Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
*Původní návrh rezolucí o konfliktu v pařížské sekci[88]
1. Londýnská ústřední rada potvrzuje nynější vedení pařížské sekce, tj. občany Tolaina, Fribourga a Limousina, a vyslovuje jim zároveň díky za jejich horlivou a aktivní práci.
2. Přijetí občana Pierra Vinçarda do vedení pařížské sekce je žádoucí.[89]
3. Londýnská ústřední rada děkuje občanu Lefortovi za účast při zakládání Mezinárodního sdružení a upřímně si přeje, aby s vedením pařížské sekce nadále spolupracoval jako homme de conseil[a], nepovažuje se však za oprávněnou vnucovat občana Leforta vedení pařížské sekce do jakékoli oficiální funkce.
4. Občan Victor Schily je jmenován zástupcem londýnské ústřední rady v Paříži.
V této funkci má jednat jen společně s výborem pařížské sekce. Bude vykonávat ono droit de surveillance[b], které pařížská sekce za současné politické situace sama považovala za nutné uznat jako nezbytný atribut ústřední rady.
Napsal K. Marx 4. března 1865
Podle rukopisu
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — poradce. (Pozn. red.)
b — právo dozoru. (Pozn. red.)
88 Tento dokument napsal Marx, když se 4. a 6. března 1865 na zasedáních stálého výboru jednalo o organizacích Internacionály ve Francii. Koncem roku 1864 zahájila v Paříži svou činnost sekce Mezinárodního dělnického sdružení založená účastníky shromáždění z 28. září 1864 v St. Martin's Hallu, proudhonovsky smýšlejícími dělníky Tolainem a Limousinem. Sekce měla stálé sídlo v Paříži a v lednu 1865 vydala francouzský překlad Prozatímních stanov (viz tento svazek zde a zde). V té době aspiroval na roli jednoho ze zakladatelů Internacionály a zástupce francouzských dělníků, francouzský advokát Henri Lefort, který se rovněž podílel na přípravách shromáždění z 28. září 1864. Lefort udržoval přátelské styky s dopisujícím tajemníkem ústřední rady pro Francii Le Lubezem i jinými představiteli francouzské maloburžoazní emigrace v Londýně.
Poprvé byla ústřední rada nucena zabývat se situací v pařížské sekci 24. ledna 1865, neboť 13. ledna vyšel v berlínském "Social-Demokratu" článek Mosese Hesse, v němž byl Tolain obviněn, že je ve spojení s bonapar- tistickými kruhy (viz tento svazek zde). Marx uložil německému emigrantovi v Paříži Victoru Schilymu, aby o tom získal příslušné informace. Vyšlo najevo, že obvinění byla pomluva pocházející od osob blízkých časopisu "Association", v jehož redakci byl Lefort. Marx prosazoval, aby se členem Internacionály stala také ta část francouzských dělníků, kteří byli pod vlivem buržoazních představitelů družstevního hnutí, a aby se časopisu "Association" využilo k propagandě idejí Internacionály; na jeho naléhání přijala ústřední rada 7. února 1865 Lefortův návrh, aby byl jmenován "literárním obhájcem" Internacionály ve Francii. Toto jmenování vyvolalo nespokojenost členu pařížské sekce; 24. února se v Paříži konala schůze 32 členů Internacionály, která vyslovila plnou důvěru Tolainovi, Fribourgovi a Limousinovi a vznesla požadavek, aby vedoucí funkce byly svěřovány jen dělníkům. 28. února přijeli Tolain a Fribourg s touto rezolucí do Londýna. Napřed se o pařížské sekci jednalo na zasedání ústřední rady a ještě téhož dne večer byla tato otázka postoupena k posouzení stálému výboru. Protokoly ze zasedání stálého výboru z 4. a 6. března 1865, na nichž se otázka projednávala, se nedochovaly. Návrh rezoluce otištěný v tomto svazku se zachoval v Marxově zápisníku z let 1864-1865. Před anglickým textem je napsáno německy: "Předkládám stálému výboru tuto rezoluci".
89 Marx měl v úmyslu získat veterána revoluce z roku 1848, dělnického publicistu Pierra Vinçarda, za člena vedení pařížské sekce a navázat tak u členů Internacionály ve Francii na revoluční a socialistické tradice francouzského dělnického hnutí z čtyřicátých let. Vincçard však pro nemoc a přílišné zaneprázdnění toto jmenování nepřijal.