mzdu plus zisk v důsledku zlepšeni stroje“ [tj. země]. (Tamtéž.) Proto se „pozemek, který vynáší ročně 100 liber št.“, prodává dráž než parní stroj, který vynáší ročně stejný důchod. (Cit. dílo, str. 130.) „Kupec pozemku ví, že mu půda zaplatí mzdy a úroky a nadto se používáním zvýší jeho hodnota. Kupec parního stroje ví, že mu stroj uhradí mzdy a úroky, ale používáním se sníží jeho hodnota. První kupuje stroj, který se používáním zlepšuje..., druhý stroj, který se používáním opotřebovává... Půda představuje stroj, na který lze vydávat nový kapitál a práci s neustále stoupajícím výnosem, kdežto u parního stroje to není možné.“ (Cit. dílo, str. 131.)

*

Dokonce ani taková zlepšení v zemědělství, která vedou k snížení výrobních nákladů a nakonec k poklesu cen, a v prvních obdobích — pokud ceny ještě neklesly — k dočasnému vzrůstu zemědělského zisku, nemohou téměř nikdy

konec konců nezvýšit rentu. Zvětšený kapitál, který byl vložen do zemědělství, protože tu byla příležitost dosáhnout velkých dočasných zisků, lze po uplynutí platnosti pachtovní smlouvy jen zřídka úplně odejmout, ba přesněji, nelze ho nikdy úplně odejmout půdě, a při obnovení těchto smluv pocití z toho pozemkový vlastník výhodu v tom, že se zvětší jeho renta.“ ([T. R.] Malthus, „Inquiry into the Nature and Progress of Rent etc.“, Londýn 1851 [str. 26].)

„Jestliže do té doby, než začaly v poslední době převládat vysoké ceny obilí, nesla orná půda všeobecně jen malou rentu, hlavně proto, že se uznávala nutnost nechávat půdu často ležet ladem, nyní se musely renty znovu snížit, aby se umožnil návrat k témuž systému.“ (J. D. Hume, „ Thoughts on the Corn-Laws etc.“, Londýn 1815, str. 72.) ǀXI-490aǁ

[5. Hodgskin a Anderson o vzrůstu produktivity zemědělské práce]

ǁXIII-670aǀ „V té míře, jak se zvětšuje počet obyvatelstva, stačí na zásobení člověka potravinami státe menší plocha půdy.“ ([Thomas] Hodgskin, „The Natural and Artificial Right of Property contrasted etc.“, Londýn 1832 (spis vyšel anonymně), str. 69).

Totéž řekl už před Hodgskinem Anderson.[e] ǀXIII-670aǁ

[6. Pokles míry zisku]

ǁXIII-670aǀ Zisk většího kapitálu pracujícího s větším konstantním kapitálem (stroje, suroviny) je — protože se rozděluje na takový celkový kapitál, v němž tvoří použitá živá práce proporcionálně menší část celkového kapitálu — [svou mírou] menší, než menší zisk [menší svou masou] vytvořený živou prací, která tvoří proporcionálně větší část menšího celkového kapitálu. [Relativní] zmenšení variabilního kapitálu a relativní zvětšení konstantního kapitálu je, přestože obě tyto části kapitálu vzrůstají, jen jiným výrazem pro zvětšenou produktivitu práce. ǀXIII-670aǁ




__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Viz zde (Pozn. red.)

b Viz zde (Pozn. red.)

c Viz zde a pozn [19]. (Pozn. red.)

d Míní se půda, která se obdělává a melioruje. (Pozn. red.)

e Viz zde (Pozn. red.)


110 Stručné poznámky, uvedené jako přílohy k druhé části „Teorií o nadhodnotě“, napsal Marx na obálky sešitů XI, XII a XIII. Obsahují další materiál k některým otázkám rozebíraným v hlavním textu druhé části „Teorií o nadhodnotě“.