Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Teorie o nadhodnotě
(Čtvrtý díl „Kapitálu“)
Část třetí
Napsáno: 1867;
Zdroj: Německý originál, K. Marx, Theorien über den Mehrwert, Teil III, Dietz Verlag, Berlín 1962
Vydavatel: Nakladatelství Svoboda, Praha, 1968;
První vydání: 1887;
Překlad: inž. Jaroslav Fingl, inž. František Fojtík a Čestmír Komárek;
Online Version: Marx/Engels Internet Archive (marxists.org), 2018;
Transcribed: Karol Bóna, (2018);
Převod do HTML: Karol Bóna (2018).
Obsah
[Kapitola devatenáctá]Thomas Robert Malthus
[1. Malthusova záměna kategorií zboží a kapitál]
[2. Vulgární pojetí „zisku ze zcizení“ v Malthusově podáni. Malthusovy nejapné představy o nadhodnotě]
[3. Svár mezi přívrženci Malthusovými a Ricardovými ve dvacátých letech 19. století. Společně rysy v jejich postoji k dělnické třídě]
[4. Malthusova jednostranná interpretace Smithovy teorie hodnoty. Jak Malthus využívá nesprávných Smithových tezi v polemice proti Ricardovi]
[5. Smithova teze o neměnné hodnotě práce v Malthusově interpretaci]
[6. Jak Malthus využívá Ricardovy teze o modifikaci zákona hodnoty v boji proti pracovní teorii hodnoty]
[7. Malthusova vulgárni definice hodnoty. Názor na zisk jako na přirážku k ceně. Malthusova polemika proti Ricardovu pojetí relativní mzdy]
[8. Nesoulad Malthusových názorů na produktivní práci a akumulaci s jeho populační teorii]
[a)] Produktivní a neproduktivmí práce
[b)] Akumulace
[9.] Konstantní a variabilní kapitál [v Malthusově pojetí]
[10.] Malthusova teorie hodnoty [doplňující poznámky]
[11.] Nadvýroba. „Neproduktivní spotřebitelé“ atd. [Malthusova obhajoba marnotratnosti „neproduktivních spotřebitelů“ jako prostředku proti nadvýrobě]
[12. Sociální podstata Malthusovy polemiky proti Ricardovi. Jak Malthus překrucuje Sismondiho názory na rozpory buržoazní výroby. Apologetické pozadí Malthusovy interpretace teze o možnosti všeobecné nadvýroby]
[13. Jak ricardovci kritizují Malthusovo pojetí „neproduktivnich spotřebitelů“]
[14. Reakční úloha Malthusových spisů a jejich plagiátorský charakter. Malthusova apologetika existence „vyššich“ a „nižšich“ tříd]
[15. Výklad Malthusových zásad v anonymnim spise „Outlines of political economy“][Kapitola dvacátá]
Rozklad ricardovské školy
1. Robert Torrens
[a) Smith a Ricardo o vztahu průměrné míry zisku a zákona hodnoty]
[b) Torrensův zmatek v určování hodnoty prací a v zdroji zisku. Částečný návrat k Adamu Smithovi a ke koncepci „zisku ze zcizení“]
[c) Torrens a pojem výrobních nákladů]
2. James Mill [Nezdařené pokusy řešit rozpory ricardovského systému]
[a) Směšováni nadhodnoty a zisku. Scholastika v otázce vyrovnávání míry zisku. Zredukování jednoty protikladů na jejich bezprostřední totožnost]
[b) Millovy neplodné pokusy uvést směnu mezi kapitálem a prací do souladu se zákonem hodnoty. Částečný návrat k teorii poptávky a nabídky]
[c) Mill nerozumí regulující úloze průmyslového zisku]
[d)] Poptávka, nabídka, nadvýroba [Metafyzická koncepce bezprostřední totožnosti poptávky a nabídky]
[e)] Prévost [Odmítnutí některých závěrů Ricarda a Jamese Milla. Pokusy dokázat, že neustálé zmenšování zisku není nevyhnutelné]
3. Polemické spisy]
a) „Observations on certain Verbal Disputes...“ [Skepticismus v politické ekonomii; nahrazení teoretických sporů spory o slova]
b) „An Inquiry into those Principles“ [Nepochopení rozporů kapitalistické výroby, které vyvolávají krizi]
c) Thomas de Quincey [Neschopnost překonat skutečné nedostatky ricardovského hlediska]
