Marxistický internetový archiv - Česká sekce
B. Engels
*Noticka o brožuře "Vojenská otázka v Prusku a německá dělnická strana[86]
V těchto dnech vyjde v Hamburku u Otto Meissnera brožura Bedřicha Engelse s názvem "Vojenská otázka v Prusku a německá dělnická strana" (cena 6 stříbrných grošů). Na rozdíl od nejnovější "sociálně demokratické" stranické taktiky[a] zastává brožura opět stanovisko, které zaujímali literární představitelé proletariátu z let 1846-1851, a rozvíjí je jak proti reakci, tak proti pokrokářské buržoazii při vojenské a rozpočtové otázce, které jsou právě nyní aktuální.
Napsal B. Engels 27. února 1865
Otištěno v "Berliner Reform",
čis. 53 z 3. března 1865Podle textu novin
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Ve variantě této noticky, zaslané v dopise z 27. února 1865 Siebelovi, říká Engels o této taktice: "probismarckovský směr, který zaujala nejnovější sociální demokracie, kromě toho znemožnil, aby lidé z "Neue Rheinische Zeitung"[87] spolupracovali s orgány této sociální demokracie". Tato formulace je obsažena také v textu noticky otištěné v "Dusseldorfer Zeitung". (Pozn. red.)
86 Engelsovu anonymní noticku o brožuře "Vojenská otázka v Prusku a německá dělnická strana" uveřejnily prostřednictvím Karla Siebela, Karla Kleina a Wilhelma Liebknechta s některými obměnami také tyto - a ještě i jiné — německé listy: "Düsseldorfer Zeitung", čís. 62 z 3. března 1865, "Rheinische Zeitung", čís. 62 z 3. března 1865, "Elberfelder Zeitung". čís. 62 z 3. března 1865, "Oberrheinischer Courier" ["Hornorýnský kurýr"], čís. 56 ze 7. března 1865, "Osnabrücker Zeitung" ["Osnabriické noviny"], čís. 250 z 9. března 1865, "Neuer Hannoverischer Anzeiger" [,,Nový hannoverský věstník"], čís. 70 z 11. března 1865.
87 "Neue Rheinische Zeitung. Organ der Demokratie" ["Nové porýnské noviny. Orgán demokracie"] — list vycházel za Marxovy redakce jako deník v Kolíně nad Rýnem od 1. června 1848 do 19. května 1849. Členy redakce byli Engels, dále Wilhelm Wolff, Georg Weerth, Ferdinand Wolff, Ernst Dronke, Ferdinand Freiligrath a Heinrich Bürgers.
Jako bojový orgán proletářského křídla demokracie vychovávala "Neue Rheinische Zeitung" lidové masy a burcovala je k boji proti kontrarevoluci. Úvodníky, které určovaly stanovisko listu k nejdůležitějším otázkám německé a evropské revoluce, psali zpravidla Marx a Engels.
Rozhodný a nesmiřitelný postoj listu, jeho bojovný internacionalismus, uveřejňování politických odhalení usvědčujících pruskou vládu i místní kolínské úřady, to všechno vyvolávalo proti listu hned od začátku štvanice feudálně monarchistického a liberálně buržoazního tisku a pronásledování ze strany vlády, které se vystupňovalo zejména po kontrarevolučním převratu v Prusku v listopadu až prosinci 1848.
Přes všechno pronásledování a překážky ze strany policie hájila "Neue Rheinische Zeitung" statečně zájmy revoluční demokracie a proletariátu. V květnu 1849, za všeobecného nástupu kontrarevoluce, využila pruská vláda toho, že Marxovi bylo odepřeno pruské občanství, a vydala příkaz, aby byl vypovězen z pruského území. Marxovo vypovězení a represálie proti ostatním redaktorům "Neue Rheinische Zeitung" byly příčinou, že list přestal vycházet. Poslední, 301. číslo "Neue Rheinische Zeitung", vytištěné rudou barvou, vyšlo 19. května 1849. V článku na rozloučenou, v němž se redaktoři listu obracejí k dělníkům, prohlašují, že "jejich posledním slovem vždy a všude bude: osvobození dělnické třídy!"