Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx, Bedřich Engels



{330} Prohlášení generální rady redakcím "Times" a jiných listů[185]



Redaktorovi listu "Times"

Vážený pane,

z pověření generální rady Mezinárodního dělnického sdružení se na vás obracím s prosbou, abyste ve svém listě uveřejnil toto:

V anglickém tisku proběhla zpráva, že pařížští členové Mezinárodního dělnického sdružení se natolik dali získat tak zvanou Protiněmeckou ligou, že pro budoucnost vyloučili všechny Němce z našeho Sdružení.

Toto tvrzení je v přímém rozporu se skutečností. Ani federální rada našeho Sdružení v Paříži, ani žádná z pařížských sekcí, které tato rada reprezentuje, nikdy žádné takové usnesení nepřijaly. Takzvaná Protiněmecká liga, pokud vůbec existuje, je výlučně dílem aristokracie a buržoazie; začal s ní Jockey-Club[186] a v další činnosti ji podporovala Akademie, burza, někteří bankéři, továrníci atd. Dělnická třída s ní nemá naprosto nic společného.

Smysl těchto pomluv je zřejmý. Krátce před vypuknutím této války se Internacionála stala obětním beránkem, na kterého se svedly všechny nemilé události. To se teď opakuje znovu. Zatímco švýcarský a pruský tisk ji denuncují jako původce nedávných protiněmeckých {330} incidentů v Curychu[187], francouzské listy jako "Courrier de Lyon"[188], ,,Courrier de la Gironde"[189], ,,La Liberté"[190] atd. se zmiňují o jistých tajných schůzích Internacionály v Ženevě a v Bernu, jimž prý předsedal pruský vyslanec a na nichž prý byl zosnován plán na postoupení Lyonu Prusům spojeným se stoupenci Internacionály, aby tu mohli společně drancovat.

S úctou

        J. George Eccarius
        generální tajemník
Mezinárodního dělnického sdružení

256, High Holborn, 22. března



Napsal K. Marx 21. března 1871
Otištěno v "The Times",
čís. 27018 z 23. března 1871;
v "The Eastern Post",
čís. 130 z 25. března 1871
a v řadě dalších orgánů Internacionály
  Podle textu v "The Times"
srovnaného s textem
protokolů generální rady
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).

185 K tomuto prohlášení generální rady dala podnět podvržená provokační zpráva o údajném vyloučení Němců z Internacionály, uveřejněná v reakčním listu "Paris-Journal". Na dotaz generální rady odpověděla pařížská federální rada ve zvláštním dopise, že celá tato zpráva je nenávistnou pomluvou a podvrhem. Prohlášení generální rady redakci listu "Times" a jiným novinám, jehož autorem byl Marx, bylo jednohlasně přijato na zasedání generální rady z 21. března 1871. "Times" uveřejnily jeho text 23. března. Mimoto bylo prohlášení otištěno v "Eastern Post" z 25. března 1871 a zahrnuto s nepatrnými odchylkami do Marxova dopisu redakci listu "Volksstaat" z 23. března 1871 (viz tento svazek, zde, str. {333-334}).

186 Jockey-Club - aristokratický klub v Paříži, založený roku 1833.

187 V březnu 1871 uspořádala německá buržoazie a aristokracie, usazená v Curychu, šovinistickou slavnost na počest vítězství v prusko-francouzské válce. Přitom došlo k výtržnostem mezi Němci a francouzskými důstojníky internovanými ve Švýcarsku. Reakční tisk, který vedl štvavou kampaň proti mezinárodním stykům dělníků, pokoušel se přičíst tyto srážky činnosti Internacionály. Švýcarská sekce Internacionály tyto pomluvy odhalila ve zvláštním prohlášení. Také řada dělnických odborových organizací prohlásila, že se členové Internacionály těchto srážek nezúčastnili.

188 "Le Courrier de Lyon" ["Lyonský posel"] - buržoazně republikánský list, vycházel v letech 1834-1939.

189 "Courrier de la Gironde" ["Girondský kurýr"] - reakční list založený v roce 1792 v Bordeaux.

190 "La Liberté" ["Svoboda"] - večerník konzervativního zaměření, list velkoburžoazie; vycházel v Paříži v letech 1865-1944. V letech 1866-1872 byl majitelem tohoto listu Émile de Girardin. Za prusko-francouzské války, když byla Paříž obležena, vycházel v Tours, později v Bordeaux. Za Komuny byl vydáván ve Versailles. List hájil politiku druhého císařství, byl pro válku s Pruskem a proti vládě národní obrany.