d) Samuel Bailey
[α. Povrchní relativismus ve výkladu kategorie hodnoty u autora „Observations on certain Verbal Disputes“ a u Baileyho. Problém ekvivalence. Odmítnuti pracovní teorie hodnoty jako základny politické ekonomie]
[β. Zmatek v otázce hodnoty práce a zisku kapitalisty. Baileyho záměna imanentní míry hodnoty s vyjádřením hodnoty ve zboží nebo penězích]
[γ. Záměna hodnoty a ceny. Baileyho subjektivistické hledisko)]
4. McCulloch
a) [Vulgarizace a úplný rozklad ricardovského systému pod rouškou jeho důsledného výkladu. Cynická apologetika kapitalistické výroby. Nesvědomitý eklekticismus]
b) [Překroucení pojmu práce jeho rozšířením na přírodní procesy. Ztotožňování směnné a užitné hodnoty]
5. Wakefield [Několik námitek proti Ricardově teorii o „hodnotě práce“ a pozemkové rentě]
6. Stirling [Vulgární vysvětleni zisku vzájemným vztahem poptávky a nabídky]
7. John Stuart Mill [Neplodné pokusy odvodit bezprostředně z teorie hodnoty ricardovskou tezi o nepřímé úměrnosti mezi mírou zisku a velikosti mzdy]
[a) Záměna míry nadhodnoty s mírou zisku. Prvky koncepce „zisku ze zcizení“. Zmatená koncepce „zálohovaných zisků“ kapitalistů]
[b) Zdánlivá změna míry zisku při spojení výroby konstantního kapitálu s jeho zpracováním v rukou jednoho kapitalisty]
[c) O vlivu změny hodnoty konstantního kapitálu na nadhodnotu, zisk a mzdu]
[8. Závěr][Kapitola dvacátá první]
Protiklad ekonomů (na základě ricardovské teorie)
1. [Pamflet] „The source and remedy of the national difficulties etc.“
[a) Názor na zisk, rentu a úrok jako nadpráci dělníků. Vzájemný vztah mezi akumulací kapitálu a takzvaným „pracovním fondem“]
[b) O směně mezi kapitálem a důchodem při prosté reprodukci a při akumulaci kapitálu]
[c) Zásluhy autora pamfetu a teoretický zmatek v jeho názorech. Význam jím nadhozených otázek o úloze zahraničního obchodu v kapitalistické společnosti a o „volném čase“ jako opravdovém bohatství]
2. Ravenstone [Názor na kapitál jako nadvýrobek dělníků. Záměna antagonistické formy kapitalistického vývoje s jeho obsahem. Odtud pramenící negativní poměr k plodům kapitalistického rozvoje produktivních sil]
3. Hodgskin
[a) Teze o neproduktivnosti kapitálu jako nutný důsledek Ricardovy teorie]]
[b) Polemika proti ricardovské definici kapitálu jako akumulované práci. Koncepce koexistující práce. Podceňování významu zpředmětněné minulé práce. Stávající bohatství v poměru k pohybu výroby]
[c) Takzvané hromaděni jako pouhý jev oběhu [Zásoba atd. — rezervoáry oběhu]
[d) Hodgskinova polemika proti koncepci kapitalistova „hromadění“ životních prostředků pro dělníky. Hodgskinovo nepochopení skutečných příčin fetišizace kapitálu]
[e)] Úrok z úroku; na tom založený [výklad] poklesu míry zisku]
[f) Hodgskin o společenském charakteru práce a o poměru kapitálu a práce]
[g) Formulace základních Hodgskinových tezí v jeho knize „Popular Political Economy“]
[h) Hodgskin o moci kapitálu a o převratu ve vlastnickém právu]
[4.] Bray jako protiklad ekonomů[Kapitola dvacátá druhá]
Ramsay
[1. Pokus rozlišovat mezi konstantním a variabilním kapitálem. Názor na kapitál jako nepodstatnou sociální formu]
[2. Ramsayovy názory na nadhodnotu a hodnotu. Zredukování nadhodnoty na zisk. Neuspokojivé vysvětlení vlivu změny v hodnotě konstantního a variabilního kapitálu na míru a na masu zisku]
[3. Ramsay o dělení „hrubého zisku“ na „čistý zisk“ (úrok) a „podnikatelský zisk“. Apologetické prvky v jeho názorech na „práci dozoru“, na „pojištěni, kterým se kryje riziko“, a na „nadzisk“][Kapitola dvacátá třetí]
