Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a B. Engels
Prohlášení
Redakci listu "Social-Demokrat"[84]
Podepsaní přislíbili svou spolupráci s listem "Social-Demokrat" a souhlasili, aby byli jmenováni jako spolupracovníci, pod výslovnou podmínkou, že list bude redigován v duchu stručného programu, který jim byl sdělen. Ani na okamžik nepodceňovali obtížnou situaci "Social-Demokratu" a nekladli proto žádné požadavky nevhodné pro berlínský poledník. Žádali však několikrát, aby se vůči vládě a feudálně absolutistické straně vystupovalo přinejmenším právě tak směle jako vůči pokrokářům. Taktika, kterou sleduje "Social-Demokrat", však jejich další spolupráci s listem vylučuje. Názor podepsaných na královský pruský vládní socialismus a na správný postoj dělnické třídy k takovému klamu je už podrobně vyložen v čís. 73 "Deutsche-Brtisseler-Zeitung" z 12. září 1847[85], v odpovědi na čís. 206 listu "Rheinischer Beobachter" vycházejícího tehdy v Kolíně, v němž se navrhovalo spojenectví "proletariátu" s "vládou" proti "liberální buržoazii". Každé slovo našeho tehdejšího prohlášení podepíšeme i dnes.
Londýn a Manchester, 23. února 1865
Bedřich Engels Karel Marx
Napsal K. Marx 18. února 1865
Otištěno v "Social-Demokrat",
čis. 29 z 3. března 1865Podle textu novin,
srovnaného s rukopisem
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)84 Toto prohlášení napsal Marx 18. února 1865 a pak je poslal Engelsovi, který je bez výhrady schválil, podepsal a vrátil Marxovi. 23. února 1865 je Marx poslal redakci "Social-Demokratu".
Marx a Engels napsali toto prohlášení v době, kdy se s konečnou platností přesvědčili, že politickou linii listu nelze změnit. To dokazuje kromě Schweitzerova dopisu Marxovi z 15. února 1865 (podrobněji o tom viz tento svazek zde) série Schweitzerových článků "Bismarckův kabinet", v nichž se Schweitzer otevřeně postavil za Bismarckovu politiku sjednocení Německa "železem a krví". Marx o tom psal 18. února 1865 Engelsovi: "Pokládám Schweitzera za nenapravitelného (zřejmě se tajně dohodl s Bismarckem)." Po uveřejnění těchto článků mohli Marx a Engels dát své roztržce s listem otevřený, politicky vyhrocený charakter, pochopitelný masám.
Když Marx odesílal prohlášení do "Social-Demokratu", učinil opatření, která měla Schweitzera donutit, aby je otiskl. Pověřil Liebknechta, aby v případě, že by se Schweitzer zdráhal prohlášení uveřejnit, nechal je otisknout v listu "Berliner Reform". Kromě toho poslal Marx dvě kopie Karlu Siebelovi s prosbou, aby dva dny po tom, co dostane dopis, otiskl prohlášení v "Rheinísche Zeitung" ["Porýnské noviny"] nebo v "Düsseldorfer Zeitung" ["Diisseldorfské noviny"].
Prostřednictvím Liebknechta a Siebela bylo prohlášení otištěno v mnoha německých listech; ze Siebelova dopisu Engelsovi z 1. března 1865 je zřejmé, že je nejdřív otiskly listy "Barmer Zeitung" ["Barmenské noviny"], "Elberfelder Zeitung" ["Elberfeldské noviny"], "Düsseldorfer Zeitung" a "Rheinische Zeitung"; 1. března 1865 bylo prohlášení uveřejněno v listech "Berliner Reform", čís. 51, ,,Neue Frankfurter Zeitung", čís. 60, "Breslauer Zeitung" ["Vratislavské noviny"], čís. 102, "Staatsbürger-Zeitung" ["Občanské noviny"], čís. 60, a později ještě v několika německých listech.
Široká publicita Marxova a Engelsova prohlášení v německém tisku donutila Schweitzera, aby je otiskl v "Social-Demokratu", kde se objevilo 3. března 1865. Redakce předeslala prohlášení větu, v níž sdělovala, že i Liebknecht odmítl spolupracovat s listem. Krátce nato učinili podobná prohlášení Georg Herwegh, Wilhelm Rüstow a Johann Philipp Becker.
Marxovo a Engelsovo prohlášení mělo veliký ohlas mezi pokrokovými německými dělníky; v březnu 1865 bylo schváleno Svazem berlínských tiskařských dělníků, kde o roztržce Marxe a Engelse se "Social-Demokratem" referoval Liebknecht. ,,Social-Demokrat" ztratil značnou část předplatitelů, zejména mezi berlínskými dělníky.
85 Jde o Marxův článek "Komunismus listu ,Rheinischer Beobachter'", otištěný v "Deutsche-Brüsseler-Zeitung" (viz Marx-Engels, Spisy 4).
"Deutsche-Brüsseler-Zeitung" ["Německé bruselské noviny"] — noviny založené německými politickými emigranty v Bruselu, vycházely od ledna 1847 do února 1848. Od září 1847 byli stálými spolupracovníky listu Marx a Engels; pod jejich vedením se noviny staly orgánem formující se strany proletariátu — Svazu komunistů.
"Rheinischer Beobachter" ["Porýnský pozorovatel"] — konzervativní deník; vycházel v Kolíně nad Rýnem od roku 1844; po březnové revoluci 1848 v Německu přestal vycházet.