Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
{125} Předmluva k německému vydání
"Manifestu Komunistické strany" z roku 1872[128]
Svaz komunistů, mezinárodní dělnická organizace, která za tehdejších poměrů samozřejmě mohla být jen tajná, pověřila na sjezdu konaném v listopadu 1847 v Londýně podepsané, aby vypracovali zevrubný teoretický a praktický program strany určený pro veřejnost. Tak vznikl tento "Manifest", jehož rukopis putoval několik týdnů před únorovou revolucí[a] do Londýna k tisku. Byl vydán nejprve německy a v tomto jazyce byl otištěn v Německu, v Anglii a v Americe alespoň ve dvanácti různých vydáních. Anglicky vyšel poprvé v Londýně roku 1850 v "Red Republican"[129] v překladu slečny Heleny Macfarlanové a roku 1871 nejméně ve třech různých překladech v Americe. Francouzsky vyšel poprvé v Paříži krátce před červnovým povstáním z roku 1848, nedávno pak v newyorském "Le Socialiste"[130]. Připravuje se nový překlad. Polsky vyšel v Londýně brzy po prvním německém vydání. Rusky v Ženevě v Šedesátých letech.[131] Do dánštiny byl přeložen také brzy po vyjití.
Třebaže se poměry za posledních pětadvacet let značně {126} změnily, jsou všeobecné zásady vyložené v tomto "Manifestu" celkem i dnes ještě naprosto správné. Tu a tam by bylo třeba něco poopravit. Praktické uplatnění těchto zásad, jak prohlašuje sám "Manifest", bude všude a vždy záviset na historicky daných okolnostech, a proto se revolučním opatřením navrhovaným na konci oddílu II nepřikládá zvláštní váha. Dnes by tento odstavec zněl po mnoha stránkách jinak. Vzhledem k tomu, jak ohromné pokroky udělal za posledních pětadvacet let velký průmysl a jak zároveň s ním postupovala stranická organizace dělnické třídy, vzhledem k praktickým zkušenostem nejprve únorové revoluce a ještě mnohem víc Pařížské komuny, kdy měl proletariát poprvé po dva měsíce v rukou politickou moc, je dnes tento program místy zastaralý. Komuna podala zejména důkaz, že "dělnická třída nemůže prostě převzít hotovou státní mašinérii a uvést ji do chodu pro své vlastní účely" (viz "Občanská válka ve Francii. Adresa generální rady Mezinárodního dělnického sdružení", německé vydání, str. 19, kde je tato myšlenka šíře rozvedena).[132] Dále je samozřejmé, že kritika socialistické literatury je dnes už neúplná, neboť sahá jen do roku 1847; právě tak poznámky o stanovisku komunistů k různým opozičním stranám (oddíl IV), ačkoli jsou v hlavních rysech i dnes ještě správné, jsou nyní v podrobnostech zastaralé už proto, že se politická situace úplně změnila a dějinný vývoj sprovodil ze světa většinu stran, které jsou tam uvedeny.
"Manifest" je však historický dokument, který podle našeho názoru nemáme už právo měnit. Pozdějšímu vydání bude snad možno předeslat úvod, který překlene vzdálenost mezi rokem 1847 a dneškem; toto vydání bylo pro nás tak nečekané, že jsme na to už neměli čas.
Karel Marx, Bedřich Engels
Londýn 24. června 1872
Otištěno v brožuře
"Das kommunistische Manifest.
Neue Ausgabe mit einem Vorwort
der Verfasser", Lipsko 1872Podle textu brožury
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a Tím se míní únorová revoluce roku 1848 ve Francii. (Pozn. red.)
128 "Manifest Komunistické strany", který Marx a Engels napsali jako program Svazu komunistů (viz Marx - Engels, Spisy 4), vyšel poprvé samostatně v Londýně v únoru 1848 jako brožura o 23 stranách. V březnu až červenci 1848 vycházel v demokratickém orgánu německých emigrantů "Deutsche Londoner Zeitung" ["Německé londýnské noviny"]. Německý text byl vydán téhož roku v Londýně jako 30stránková brožura, v níž byly opraveny některé tiskové chyby z prvního vydání. Tento text pak vzali Marx a Engels za základ dalších autorizovaných vydání. Roku 1848 byl "Manifest" přeložen i do francouzštiny, polštiny, italštiny, dánštiny, vlámštiny a švédštiny.
Německé vydání "Manifestu" z roku 1872 s Marxovou a Engelsovou předmluvou a s menšími autorskými korekturami textu vyšlo z iniciativy redakce listu "Volksstaat" a stejně jako další německá vydání z roku 1883 a 1890 mělo název "Komunistický manifest".
129 "The Red Republican" ["Rudý republikán"] - chartistický týdeník, který vydával Julian Harney od června do listopadu 1850. V listopadu 1850 (čís. 21-24) v něm vycházel první anglický překlad "Manifestu Komunistické strany" pod názvem "Manifest of the German Communist Party".
130 "Le Socialiste" ["Socialista"] - týdeník, který vycházel od října 1871 do května 1873 francouzský v New Yorku; orgán francouzských sekcí Internacionály; podporoval buržoazní a maloburžoazní živly v Severoamerické federaci Internacionály; po haagském kongresu přerušil s Internacionálou styky.
V lednu až únoru 1872 v něm vycházel "Manifest Komunistické strany".
131 První ruské vydání "Manifestu Komunistické strany" vyšlo roku 1869 v Ženevě v překladu Bakunina, který na několika místech text zkomolil. Nedostatky prvního vydání byly odstraněny ve vydání, které vyšlo v Ženevě roku 1882 v Plechanovově překladu.
132 Viz Marx-Engels, Spisy 17, str. {370}.