Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
{107} O pronásledování člena Internacionály Theodora Cuna[97]
Už jistou dobu je známo, že vlády Německa, Rakouska a Itálie se spikly, aby mohly lépe pronásledovat členy Internacionály.[11] Jak se toto spiknutí osvědčuje, je patrné z následujících faktů: Význačný člen Internacionály v Miláně, občan Theodor Cuno, rodem Prus, inženýr, který přišel o místo ve velkém strojírenském podniku, byl 25. února zatčen a všechny jeho doklady a fotografie, které měl u sebe (včetně fotografie jeho otce atd.) byly zabaveny. V poutech byl převezen do Verony, kde byl skoro měsíc vězněn mezi zloději a vrahy; zacházeli s ním stejně jako s nimi, zatímco jeho doklady byly odeslány k ověření do Říma. Připoután k sprostému zločinci, byl 29. března dopraven na hranice a vydán rakouským úřadům. Zde se poprvé dověděl, z jakého důvodu k tomu všemu došlo. K svému údivu se dočetl, že byl zatčen, poněvadž
"v Miláně nepracoval, že je tulák, bez existenčních prostředků, a nadto nebezpečný agent mezinárodní socialistické strany a ze všech těchto důvodů že byl vypovězen z království italského"!
Ve skutečnosti nejenže se nevyhýbal práci - 1. března měl nastoupit v Como velmi výnosné místo ředitele továrny -, ale také nebyl bez existenčních prostředků, neboť italské úřady, když jej {108} vydávaly, mu musely vrátit 111 franků jeho vlastních peněz! Rakušané si tento rozpor nedovedli nijak vysvětlit, ale místo aby Cuna pustili na svobodu, dali ho pod dozor policisty, aby ho na jeho vlastní útraty dopravil na bavorské hranice. Cuno musel tak nejen strávit dalších sedm nocí ve vězení, ale utratil ještě většinu svých peněz. Na bavorských hranicích se dověděl - jistě jen díky tomu, že tam neměli příslušné instrukce, a díky vrozené tuposti bavorské policie -, že jeho příbuzným byl poslán telegram, a když přišla uspokojivá odpověď, byl konečně propuštěn na svobodu. Zdá se tedy, že komplot evropské policie proti Internacionále je faktem. Cuno mohl být poslán na švýcarské hranice a tam propuštěn na svobodu, ale místo toho musel být vydán Rakušanům a jejich prostřednictvím Bavorům, aby jej mohli jako sprostého zločince vláčet z jednoho vězení do druhého. Tak vypadá liberalismus "svobodných" konstitučních monarchií.
Napsal B. Engels 22.-23. dubna 1872
Otištěno v "The Eastern Post",
čís. 187 z 27. dubna 1872,
a v "Gazzettino Rosa",
čís. 127 ze 7. května 1872Podle textu v "The Eastern Post"
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).97 Informace o policejním pronásledování německého socialisty Theodora Cuna, jednoho z čelných představitelů milánské sekce Internacionály, podal Engels na zasedání generální rady 23. dubna 1872. Informace o těchto perzekucích čerpal Engels jednak z italských novin, jednak z Cunova dopisu, který obdržel 22. dubna. Poněvadž v pronásledování Cuna spatřoval konkrétní projev spiknutí evropských reakčních vlád proti Internacionále, přikládal odhalení tohoto faktu značný význam. Engelsovo sdělení bylo uveřejněno ve zprávě ze zasedání generální rady v "Eastern Post" z 27. dubna 1872 a v "Gazzettino Rosa" ze 7. května 1872.