Cherbuliez
[1. Rozlišování dvou části kapitálu: část, kterou tvoří stroje a suroviny a část, kterou tvoří „fond životních prostředků“ pro dělníky]
[2. O progresivním poklesu masy dělníků v poměru k velikosti konstantního kapitálu]
[3. Cherbuliez tuši, že pro míru zisku je rozhodující organické složení kapitálu. Jeho zmatek v této otázce. Cherbuliez o „zákonu přivlastňováni“ za kapitalismu]
[4. O akumulaci jako rozšířené reprodukci]
[5. Prvky sismondismu u Cherbulieze. O organickém složení kapitálu. Absolutní zmenšováni variabilního kapitálu v rozvinutějších sférách kapitalistické výroby. Změna hodnotového poměru mezi konstantním a variabilním kapitálem při neměnícím se organickém složeni kapitálu. Organické složeni kapitálu a různé poměry mezi fixním a oběžným kapitálem. Rozdíly v obratu kapitálu a jejich vliv na zisk]
[6. Cherbuliezovo eklektické spojováni vzájemně se vylučujících koncepci Ricarda a Sismondiho]
[Kapitola dvacátá čtvrtá]
Richard Jones
1. Reverend Richard Jones, „An essay on the distribution of wealth, and on the sources of taxation“, část I: Renta, Londýn 1831 [Prvky historického chápáni pozemkově renty. Jonesova převaha nad Ricardem v jednotlivých otázkách teorie pozemkové renty a jeho chyby v této oblasti]
2. Richard Jones, „An introductory lecture on political economy, delivered at King's college, London, 27th february, 1833. To which is added a syllabus of course of lectures on the wages of labor“, Londýn 1833 (pojem „ekonomickě struktury národa“ a pokus charakterizovat pomoci něho různé typy společenského rádu. Jonesův zmatek v otázce „pracovního fondu“]
3. Richard Jones. „Text-book of lectures on the political economy of nations", Hertford 1852
[a) Zárodky historického chápání kapitalistického výrobního způsobu ve spojení s buržoazním fetišismem v názoru na kapitál jako „akumulovanou zásobu“. Problém produktivní a neproduktivní práce]
[b) Jones o vlivu kapitalistické výroby na rozvoj produktivních sil. O podmínkách použití dodatečného fixního kapitálu]
[c) Jones o akumulaci a míře zisku. O zdroji nadhodnoty]
Přílohy
Důchod a jeho zdroje. Vulgární ekonomie
[1.] Vývoj úrokového kapitálu na základné kapitalistické výroby [Fetišizace vztahů kapitalistického výrobního způsobu. Úrokový kapitál - nejjasnější výraz tohoto fetišismu. Vulgární ekonomové a vulgární socialisté o úroku z kapitálu]
2. Úrokový kapitál a obchodní kapitál a jejich vztah k průmyslovému kapitálu. Starší formy. Odvozené formy
[3. Osamostatněni jednotlivých části nadhodnoty ve formě různých důchodů. Vztah mezi úrokem a průmyslovým ziskem. Iracionálnost fetišizovaných forem důchodu]
[4. Proces kostnatěni přeměněných forem nadhodnoty a jejich stále většího oddělovaní od její vnitřní podstaty - nadpráce. Úrokový kapitál jakožto nejkrajnější stupeň tohoto procesu. Apologetický názor na průmyslový zisk jakožto „kapitalistovu mzdu“]
[5. Podstatný rozdíl mezi klasickou ekonomii a vulgární ekonomií. Úrok a renta jakožto konstituující prvky tržní ceny zboží. Pokus vulgárních ekonomů dát iracionálním formám úroku a renty racionální zdání]
[6. Boj vulgárního socialismu proti úroku (Proudhon). Nepochopeni vnitřní souvislosti mezi úrokem a systémem námezdní práce]
[7. K historii problému úroku. Lutherova převaha nad Proudhonem v polemice proti úroku. Změny v názorech na úrok v souvislosti s vývojem kapitalistických vztahů]