Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{332} Redakci listu "Volksstaat"[191]
"Paris-Journal", jeden z nejpovedenějších orgánů pařížského policejního tisku, uveřejnil v čísle ze 14. března článek, kterému dal senzační palcový titulek: ,,Le Grand Chef de l'Internationale"[a] ("Grand Chef" je zřejmě francouzský překlad Stieberova "Haupt-Chef"[192]).
"Jak známo," začíná článek, "je to Němec, a co horšího, Prus. Jmenuje se Karel Marx , bydli v Berlíně" atd. "Nuže, tento Karel Marx je nespokojen s jednáním francouzských členů Internacionály. Už to mluví za něho. Shledává, že se do nekonečna zabývají politikou a příliš málo sociálními otázkami. Takový je jeho názor a tak ho právě velmi rozhodně formuloval v dopise svému druhovi a příteli, občanu Serraillierovi, jednomu z pařížských velekněží Internacionály. Karel Marx prosí francouzské a zejména pařížské členy, aby neztráceli ze zřetele, že jejich společnost má jeden jediný účel: organizaci práce a budoucnost dělnických spolků. Ale práce se dezorganizuje, místo aby se organizovala, a on se domnívá, že se provinilci musí zase přimět k tomu, aby respektovali stanovy Sdružení. Prohlašujeme, že tento pozoruhodný dopis pana Karla Marxe můžeme uveřejnit, jakmile s ním budou seznámeni členové Internacionály."
{333} "Paris-Journal" skutečně uveřejnil ve svém čísle z 19. března dopis, který jsem prý já podepsal. Tento dopis byl ihned přetištěn ve všem pařížském reakčním tisku a pak si našel cestu i do londýnských listů. Jenže mezitím "Paris-Journal" vyčenichal, že bydlím v Londýně, a ne v Berlině. Datuje tedy tentokrát - v rozporu se svou první zprávou - onen dopis v Londýně. Tato dodatečná oprava má však tu vadu, že bych si podle ní se svým přítelem Serraillierem, který je v Londýně, dopisoval oklikou přes Paříž. Dopis, jak jsem už prohlásil v "Times"[b], je od začátku do konce nestydatý padělek.
Týž "Paris-Journal" a jiné pařížské orgány "dobrého tisku" rozšiřují pověst, že prý pařížská federální rada Internacionály přijala usnesení o vyloučení Němců z Mezinárodního dělnického sdružení, což vůbec není v její kompetenci. Londýnské deníky se dychtivě chopily této vítané zprávy a v úvodnících plných škodolibosti se rozepsaly o tom, že konečně došlo k sebevraždě lnternacionály. K jejich zármutku přinášejí dnešní "Times" toto prohlášení generální radý Mezinárodního dělnického sdružení:[c]
"V anglickém tisku proběhla zpráva, že pařížští členové Mezinárodního dělnického sdružení vyloučili všechny Němce z Internacionály a že tedy jednali v duchu Protiněmecké ligy. Toto tvrzení je v přímém rozporu se skutečností. Ani federální rada našeho Sdružení v Paříži, ani žádná z pařížských sekcí, které tato rada reprezentuje, nikdy na takové usnesení ani nepomyslely. Takzvaná Protiněmecká liga, pokud vůbec existuje, je výlučně dílem aristokracie a buržoazie. Vyvolal ji v život Jockey-Club[186] a v další činnosti ji podporovala Akademie, burza, někteří bankéři, továrníci atd. Dělnická třída s ní nikdy neměla nic společného.
Smysl těchto pomluv je zřejmý. Krátce před vypuknutím této války se Internacionála stala obětním beránkem, na kterého se svedly všechny nemilé události. Teď se opakuje stejná taktika. Zatímco ji např. švýcarské a pruské listy denuncují jako původce protiněmeckých incidentů v Curychu[187], francouzské listy jako ,Courrier de Lyon', ,Courrier de la Gironde", pařížská ,Liberté' atd. zároveň píší o jistých tajných schůzích Internacionály v Ženevě a v Bernu, jimž {334} prý předsedal pruský vyslanec a na nichž prý byl zosnován plán na postoupení Lyonu Prusům spojeným se stoupenci Internacionály, aby tu mohli společně drancovat."
Potud prohlášení generální rady. Je zcela přirozené, že velmoži a vládnoucí třídy staré společnosti, kteří si mohou udržet svou moc a nadále vykořisťovat produktivní lidové masy už jen pomocí nacionálních bojů a protikladů, vidí v Internacionále svého společného nepřítele. A k tomu, aby ho zničili, jsou jim všechny prostředky dobré.
Londýn 23. března 1871
Karel Marx,
tajemník generální rady
Mezinárodního dělnického sdružení
pro Německo
Otištěno v listech
"Der Volksstaat",
čís. 26 z 29. března 1871,
zkrácené v "L'Égalité",
čís. 6 z 31. března 1871
a v časopise "Der Vorbote",
čís. 4 z 23. dubna 1871Podle textu
v "Der Volksstaat"
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a "Hlavni vůdce Internacionály". (Pozn. red.)
b Viz tento svazek zde, str.{329} (Pozn. red.)
c Viz tento svazek zde, str.{330-331} (Pozn. red.)
191 Do dopisu redakci listu "Volksstaat" je začleněn s nepatrnými odchylkami v německém překladu text "Prohlášení generální rady redakcím ,Times' a jiných listu" z 21. března 1871, jehož autorem byl rovněž Marx (viz tento svazek, zde str. {330-331}). Dopis otiskl "Volksstaat" v čís. 26 z 29. března 1871. Uveřejnil jej rovněž ústřední orgán německých sekcí Internacionály ve Švýcarsku "Der Vorbote" v 4. čís. z 23. dubna 1871. Francouzsky vyšel v orgánu Románské federace Internacionály v Ženevě "L'Égalité", čís. 6 z 31. března 1871, kde však byly první dva odstavce zkráceny. Kromě orgánu Internacionály přinesl tento Marxúv dopis 26. března 1871 také buržoazně demokratický list "Die Zukunft" ["Budoucnost"], orgán lidové strany, který vycházel od roku 1867 v Královci a od roku 1868 v Berlíně.
192 "Haupt-Chef", tj. "hlavní vůdce" - tak nazýval náčelník pruské policie Stieber policejního agenta a provokatéra Chervala na kolínském procesu proti komunistům roku 1852 (viz poznámku [397]). Stieber chtěl připsat Chervalovi vedoucí úlohu ve Svazu komunistů a vzbudit zdání, že Cherval byl ve spojení s Marxem a s obžalovanými členy Svazu. (Viz Marxův pamflet "Odhalení o kolínském procesu proti komunistům", Marx-Engels, Spisy 8)